31 C 172/2024

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem Mgr. Vladimírou Medkovou ve věci žalobkyně: Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno advokátem Anonymizováno. Anonymizováno Anonymizováno sídlem Anonymizováno Anonymizováno proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení částky Anonymizováno s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka s kapitalizovaným úrokem ve výši částka, s kapitalizovaným úrokem ve výši částka, s úrokem ve výši 5,90 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky ve výši částka spolu s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila zejména tím, že dne datum uzavřela s žalovaným smlouvu o hotovostním úvěru, jejíž nedílnou součástí byly úvěrové podmínky, a na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr ve výši částka. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr řádně a včas splácet formou 96 měsíčních splátek ve výši částka měsíčně, splatných vždy k 14 dni v měsíci. Při schvalování úvěru vycházela žalobkyně z údajů poskytnutých žalovaným. Tyto byly hodnoceny individuálně, v souladu s platnými schvalovacími strategiemi žalobkyně a s principy obezřetného úvěrování. V rámci posouzení úvěruschopnosti žalovaného byly kontrolovány veškeré dostupné informace v interních a externích databázích, zejména bankovní a nebankovní registr klientských informací, insolvenční rejstřík a databáze Ministerstva vnitra České republiky. Při hodnocení úvěruschopnosti žalovaného porovnávala žalobkyně jeho příjem a jeho výdaje odhadnuté na základě historických dat z ČSÚ. Výpočtem žalobkyně získala částku disponibilních zdrojů žalovaného. Zkoumáním úvěruschopnosti nebyla žalobkyní zjištěna žádná skutečnost, která by v poskytnutí úvěru bránila. Po provedeném individuálním hodnocení žalovaného, žalobkyně žádosti žalovaného o poskytnutí úvěru vyhověla. Dle čl. 5. odst. 1 smlouvy o úvěru byly sjednány smluvní úroky ve výši 5,90 % ročně z dosud nesplacené části čerpané jistiny. Žalovaný se ve smlouvě o úvěru dále zavázel zaplatit žalobkyni též poplatky účtované dle smlouvy o úvěru a stanovené v aktuálně platném Sazebníku bankovních poplatků v mBank. Strany smlouvy si dále ujednaly právo žalobkyně na odstoupení od smlouvy, pokud žalovaný bude v prodlení se splácením více než dvou splátek nebo jedné splátky déle než tři měsíce. Žalovaný své závazky nesplnil, neboť neuhradil žádnou splátku za měsíce Anonymizováno, Anonymizováno a Anonymizováno. Žalobkyně využila tedy svého práva a odstoupila od smlouvy. Odstoupení od smlouvy bylo žalovanému oznámeno dopisem, čímž se stala celá pohledávka žalobkyně splatná ke dni datum. Ode dne prodlení žalovaného se splácením úvěru se úročí veškeré splátky po splatnosti v souladu s platnými právními předpisy, a to smluvním úrokem dle smlouvy o úvěru a úrokem z prodlení v zákonné výši. Žalobkyně žalobou uplatnila jistinu ve výši částka, kapitalizovaný úrok smluvní ve výši částka za dobu od datum do datum, kapitalizovaný úrok smluvní a zákonný z prodlení ve výši částka za dobu od datum do datum, úrok ve výši 5,90 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a zákonným úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.

2. I přes Anonymizováno státní příslušnost je český soud příslušný k rozhodnutí podle českého práva pro trvalý pobyt a bydliště žalovaného v ČR, v souladu s ust. § 84 z.č. 91/2012, o mezinárodním právu soukromém, se uplatní unijní předpisy: Nařízení (EU) č. 1215/2012 ze dne datum o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech stanoví příslušnost dle pobytu žalovaného (čl.4) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne datum o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I) určuje rozhodné právo dle bydliště spotřebitele (čl.6)

3. Ve věci bylo možné rozhodnout na základě listinných důkazů bez jednání. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila v podané žalobě. Žalovaný se k výzvě soudu rozhodnout ve věci bez nařízení jednání nevyjádřil, byl poučen o předpokládaném souhlasu s postupem dle § 115a o.s.ř., pokud nebude reagovat. Žalovanému byla výzva doručena náhradním způsobem (§ 49 odst. 4 o.s.ř.), k věci samé se nevyjádřil.

4. Smluvní závazkový vztah stran popsaný žalobou vyplývá se smluv o účtu a úvěru ze dne datum a odsouhlasených seznámených příloh, Sazebníku a úvěrových podmínek. Pro neplnění v souladu s výpisy úvěrového účtu a historií úvěru a smluvními ujednáními došlo k odstoupení a zesplatnění ke dni datum, doložena byla i dodejka odstoupení, stejně předžalobní výzva s dodejkou. Zkoumání úvěruschopnosti žalovaného doložil žalobce přiznáním žalovaného k dani z příjmu s opisem údajů Finančního úřadu k žalovanému a výkazem zisku a ztrát za rok Anonymizováno s čistým příjmem částka za rok bez uložení daně pro slevu na manželku a dítě, žádostí o úvěr z datum s deklarovaným příjmem Anonymizováno. Kč měsíčně a bydlením v nájmu, výpisem registru CBCB bez záznamů a výpisy podnikatelského účtu u Anonymizováno s odpovídajícími příjmy. Žalovaný tak dle soudu měl dostatečné příjmy k plnění splátek i výživy své a rodiny a úhradě bydlení za stavu, kdy neměl jiné předchozí závazky, to odpovídá i tomu, že do prodlení se po sjednání v Anonymizováno dostal až v Anonymizováno.

5. Po právní stránce soud posoudil závazkový vztah stran jako smlouvu o úvěru podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“). Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle ustanovení § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

6. Smlouva s ohledem na povahu smluvních stran byla uzavřena v režimu spotřebitelského úvěru a dopadá na ni zvláštní úprava z.č. 256/2017 Sb., o spotřebitelském úvěru. Povinnost poskytovatele úvěru zkoumat úvěruschopnost a důsledky porušení této povinnosti upravuje ustanovení § 86 a § 87 z.č. 256/2017 Sb., o spotřebitelském úvěru.

7. Poskytne-li věřitel úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou (poskytovatel má poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet), je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu (věta třetí vložena novelou z.č. 96/2022 Sb. s účinností od datum).

8. Dle ustanovení § 86 odst. 1 věty první je poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. V souladu s odst. 2 věty první poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

9. Soud je povinen v souladu se závěry Ústavního soudu sp.zn. III.ÚS 4129/18 ze dne datum zkoumat ověření úvěruschopnosti, důkazní břemeno přitom nese věřitel, dle judikátu Nejvyššího správního soudu sp.zn. 1 As 30/2015 ze dne datum (obdobně rozsudek Soudního dvora ze dne datum, CA Consumer Finance proti jméno FO, rozsudek Okresního soudu adresa sp.zn. spisová značka, NS ČR 33 Cdo 3178/2018): Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.). Důsledkem nesplnění povinnosti řádně ověřit úvěruschopnost (bez důvodných pochybností o schopnosti splácet) je absolutní neplatnost smlouvy, když dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně narušuje veřejný pořádek a ochrana spotřebitele má předcházet negativní celospolečenským dopadům jako je předlužení, sociální úpadek a nemožnost dostat se z dluhové pasti zvláště s přihlédnutím k tomu, že někteří spotřebitelé mají vnímání rizikovosti úvěrování značně posunuté. K takové neplatnosti smlouvy, a tedy k povinnosti soudu ji zkoumat (§ 588 o.z.), se vyslovily publikované právní věty z rozsudku Okresního soudu adresa sp.zn. spisová značka ze dne datum a Okresního soudu adresa sp.zn. OS adresa spisová značka ze dne datum, a to již před novelou § 87 odst. 1 citovaného zákona, která nyní stanoví jasně povinnost soudu zkoumat i bez návrhu ověření úvěruschopnosti bez důvodných pochybností. Ustanovení má přitom procesní charakter, nedopadá na hmotně právní vztahy účastníků (nemění jejich práva a povinnosti), soud by ji měl aplikovat v soudním řízení. Nadto zákon transponoval unijní směrnici a výklad by jí měl podléhat, k absolutní neplatnosti se vyslovil rozsudek SDEU z datum C-679/18. Krajský soud v adresa vyjádřil ve svém rozsudku č.j. spisová značka ze dne datum toto stanovisko /tyto závěry: „V rámci posouzení úvěruschopnosti žadatele o úvěr je třeba ze strany poskytovatele úvěrů zjišťovat a prověřovat nejen jeho příjem, ale i skutečné výdaje, náklady a závazky. Nelze se spoléhat pouze na tvrzení žadatele o úvěr uváděná např. v žádosti o úvěr. Nesplnění této povinnosti zakládá neplatnost smlouvy o úvěru dle § 86 z.s.ú.“ 10. Dle rozhodnutí NS ČR sp.zn. 21 Cdo 1484/2004 ze dne datum se soud zabývá i výší sjednaných úroků: nepřiměřená, a proto neplatná pro rozpor s dobrými mravy, jsou ujednání o úrocích několikanásobně překračujících obvyklé úrokové sazby bank, oddělitelnosti obsahu ujednání je třeba zkoumat i z hlediska okolností uzavření. Dle judikátu NS ČR sp.zn. 33 Cdo 60/2021 v případě oddělitelnosti této části smlouvy by úroky náležely ve výši dle § 110 odst. 1 z.č. 257/2016 Sb., o spotřebitelské úvěru (repo sazba platná v době uzavření smlouvy). K oddělitelnosti ujednání o úroku v úvěrové smlouvě dospěl judikát sp.zn. 29 Cdo 4498/2007, podle něhož neplatnost ujednání o úrocích nezpůsobuje sama o sobě (vzhledem k povaze takové smlouvy a k jejímu obsahu) neplatnost smlouvy o úvěru jako celku.

11. Dle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1969 o. z. může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení, vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.

12. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením č. 351/2013 Sb., spotřebitelské smlouvy nesmí ani při sjednání úroku z prodlení tuto výši přesáhnout dle § 122 odst. 1 písm.b) z.č. 256/2017 Sb., o spotřebitelském úvěru.

13. Soud má za prokázaný vznik smluvního závazkového vztahu stran o úvěru ve formě spotřebitelského úvěru, při jehož vzniku věřitel řádně zkoumal úvěruschopnost žalovaného, smlouva byla platně uzavřena, v přiměřené výši sjednány úroky, pro prodlení došlo k odstoupení a zesplatnění, vedle smluvního úroku vznikl i nárok na zákonný úrok z prodlení, soud proto vyhověl žalobě, přiznal žalované plnění.

14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty sestávající z částky částka za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů ve výši částka dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Liberci. Odvolání lze podat jen z důvodu, že nebyly splněny podmínky řízení, rozhodoval věcně nepříslušný soud prvního stupně, rozhodnutí vydal ve věci vyloučený soudce, soud byl nesprávně obsazen. Odvolacím důvodem jsou též skutečnosti a důkazy, jimiž má být prokázáno, že nebyly splněny předpoklady pro vydání rozsudku pro uznání. Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím plněna včas a řádně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí.