31 C 219/2025

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudkyní Mgr. Vladimírou Medkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky Anonymizováno Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení v částce , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala plnění z postoupené pohledávky dle výroku I., požadovala částku , částka, s příslušenstvím. Nárok zdůvodnila tak, že původní věřitel žalovanému dodával elektřinu na základě Smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne , datum, do odběrného místa na adrese , adresa, . Žalovaný neuhradil vyúčtování spotřeby elektřiny dle smlouvy účtovaného fakturou č. , IBAN, , variabilní symbol , var. symbol, , za zúčtovací období od , datum, do , datum, , celkové množství odebrané elektřiny , Anonymizováno, MWh na částku , částka, , s datem splatnosti dne , datum, . Odtud dluh , částka, se zákonnými úroky z prodlení od , datum, do zaplacení. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou do , datum, a žalovaný se zavázal, že po tuto dobu bude jeho dodavatelem původní věřitel, tento závazek však porušil, když ke dni , datum, došlo k odregistraci odběrného místa žalovaného k jinému dodavateli, aniž by žalovaný smlouvu řádně ukončil. V důsledku tohoto porušení smlouvy ze strany žalovaného vznikla žalovanému dle smlouvy povinnost uhradit původnímu věřiteli smluvní pokutu ve výši , částka, za každou započatou MWh roční předpokládané spotřeby, kdy tento předpoklad byl smlouvou stanoven na 7 MWh. Původní věřitel smluvní pokutu žalovanému vyúčtoval fakturou č. , IBAN, , variabilní symbol , var. symbol, , na částku , částka, , s datem splatnosti dne , datum, . Odtud dluh , částka, se zákonnými úroky z prodlení od , datum, do zaplacení. Původní věřitel postoupil svou pohledávku za žalovaným na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávky a vzájemného zápočtu ze dne , datum, . Žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil, a to ani po zaslání předžalobní upomínky ze dne , datum, .

2. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila. Žalovaný se k výzvě soudu, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání, nevyjádřil. Soud proto postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.“) a ve věci rozhodl bez nařízení jednání, když vycházel z obsahu spisu a předložených listinných důkazů. Výzva spolu se žalobou byla žalovanému doručena náhradním způsobem (§ 49 odst. 4 o. s. ř.).

3. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne , datum, soud zjistil, že původní věřitel se zavázal dodávat žalovanému elektřinu do odběrného místa shora uvedeného, a žalovaný se zavázal zaplatit za dodávanou elektřinu a související služby cenu stanovenou původním věřitelem. Postoupení pohledávky na žalobkyni bylo prokázáno smlouvou o postoupení pohledávky ze dne , datum, (od společnosti , právnická osoba, ., IČO , IČO, , sídlem , Adresa žalobkyně, , došlo k postoupení na společnost , právnická osoba, , IČ: , IČO žalobkyně, , se sídlem , Adresa žalobkyně, ) a oznámením žalovanému ze dne , datum, . V souladu se smluvním ujednáním stran o povinnosti plnit za odebranou elektřinu bylo doloženo vyúčtování za odebrané množství elektřiny v souladu s žalobními tvrzeními, stejně tak bylo doloženo vyúčtování smluvní pokuty. Doložena byla předžalobní upomínka.

4. Ze smluvních dokumentů žalobkyně a původního věřitele bylo tedy prokázáno postoupení pohledávky a dále oznámení žalovanému, jak předpokládá § 1879 a § 1882 občanského zákoníku. Postoupením nabyla žalobkyně jako postupník pohledávku i její příslušenství a práva s ním spojená dle § 1880 odst. 1 o. z.

5. Podle ustanovení § 50 odst. 2 věty prvé zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice.

6. Podle ustanovení § 2048 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

7. V dané věci soud dospěl k závěru, že mezi původním věřitelem a žalovaným byla uzavřena smlouva dle § 50 odst. 2 energetického zákona. Žalovaný své povinnosti vyplývající z této smlouvy řádně a včas nesplnil, protože neuhradil výše uvedenou vyfakturovanou částku za odebrané energie. Soud proto žalobkyni přiznal právo na zaplacení dlužné vyfakturované částky za spotřebovanou elektřinu. Soud žalobkyni dále přiznal právo na zaplacení smluvní pokuty, kterou si smluvní strany sjednaly v souladu s ustanovením § 2048 odst. 1 o. z.

8. Vzhledem k výše uvedenému soud shledal žalobu důvodnou a vyhověl jí v plném rozsahu. Povinnost zaplatit úrok z prodlení soud vyslovil s ohledem na ustanovení § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., jelikož žalovaný se ocitl v prodlení se zaplacením svého peněžitého dluhu.

9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 6 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .

10. Při rozhodování o nákladech řízení soud aplikoval § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., neboť v daném případě je naplněn předpoklad pro určení snížené sazby odměny, a to skutečnost, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech. Z obsahu návrhu je zřejmé, že po obsahové stránce se v předmětném případě jedná o návrh, mající podobu využitého vzoru, jenž se od ostatních návrhů odlišuje jen v minimální míře, a to takové, aby mohl být návrh co do určitosti osob účastníků a předmětu řízení dostatečně individualizován. Základ právní argumentace, včetně její stylizace a formálního vyjádření je totožný či jen s drobnými odchylkami s ostatními návrhy žalobkyně podanými u zdejšího soudu. Totožnost spočívá i v jednotě v osobě žalobkyně a jejího advokáta. Z takových okolností je nutné uzavřít, že sepsání tzv. formulářové žaloby představuje spíš administrativní úkon než provedení úkonu právní služby. Výše odměny přiznané za takový úkon proto musí odpovídat faktické náročnosti provedení tohoto úkonu, nikoliv samotné výši peněžitého plnění.