31 C 195/2024

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem Mgr. Vladimírou Medkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení částky Anonymizováno s příslušenstvím

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala plnění z postoupené pohledávky dle výroku I., požadovala částku , částka, spolu s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila zejména tím, že právní předchůdce žalobkyně dne , datum, uzavřel s žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru, jejíž nedílnou součástí byly Smluvní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru a na jejímž základě poskytl žalované úvěr ve výši , částka, , a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem na smlouvě. Žalovaná se ve smlouvě zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně částku ve výši , částka, , jež představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši , částka, , částku za zpracování zápůjčky ve výši , částka, a částku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši , částka, a pojistné , částka, . Žalovaná se zavázala celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky, úroku a poplatků a pojistného uhradit v hotovosti v 52 týdenních splátkách po , částka, , přičemž poslední splátka byla stanovena na , datum, . Právní předchůdce žalobkyně svůj závazek splnil, nicméně žalovaná své závazky ze smlouvy porušila tím, že neuhradila sjednané splátky řádně a včas, ačkoliv jí bylo známo, že je povinna celkovou dlužnou částku zaplatit nejpozději do dne , datum, . Marným uplynutím týdenní lhůty pro úhradu poslední splátky byla žalovaná v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právní předchůdce žalobkyně měl tohoto dne možnost požadovat uhrazení celé dlužné částky. Od uzavření smlouvy do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek uhradila žalovaná částku ve výši , částka, . Ke dni , datum, provedl právní předchůdce žalobkyně vyčíslení a dlužná jistina činila částku ve výši , částka, a dlužný poplatek částku ve výši , částka, . Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalované řádně v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši , částka, úrokem ve výši 18,48 % ročně od , datum, , tedy ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky dlužné částky, do zaplacení. Ke kapitalizovanému úroku ve výši , částka, žalobkyně uvedla, že se jedná o úrok ve výši 18,48 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši , částka, od , datum, (tj. od marného uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře), do , datum, . Ke kapitalizovanému úroku z prodlení ve výši , částka, žalobkyně uvedla, že se jedná o zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši , částka, od , datum, do , datum, . Žalobkyně zaslala žalované předžalobní výzvu ze dne , datum, . Žalovaná na tuto výzvu nikterak nereagovala a ničeho neuhradila. Předtím bylo žalované oznámeno postoupení pohledávky.

2. Soud žalobkyni vyzval k doložení ověření jiných závazků žalované před uzavřením spotřebitelského úvěru s tím, že jinak hrozí neúspěch žaloby, žalobkyně sdělila, že před uzavřením předmětné smlouvy právní předchůdce žalobkyně posoudil úvěruschopnost žalované na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované v souladu se zákaznickou kartou a insolvenčním rejstříkem, kde žalovaná neměla záznam. Požadované úroky měl žalobce za přiměřené, pevný, že činí 50,45% ročně a běžící žádá jen ve výši 18,48% ročně, přiměřenost může soud upravit.

3. Soud konal ve věci , datum, jednání, žalovaná se k němu nedostavila, k věci se nevyjádřila, žalobkyně se z jednání omluvila, soud jednal bez přítomnosti účastníků dle § 101 odst. 3 o.s.ř. a při jednání trval na výzvě vztahující se k ověření úvěruschopnosti bez důvodných pochybností, když insolvenční rejstřík vypovídá pouze o tom, zda žalovaná nebyla v úpadku, zda nebyla předlužena, nikoliv o dřívějších obdobných závazcích a dle zákaznické karty ověřila žalovaná pouze vlastní příjem žalované a nájem. Soud však nepřistoupil na odročování, když žalobkyně sama uvedla, že zjišťování prováděla právě na základě zákaznické karty a insolvenční rejstříku a již před jednání byla na potřebu doložení jiných závazků upozorněna.

4. Soud ze smlouvy o poskytnutí úvěru zjistil, že právní předchůdce žalobkyně jako profesionál v poskytování spotřebitelských úvěrů uzavřel dne , datum, s žalovanou jako fyzickou osobou nepodnikající smlouvu o poskytnutí úvěru v částce , částka, , a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, podpisem smlouvy žalovaná převzetí potvrdila. Úrok po dobu trvání smlouvy byl sjednán ve výši 88 % ročně, pevný úrok při řádném splácení činil , částka, (51% jistiny), poplatek za zpracování úvěru , částka, a za komfortní splácení poplatek , částka, a za flexibilní splácení poplatek , částka, , přičemž ve smlouvě bylo vysvětleno, co poplatky představují, součástí byl o poplatek za pojištění , částka, , celkem měla žalovaná zaplatit , částka, v 52 týdenních splátkách po , částka, (tedy cca 13 měsíců po , částka, měsíčně) s tím, že poslední splátka měla být učiněna , datum, a RPSN činila 197,92%. Dle ČNB ARAD u klientských spotřebitelských úvěrů činila sazba v , Anonymizováno, 7,36% ročně, pevný i běžící úrok do vrácení ji překračuje více než trojnásobně. Dle tabulky umoření z , datum, žalovaná neplnila pravidelně, byť se mělo jednat o týdenní částku , částka, , do , datum, uhradila , částka, , celkově , částka, .

5. Z výzvy k plnění (předžalobní výzvy) ze dne , datum, bylo zjištěno, že ke dni , datum, činila dlužná jistina částku ve výši , částka, a dlužný poplatek částku ve výši , částka, , což odpovídá tabulce umoření ze dne , datum, a sjednanému umořování dluhu. Soud dále zjistil, že ke kapitalizovanému úroku v částce , částka, dospěla žalobkyně následovně. Jedná se o úrok ve výši 18,48 % ročně z dlužné jistiny v částce , částka, od , datum, do , datum, . Dále bylo zjištěno, že kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši , částka, je tvořen zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z dlužné jistiny v částce , částka, od , datum, do , datum, .

6. Postoupení pohledávky na žalobkyni bylo zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, Postoupení pohledávky bylo žalované řádně oznámeno (zjištěno z oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, a dodejky).

7. Dle zákaznické karty z , datum, byla žalovaná svobodná, s jednou vyživovanou osobou na rodičovské dovolené s příjmem , částka, měsíčně s tím, že tento příjem byl ověřen dvěma složenkami a výdaje , částka, měsíčně nájemní smlouvou, což žalovaná potvrdila, dále uvedla ještě příjmy domácnosti , částka, , ty ověřovány nebyly, pro srovnání s uváděnými výdaje životní minimum pro ni a dítě činilo , částka, a normativní náklady bydlení , částka, . Nebylo ověřeno tvrzení o neexistenci dalších závazků, žalobce zde odkázal na insolvenční rejstřík, ovšem ten nese informace pouze o úpadku žalované, o jejím předlužení, zjištění například z NRKI, BRKI by vedlo k ověření toho, zda žalovaná nemá dřívější závazky když měsíční zátěž splácení činila , částka, a vlastní příjmy žalované byly jen z rodičovského příspěvku a vyživovat měla sebe, dítě a nést náklady bydlení v městě , adresa, .

8. Po právní stránce soud posoudil závazkový vztah stran jako smlouvu o úvěru podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“). Podle § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle ustanovení § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

9. Smlouva s ohledem na povahu smluvních stran byla uzavřena v režimu spotřebitelského úvěru a dopadá na ni zvláštní úprava z.č. 256/2017 Sb., o spotřebitelském úvěru. Povinnost poskytovatele úvěru zkoumat úvěruschopnost a důsledky porušení této povinnosti upravuje ustanovení § 86 a § 87 z.č. 256/2017 Sb., o spotřebitelském úvěru.

10. Poskytne-li věřitel úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou (poskytovatel má poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet), je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu (věta třetí vložena novelou z.č. 96/2022 Sb. s účinností od , datum, ).

11. Dle ustanovení § 86 odst. 1 věty první je poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. V souladu s odst. 2 věty první poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

12. Soud je povinen v souladu se závěry Ústavního soudu sp.zn. III.ÚS 4129/18 ze dne , datum, zkoumat ověření úvěruschopnosti, důkazní břemeno přitom nese věřitel, dle judikátu Nejvyššího správního soudu sp.zn. 1 As 30/2015 ze dne , datum, (obdobně rozsudek Soudního dvora ze dne , datum, , CA Consumer Finance proti , jméno FO, , rozsudek Okresního soudu , adresa, sp.zn. , spisová značka, , NS ČR 33 Cdo 3178/2018): Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.). Důsledkem nesplnění povinnosti řádně ověřit úvěruschopnost (bez důvodných pochybností o schopnosti splácet) je absolutní neplatnost smlouvy, když dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně narušuje veřejný pořádek a ochrana spotřebitele má předcházet negativní celospolečenským dopadům jako je předlužení, sociální úpadek a nemožnost dostat se z dluhové pasti zvláště s přihlédnutím k tomu, že někteří spotřebitelé mají vnímání rizikovosti úvěrování značně posunuté. K takové neplatnosti smlouvy, a tedy k povinnosti soudu ji zkoumat (§ 588 o.z.), se vyslovily publikované právní věty z rozsudku Okresního soudu , adresa, sp.zn. , spisová značka, ze dne , datum, a Okresního soudu , adresa, sp.zn. OS , adresa, , Anonymizováno, ze dne , datum, , a to již před novelou § 87 odst. 1 citovaného zákona, která nyní stanoví jasně povinnost soudu zkoumat i bez návrhu ověření úvěruschopnosti bez důvodných pochybností. Ustanovení má přitom procesní charakter, nedopadá na hmotně právní vztahy účastníků (nemění jejich práva a povinnosti), soud by ji měl aplikovat v soudním řízení. Nadto zákon transponoval unijní směrnici a výklad by jí měl podléhat, k absolutní neplatnosti se vyslovil rozsudek SDEU z , datum, , Anonymizováno, Krajský soud v , adresa, vyjádřil ve svém rozsudku č.j. , spisová značka, ze dne , datum, tyto závěry: „V rámci posouzení úvěruschopnosti žadatele o úvěr je třeba ze strany poskytovatele úvěrů zjišťovat a prověřovat nejen jeho příjem, ale i skutečné výdaje, náklady a závazky. Nelze se spoléhat pouze na tvrzení žadatele o úvěr uváděná např. v žádosti o úvěr. Nesplnění této povinnosti zakládá neplatnost smlouvy o úvěru dle § 86 z.s.ú.“ Ověření úvěruschopnosti dlužníka dle nálezu Ústavního soudu III. ÚS 4129/18 je požadavek samozřejmý pro platnost smluvního ujednání, i kdyby neplynul ze zákona.

13. Spotřebitel je dle § 87 odst. 1 věty třetí v případě neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Dle judikátu NS ČR sp.zn. 33 Cdo 3675/2021 ze dne , datum, se jedná o zvláštní právní úpravu bezdůvodného obohacení se splatností, která nastane teprve rozhodnutím soudu či dohodou stran, nelze proto přiznat úroky z prodlení, k navrácení je zde pouze poskytnutá jistina.

14. Podle § 87 odst. 2 z.č. 257/2016 Sb.: Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. V souladu s odst. 3 změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.

15. Dle rozhodnutí NS ČR sp.zn. 21 Cdo 1484/2004 ze dne , datum, se soud zabývá i výší sjednaných úroků: nepřiměřená, a proto neplatná pro rozpor s dobrými mravy, jsou ujednání o úrocích několikanásobně (nad dva až trojnásobek) překračujících obvyklé úrokové sazby bank, oddělitelnosti obsahu ujednání je třeba zkoumat i z hlediska okolností uzavření. Dle judikátu NS ČR sp.zn. 33 Cdo 60/2021 v případě oddělitelnosti této části smlouvy by úroky náležely ve výši dle § 110 odst. 1 z.č. 257/2016 Sb., o spotřebitelské úvěru (repo sazba platná v době uzavření smlouvy). K oddělitelnosti ujednání o úroku v úvěrové smlouvě dospěl judikát sp.zn. 29 Cdo 4498/2007, podle něhož neplatnost ujednání o úrocích nezpůsobuje sama o sobě (vzhledem k povaze takové smlouvy a k jejímu obsahu) neplatnost smlouvy o úvěru jako celku.

16. Dle § 576 o.z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

17. Dle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

18. Dle § 1802 věty prvé o. z. mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Je-li ujednání o úrocích neplatné je dle NS ČR sp.zn. , spisová značka, zákonnou úpravou výše ust. § 110 odst. 1 z.č. 256/2017 Sb., tedy repo sazba platná v době uzavření smlouvy.

19. Dle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením č. 351/2013 Sb., spotřebitelské smlouvy nesmí ani při sjednání úroku z prodlení tuto výši přesáhnout dle § 122 odst. 1 písm.b) z.č. 256/2017 Sb., o spotřebitelském úvěru.

20. Další poplatky jako plnění ze smlouvy mohou strany platně sjednat jako smlouvu nepojmenovanou dle ust. § 1746 odst. 2 o.z., ale ani taková ujednání by neměla dle § 1 odst. 2 o.z. porušovat dobré mravy a veřejný pořádek, odporovat zákonu (i ve smyslu jeho obcházení). Z publikovaných soudních rozhodnutí lze zmínit rozsudek Obvodního soudu pro , adresa, č.j. , spisová značka, ze dne , datum, , kde i v případě podnikatele hodnoceného jako slabší strana adhézní úvěrové smlouvy (k tomu obecně i rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sen. zn. 23 ICdo 56/2019), byla smlouva shledána pro rozpor s dobrými mravy absolutně neplatnou i s ohledem na výši poplatku za sjednání a čerpání úvěru, který sám o sobě vedle požadovaných úroků a dalšího sankčního příslušenství s krátkou dobou splatnosti úvěru, dosahoval téměř výše úvěru.

21. Celkový pohled na smlouvu o spotřebitelském úvěru dle výše částky k vrácení a neplatnost celé smlouvy pro rozpor s dobrými mravy akcentuje i exekuční judikatura NS ČR, např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. 20 Cdo 2464/2020, ze dne , datum, , sp. zn. 20 Cdo 1857/2019, ze dne , datum, , sp. zn. 20 Cdo 3811/2019, ze dne , datum, , sp. zn. 20 Cdo 2884/2019, ze dne , datum, , sp. zn. 20 Cdo 75/2020, či ze dne , datum, , sp. zn. 20 Cdo 2834/2020 a obdobně závěry Ústavního soudu v nálezu ze dne , datum, , sp. zn. III. ÚS 4084/12.

22. Postoupení pohledávky i jejího příslušenství a práv s ní spojených upravuje ust. § 1880 odst. 1 o. z., účinky vůči dlužníkovi získává oznámením dle § 1879 a násl.o. z.

23. Soud v dané věci nemá za prokázané ověření úvěruschopnosti žalované bez důvodných pochybností, ověřeny sice byly vlastní příjmy žalované a výše nájmu, ovšem při srovnání jen s životním minimem pro dítě a žalovanou a normativními náklady bydlení v Liberci se výdaje , částka, měsíčně nezdají být reálné, vůbec nebyly ověřeny ani dřívější obdobné závazky žalované, to se pak potvrdilo při splácení, kdy žalovaná nebyla schopna ani pravidelně splácet , částka, týdně i přes hotovostní formu splácení a při pohledu na měsíční splátky , částka, z příjmu , částka, s potřebou hradit nezbytné výdaje se nezdá požadavek na další ověření jako nevýznamný. Insolvenční rejstřík, byť bez záznamu, pak nemohl vypovědět ničeho o jiných splátkách, eviduje totiž až stav úpadku. Protože soud nezjistil řádné ověření úvěruschopnosti je smlouva o úvěru absolutně neplatnou ve svém celku a k navrácení náleží pouze jistina , částka, , ovšem tu již postupným plněním ve výši , částka, žalovaná zaplatila před podáním žaloby. I z pohledu na sjednaná plnění v jejich celku, kdy vrátit se měl za 13 měsíců více než dvojnásobek půjčené částky, lze mít smlouvu jako celek rovněž za neplatnou pro rozpor s dobrými mravy, vévodí tomu zejména sjednaný nepřiměřeně vysoký pevný úrok i běžný. Ten by se ani nemohl jednostranně měnit na ještě přiměřený, při částečné neplatnosti by musela nastoupit repo sazba. Z uvedených důvodů soud nemohl žalobě v žádném rozsahu vyhovět a zamítl ji.

24. Pro neúspěch žaloby náležela by žalované náhrada nákladů, žádné úkony však v řízení nečinila, proto výrok II.