31 C 237/2025

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem Mgr. Vladimírou Medkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovaným:

1. Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované 2. Anonymizováno , narozený Anonymizováno bytem Adresa žalované o zaplacení částky Anonymizováno Kč s přísl. I. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně do 3 dnů od právní moci rozsudku:, adresa, ,, Anonymizováno, KčZákonný úrok z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení ve výši 15 %.Úrok 7,9 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.Kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši , částka, .Kapitalizovaný úrok ve výši , částka, .II. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně náhradu nákladů řízení v částce , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žaloba se domáhala zaplacení částek shora uvedených, neboť žalovaný poskytla spotřebitelský úvěr na základě smlouvy č. , Anonymizováno, ze dne , datum, ve výši , částka, s úrokem 7,9% ročně, a to , datum, na běžný účet žalovaného 1. Pro prodlení s plněním splátek došlo na zesplatnění ke dni , datum, poté, co nedošlo na nápravu ani po 30 dnech. K , datum, činil dluh na jistině , částka, , kapitalizovaný smluvní úrok , částka, , kapitalizovaný úrok z prodlení , částka, a dluh na poplatcích , částka, a ode dne následující jsou požadovány běžící úroky a úroky z prodlení z jistiny.

2. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání, žalovaní se nevyjádřili, přičemž soud dával poučení o tom, že souhlas při nereagování s postupem dle § 115a o.s.ř. předpokládá. K věci samé se žalovaní nevyjádřili.

3. Ze smlouvy o úvěru č., Anonymizováno, ze dne , datum, a úvěrových podmínek vyplývá závazek žalobkyně profesionála na poli úvěrování poskytnout úvěr , částka, na běžný účet žalovaného 1, k tomu byl doložen výpis účtu. Dále sjednání úročení 7,9 % ročně a poplatku pojištění , částka, měsíčně a poplatku , částka, za první a následnou upomínky a za výzvy další , částka, . Žalovaní fyzické osoby nepodnikající bez určení účelu úvěru se zavázali společně a nerozdílně úvěr splácet částkou , částka, měsíčně a plnit smluvní povinnosti. Doloženy byly rovněž poskytnuté předsmluvní informace o popisu povinností plynoucí spotřebitelům ze závazku.

4. Na zesplatnění došlo v souladu se smluvními ujednání pro neplnění splátek dne , datum, dle oznámení žalobkyně. Předtím byly od , Anonymizováno, , Anonymizováno, činěny doložené upomínky a výzvy, do zesplatnění nabíhal rovněž poplatek pojištění, to k důvodnosti dluhu poplatků , částka, . K tvrzení o dluhu byl předložen korespondující přehled splátek.

5. V podepsaných žádostech o úvěr uvedli žalovaní své poměry, potvrdili ověření příjmu na běžných účtech a jiných závazků v databázích BRKI, NRKI a SOLUS (ten zahrnuje i ověření CEE a ISIR). K žalované 2. tak byly zjištěny dvě vyživovací povinnosti, zaměstnání s příjmem , Anonymizováno, tis. Kč, jiné splátky dřívějších závazků , částka, a vlastní bydlení, u žalovaného 1. dvě vyživovací povinnosti, vlastní bydlení, příjem ze zaměstnání , Anonymizováno, tis. Kč a splátky jiných závazků , částka, . Žalovaní měli dostatečné prostředky na výživu svou i dětí, nákladů bydlení či srovnání s životním minimem a sdílenými normativními náklady bydlení i na splácení dřívějších závazků a nové splátky, tomu odpovídá i to, že byly schopni delší dobu splácet.

6. Soud měl za prokázané platné uzavření závazku ze spotřebitelského úvěru, byly poskytnuty předsmluvní informace, došlo na řádné ověření úvěruschopnosti, byly zde zjištění a ověření poměry účastníků tomu odpovídající, došlo na poskytnutí úvěru a zesplatnění pro prodlení ve splátkách, byla prokázána ujednaná společná a nerozdílná povinnost žalovaných zaplatit zbývající jistinu úvěru, úroky i poplatky, ty byly nasmlouvány v přiměřené výši.

7. Po právní stránce soud posoudil závazkový vztah stran jako smlouvu o úvěru podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“). Podle § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle ustanovení § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

8. Smlouva s ohledem na povahu smluvních stran byla uzavřena v režimu spotřebitelského úvěru a dopadá na ni zvláštní úprava z.č. 256/2017 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále též zsú). Povinnost poskytovatele úvěru zkoumat úvěruschopnost a důsledky porušení této povinnosti upravuje ustanovení § 86 a § 87 z.č. 256/2017 Sb., o spotřebitelském úvěru.

9. Poskytne-li věřitel úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou (poskytovatel má poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet), je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu (věta třetí vložena novelou z.č. 96/2022 Sb. s účinností od , datum, ).

10. Dle ustanovení § 86 odst. 1 věty první je poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. V souladu s odst. 2 věty první poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

11. Soud je povinen v souladu se závěry Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 4129/18 ze dne , datum, zkoumat ověření úvěruschopnosti, důkazní břemeno přitom nese věřitel, dle judikátu Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 As 30/2015 ze dne , datum, (obdobně rozsudek Evropského soudního dvora ze dne , datum, , CA Consumer Finance proti , jméno FO, , rozsudek Okresního soudu , adresa, sp. zn. , spisová značka, ): Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.). Důsledkem nesplnění povinnosti řádně ověřit úvěruschopnost (bez důvodných pochybností o schopnosti splácet) je absolutní neplatnost smlouvy, když dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně narušuje veřejný pořádek a ochrana spotřebitele má předcházet negativní celospolečenským dopadům jako je předlužení, sociální úpadek a nemožnost dostat se z dluhové pasti zvláště s přihlédnutím k tomu, že někteří spotřebitelé mají vnímání rizikovosti úvěrování značně posunuté. K takové neplatnosti smlouvy, a tedy k povinnosti soudu ji zkoumat (§ 588 o. z.), se vyslovily publikované právní věty z rozsudku Okresního soudu , adresa, sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, a Okresního soudu , adresa, sp. zn. OS , adresa, , Anonymizováno, ze dne , datum, , a to již před novelou § 87 odst. 1 citovaného zákona, která nyní stanoví jasně povinnost soudu zkoumat i bez návrhu ověření úvěruschopnosti bez důvodných pochybností. Ustanovení má přitom procesní charakter, nedopadá na hmotně právní vztahy účastníků (nemění jejich práva a povinnosti), soud by ji měl aplikovat v soudním řízení. Nadto zákon transponoval unijní směrnici a výklad by jí měl podléhat, k absolutní neplatnosti se vyslovil rozsudek ESD z , datum, C-679/18. Krajský soud v , adresa, vyjádřil ve svém rozsudku č.j. , spisová značka, ze dne , datum, tyto závěry: „V rámci posouzení úvěruschopnosti žadatele o úvěr je třeba ze strany poskytovatele úvěrů zjišťovat a prověřovat nejen jeho příjem, ale i skutečné výdaje, náklady a závazky. Nelze se spoléhat pouze na tvrzení žadatele o úvěr uváděná např. v žádosti o úvěr. Nesplnění této povinnosti zakládá neplatnost smlouvy o úvěru dle § 86 z.s.ú.“ Ověření úvěruschopnosti dlužníka dle nálezu Ústavního soudu III. ÚS 4129/18 je požadavek samozřejmý pro platnost smluvního ujednání, i kdyby neplynul ze zákona, odtud se rovněž podává ústavně konformní výklad posuzování úvěruschopnosti, zkoumání je třeba doložit k realizaci práva na soudní ochranu spotřebitele, což odpovídá citovanému rozhodnutí Nejvyššího správního soudu i ve Sbírce soudních rozhodnutí publikovanému NS ČR 33 Cdo 2178/2018. Soud se proto nedomnívá, že materiální pojetí užité ve skutkově odlišné věci o vydání bezdůvodného obohacení pro tvrzení o neplatnosti spotřebitelského úvěru pro nedostatečné ověření úvěruschopnosti, ale při jeho dobrovolném splnění, v NS ČR 33 Cdo 1819/2023 ze dne , datum, lze vnímat jako ustálenou judikaturu. Nadto k dané věci byl podán euro konformní výklad rozhodnutí ESD C – 755/22 z , datum, , který plně odkázal na potřebu zkoumat doložení úvěruschopnosti věřitelem, tedy na formální pojetí a ochranu spotřebitele spojil s tím, že i při splnění závazku spotřebitelem lze takovou neplatnost vyslovit, jinak by nedošlo na splnění cílů úpravy a k naplňování povinnosti věřiteli. // Soud se nedomnívá, že materiální pojetí užité ve skutkově odlišné věci o vydání bezdůvodného obohacení pro tvrzení o neplatnosti spotřebitelského úvěru pro nedostatečné ověření úvěruschopnosti při jeho dobrovolném splnění, NS ČR 33 Cdo 1819/2023 ze dne , datum, lze vnímat jako ustálenou judikaturu. Nadto k dané věci byl podán euro konformní výklad rozhodnutím ESD C – 755/22 z , datum, , který plně odkázal na potřebu zkoumat doložení úvěruschopnosti věřitelem. Formální pojetí a ochranu spotřebitele ESD spojil s tím, že i při splnění závazku spotřebitelem lze takovou neplatnost vyslovit, jinak by nedošlo na splnění cílů úpravy a k naplňování ověřovací povinnosti věřiteli.

12. Dle rozhodnutí NS ČR sp.zn. 21 Cdo 1484/2004 ze dne , datum, se soud zabývá i výší sjednaných úroků: nepřiměřená, a proto neplatná pro rozpor s dobrými mravy, jsou ujednání o úrocích několikanásobně překračujících (nad dva až trojnásobek) obvyklé úrokové sazby bank, oddělitelnost obsahu ujednání je třeba zkoumat i z hlediska okolností uzavření. Dle judikátu NS ČR sp.zn. 33 Cdo 60/2021 v případě oddělitelnosti této části smlouvy by úroky náležely ve výši dle § 110 odst. 1 z.č. 257/2016 Sb., o spotřebitelské úvěru (repo sazba platná v době uzavření smlouvy). K oddělitelnosti ujednání o úroku v úvěrové smlouvě dospěl judikát sp.zn. 29 Cdo 4498/2007, podle něhož neplatnost ujednání o úrocích nezpůsobuje sama o sobě (vzhledem k povaze takové smlouvy a k jejímu obsahu) neplatnost smlouvy o úvěru jako celku. Je zde však bohatá pozdější judikatura Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. 20 Cdo 2464/2020, ze dne , datum, , sp. zn. 20 Cdo 1857/2019, ze dne , datum, , sp. zn. 20 Cdo 3811/2019, ze dne , datum, , sp. zn. 20 Cdo 2884/2019, ze dne , datum, , sp. zn. 20 Cdo 75/2020, či ze dne , datum, , sp. zn. 20 Cdo 2834/2020 pracující s neoddělitelností. Nadto k neoddělitelnosti lze uvážit i judikaturu k šikanózním a lichevním smlouvám hodnotícím hrubý nepoměr vzájemných plnění, například NS ČR 30 Cdo 4665/2009, 32 Cdo 1490/2019, I.ÚS 3308/16. Zkoumání zájmu obou stran na ujednaném a neoddělitelnost obsahu, na kterém měla zájem právě silnější strana (na vysokém úroku, ten si prosadila) zastává unijní judikatura, k tomu rozhodnutí Soudního dvora EU, C-377/14 ze dne , datum, , Radlingerovi v. , právnická osoba, . o kumulativní zkoumání smluvních ujednání, i kdyby na nich silnější strana později netrvala, co do závaznosti vůči spotřebiteli. To dle soudu více odpovídá nové úpravě oddělitelnosti dle § 576 o.z., oproti staré úpravě v § 41 z.č. 40/1964, ten se zaměřoval jen na formální oddělitelnost, zatímco nová úprava směřuje i k materiálnímu pojetí, hodnotit se má zájem obou stran na sjednání.

13. Podle § 122 odst. 1 písm.a) z.č. 256/2017 Sb., o spotřebitelském úvěru, má poskytovatel úvěru právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu.

14. Další poplatky jako plnění ze smlouvy mohou strany platně sjednat jako smlouvu nepojmenovanou dle ust. § 1746 odst. 2 o.z., ale ani taková ujednání by neměla dle § 1 odst. 2 o.z. porušovat dobré mravy a veřejný pořádek, odporovat zákonu (i ve smyslu jeho obcházení). Z publikovaných soudních rozhodnutí lze zmínit rozsudek Obvodního soudu pro , adresa, č.j. , spisová značka, ze dne , datum, , kde i v případě podnikatele hodnoceného jako slabší strana adhézní úvěrové smlouvy (k tomu obecně i rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sen. zn. 23 ICdo 56/2019), byla smlouva shledána pro rozpor s dobrými mravy absolutně neplatnou i s ohledem na výši poplatku za sjednání a čerpání úvěru, který sám o sobě vedle požadovaných úroků a dalšího sankčního příslušenství s krátkou dobou splatnosti úvěru, dosahoval téměř výše úvěru.

15. Dle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1969 o. z. může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení, vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.

16. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením č. 351/2013 Sb., spotřebitelské smlouvy nesmí ani při sjednání úroku z prodlení tuto výši přesáhnout dle § 122 odst. 1 písm.b) z.č. 256/2017 Sb., o spotřebitelském úvěru.

17. Soud shledal i po aplikace právních norem žalobní nárok za odůvodněný, žalovaným vznikla smluvní povinnost společně a nerozdílně zaplatit dluhy z pohledávek včetně úročení. Nebyl zjištěn důvod neplatnosti smlouvy, byla řádně ověřena úvěruschopnost a sjednán přiměřený úrok i poplatky, požadován je zákonným úrok z prodlení, nároky odpovídající zákonu o spotřebitelském úvěru. Soud proto vyhověl zcela žalobě.

18. Pro její úspěch náleží žalobě náhrada nákladů řízení dle § 142 odst. 1 o.s.ř. Představuje je zaplacený soudní poplatek , částka, a náklady právního zastoupení – tři odměny právní služby po , částka, dle § 11 odst. 1, § 6 a § 7 odst. 1 vyhl.č.177/1996 Sb., advokátního tarifu (a.t.) a tři paušální náhrady po , částka, dle § 13 odst. 4 a.t. a DPH, kterého je advokát plátcem. Úkonem právní služby zde bylo převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby (podání ve věci samé) a předžalobní výzva.

19. Český soud byl příslušný ve věci rozhodovat podle českého práva i přes mongolskou státní příslušnost žalovaných dle čl. 36 a 37 Vyhlášky o Smlouvě mezi Československou socialistickou republikou a Mongolskou lidovou republikou o poskytování právní pomoci a o právních vztazích v občanských, rodinných a trestních věcech, č. 106/1978 Sb. pro uzavření smlouvy v ČR a trvalý pobyt žalovaných zde.