31 C 218/2024

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem Mgr. Vladimírou Medkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení částky Anonymizováno Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Ve zbytku se žaloba zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. Dle žalobních tvrzení žalobce uzavřel dálkově prostřednictvím potvrzení smlouvy jedinečným kódem dle povahy stran s žalovanou spotřebitelskou úvěrovou smlouvu č. , hodnota, dne , datum, a poskytl úvěr ve výši , částka, , žalovaná se jej zavázala vrátit v 36 měsíčních splátkách po , částka, splatných vždy k 17. dni v měsíců od srpna , Anonymizováno, spolu s úrokem 76,06% ročně a zavázala se platit spolu s úvěrovou splátkou i poplatek pojištění schopnosti splácet , částka, měsíčně. Před uzavřením smlouvy ověřila žalobkyně úvěruschopnost žalované. Žalovaná ničeho na úvěr nesplnila, došlo tak na zesplatnění úvěru k datu , datum, po šedesáti pěti dnech prodlení se zaplacením 1. splátky, pro prodlení žalované delší 30 dní vznikl žalobkyni nárok na smluvní pokutu 2x , částka, dle čl. 6.1 úvěrové smlouvy s poplatkem za náhradu nákladů s prodlením dvou splátek 2x , částka, dle 6.2 smlouvy odpovídající nákladům předžalobního vymáhání. Nesplacené úroky ke dni zesplatnění se pak staly součástí nové jistiny ve výši , částka, , kromě ní žádala žalobkyně smluvní pokutu , částka, , , částka, za poplatky vymáhání a pro tři splátky poplatek pojištění , částka, (3x83 Kč), celkem , částka, s úrokem z prodlení ve výši 15% ročně od , datum, do zaplacení a dále i smluvní pokutu 0,1% denně dle 6.5 smlouvy z částky , částka, od , datum, do , datum, ve výši , částka, , z částky , částka, ještě úrok 76,06% ročně od , datum, do , datum, , od , datum, ve výši 15% ročně, maximálně , částka, .

2. V průběhu řízení vzala žalobkyně žalobu částečně zpět co do částky , částka, na jistině spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15% ročně od , datum, do zaplacení, co do částky , částka, na smluvní pokutě, co do úroku 56,06% ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, a úroku 56,06% ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , a to dle § 96 o.s.ř. pro částečné zpětvzetí žalobkyní ze dne , datum, , soud řízení částečně pravomocně zastavil.

3. Ve věci soud konal jednání, žalobkyni vyzýval s poučením o hrozbě ztráty sporu (mimo zaplacenou jistinu) zejména pro nedoložení ověření úvěruschopnosti žalované bez důvodných pochybností, a to ověření jiných závazků žalované, když dluhy, a to i po splatnosti měla evidované v NRKI, nebylo však nijak doloženo, že dluh po splatnosti nezpůsobuje předlužení, že je zde přijatelná výše jiných splátek v měsíci. Žalobkyně však takové doložení k dispozici neměla. Žalovaná se k věci nevyjádřila.

4. Dle hodnocení klienta uváděla žalovaná čistý příjem ze zaměstnání , částka, , výdaje , částka, včetně životného minima a bydlení, na to mělo připadat , částka, s tím, že nemá žádné jiné závazky, příjem byl ověřen výpisem účtu žalované č. , č. účtu, z , datum, o mzdě , částka, , z , datum, s výší mzdy , částka, . Žalovaná žila sama v nájmu, byla svobodná, vyživovací povinnosti nebyly zjišťovány, sdělila pracovní poměr na dobu neurčitou od , datum, u , Anonymizováno, pro užitková vozidla , Anonymizováno, , existenci této společnosti doložila žalobkyně výpisem ARES. V registru SOLUS neměl žalovaná závazky po splatnosti, v evidenci NRKI měla záznam o závazku po splatnosti , částka, a výši dalších závazků , částka, , pro tuto evidenci žádal soud doložení, jaké bylo tedy zatížení žalované jinými úvěru, zejm. měsíční výše splátek. Žalovaná před uzavřením smlouvy obdržela předsmluvní informace, prohlásila seznámení se se smluvní dokumentací.

5. Úvěrová smlouva ze dne , datum, byla uzavřena žalovanou v souladu s jejím dodatkem č. , hodnota, z téhož dne na dálku za pomocí jedinečného kódu, dle oznámení o schválení úvěru z , datum, se jednalo o bezúčelový úvěr bez konsolidace, ve smlouvě by sjednán úvěr , částka, k vyplacení při čerpání na účet č. , č. účtu, , do vrácení běžící úrok činil 76,06%, RPSN 109,06%, náklady vymáhání každé splátky činily , částka, , , částka, smluvní pokuta za každou splátku v prodlení nad 30 dní a při zesplatnění smluvní pokuta z dlužné nové jistiny (jistiny a úroky do zesplatnění) 0,1% denně, upraveno bylo i zesplatnění po 65 dnech prodlení s tím, že věřitel jej i oznámí dlužníkovi. Úvěrová splátky , částka, měsíčně za 36 měsíců zahrnovala i poplatek za pojištění splácení, bez něj by činila , částka, , žalobkyně doložila přihlášení k pojištění. V rámci úvěru žalovaná vystupovala jako fyzická osoba nepodnikající, žalobkyně jako registrovaný poskytovatel spotřebitelských úvěrů dle registru ČNB. K uzavření smlouvy s žalovanou byla doložena i kopie jejího občanskému průkazu a potvrzující sms o přijetí smlouvy.

6. Dle výpisu účtu žalobkyně byl úvěr , částka, připsán na účet dle úvěrové smlouvy , datum, , tento účet koresponduje s účtem s potvrzují platnou , částka, , kde jako majitelka stejně jako u výpisů z výši mzdy je žalovaná, tedy plnění šlo v její prospěch.

7. Žalobkyně rovněž doložila předžalobní výzvu ze dne , datum, a podací arch o jejích vypravení žalované.

8. Mezi žalobkyní a žalovanou byly uzavřeny v režimu spotřebitelského úvěru smlouvy o zápůjčce, když žalované byly přenechány peněžní prostředky v souladu s ustanovením § 2390 o.z. Žalovaná měla zápůjčku hradit ve splátkách společně se sjednanou úplatou. Ve smlouvě o peněžité zápůjčce lze sjednat i úroky dle § 2392 odst. 1 o.z., přičemž úrok může být vyjádřen jak procentní sazbou, tak i kapitalizovaným způsobem (k tomu usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, sp. zn. 21 Cdo 869/2012). Ve smlouvě byl založen ujednáním stran dle § 1746, § 1 odst. 2 o.z. vedle zaplacení úroku i závazek dlužníka k zaplacení dalších poplatků v souvislosti s poskytnutím zápůjčky.Smlouva s ohledem na povahu smluvních stran byla uzavřena v režimu spotřebitelského úvěru a dopadá na ni zvláštní úprava z.č. 256/2017 Sb., o spotřebitelském úvěru. Povinnost poskytovatele úvěru zkoumat úvěruschopnost a důsledky porušení této povinnosti upravuje ustanovení § 86 a § 87 z.č. 256/2017 Sb., o spotřebitelském úvěru.

9. Poskytne-li věřitel úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou (poskytovatel má poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet), je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu (věta třetí vložena novelou z.č. 96/2022 Sb. s účinností od , datum, ). Dle ustanovení § 86 odst. 1 věty první je poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. V souladu s odst. 2 věty první poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

10. Soud je povinen v souladu se závěry Ústavního soudu sp.zn. III.ÚS 4129/18 ze dne , datum, zkoumat ověření úvěruschopnosti, důkazní břemeno přitom nese věřitel, dle judikátu Nejvyššího správního soudu sp.zn. 1 As 30/2015 ze dne , datum, (obdobně rozsudek Soudního dvora ze dne , datum, , CA Consumer Finance proti , jméno FO, , rozsudek Okresního soudu , adresa, sp.zn. , spisová značka, , NS ČR 33 Cdo 3178/2018, 33 Cdo 201/2018, nález Ústavního soudu III. ÚS 4129/2018): Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.). Důsledkem nesplnění povinnosti řádně ověřit úvěruschopnost (bez důvodných pochybností o schopnosti splácet) je absolutní neplatnost smlouvy, když dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně narušuje veřejný pořádek a ochrana spotřebitele má předcházet negativní celospolečenským dopadům jako je předlužení, sociální úpadek a nemožnost dostat se z dluhové pasti zvláště s přihlédnutím k tomu, že někteří spotřebitelé mají vnímání rizikovosti úvěrování značně posunuté. K takové neplatnosti smlouvy, a tedy k povinnosti soudu ji zkoumat (§ 588 o.z.), se vyslovily publikované právní věty z rozsudku Okresního soudu , adresa, sp.zn. , spisová značka, ze dne , datum, a Okresního soudu , adresa, sp.zn. OS , adresa, , Anonymizováno, ze dne , datum, , a to již před novelou § 87 odst. 1 citovaného zákona, která nyní stanoví jasně povinnost soudu zkoumat i bez návrhu ověření úvěruschopnosti bez důvodných pochybností. Ustanovení má přitom procesní charakter, nedopadá na hmotně právní vztahy účastníků (nemění jejich práva a povinnosti), soud by ji měl aplikovat v soudním řízení. Nadto zákon transponoval unijní směrnici a výklad by jí měl podléhat, k absolutní neplatnosti se vyslovil rozsudek SDEU z , datum, C-679/18. Krajský soud v , adresa, vyjádřil ve svém rozsudku č.j. , spisová značka, ze dne , datum, toto stanovisko /tyto závěry: „V rámci posouzení úvěruschopnosti žadatele o úvěr je třeba ze strany poskytovatele úvěrů zjišťovat a prověřovat nejen jeho příjem, ale i skutečné výdaje, náklady a závazky. Nelze se spoléhat pouze na tvrzení žadatele o úvěr uváděná např. v žádosti o úvěr. Nesplnění této povinnosti zakládá neplatnost smlouvy o úvěru dle § 86 z.s.ú.“ Ověření úvěruschopnosti dlužníka dle nálezu Ústavního soudu III. ÚS 4129/18 je požadavek samozřejmý pro platnost smluvního ujednání, i kdyby neplynul ze zákona.

11. Spotřebitel je dle § 87 odst. 1 věty třetí v případě neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Dle judikátu NS ČR sp.zn. 33 Cdo 3675/2021 ze dne , datum, se jedná o zvláštní právní úpravu bezdůvodného obohacení se splatností, která nastane teprve rozhodnutím soudu či dohodou stran, nelze proto přiznat úroky z prodlení, k navrácení je zde pouze poskytnutá jistina.

12. Podle § 87 odst. 2 z.č. 257/2016 Sb.: Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. V souladu s odst. 3 změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.

13. Dle rozhodnutí NS ČR sp.zn. 21 Cdo 1484/2004 ze dne , datum, se soud zabývá i výší sjednaných úroků: nepřiměřená, a proto neplatná pro rozpor s dobrými mravy, jsou ujednání o úrocích několikanásobně překračujících (nad dva až trojnásobek) obvyklé úrokové sazby bank, oddělitelnost obsahu ujednání je třeba zkoumat i z hlediska okolností uzavření. Dle judikátu NS ČR sp.zn. 33 Cdo 60/2021 v případě oddělitelnosti této části smlouvy by úroky náležely ve výši dle § 110 odst. 1 z.č. 257/2016 Sb., o spotřebitelské úvěru (repo sazba platná v době uzavření smlouvy). K oddělitelnosti ujednání o úroku v úvěrové smlouvě dospěl judikát sp.zn. 29 Cdo 4498/2007, podle něhož neplatnost ujednání o úrocích nezpůsobuje sama o sobě (vzhledem k povaze takové smlouvy a k jejímu obsahu) neplatnost smlouvy o úvěru jako celku. Je zde však bohatá pozdější judikatura Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. 20 Cdo 2464/2020, ze dne , datum, , sp. zn. 20 Cdo 1857/2019, ze dne , datum, , sp. zn. 20 Cdo 3811/2019, ze dne , datum, , sp. zn. 20 Cdo 2884/2019, ze dne , datum, , sp. zn. 20 Cdo 75/2020, či ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, pracující s neoddělitelností. Nadto k neoddělitelnosti lze uvážit i judikaturu k šikanózním a lichevním smlouvám hodnotícím hrubý nepoměr vzájemných plnění, například NS ČR 30 Cdo 4665/2009, 32 Cdo 1490/2019, I.ÚS 3308/16. Zkoumání zájmu obou stran na ujednaném a neoddělitelnost obsahu, na kterém měla zájem právě silnější strana (na vysokém úroku, ten si prosadila) zastává unijní judikatura, k tomu rozhodnutí Soudního dvora EU, C-377/14 ze dne , datum, , Radlingerovi v. , právnická osoba, . o kumulativní zkoumání smluvních ujednání, i kdyby na nich silnější strana později netrvala, co do závaznosti vůči spotřebiteli.

14. Dle § 576 o.z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

15. Dle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

16. Dle § 1802 věty prvé o. z. mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Dle § 1803 o. z. se má za to, že se ujednaná výše úroků týká ročního období. Dle § 1804 o. z., není-li doba placení úroků ujednána, platí se úroky s jistinou a je-li jistina splatná později než za rok, platí se úroky ročně pozadu. Dle § 1806 věty prvé o. z. úroky z úroků lze požadovat, bylo-li to ujednáno.

17. Podle ustanovení § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Podle ust. § 122 odst. 2 z.č. 257/2016 Sb. uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než , částka, a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše , částka, . Souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla , hodnota, a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však , částka, (§ 122 odst. 3 cit. zákona).

18. Dle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1969 o. z. může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení, vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením č. 351/2013 Sb., spotřebitelské smlouvy nesmí ani při sjednání úroku z prodlení tuto výši přesáhnout dle § 122 odst. 1 písm.b) z.č. 256/2017 Sb., o spotřebitelském úvěru.

19. Podle § 122 odst. 1 písm.a) z.č. 256/2017 Sb., o spotřebitelském úvěru, má poskytovatel úvěru právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu.

20. Další poplatky jako plnění ze smlouvy mohou strany platně sjednat jako smlouvu nepojmenovanou dle ust. § 1746 odst. 2 o.z., ale ani taková ujednání by neměla dle § 1 odst. 2 o.z. porušovat dobré mravy a veřejný pořádek, odporovat zákonu (i ve smyslu jeho obcházení).

21. Žalobkyně dle soudu neunesla důkazní břemeno vztahující se k ověření úvěruschopnosti žalované bez důvodných pochybností, soud přitom dle závěrů judikatury v souladu s ustanovení § 87 odst. 1 zákon o spotřebitelském úvěru musí i bez návrhu zkoumat, zda k ověření došlo a zda zde podle předložené dokumentace nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného splácet. Schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru se má posoudit na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a dle plnění dosavadních dluhů, nelze se spolehnout jen na údaje tvrzené žalovaným, nedostatečný je odkaz na provedení lustrací v registrech. Konkrétně u žalované sice byla ověřena mzda, ale jako velmi nízké uváděla výdaje za samostatný nájem v , Anonymizováno, částkou , částka, , evidenci NRK procházela s pohledávkou po splatnosti a další závazkem přes , Anonymizováno, tis. Kč, přitom žalobkyně nijak nedoložila, jaké tedy bylo měsíční zatížení obdobnými závazky, aby žalovaná mohla splácet, fakticky ani na úhradu po delší dobu nedošlo. Ochrana spotřebitele je zde ve veřejném zájmu, důkazní nouze a nemožnost ověřit dodržení ochrany věřitele vede k absolutní neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru a nastupuje povinnost žalovaného vrátit v přiměřené době jistinu. V souladu s judikátem NS ČR sp.zn. 33 Cdo 3675/2021 ze dne , datum, se jedná o zvláštní právní úpravu bezdůvodného obohacení se splatností, která nastane teprve rozhodnutím soudu či dohodou stran, nelze proto přiznat úroky z prodlení, k navrácení je zde pouze poskytnutá jistina. Výpisem z účtu žalované o mzdě ve spojení s označením účtu ve smlouvy a ve výpisu o zaslání částky , částka, na stejný účet bylo prokázáno poskytnutí částky právě žalované k nároku na vydání bezdůvodného obohacení. Ve zbytku nároku nelze žalobě vyhovět z důvodu absolutní neplatnosti smlouvy a žaloba byla částečně zamítnuta pro zbytek žalovaného plnění. I kdyby smlouva byla platná, soud by se musel zabývat ještě platností sjednaných úroků 76,06% ročně pro jejich nepřiměřenou výši dle shora citované judikatury, přitom byla to právě žalobkyně kdo úroky ve smlouvě prosadil, měla hospodářský zájem na takovém plnění, soud by je od zbytku smlouvy spíše neodděloval, nadto takto byly i žalovány, jejich částečné zpětvzetí bylo učiněno až k dotazu soudu a ani to nebylo učiněno na výši předvídanou § 110 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru pro situace, kdy výše nebyla sjednána.

22. Lhůta k plnění byla stanovena zákonná obecná (§ 160 odst. 1 o.s.ř.), neboť žalovaný v řízení zůstal nečinný a spor o přiměřenou dobu k vrácení rozhoduje soud k návrhu (§ 87 odst. 1 ve spojení s odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru).

23. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení částečně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v procentu jejího úspěchu. Zcela neúspěšná byla žalobkyně v nárocích na smluvní pokutu, avšak žalované nevznikly náklady pro pasivitu v řízení. Mimo smluvní pokuty žalovaný nárok činil , částka, (a to z nároku dle žaloby včetně příslušenství, když částečné zpětvzetí nemělo původ v chování žalované, jednalo se o její procesní úspěch) a z toho úspěch , částka, představoval 61%, méně neúspěch, znamená 22% náhrady nákladů. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 13 odst. 4 a. t., a to za převzetí a přípravu zastoupení, podání žaloby a předžalobní výzvu, naopak soud neměl za účelné náklady k náhradě zpětvzetí žaloby a vyjádření k doplnění dokazování, když toto mohlo být obsaženo již v žalobě., účast na jednání je pak již po pravomocném částečném zastavení s tarifní hodnotou , částka, , kde odměna za úkon účasti na jednání činí , částka, a paušální náhrady , částka, (úkon po novele citované vyhlášky), k nákladů právního zastoupení pak náleží i daň z přidané hodnoty ve výši 21 %. Z celkové částky nákladů , částka, náleží , částka, (22%).