Okresní soud v Liberci · Rozsudek

31 C 195/2024

č. j. 31 C 195/2024-28

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2024-11-01 · VYHOVENI,ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSLI:2024:31.C.195.2024.1

Strojový souhrn generováno LLM

Okresní soud v Liberci zamítl žalobu o zaplacení částky z postoupené pohledávky z úvěru, protože smlouva byla neplatná kvůli nesplnění povinnosti ověřit úvěruschopnost bez důvodných pochybností. Soud se opřel o § 86 a § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, podle nichž neplatnost vzniká i bez návrhu, pokud poskytovatel nesplnil povinnost posoudit schopnost splácet. Závazek k vrácení se omezuje na původní jistinu, protože úroky a poplatky byly nesrovnatelně vysoké a porušovaly dobré mravy. Soud rozhodl, že žalobkyně nemá nárok na náhradu nákladů řízení, protože žalovaná nečinila žádné úkony.

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem Mgr. Vladimírou Medkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení částky Anonymizováno s příslušenstvím

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala plnění z postoupené pohledávky dle výroku I., požadovala částku částka spolu s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila zejména tím, že právní předchůdce žalobkyně dne datum uzavřel s žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru, jejíž nedílnou součástí byly Smluvní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru a na jejímž základě poskytl žalované úvěr ve výši částka, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem na smlouvě. Žalovaná se ve smlouvě zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně částku ve výši částka, jež představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši částka, částku za zpracování zápůjčky ve výši částka a částku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši částka a pojistné částka. Žalovaná se zavázala celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky, úroku a poplatků a pojistného uhradit v hotovosti v 52 týdenních splátkách po částka, přičemž poslední splátka byla stanovena na datum. Právní předchůdce žalobkyně svůj závazek splnil, nicméně žalovaná své závazky ze smlouvy porušila tím, že neuhradila sjednané splátky řádně a včas, ačkoliv jí bylo známo, že je povinna celkovou dlužnou částku zaplatit nejpozději do dne datum. Marným uplynutím týdenní lhůty pro úhradu poslední splátky byla žalovaná v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právní předchůdce žalobkyně měl tohoto dne možnost požadovat uhrazení celé dlužné částky. Od uzavření smlouvy do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek uhradila žalovaná částku ve výši částka. Ke dni datum provedl právní předchůdce žalobkyně vyčíslení a dlužná jistina činila částku ve výši částka a dlužný poplatek částku ve výši částka. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalované řádně v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši částka úrokem ve výši 18,48 % ročně od datum, tedy ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky dlužné částky, do zaplacení. Ke kapitalizovanému úroku ve výši částka žalobkyně uvedla, že se jedná o úrok ve výši 18,48 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši částka od datum (tj. od marného uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře), do datum. Ke kapitalizovanému úroku z prodlení ve výši částka žalobkyně uvedla, že se jedná o zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši částka od datum do datum. Žalobkyně zaslala žalované předžalobní výzvu ze dne datum. Žalovaná na tuto výzvu nikterak nereagovala a ničeho neuhradila. Předtím bylo žalované oznámeno postoupení pohledávky.

2. Soud žalobkyni vyzval k doložení ověření jiných závazků žalované před uzavřením spotřebitelského úvěru s tím, že jinak hrozí neúspěch žaloby, žalobkyně sdělila, že před uzavřením předmětné smlouvy právní předchůdce žalobkyně posoudil úvěruschopnost žalované na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované v souladu se zákaznickou kartou a insolvenčním rejstříkem, kde žalovaná neměla záznam. Požadované úroky měl žalobce za přiměřené, pevný, že činí 50,45% ročně a běžící žádá jen ve výši 18,48% ročně, přiměřenost může soud upravit.

3. Soud konal ve věci datum jednání, žalovaná se k němu nedostavila, k věci se nevyjádřila, žalobkyně se z jednání omluvila, soud jednal bez přítomnosti účastníků dle § 101 odst. 3 o.s.ř. a při jednání trval na výzvě vztahující se k ověření úvěruschopnosti bez důvodných pochybností, když insolvenční rejstřík vypovídá pouze o tom, zda žalovaná nebyla v úpadku, zda nebyla předlužena, nikoliv o dřívějších obdobných závazcích a dle zákaznické karty ověřila žalovaná pouze vlastní příjem žalované a nájem. Soud však nepřistoupil na odročování, když žalobkyně sama uvedla, že zjišťování prováděla právě na základě zákaznické karty a insolvenční rejstříku a již před jednání byla na potřebu doložení jiných závazků upozorněna.

4. Soud ze smlouvy o poskytnutí úvěru zjistil, že právní předchůdce žalobkyně jako profesionál v poskytování spotřebitelských úvěrů uzavřel dne datum s žalovanou jako fyzickou osobou nepodnikající smlouvu o poskytnutí úvěru v částce částka, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, podpisem smlouvy žalovaná převzetí potvrdila. Úrok po dobu trvání smlouvy byl sjednán ve výši 88 % ročně, pevný úrok při řádném splácení činil částka (51% jistiny), poplatek za zpracování úvěru částka a za komfortní splácení poplatek částka a za flexibilní splácení poplatek částka, přičemž ve smlouvě bylo vysvětleno, co poplatky představují, součástí byl o poplatek za pojištění částka, celkem měla žalovaná zaplatit částka v 52 týdenních splátkách po částka (tedy cca 13 měsíců po částka měsíčně) s tím, že poslední splátka měla být učiněna datum a RPSN činila 197,92%. Dle ČNB ARAD u klientských spotřebitelských úvěrů činila sazba v Anonymizováno 7,36% ročně, pevný i běžící úrok do vrácení ji překračuje více než trojnásobně. Dle tabulky umoření z datum žalovaná neplnila pravidelně, byť se mělo jednat o týdenní částku částka, do datum uhradila částka, celkově částka.

5. Z výzvy k plnění (předžalobní výzvy) ze dne datum bylo zjištěno, že ke dni datum činila dlužná jistina částku ve výši částka a dlužný poplatek částku ve výši částka, což odpovídá tabulce umoření ze dne datum a sjednanému umořování dluhu. Soud dále zjistil, že ke kapitalizovanému úroku v částce částka dospěla žalobkyně následovně. Jedná se o úrok ve výši 18,48 % ročně z dlužné jistiny v částce částka od datum do datum. Dále bylo zjištěno, že kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši částka je tvořen zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z dlužné jistiny v částce částka od datum do datum.

6. Postoupení pohledávky na žalobkyni bylo zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum Postoupení pohledávky bylo žalované řádně oznámeno (zjištěno z oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum a dodejky).

7. Dle zákaznické karty z datum byla žalovaná svobodná, s jednou vyživovanou osobou na rodičovské dovolené s příjmem částka měsíčně s tím, že tento příjem byl ověřen dvěma složenkami a výdaje částka měsíčně nájemní smlouvou, což žalovaná potvrdila, dále uvedla ještě příjmy domácnosti částka, ty ověřovány nebyly, pro srovnání s uváděnými výdaje životní minimum pro ni a dítě činilo částka a normativní náklady bydlení částka. Nebylo ověřeno tvrzení o neexistenci dalších závazků, žalobce zde odkázal na insolvenční rejstřík, ovšem ten nese informace pouze o úpadku žalované, o jejím předlužení, zjištění například z NRKI, BRKI by vedlo k ověření toho, zda žalovaná nemá dřívější závazky když měsíční zátěž splácení činila částka a vlastní příjmy žalované byly jen z rodičovského příspěvku a vyživovat měla sebe, dítě a nést náklady bydlení v městě adresa.

8. Po právní stránce soud posoudil závazkový vztah stran jako smlouvu o úvěru podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“). Podle § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle ustanovení § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

9. Smlouva s ohledem na povahu smluvních stran byla uzavřena v režimu spotřebitelského úvěru a dopadá na ni zvláštní úprava z.č. 256/2017 Sb., o spotřebitelském úvěru. Povinnost poskytovatele úvěru zkoumat úvěruschopnost a důsledky porušení této povinnosti upravuje ustanovení § 86 a § 87 z.č. 256/2017 Sb., o spotřebitelském úvěru.

10. Poskytne-li věřitel úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou (poskytovatel má poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet), je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu (věta třetí vložena novelou z.č. 96/2022 Sb. s účinností od datum).

11. Dle ustanovení § 86 odst. 1 věty první je poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. V souladu s odst. 2 věty první poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

12. Soud je povinen v souladu se závěry Ústavního soudu sp.zn. III.ÚS 4129/18 ze dne datum zkoumat ověření úvěruschopnosti, důkazní břemeno přitom nese věřitel, dle judikátu Nejvyššího správního soudu sp.zn. 1 As 30/2015 ze dne datum (obdobně rozsudek Soudního dvora ze dne datum, CA Consumer Finance proti jméno FO, rozsudek Okresního soudu adresa sp.zn. spisová značka, NS ČR 33 Cdo 3178/2018): Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.). Důsledkem nesplnění povinnosti řádně ověřit úvěruschopnost (bez důvodných pochybností o schopnosti splácet) je absolutní neplatnost smlouvy, když dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně narušuje veřejný pořádek a ochrana spotřebitele má předcházet negativní celospolečenským dopadům jako je předlužení, sociální úpadek a nemožnost dostat se z dluhové pasti zvláště s přihlédnutím k tomu, že někteří spotřebitelé mají vnímání rizikovosti úvěrování značně posunuté. K takové neplatnosti smlouvy, a tedy k povinnosti soudu ji zkoumat (§ 588 o.z.), se vyslovily publikované právní věty z rozsudku Okresního soudu adresa sp.zn. spisová značka ze dne datum a Okresního soudu adresa sp.zn. OS adresa Anonymizováno ze dne datum, a to již před novelou § 87 odst. 1 citovaného zákona, která nyní stanoví jasně povinnost soudu zkoumat i bez návrhu ověření úvěruschopnosti bez důvodných pochybností. Ustanovení má přitom procesní charakter, nedopadá na hmotně právní vztahy účastníků (nemění jejich práva a povinnosti), soud by ji měl aplikovat v soudním řízení. Nadto zákon transponoval unijní směrnici a výklad by jí měl podléhat, k absolutní neplatnosti se vyslovil rozsudek SDEU z datum Anonymizováno Krajský soud v adresa vyjádřil ve svém rozsudku č.j. spisová značka ze dne datum tyto závěry: „V rámci posouzení úvěruschopnosti žadatele o úvěr je třeba ze strany poskytovatele úvěrů zjišťovat a prověřovat nejen jeho příjem, ale i skutečné výdaje, náklady a závazky. Nelze se spoléhat pouze na tvrzení žadatele o úvěr uváděná např. v žádosti o úvěr. Nesplnění této povinnosti zakládá neplatnost smlouvy o úvěru dle § 86 z.s.ú.“ Ověření úvěruschopnosti dlužníka dle nálezu Ústavního soudu III. ÚS 4129/18 je požadavek samozřejmý pro platnost smluvního ujednání, i kdyby neplynul ze zákona.

13. Spotřebitel je dle § 87 odst. 1 věty třetí v případě neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Dle judikátu NS ČR sp.zn. 33 Cdo 3675/2021 ze dne datum se jedná o zvláštní právní úpravu bezdůvodného obohacení se splatností, která nastane teprve rozhodnutím soudu či dohodou stran, nelze proto přiznat úroky z prodlení, k navrácení je zde pouze poskytnutá jistina.

14. Podle § 87 odst. 2 z.č. 257/2016 Sb.: Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. V souladu s odst. 3 změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.

15. Dle rozhodnutí NS ČR sp.zn. 21 Cdo 1484/2004 ze dne datum se soud zabývá i výší sjednaných úroků: nepřiměřená, a proto neplatná pro rozpor s dobrými mravy, jsou ujednání o úrocích několikanásobně (nad dva až trojnásobek) překračujících obvyklé úrokové sazby bank, oddělitelnosti obsahu ujednání je třeba zkoumat i z hlediska okolností uzavření. Dle judikátu NS ČR sp.zn. 33 Cdo 60/2021 v případě oddělitelnosti této části smlouvy by úroky náležely ve výši dle § 110 odst. 1 z.č. 257/2016 Sb., o spotřebitelské úvěru (repo sazba platná v době uzavření smlouvy). K oddělitelnosti ujednání o úroku v úvěrové smlouvě dospěl judikát sp.zn. 29 Cdo 4498/2007, podle něhož neplatnost ujednání o úrocích nezpůsobuje sama o sobě (vzhledem k povaze takové smlouvy a k jejímu obsahu) neplatnost smlouvy o úvěru jako celku.

16. Dle § 576 o.z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

17. Dle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

18. Dle § 1802 věty prvé o. z. mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Je-li ujednání o úrocích neplatné je dle NS ČR sp.zn. spisová značka zákonnou úpravou výše ust. § 110 odst. 1 z.č. 256/2017 Sb., tedy repo sazba platná v době uzavření smlouvy.

19. Dle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením č. 351/2013 Sb., spotřebitelské smlouvy nesmí ani při sjednání úroku z prodlení tuto výši přesáhnout dle § 122 odst. 1 písm.b) z.č. 256/2017 Sb., o spotřebitelském úvěru.

20. Další poplatky jako plnění ze smlouvy mohou strany platně sjednat jako smlouvu nepojmenovanou dle ust. § 1746 odst. 2 o.z., ale ani taková ujednání by neměla dle § 1 odst. 2 o.z. porušovat dobré mravy a veřejný pořádek, odporovat zákonu (i ve smyslu jeho obcházení). Z publikovaných soudních rozhodnutí lze zmínit rozsudek Obvodního soudu pro adresa č.j. spisová značka ze dne datum, kde i v případě podnikatele hodnoceného jako slabší strana adhézní úvěrové smlouvy (k tomu obecně i rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sen. zn. 23 ICdo 56/2019), byla smlouva shledána pro rozpor s dobrými mravy absolutně neplatnou i s ohledem na výši poplatku za sjednání a čerpání úvěru, který sám o sobě vedle požadovaných úroků a dalšího sankčního příslušenství s krátkou dobou splatnosti úvěru, dosahoval téměř výše úvěru.

21. Celkový pohled na smlouvu o spotřebitelském úvěru dle výše částky k vrácení a neplatnost celé smlouvy pro rozpor s dobrými mravy akcentuje i exekuční judikatura NS ČR, např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. 20 Cdo 2464/2020, ze dne datum, sp. zn. 20 Cdo 1857/2019, ze dne datum, sp. zn. 20 Cdo 3811/2019, ze dne datum, sp. zn. 20 Cdo 2884/2019, ze dne datum, sp. zn. 20 Cdo 75/2020, či ze dne datum, sp. zn. 20 Cdo 2834/2020 a obdobně závěry Ústavního soudu v nálezu ze dne datum, sp. zn. III. ÚS 4084/12.

22. Postoupení pohledávky i jejího příslušenství a práv s ní spojených upravuje ust. § 1880 odst. 1 o. z., účinky vůči dlužníkovi získává oznámením dle § 1879 a násl.o. z.

23. Soud v dané věci nemá za prokázané ověření úvěruschopnosti žalované bez důvodných pochybností, ověřeny sice byly vlastní příjmy žalované a výše nájmu, ovšem při srovnání jen s životním minimem pro dítě a žalovanou a normativními náklady bydlení v Liberci se výdaje částka měsíčně nezdají být reálné, vůbec nebyly ověřeny ani dřívější obdobné závazky žalované, to se pak potvrdilo při splácení, kdy žalovaná nebyla schopna ani pravidelně splácet částka týdně i přes hotovostní formu splácení a při pohledu na měsíční splátky částka z příjmu částka s potřebou hradit nezbytné výdaje se nezdá požadavek na další ověření jako nevýznamný. Insolvenční rejstřík, byť bez záznamu, pak nemohl vypovědět ničeho o jiných splátkách, eviduje totiž až stav úpadku. Protože soud nezjistil řádné ověření úvěruschopnosti je smlouva o úvěru absolutně neplatnou ve svém celku a k navrácení náleží pouze jistina částka, ovšem tu již postupným plněním ve výši částka žalovaná zaplatila před podáním žaloby. I z pohledu na sjednaná plnění v jejich celku, kdy vrátit se měl za 13 měsíců více než dvojnásobek půjčené částky, lze mít smlouvu jako celek rovněž za neplatnou pro rozpor s dobrými mravy, vévodí tomu zejména sjednaný nepřiměřeně vysoký pevný úrok i běžný. Ten by se ani nemohl jednostranně měnit na ještě přiměřený, při částečné neplatnosti by musela nastoupit repo sazba. Z uvedených důvodů soud nemohl žalobě v žádném rozsahu vyhovět a zamítl ji.

24. Pro neúspěch žaloby náležela by žalované náhrada nákladů, žádné úkony však v řízení nečinila, proto výrok II. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci, prostřednictvím Okresního soudu v Liberci. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.