31 C 214/2024

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem Mgr. Vladimírou Medkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení částky Anonymizováno Anonymizováno příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku , částka, s kapitalizovaným úrokem ve výši , částka, za dobu od , datum, do , datum, , s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši , částka, za dobu od , datum, do , datum, , s úrokem ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala plnění z postoupené pohledávky dle výroku I. s přihlédnutím k částečnému zpětvzetí pro zohlednění zákonné výši smluvních úroků od 91. dne prodlení, o němž bylo rozhodnuto usnesením na č.l. 18 dne , datum, . Žalobu odůvodnila zejména tím, že právní předchůdce žalobkyně uzavřel s žalovanou smlouvu o půjčce ze dne , datum, , v níž se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalované úvěr ve výši , částka, a žalovaná se zavázala tento úvěr splácet v 84 pravidelných měsíčních splátkách v částce , částka, vždy k 10. dni v měsíci, přičemž první splátka se stala splatnou dne , datum, . Dále si smluvní strany sjednaly úrok ve výši 16,90 % ročně a další poplatky dle této smlouvy a obchodních podmínek. Právní předchůdce žalobkyně splnil svoji povinnost a úvěr žalované poskytl. Žalovaná však úvěr nesplácela dle smluvních podmínek a splátky nezasílala řádně a včas. Vzhledem k porušení smluvních podmínek ze strany žalované přistoupil právní předchůdce žalobkyně v souladu s Produktovými podmínkami dne , datum, k zesplatnění úvěru. Žalobkyně zaslala žalované předžalobní výzvu ze dne , datum, . Žalovaná na tuto výzvu nikterak nereagovala a ničeho neuhradila. K prokázání žalobou uplatňovaných nároků žalobkyně přiložila listinné důkazy.

2. Před poskytnutím úvěru právní předchůdce žalobkyně splnil své zákonné povinnosti, když zkoumal úvěruschopnost žalované, a to jak prostřednictvím bankovních a nebankovních registrů klientských informací (SOLUS), tak i kontrolou veřejných databází (insolvenční rejstřík, databáze MVČR). Právní předchůdce žalobkyně dále ověřil deklarovanou výši příjmů žalované ve výši , částka, podle příjmů připisovaných na účet žalované. Z důvodu obezřetnosti právní předchůdce žalobkyně deklarované výdaje oproti údajům uváděným žalovanou na žádosti navýšil. Právní předchůdce žalobkyně zohlednil výdaje ve výši , částka, , z toho výdaje na splátky půjček , částka, , výdaje na bydlení vč. hypotéky a st. úvěru ve výši , částka, , výdaje na živobytí ve výši , částka, a ostatní výdaje ve výši , částka, . Podle vyhodnocení zbývalo žalované na splátku nové půjčky a nepředvídané výdaje celkem , částka, a byla tedy schopna úvěr splácet. Zkoumáním úvěruschopnosti žalované nebyla zjištěna žádná skutečnost, která by v poskytnutí sjednaného úvěru bránila.

3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, v řízení zůstala nečinná. Soud rozhoduje na základě zjištěného skutkového stavu věci (§ 153 odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“)) v rozsahu účastníky uplatněných tvrzení a důkazů (§ 101 odst. 1 písm. a) a b) o. s. ř.). Za situace, kdy žalovaná zůstala v řízení nečinná, tak soud vycházel z tvrzení žalobkyně a jí navržených a soudem provedených důkazů a rozhodl na základě takto zjištěného skutkového stavu.

4. Jelikož bylo možné věc rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů, vyzval soud žalovanou, aby se ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř., vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaná se k této výzvě nevyjádřila. Má se tak za to, že proti rozhodnutí bez nařízení jednání nemá námitek a souhlasí s ním. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila. Soud proto rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů založených ve spise.

5. Soud z předložených listinných důkazů zjistil, že právní předchůdce žalobkyně , právnická osoba, ., uzavřel dne , datum, s žalovanou smlouvu o půjčce (č. smlouvy: , RČ, ), ve které bylo sjednáno poskytnutí úvěru v částce , částka, . Žalovaná se v této smlouvě zavázala tento úvěr splácet v 84 pravidelných měsíčních splátkách v částce , částka, vždy k 10. dni v měsíci. Smluvní úrok byl sjednán ve výši 16,90 % ročně. Součástí této smlouvy byly obchodní podmínky. Z výpisu z účtu žalované soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně svou smluvní povinnost splnil a žalované úvěr v částce , částka, poskytl. Žalovaná však úvěr nesplácela dle smluvních podmínek a splátky nezasílala řádně a včas (zjištěno z výpisu z účtu žalované). Vzhledem k porušení smluvních podmínek ze strany žalované přistoupil právní předchůdce žalobkyně v souladu s Produktovými podmínkami dne , datum, k zesplatnění úvěru (zjištěno z Prohlášení o okamžité splatnosti zajišťovaného závazku a výzvy k uhrazení dluhu ze dne , datum, ). Žalobkyně zaslala žalované předžalobní výzvu ze dne , datum, . Žalovaná na tuto výzvu nikterak nereagovala a ničeho neuhradila (zjištěno z výpisu z účtu žalované). Ze smlouvy o fúzi sloučením společnosti , právnická osoba, . se společností , právnická osoba, . ze dne , datum, soud zjistil, že pohledávku za žalovanou nabyla společnost , právnická osoba, . Postoupení pohledávky na žalobkyni bylo zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne , datum, (ze společnosti , právnická osoba, . postoupeno na společnost , Anonymizováno, , Anonymizováno, ) ve spojení se smlouvou o postoupení pohledávky ze dne , datum, (ze společnosti , Anonymizováno, . postoupeno na žalobkyni). Postoupení pohledávky bylo žalované u každého postoupení řádně oznámeno (doloženy smlouvy o postoupení, oznámení o postoupení a poštovní archy k vypravení oznámení).

6. K ověření úvěruschopnosti byla doložena karta klienta, výpisy účtu povinné a k ověření jiných závazků a zadluženosti i evidence SOLUS, která odpovídají tvrzení žaloby o řádném ověření schopnosti žalované úvěr splácet.

7. Soud při dokazování provedl výhradně listinné důkazy, neboť jiné důkazy nebyly stranami navrženy. Provedené důkazy spolu obsahově korespondují, vzájemně na sebe navazují a poskytují ucelený základ pro závěr o skutkovém stavu věci, a současně v řízení nevyplynuly najevo žádné skutečnosti, které by věrohodnost těchto důkazů snižovaly.

8. Po právní stránce soud posoudil závazkový vztah právního předchůdce žalobkyně a žalované jako smlouvu o úvěru podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“). Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle ustanovení § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

9. Smlouva s ohledem na povahu smluvních stran byla uzavřena v režimu spotřebitelského úvěru a dopadá na ni zvláštní úprava z.č. 256/2017 Sb., o spotřebitelském úvěru. Povinnost poskytovatele úvěru zkoumat úvěruschopnost a důsledky porušení této povinnosti upravuje ustanovení § 86 a § 87 z.č. 256/2017 Sb., o spotřebitelském úvěru.

10. Dle ustanovení § 86 odst. 1 věty první je poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. V souladu s odst. 2 věty první poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

11. Soud je povinen v souladu se závěry Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 4129/18 ze dne , datum, zkoumat ověření úvěruschopnosti, důkazní břemeno přitom nese věřitel, dle judikátu Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 As 30/2015 ze dne , datum, (obdobně rozsudek Soudního dvora ze dne , datum, , CA Consumer Finance proti , jméno FO, , rozsudek Okresního soudu , adresa, sp. zn. , spisová značka, , NS ČR 33 Cdo 3178/2018): Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.). Důsledkem nesplnění povinnosti řádně ověřit úvěruschopnost (bez důvodných pochybností o schopnosti splácet) je absolutní neplatnost smlouvy, když dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně narušuje veřejný pořádek a ochrana spotřebitele má předcházet negativní celospolečenským dopadům jako je předlužení, sociální úpadek a nemožnost dostat se z dluhové pasti zvláště s přihlédnutím k tomu, že někteří spotřebitelé mají vnímání rizikovosti úvěrování značně posunuté. K takové neplatnosti smlouvy, a tedy k povinnosti soudu ji zkoumat (§ 588 o. z.), se vyslovily publikované právní věty z rozsudku Okresního soudu , adresa, sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, a Okresního soudu , adresa, sp. zn. OS , adresa, , Anonymizováno, ze dne , datum, , a to již před novelou § 87 odst. 1 citovaného zákona, která nyní stanoví jasně povinnost soudu zkoumat i bez návrhu ověření úvěruschopnosti bez důvodných pochybností. Ustanovení má přitom procesní charakter, nedopadá na hmotně právní vztahy účastníků (nemění jejich práva a povinnosti), soud by ji měl aplikovat v soudním řízení. Nadto zákon transponoval unijní směrnici a výklad by jí měl podléhat, k absolutní neplatnosti se vyslovil rozsudek SDEU z , datum, C-679/18. Krajský soud v , adresa, vyjádřil ve svém rozsudku č.j. , spisová značka, ze dne , datum, toto stanovisko /tyto závěry: „V rámci posouzení úvěruschopnosti žadatele o úvěr je třeba ze strany poskytovatele úvěrů zjišťovat a prověřovat nejen jeho příjem, ale i skutečné výdaje, náklady a závazky. Nelze se spoléhat pouze na tvrzení žadatele o úvěr uváděná např. v žádosti o úvěr. Nesplnění této povinnosti zakládá neplatnost smlouvy o úvěru dle § 86 z. s. ú.“12. Dle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1969 o. z. může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení, vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.

13. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením č. 351/2013 Sb., spotřebitelské smlouvy nesmí ani při sjednání úroku z prodlení tuto výši přesáhnout dle § 122 odst. 1 písm. b) z. č. 256/2017 Sb., o spotřebitelském úvěru.

14. Soud má za prokázané, že žalované vznikl z titulu smlouvy o úvěru závazek vrátit úvěrovou jistinu se smluvními úroky, a pro prodlení zaplatit i úroky z prodlení, přičemž nárok žalobkyně se opírá o ustanovení smlouvy a produktové podmínky, které byly součástí smlouvy a se kterými se žalovaná seznámila. Úrok byl sjednán a je nárokován v přiměřené výši neodporující dobrým mravům ani ustavením zákona o spotřebitelském úvěru. Úvěruschopnost žalované byla dle doložených listin zjištěna bez důvodných pochybností vzhledem k zjištěným poměrům žalované a výši splátky , částka, . Žalovaná nebyla zjištěna jako dlužník v době uzavření smlouvy jako dlužník zatížený předchozími závazky bez možnosti splácet úvěr a měla dostatečný čistý příjem , částka, již z déle trvajícího zaměstnání a uváděla statisticky reálné výdaje na bydlení bez dalších vyživovacích povinností k tomu, aby závazku dostála a její prohlášení věřitel ve vztahu k dalším závazkům dle soudu dostatečně ověřil v registru dlužníků a bankovních úvěrů. Soud přitom vychází z toho, že evidence dlužníků SOLUS pracuje i s databází Centrální evidence exekucí dle webových stránek rejstříku a insolvenční řízení dle veřejného insolvenčního rejstříku u žalované nebylo vedeno. K ověření úvěruschopnosti došlo bez důvodných pochybností v souladu s požadavky judikatury. Na základě smlouvy o fúzi sloučením společnosti , právnická osoba, . se společností , právnická osoba, . ze dne , datum, bylo prokázáno nabytí pohledávky společností , právnická osoba, . Ze smluvních dokumentů žalobkyně a původního věřitele bylo prokázáno postoupení pohledávky a dále oznámení žalované, jak předpokládá § 1879 a § 1882 o. z. Postoupením nabyla žalobkyně jako postupník pohledávku i její příslušenství a práva s ním spojená dle § 1880 odst. 1 o. z.

15. Soud na základě shora uvedených závěrů přiznal žalovaný nárok včetně zákonných úroků z prodlení.

16. Protože se žalovaná svým jednáním dostala do prodlení s placením peněžitého závazku, má žalobkyně v souladu s § 1970 o. z. nárok i na úrok z prodlení. Protože žalobkyně požadovala výši úroků z prodlení v souladu s nař. vl. č. 351/2013 Sb., je její nárok i v této části po právu a soud žalobě i v tomto směru vyhověl. Uložil tedy žalované povinnost zaplatit žalobkyni úrok z prodlení, jak je uvedeno ve výroku rozsudku.

17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, . Zpětvzetí části žaloby se pak týkalo pouze nepatrné části nároku, v souladu s ust. § 142 odst. 3 nemělo vliv na přiznání náhrady nákladů. Náhrady za úkon opravy žaloby a posléze částečného zpětvzetí soud nepřiznal, neměl je za účelné, neboť v souladu s hmotněprávní úpravou zákona o spotřebitelském úvěru neměly být smluvní úroky požadovány nad 15% ročně od 91. dne prodlení, což mohlo být právní zástupcem žalobkyně zohledněno již v žalobě.

18. Při rozhodování o nákladech řízení soud aplikoval § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., neboť v daném případě je naplněn předpoklad pro určení snížené sazby odměny, a to skutečnost, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech. Z obsahu návrhu je zřejmé, že po obsahové stránce se v předmětném případě jedná o návrh, mající podobu využitého vzoru, jenž se od ostatních návrhů odlišuje jen v minimální míře, a to takové, aby mohl být návrh co do určitosti osob účastníků a předmětu řízení dostatečně individualizován. Základ právní argumentace, včetně její stylizace a formálního vyjádření je totožný či jen s drobnými odchylkami s ostatními návrhy žalobkyně podanými u zdejšího soudu. Totožnost spočívá i v jednotě v osobě žalobkyně a jejího advokáta. Z takových okolností je nutné uzavřít, že sepsání tzv. formulářové žaloby představuje spíš administrativní úkon, než provedení úkonu právní služby. Výše odměny přiznané za takový úkon proto musí odpovídat faktické náročnosti provedení tohoto úkonu, nikoliv samotné výši peněžitého plnění.