31 C 181/2024

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem Mgr. Vladimírou Medkovou ve věci žalobkyně: Anonymizováno ., IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení částky Anonymizováno Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, s kapitalizovaným úrokem ve výši , částka, , s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši , částka, , s úrokem ve výši 13,90 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od 13. 1 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala plnění z postoupené pohledávky dle výroku I., požadovala částku , částka, s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila zejména tím, že právní předchůdce žalobkyně uzavřel s žalovaným smlouvu o půjčce ze dne , datum, , v níž se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši , částka, a žalovaný se zavázal tento úvěr splácet v 78 pravidelných měsíčních splátkách v částce , částka, vždy k 17. dni v měsíci, přičemž první splátka se stala splatnou dne , datum, . Dále si smluvní strany sjednaly úrok ve výši 13,90 % ročně, měsíční poplatek za pojištění ve výši , částka, a další poplatky dle této smlouvy a obchodních podmínek. Právní předchůdce žalobkyně splnil svoji povinnost a úvěr žalovanému poskytl. Žalovaný však úvěr nesplácel dle smluvních podmínek a splátky nezasílal řádně a včas. Vzhledem k porušení smluvních podmínek ze strany žalovaného přistoupil právní předchůdce žalobkyně v souladu s Produktovými podmínkami dne , datum, k zesplatnění úvěru. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu ze dne , datum, . Žalovaný na tuto výzvu nikterak nereagoval a ničeho neuhradil. K prokázání žalobou uplatňovaných nároků žalobkyně přiložila listinné důkazy, na jejichž základě k těmto částkám dospěla.

2. Před poskytnutím úvěru právní předchůdce žalobkyně dle žalobní tvrzení zkoumal úvěruschopnost žalovaného, a to jak prostřednictvím bankovních a nebankovních registrů klientských informací, tak i kontrolou veřejných databází (insolvenční rejstřík, databáze MVČR). Právní předchůdce žalobkyně ověřil deklarovanou výši příjmu žalovaného ve výši , částka, podle příjmů připisovaných na účet žalovaného. Z důvodu obezřetnosti právní předchůdce žalobkyně deklarované výdaje oproti údajům uváděným žalovaným navýšil. Právní předchůdce žalobkyně zohlednil příjmy , částka, , výdaje na splátky půjček , částka, , výdaje na bydlení vč. hypotéky a stavebního úvěru ve výši , částka, , výdaje na živobytí ve výši , částka, . Zkoumáním úvěruschopnosti žalovaného nebyla zjištěna žádná skutečnost, která by v poskytnutí sjednaného úvěru bránila.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, v řízení zůstal nečinný. Soud rozhoduje na základě zjištěného skutkového stavu věci (§ 153 odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“)) v rozsahu účastníky uplatněných tvrzení a důkazů (§ 101 odst. 1 písm. a) a b) o. s. ř.). Za situace, kdy žalovaný zůstal v řízení nečinný, tak soud vycházel z tvrzení žalobkyně a jí navržených a soudem provedených důkazů a rozhodl na základě takto zjištěného skutkového stavu.

4. Jelikož bylo možné věc rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř., vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se k této výzvě nevyjádřil. Má se tak za to, že proti rozhodnutí bez nařízení jednání nemá námitek a souhlasí s ním. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila. Soud proto rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů založených ve spise.

5. Soud z předložených listinných důkazů zjistil, že právní předchůdce žalobkyně uzavřel dne , datum, s žalovaným smlouvu o půjčce (č. smlouvy: , Anonymizováno, ), ve které bylo sjednáno poskytnutí úvěru v částce , částka, . Žalovaný se v této smlouvě zavázal tento úvěr splácet v 78 pravidelných měsíčních splátkách v částce , částka, vždy k 17. dni v měsíci. Smluvní úrok byl sjednán ve výši 13,90 % ročně a měsíční poplatek za pojištění schopnosti splácet byl sjednán ve výši , částka, . Součástí této smlouvy byly obchodní podmínky odsouhlasené a seznámené žalovaným. Z výpisu z účtu právního předchůdce žalobkyně soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně svou smluvní povinnost splnil a žalovanému úvěr v částce , částka, poskytl. Žalovaný však úvěr nesplácel dle smluvních podmínek a splátky nezasílal řádně a včas (zjištěno z výpisu z účtu žalovaného). Vzhledem k porušení smluvních podmínek ze strany žalovaného přistoupil právní předchůdce žalobkyně v souladu s Produktovými podmínkami dne , datum, k zesplatnění úvěru (zjištěno z Prohlášení o okamžité splatnosti zajišťovaného závazku a výzvy k uhrazení dluhu ze dne , datum, ). Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu ze dne , datum, . Žalovaný na tuto výzvu nikterak nereagoval a ničeho neuhradil (zjištěno z výpisu z účtu žalovaného). Ve svém vyjádření k výzvě soudu ze dne , datum, žalobkyně doložila, jak k požadovaným částkám dospěla. Žalobkyně v tomto vyjádření uvedla a měsíčními výpisy doložila, že k částce ve výši , částka, představující kapitalizovaný smluvní úrok dle smlouvy o půjčce ve výši 13,90 % ročně, dospěla sečtením zaevidovaného smluvního úroku po splatnosti v období od , datum, do , datum, . Ke kapitalizovanému úroku z prodlení v částce , částka, dospěla součtem naúčtovaných úroků z prodlení v období od , datum, do , datum, . Přesný výpočet dlužných poplatků ve výši , částka, , tvoří naúčtované měsíční poplatky za pojištění schopnosti splácet ve výši , částka, dle smlouvy o půjčce bod 3. Základ nároku uplatňovaného touto žalobou tvoří tedy jistina úvěru ve výši , částka, a poplatky za pojištění schopnosti splácet ve výši , částka, , tedy celkem , částka, . Postoupení pohledávky na žalobkyni bylo zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne , datum, (ze společnosti , právnická osoba, . postoupeno na společnost , Anonymizováno, .) ve spojení se smlouvou o postoupení pohledávky ze dne , datum, (ze společnosti , Anonymizováno, a.s. postoupeno na žalobkyni). Postoupení pohledávky bylo žalovanému u každého postoupení řádně oznámeno.

6. K ověření úvěruschopnosti před uzavřením spotřebitelského úvěru byla doložena úvěrová karta žalovaného, výpisy jeho účtu a k zjištění jiných jeho předcházejících obdobných závazků výpis CBS skóre shrnující výsledky NRKI, BRKI a SOLUS: žalovaný byl svobodný, vyučený, zaměstnaný, měl dle účtu tvrzené příjmy až , částka, , pravidelné , částka, měsíčně, výdaje na bydlení u něj činily , částka, a životní náklady , částka, , dřívější obdobné závazky splácel částkou , částka, měsíčně bez evidence v ISIR či CEE, i při příjmu , částka, měsíčně měl dostatek prostředků na splátku daného úvěru.

7. Soud při dokazování provedl výhradně listinné důkazy, neboť jiné důkazy nebyly stranami navrženy. Provedené důkazy spolu obsahově korespondují, vzájemně na sebe navazují a poskytují ucelený základ pro závěr o skutkovém stavu věci, a současně v řízení nevyplynuly najevo žádné skutečnosti, které by věrohodnost těchto důkazů snižovaly.

8. Po právní stránce soud posoudil závazkový vztah právního předchůdce žalobkyně a žalovaného jako smlouvu o úvěru podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“). Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle ustanovení § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

9. Dle ustanovení § 86 odst. 1 věty první je poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. V souladu s odst. 2 věty první poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

10. Soud je povinen v souladu se závěry Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 4129/18 ze dne , datum, zkoumat ověření úvěruschopnosti, důkazní břemeno přitom nese věřitel, dle judikátu Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 As 30/2015 ze dne , datum, (obdobně rozsudek Soudního dvora ze dne , datum, , CA Consumer Finance proti , jméno FO, , rozsudek Okresního soudu , adresa, sp. zn. , spisová značka, , NS ČR 33 Cdo 3178/2018): Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.). Důsledkem nesplnění povinnosti řádně ověřit úvěruschopnost (bez důvodných pochybností o schopnosti splácet) je absolutní neplatnost smlouvy, když dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně narušuje veřejný pořádek a ochrana spotřebitele má předcházet negativní celospolečenským dopadům jako je předlužení, sociální úpadek a nemožnost dostat se z dluhové pasti zvláště s přihlédnutím k tomu, že někteří spotřebitelé mají vnímání rizikovosti úvěrování značně posunuté. K takové neplatnosti smlouvy, a tedy k povinnosti soudu ji zkoumat (§ 588 o. z.), se vyslovily publikované právní věty z rozsudku Okresního soudu , adresa, sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, a Okresního soudu , adresa, sp. zn. OS , adresa, , spisová značka, ze dne , datum, , a to již před novelou § 87 odst. 1 citovaného zákona, která nyní stanoví jasně povinnost soudu zkoumat i bez návrhu ověření úvěruschopnosti bez důvodných pochybností. Ustanovení má přitom procesní charakter, nedopadá na hmotně právní vztahy účastníků (nemění jejich práva a povinnosti), soud by ji měl aplikovat v soudním řízení. Nadto zákon transponoval unijní směrnici a výklad by jí měl podléhat, k absolutní neplatnosti se vyslovil rozsudek SDEU z , datum, C-679/18. Krajský soud v , adresa, vyjádřil ve svém rozsudku č.j. , spisová značka, ze dne , datum, toto stanovisko /tyto závěry: „V rámci posouzení úvěruschopnosti žadatele o úvěr je třeba ze strany poskytovatele úvěrů zjišťovat a prověřovat nejen jeho příjem, ale i skutečné výdaje, náklady a závazky. Nelze se spoléhat pouze na tvrzení žadatele o úvěr uváděná např. v žádosti o úvěr. Nesplnění této povinnosti zakládá neplatnost smlouvy o úvěru dle § 86 z. s. ú.“11. Spotřebitel je dle § 87 odst. 1 věty třetí v případě neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Dle judikátu NS ČR sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 ze dne , datum, se jedná o zvláštní právní úpravu bezdůvodného obohacení se splatností, která nastane teprve rozhodnutím soudu či dohodou stran, nelze proto přiznat úroky z prodlení, k navrácení je zde pouze poskytnutá jistina.

12. Dle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1969 o. z. může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení, vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.

13. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením č. 351/2013 Sb., spotřebitelské smlouvy nesmí ani při sjednání úroku z prodlení tuto výši přesáhnout dle § 122 odst. 1 písm. b) z. č. 256/2017 Sb., o spotřebitelském úvěru.

14. Další poplatky jako plnění ze smlouvy mohou strany platně sjednat jako smlouvu nepojmenovanou dle ust. § 1746 odst. 2 o. z., ale ani taková ujednání by neměla dle § 1 odst. 2 o. z. porušovat dobré mravy a veřejný pořádek, odporovat zákonu (i ve smyslu jeho obcházení). Z publikovaných soudních rozhodnutí lze zmínit rozsudek Obvodního soudu pro , adresa, č.j. , spisová značka, ze dne , datum, , kde i v případě podnikatele hodnoceného jako slabší strana adhézní úvěrové smlouvy (k tomu obecně i rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sen. zn. , spisová značka, ), byla smlouva shledána pro rozpor s dobrými mravy absolutně neplatnou i s ohledem na výši poplatku za sjednání a čerpání úvěru, který sám o sobě vedle požadovaných úroků a dalšího sankčního příslušenství s krátkou dobou splatnosti úvěru, dosahoval téměř výše úvěru.

15. Soud má za prokázané, že žalovanému vznikl z titulu smlouvy o úvěru závazek vrátit úvěrovou jistinu se smluvními úroky, poplatky za pojištění schopnosti splácet, a pro prodlení zaplatit i úroky z prodlení, přičemž nárok žalobkyně se opírá o ustanovení smlouvy a produktové podmínky, které byly součástí smlouvy a se kterými se dle smlouvy žalovaný seznámil a souhlasil s nimi. Úrok i poplatky byly sjednány a jsou nárokovány v přiměřené výši neodporující dobrým mravům ani ustavením zákona o spotřebitelském úvěru. Úvěruschopnost žalovaného byla dle doložených listin zjištěna bez důvodných pochybností vzhledem k zjištěným poměrům žalovaného a výši splátky , částka, . Žalovaný nebyl zjištěn jako nesplácející dlužník v době uzavření smlouvy a měl dostatečný příjem již z déle trvajícího zaměstnání k hrazení nezbytných výdajů i dřívější obdobných závazků a uváděl statisticky reálné výdaje na bydlení bez dalších vyživovacích povinností k tomu, aby závazku dostál a jeho prohlášení věřitel ve vztahu k dalším závazkům dle soudu dostatečně ověřil v registru dlužníků a bankovních úvěrů. Soud přitom vychází z toho, že evidence dlužníků SOLUS pracuje i s databází Centrální evidence exekucí dle webových stránek rejstříku a insolvenční řízení dle veřejného insolvenčního rejstříku u žalovaného nebylo vedeno. Zákon o spotřebitelském úvěru předpokládá prohlášení dlužníka k majetkovým poměrům a důvodová zpráva klade důraz na materiální nikoli formální přístup k hodnocení postupu věřitele, soud vychází s ustálené shora citované judikatury, která klade důraz na to, aby nedocházelo k předlužování společnosti ochranou slabší smluvní strany, se kterou může být úvěr sjednán jen při ověření schopnosti splácet a dostát i nezbytným a předcházejícím závazkům. Ze smluvních dokumentů žalobkyně a původního věřitele bylo prokázáno postoupení pohledávky a dále oznámení žalovanému, jak předpokládá § 1879 a § 1882 občanského zákoníku. Postoupením nabyla žalobkyně jako postupník pohledávku i její příslušenství a práva s ním spojená dle § 1880 odst. 1 o. z. Postoupení a oznámení postoupení proběhlo v souladu s § 1879 a násl. o. z. Soud na základě shora uvedených závěrů přiznal žalovaný nárok včetně zákonných úroků z prodlení.

16. Protože se žalovaný svým jednáním dostal do prodlení s placením peněžitého závazku, má žalobkyně v souladu s § 1970 občanského zákoníku nárok i na úrok z prodlení. Protože žalobkyně požadovala výši úroků z prodlení v souladu s nař. vl. č. 351/2013 Sb., je její nárok i v této části po právu a soud žalobě i v tomto směru vyhověl. Uložil tedy žalovanému zaplatit žalobkyni úrok z prodlení, jak je uvedeno ve výroku rozsudku.

17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .