31 C 222/2023

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudkyní Mgr. Vladimírou Medkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky 19 193 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 15 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Ve zbytku se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 788,20 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 19 193 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 18 134,12 Kč od [datum] do zaplacení z titulu smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené mezi účastníky dne [datum]. Na základě této smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení až do výši 15 200 Kč s možností opakovaného čerpání a žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 3 960 Kč a poplatkem za sjednanou volitelnou službu [anonymizováno] ve výši 165 Kč do [datum]. Úvěr byl žalovanému vyplacen na účet [bankovní účet] prostřednictvím bankovního převodu z bankovního účtu dne [datum] v částce 15 200 Kč. Ke dni podání žaloby činí dlužná částka 18 134,12 Kč a skládá se z jistiny ve výši 15 200 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 2 769,12 Kč a poplatku za službu„ [anonymizováno]“ ve výši 165 Kč. Dále žalobkyně s odkazem na [číslo] všeobecných obchodních podmínek požadovala smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z jistiny za období od [datum] do [datum] v celkové výši 1 058,88 Kč. Uhrazeno na úvěr nebylo ničeho.

2. Úvěruschopnost byla ověřena na základě prohlášení žalovaného o jeho poměrech a v [anonymizováno] evidenci exekucí (dále jen„ [příjmení]“), insolvenčním rejstříku (dále jen„ [anonymizováno]“), výpisu z registru PČR hledaných osob, výpisu z registru politicky aktivních osob (registr [příjmení]), výpisu katastrálního rejstříku – kontrola platnosti adresy, výpis z registru„ sankční seznamy“ a interního registru historie klienta a podle interní metodiky schválené [anonymizována čtyři slova] byl ověřen ke dni [datum] a [příjmení] ke dni [datum] s negativním výstupem, [anonymizováno] (databáze [anonymizována dvě slova]) umožňovala splácení při ověření k [datum]. Žalobkyně ověřila platnost dokladu totožnosti v databázi MV ČR. Případně žalobkyně vycházela z žalovaným předložených výpisů z účtu a z výplatních pásek prokazujících jeho pravidelný příjem. Žalobkyní ověřená výše čistého měsíčního příjmu žalovaného činila 22 000 Kč, která umožňuje bezproblémové splácení úvěru ve výši poskytnuté žalovanému.

3. Žalobkyně byla v rámci přípravy jednání vyzvána k doložení ověření úvěruschopnosti, především výplatních pásek a výpisů z účtu žalovaného a k doložení výsledků lustrací v registrech [anonymizována tři slova]) a [příjmení], případně k navržení důkazů. Žalobkyně v reakci na výzvu soudu uvedla, že posouzení úvěruschopnosti žalovaného provedla dle interní metodiky schválené [anonymizována tři slova] a v souladu se zákonnými požadavky. Žalobkyně při ověřování úvěruschopnosti nejprve zjistila u žalovaného celkový počet členů domácnosti žijících ve společně hospodařící domácnosti se spotřebitelem, počet členů domácnosti žijících ve společně hospodařící domácnosti se spotřebitelem majících příjem, pravidelné měsíční výdaje uvedené spotřebitelem při žádosti o spotřebitelský úvěr, čisté měsíční příjmy uvedené spotřebitelem, ověřené čisté měsíční příjmy a další. Žalobkyní ověřená výše čistého měsíčního příjmu žalovaného činila [částka] umožňující bezproblémové splácení úvěru ve výši poskytnuté žalovanému. Výši příjmu žalobkyně ověřila z výpisu z účtu žalovaného získaného prostřednictvím [právnická osoba]. Dále žalobkyně ověřila, zda se žalovaný nenachází v [anonymizováno] evidenci exekucí, [anonymizováno] rejstříku, Registru neplatných dokladů [anonymizováno], Registru TelcoScore (plnění mobilním operátorům – pozn. soudu), [právnická osoba], Registru hledaných osob PČR, Registru politicky aktivních osob (registr [příjmení]), Katastrálním rejstříku – kontrola platnosti adresy a Registru„ sankční seznamy“ (ověření mezinárodních sankcí – pozn. soudu).

4. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému částku až do výše 15 200 Kč s tím, že úvěr bude poskytován bezhotovostně na bankovní účet č. [bankovní účet]. Nedílnou součástí smlouvy byly mj. Všeobecné obchodní podmínky a Sazebník, ve smlouvě bylo obsaženo prohlášení žalovaného o seznámení se s nimi a souhlasu s nimi. Žalobkyně poskytla úvěr v rámci svého podnikání, žalovaný zde nevystupoval jako podnikatel, úvěr neměl sloužit k podnikání, jednalo se o bezúčelový úvěr. Žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 3 960 v jedné splátce do [datum]. Ve smlouvě byla sjednána volitelná služba [anonymizováno] za poplatek ve výši 165 Kč. Celková částka, kterou se žalovaný zavázal vrátit činila 13 325 Kč. Ze Všeobecných obchodních podmínek bylo zjištěno, že pro případ prodlení s úhradou dlužné splátky byla ve sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně ohledně částky z níž je žalovaný v prodlení. Dále byla sjednána povinnost žalovaného nahradit účelně vynaložené náklady, které věřiteli vznikly v důsledku prodlení dlužníka ve výši dle Sazebníku. Dle Sazebníku žalobkyně náklady účtovala paušálně ve výši 35 Kč denně (tato částka je dána rozpočtením nákladů na osoby, které se podílejí na řešení prodlení spotřebitele, a to prostřednictvím telefonu, e-mailu či korespondence), maximálně však ve výši 490 Kč za jeden kalendářní měsíc vymáhání pohledávky. Smlouva samotná byla uzavřena dálkově, totožnost žalovaného byla ověřena skrze licenci [anonymizována dvě slova]), kdy majitelem účtu č. [bankovní účet] byl žalovaný. Z listiny označené jako Autorizace ověření totožnosti vyplývá, že Ověření totožnosti spotřebitele bylo autorizováno distančním způsobem prostřednictvím ověření bankovního účtu.

6. Z Přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli vyplývá, že žalobkyně vyplatila úvěr bezhotovostně žalovanému na účet č. [bankovní účet] dne [datum] částkou 15 200 Kč.

7. Z listiny obsahující principy posuzování úvěruschopnosti bylo zjištěno, jakým způsobem žalobkyně ověřuje úvěruschopnost spotřebitelů, z jakých údajů a databází vychází a jaké metody a výpočty aplikuje. Z Výpisu o posouzení úvěruschopnosti u společnosti [právnická osoba] bylo vyplývá, že žalobkyně vycházela ze skutečností, že žalovaný žije sám a pravidelných měsíčních výdajů uvedené žalovaným ve výši 3 000 Kč, na bydlení ve výši 5 500 Kč a dalších nezbytných výdajů ve výši 3 000 Kč a ostatních zbytných výdajů ve výši 10 500 Kč. Výše měsíčního příjmu uvedené spotřebitelem 45 000 Kč a výše ověřených měsíčních příjmů 22 000 Kč. Regionální koeficient byl stanoven na 1. Dále žalobkyně vycházela z vypočítaných minimálních výdajů ve výši 10 620 Kč, rezervy pro výdaje ve výši 500 Kč a disponibilního příjmu ve výši 10 000 Kč (ověřené příjmy minus nezbytné výdaje minus rezerva na výdaje). Posouzení úvěruschopnosti žalobkyně vyhodnotila jako úspěšné.

8. Z výpisu z účtu žalovaného – podnikatelské konto č.ú. [bankovní účet] za období od [datum] (založení účtu) do [datum] byly zjištěny příchozí a odchozí platby za uvedené období. Z výpisu z účtu mj. vyplývá, že součet příchozích plateb za měsíc květen 2022 činil [částka], za měsíc duben 2022 činil [částka], [anonymizováno] od [anonymizována dvě slova] [částka], za měsíc březen [částka], zápůjčka od [jméno] [příjmení] [částka], což by průměrně bylo 19 960 Kč, bez zápůjček 11 583 Kč, přičemž výdaje za měsíc 05/ 2022 činily [částka], za 04/ [částka], za 03/ [částka], přičemž se jednalo o opakující se plnění dle opakujícího se označení [anonymizováno], [příjmení], [příjmení], [jméno], [jméno], [anonymizováno], [jméno], [příjmení], [jméno]. Za celé sledované období od [číslo] do 05/ 2022 za 10 měsíců nejsou na účtu pravidelné měsíční příjmy, příjmy se zápůjčkami činily [částka] a bez zápůjček za sledovaných 10 měsíců činily [částka], průměrně tedy [částka] a bez zápůjček [částka], na účtu žalovaný nevytvářel žádné rezervy mezi výdaji a příjmy. 9. [právnická osoba] bylo zjištěno, že majitelem běžného účtu č. [bankovní účet] je žalovaný a na tento účet byla dne [datum] přispána částka 15 200 Kč z účtu č. [bankovní účet] – [právnická osoba] pod variabilním symbolem [číslo].

10. Po právní stránce soud posoudil závazkový vztah stran jako smlouvu o úvěru podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“). Podle § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle ustanovení § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

11. Smlouva s ohledem na povahu smluvních stran byla uzavřena v režimu spotřebitelského úvěru a dopadá na ni zvláštní úprava z.č. 256/2017 Sb., o spotřebitelském úvěru. Povinnost poskytovatele úvěru zkoumat úvěruschopnost a důsledky porušení této povinnosti upravuje ustanovení § 86 a § 87 z.č. 256/2017 Sb., o spotřebitelském úvěru.

12. Dle § 87 odst. 1 věta citovaného zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou (poskytovatel má poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet), je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu (věta vložena novelou z.č. 96/2022 Sb. s účinností od [datum]).

13. Dle ustanovení § 86 odst. 1 věty první je poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. V souladu s odst. 2 věty první poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

14. Soud je povinen v souladu se závěry Ústavního soudu sp.zn. III.ÚS 4129/18 ze dne [datum] zkoumat ověření úvěruschopnosti, důkazní břemeno přitom nese věřitel, dle judikátu Nejvyššího správního soudu sp.zn. 1 As 30/2015 ze dne 1.4.2015 (obdobně rozsudek Soudního dvora ze dne [datum], [anonymizována tři slova] proti [jméno] [příjmení], rozsudek Okresního soudu [obec] sp.zn. [spisová značka]): Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.). Důsledkem nesplnění povinnosti řádně ověřit úvěruschopnost (bez důvodných pochybností o schopnosti splácet) je absolutní neplatnost smlouvy, když dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně narušuje veřejný pořádek a ochrana spotřebitele má předcházet negativní celospolečenským dopadům jako je předlužení, sociální úpadek a nemožnost dostat se z dluhové pasti zvláště s přihlédnutím k tomu, že někteří spotřebitelé mají vnímání rizikovosti úvěrování značně posunuté. K takové neplatnosti smlouvy, a tedy k povinnosti soudu ji zkoumat (§ 588 o.z.), se vyslovily publikované právní věty z rozsudku Okresního soudu [obec] sp.zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] a Okresního soudu [obec] sp.zn. OS [obec] [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], a to již před novelou § 87 odst. 1 citovaného zákona, která nyní stanoví jasně povinnost soudu zkoumat i bez návrhu ověření úvěruschopnosti bez důvodných pochybností. Ustanovení má přitom procesní charakter, nedopadá na hmotně právní vztahy účastníků (nemění jejich práva a povinnosti), soud by ji měl aplikovat v soudním řízení. Nadto zákon transponoval unijní směrnici a výklad by jí měl podléhat, k absolutní neplatnosti se vyslovil rozsudek SDEU z [datum] C [číslo].

15. Spotřebitel je dle § 87 odst. 1 věty třetí povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Dle judikátu NS ČR sp.zn. 33 Cdo 3675/2021 ze dne 20.4.2022 se jedná o zvláštní právní úpravu bezdůvodného obohacení se splatností, která nastane teprve rozhodnutím soudu či dohodou stran, nelze proto přiznat úroky z prodlení, k navrácení je zde pouze poskytnutá jistina.

16. Dle rozhodnutí NS ČR sp.zn. 21 Cdo 1484/2004 ze dne 15.12.2004 se soud zabývá i výší sjednaných úroků: nepřiměřená, a proto neplatná, jsou ujednání o úrocích několikanásobně překračujících obvyklé úrokové sazby bank. Dle současného judikátu NS ČR sp.zn. 33 Cdo 60/2021 ve spojení s rozhodnutím sp.zn. 29 Cdo 4498/2007 se jedná o neplatnou (oddělitelnou) část smlouvy a úroky náleží ve výši dle § 110 odst. 1 z.č. 257/2016 Sb., o spotřebitelské úvěru (repo sazba platná v době uzavření smlouvy).

17. Podle ustanovení § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.

18. Podle ustanovení § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.

19. Dle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1969 o. z. může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení, vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.

20. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením č. 351/2013 Sb., spotřebitelské smlouvy nesmí ani při sjednání úroku z prodlení tuto výši přesáhnout dle § 122 odst. 1 písm. b) z.č. 256/2017 Sb., o spotřebitelském úvěru.

21. Soud má za prokázané uzavření smlouvy o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 o. z. dle povahy stran v režimu spotřebitelského úvěru, že by se úvěr týkal podnikání žalovaného to ze smlouvy neplyne, úvěr byl bezúčelový, byl vzat ve výši 15 200 Kč s návratností částky 19 325 Kč na úrocích a poplatcích při řádném splacení úvěru v jediné splátce do [datum]. Soud však nemá za prokázané ověření úvěruschopnosti v době uzavření smlouvy bez důvodných pochybností, na doloženém výpisu podnikatelského účtu nevykazoval žalovaný pravidelné příjmy, smlouvu uzavíral v [anonymizováno] [rok], příjmy byly doloženy pouze do [anonymizováno] 2022, i tak za poslední tři měsíci [číslo] 2022 výdaje přesahovaly příjmy (bod 8.), přitom se jednalo o opakované výdaje, dle výpisu příjmy tvořily i další dřívější půjčky od [anonymizována dvě slova] a [jméno] [příjmení], žalobkyně by tedy musela správně řešit i to, jak splatí žalovaný tyto další půjčky, žalobkyně přitom dotvrdila k dané věci k výzvě soudu, že prováděla pouze registry dluhů v podobě [příjmení] či [anonymizováno], z [příjmení] mohou plynout jen dluhy vykonatelné exekvované a z [anonymizováno] předlužení, o dřívější závazcích splatných to nemusí vypovídat. Na účtu žalovaný netvořil dlouhodobě žádné rezervy k tomu (bod 8. i ve srovnání s bodem 7. k tvrzeným výdajům), aby mohl do měsíce úvěr splatit, naopak z výpisu účtu plyne, že řešil nedostatek příjmu dřívějšími půjčkami. Ověření úvěruschopnosti má přitom bránit právě takovému zadlužování, soud proto shledal smlouvu absolutně neplatnou pro neověření úvěruschopnosti bez důvodných pochybností a v souladu s judikaturou a § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru přiznal žalobci k zaplacení pouze výši jistiny úvěru 15 200 Kč, která byla vyplacena žalovanému a měl by ji jako bezdůvodné obohacení vrátit, když z žaloby vyplynulo, že na úvěr nebylo ničeho uhrazeno a žalovaný nic jiného nedoložil.

22. Lhůta k plnění byla stanovena zákonná obecná (§ 160 odst. 1 o.s.ř.), neboť žalovaný v řízení zůstal nečinný a spor o přiměřenou dobu k vrácení rozhoduje soud k návrhu (§ 87 odst. 1 ve spojení s odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru).

23. Protože žalovaný se domáhal včetně smluvní pokuty částky 19 193 Kč a úroky z prodlení činí ke dni vyhlášení rozsudku 3 324 Kč, celkem 22 517 Kč a přiznáno mu bylo 15 200 Kč uspěl s žalobou jen zčásti, úspěch činil 67,5%, neúspěch 32,5%, rozdíl úspěchu a neúspěchu se rovná 35% nákladů, které dle § 142 odst. 2 o.s.ř. má nahradit žalovaný. Celkové náklady představuje soudní poplatek 800 Kč a pro již opakovanou žalobu na ustáleném vzoru dle § 14b vyhl.č. 177/1996 Sb. náklady právního zastoupení za tři úkony právní služby (§ [číslo] vyhlášky) odměna po 3x 300 Kč, paušální náhrada hotových výdajů po 3x 100 Kč s DPH, jehož je právní zástupce plátcem, celkem 2 252 Kč, 35% nákladů 788,20 Kč.