31 C 246/2023

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudkyní Mgr. Vladimírou Medkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky 350 572 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 350 572 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 10 491,40 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 14 173,60 Kč, s úrokem ve výši 10,99 % ročně z částky 350 572 Kč od [datum] do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15,00 % ročně z částky 350 572 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 50 469,20 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 350 572 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila zejména tím, že, že její právní předchůdkyně, společnost [právnická osoba], [IČO], (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela dne [datum] se žalovaným smlouvu o úvěru [číslo] jejíž součástí jsou Všeobecné obchodní podmínky předchůdkyně žalobkyně (dále též jen„ VOP“). Při schvalování úvěru předchůdkyně žalobkyně vycházela z údajů poskytnutých klientem. V rámci posouzení úvěruschopnosti klienta byly kontrolovány veškeré dostupné informace v interních a externích databázích, zejména bankovní a nebankovní registr klientských informací, insolvenční rejstřík a databáze Ministerstva vnitra České republiky. Při hodnocení úvěruschopnosti klienta předchůdkyně žalobkyně porovnávala jeho příjem a jeho výdaje odhadnuté na základě historických dat z ČSÚ, získala částku disponibilních zdrojů klienta, a žádosti vyhověla. Na základě této smlouvy poskytla předchůdkyně žalobkyně žalovanému finanční prostředky ve výši 388 571,00 Kč. Za poskytnuté prostředky se žalovaný dle Smlouvy zavázal platit úrok ve výši 10,99 % p.a. a dále poplatky dle platného Ceníku. Dle předmětné Smlouvy je předchůdkyně žalobkyně oprávněna připisovat k jistině úvěru řádné úroky, rovněž úroky z prodlení a další vzniklé poplatky. Smlouva byla uzavřena elektronickým způsobem prostřednictvím unikátního profilu internetového bankovnictví žalovaného, identita žalovaného byla ověřena zadáním autorizačního kódu zaslaného žalovanému prostřednictvím SMS zprávy na smluvené telefonní číslo, kód nahrazuje podpis žalovaného. Žalovaný se ve Smlouvě zavázal hradit poskytnutý úvěr formou pravidelných měsíčních splátek dohodnutých ve smlouvě. Žalovaný nedodržel svůj závazek splácet poskytnutý úvěr řádně a včas a dostal se s hrazením splátek do prodlení. Dle smlouvy byla předchůdkyně žalobkyně v případě prodlení žalovaného zastavit další čerpání úvěru a prohlásit celý úvěr za okamžitě splatný, a dále účtovat žalovanému poplatky spojené s vymáháním dlužné pohledávky dle aktuálně platného Ceníku. Jelikož žalovaný byl v prodlení s více než dvěma splátkami a neuhradil již splatné splátky ani na výzvu, prohlásila předchůdkyně žalobkyně dne [datum] úvěr za okamžitě splatný. Žalovaný uhradil celkem 154 623,53 Kč, z toho 132 997 Kč bylo započteno na jistinu. Pohledávka ze smlouvy byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupena na žalobkyni. Žalovaný proto s ohledem na výše uvedené dluží žalobci částku 350 572 Kč na jistině dluhu, částku 10 491,40 Kč na dlužném smluvním úroku ve výši 10,99 % p.a. počítaného z jistiny úvěru do [datum], částku ve výši 14 173,60 Kč na zákonném úroku z prodlení z řádně a včas nesplacených částek do [datum] a dále smluvní úrok 10,99 % p.a. z částky 350 572 Kč od [datum] do zaplacení a dále zákonný úrok z prodlení 15,00 % p.a. z částky 350 572 Kč od [datum] do zaplacení. Dlužná jistina ve výši 350 572 Kč je tvořena čerpanou částkou 388 571 Kč a k jistině přirostlým úrokem ve výši 94 998 Kč, to ponížené o splátky žalovaného na jistinu.

2. Žalobkyně s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasila. Žalovaný se k výzvě soudu rozhodnout ve věci bez nařízení jednání nevyjádřil, a proto soud postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen o.s.ř., a ve věci rozhodl bez nařízení jednání, když vycházel z obsahu spisu a předložených listinných důkazů. Žalovanému byla tato výzva spolu se žalobou doručena náhradním způsobem (§ 49 odst. 4 o.s.ř.).

3. Soud učinil skutková zjištění:

4. Ze smlouvy o úvěru ze dne [datum] uzavřené elektronicky bylo zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 388 571 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splatit a zaplatit úroky z úvěru ve výši 10,99 % p.a. a další ceny dle ceníku. [příjmení] 238 571 Kč byla poskytnuta za účelem konsolidace stávajícího úvěru, zbylá část byla poskytnuta bezúčelově. Úvěr se žalovaný zavázal splácet měsíčními splátkami po 5 752 Kč splatnými vždy v 15. den každého kalendářního měsíce, první splátka byla splatná dne [datum]. Bylo ujednáno, že úroky z úvěru budou připisovány k jistině úvěru, stanou se její součástí a budou tedy úročeny společně s jistinou. Dále bylo ujednáno právo předchůdkyně žalobkyně zesplatnit úvěr v případě prodlení se splacením 1 splátky úvěru po dobu delší než 3 měsíce nebo prodlení se splacením více než 2 splátek.

5. Z výpisu úkonů v internetovém bankovnictví vyplývá, že k uzavření smlouvy došlo v internetovém bankovnictví prostřednictvím SMS kódu zaslaného na telefonní číslo žalovaného.

6. Upomínkou ze dne [datum] bylo prokázáno, že předchůdkyně žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě částky 13 218 Kč di [datum] pod sankci zesplatnění úvěru.

7. Z rozhodnutí o okamžité splatnosti celkového dluhu ze dne [datum] bylo zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně rozhodla o zesplatnění úvěru ke dni [datum], výše úvěru činila 352 173 Kč.

8. Z výpisu z úvěrového účtu bylo zjištěno, že úvěr byl žalovanému vyplacen dne [datum] ve dvou platbách, a to ve výši 236 208,20 Kč a 152 362,80 Kč.

9. Z výpisu čerpání a splácení úvěru bylo zjištěno, jak žalovaný úvěr umořoval a zůstatky úvěru ke dni [datum]. K uvedenému dni činila dlužná jistina 350 572 Kč, dlužný řádný úrok 14 173,60 Kč, dlužný zákonný úrok z prodlení 14 173,60 Kč.

10. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a seznamu postoupených pohledávek vyplývá postoupení pohledávky za žalovaným, která je předmětem tohoto řízení na žalobkyni. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] bylo zjištěno, že změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena. Dle podacího archu bylo oznámení odesláno žalovanému dne [datum]

11. Předžalobní výzvou ze dne [datum] byl žalovaný vyzván k úhradě částky 403 077,11 Kč s upozorněním na možné soudní vymáhání pohledávky. Dle podacího archu byla výzva žalovanému odeslána dne [datum].

12. Z listiny značené jako posouzení úvěruschopnosti klienta bylo zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti vycházela z údajů uvedených žalovaným. Žalovaný uvedl příjem ve výši 21 053 Kč, což předchůdkyně žalobkyně ověřila na základě příchozích transakcí na účet žalovaného. Předchůdkyně žalobkyně ověřila, že se žalovaným nebylo vedeno insolvenční řízení, z informací v CBCB ověřila splátkovou morálku žalovaného a z historie v interní evidenci klientů ověřila, že žalovaný neměl žádné negativní informace. Žalovaný uvedl výdaje ve výši 0 Kč a nájemné ve výši 8 440 Kč, předchůdkyně žalobkyně na základě informací sdělených žalovaným v kombinaci s interními informacemi s využitím statistických dat a aktuálních životních nákladů a normativních výdajů na bydlení, stanovila ve výši 12 903 Kč. Maximální hranici poměru splátkového zatížení po poskytnutí úvěru předchůdkyně žalobkyně stanovila na 33,91 %. Z informací z CCB vyplývá, že žalovaný měl před uzavřením předmětné smlouvy tři existující kontrakty s celkovou výši měsíčních splátek 5 899 Kč, a to kreditní karta se splátkou 750 Kč, spotřební úvěr se splátkou 636 Kč a dále spotřební úvěr u předchůdkyně žalobkyně se splátkou 4 013 Kč, který byl v rámci úvěrové žádosti konsolidován. Z výpisu z účtu žalovaného bylo zjištěno, že příjem žalovaného od zaměstnavatele [anonymizováno] [právnická osoba] činil v průměru 21 119 Kč.

13. Po právní stránce soud posoudil závazkový vztah stran jako smlouvu o úvěru podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“). Podle § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle ustanovení § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Ujednáním stran dle § [číslo], § 1 odst. 2 o.z. lze založit i závazek dlužníka k zaplacení dalších poplatků v souvislosti s poskytnutím úvěru. Podle § 122 odst. 1 písm. a) z.č. 256/2017 Sb., o spotřebitelském úvěru, má poskytovatel úvěru právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele.

14. Smlouva s ohledem na povahu smluvních stran byla uzavřena v režimu spotřebitelského úvěru a dopadá na ni zvláštní úprava z.č. 256/2017 Sb., o spotřebitelském úvěru. Povinnost poskytovatele úvěru zkoumat úvěruschopnost a důsledky porušení této povinnosti upravuje ustanovení § 86 a § 87 z.č. 256/2017 Sb., o spotřebitelském úvěru.

15. Poskytne-li věřitel úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou (poskytovatel má poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet), je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu (věta třetí vložena novelou z.č. 96/2022 Sb. s účinností od [datum]).

16. Dle ustanovení § 86 odst. 1 věty první je poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. V souladu s odst. 2 věty první poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

17. Soud je povinen v souladu se závěry Ústavního soudu sp.zn. III.ÚS 4129/18 ze dne [datum] zkoumat ověření úvěruschopnosti, důkazní břemeno přitom nese věřitel, dle judikátu Nejvyššího správního soudu sp.zn. 1 As 30/2015 ze dne 1.4.2015 (obdobně rozsudek Soudního dvora ze dne [datum], [anonymizována tři slova] proti [jméno] [příjmení], rozsudek Okresního soudu [obec] sp.zn. [spisová značka]): Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.). Důsledkem nesplnění povinnosti řádně ověřit úvěruschopnost (bez důvodných pochybností o schopnosti splácet) je absolutní neplatnost smlouvy, když dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně narušuje veřejný pořádek a ochrana spotřebitele má předcházet negativní celospolečenským dopadům jako je předlužení, sociální úpadek a nemožnost dostat se z dluhové pasti zvláště s přihlédnutím k tomu, že někteří spotřebitelé mají vnímání rizikovosti úvěrování značně posunuté. K takové neplatnosti smlouvy, a tedy k povinnosti soudu ji zkoumat (§ 588 o.z.), se vyslovily publikované právní věty z rozsudku Okresního soudu [obec] sp.zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] a Okresního soudu [obec] sp.zn. OS [obec] [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], a to již před novelou § 87 odst. 1 citovaného zákona, která nyní stanoví jasně povinnost soudu zkoumat i bez návrhu ověření úvěruschopnosti bez důvodných pochybností. Ustanovení má přitom procesní charakter, nedopadá na hmotně právní vztahy účastníků (nemění jejich práva a povinnosti), soud by ji měl aplikovat v soudním řízení. Nadto zákon transponoval unijní směrnici a výklad by jí měl podléhat, k absolutní neplatnosti se vyslovil rozsudek SDEU z [datum] C [číslo].

18. Podle rozhodnutí NS ČR sp.zn. 21 Cdo 1484/2004 ze dne 15.12.2004 se soud zabývá i výší sjednaných úroků: nepřiměřená, a proto neplatná pro rozpor s dobrými mravy, jsou ujednání o úrocích několikanásobně překračujících obvyklé úrokové sazby bank, oddělitelnosti obsahu ujednání je třeba zkoumat i z hlediska okolností uzavření. Dle judikátu NS ČR sp.zn. 33 Cdo 60/2021 v případě oddělitelnosti této části smlouvy by úroky náležely ve výši dle § 110 odst. 1 z.č. 257/2016 Sb., o spotřebitelské úvěru (repo sazba platná v době uzavření smlouvy). K oddělitelnosti ujednání o úroku v úvěrové smlouvě dospěl judikát sp.zn. 29 Cdo 4498/2007, podle něhož neplatnost ujednání o úrocích nezpůsobuje sama o sobě (vzhledem k povaze takové smlouvy a k jejímu obsahu) neplatnost smlouvy o úvěru jako celku. Zákon o spotřebitelském úvěru zasahuje do výše úroků tak, že po 90 dnech prodlení činí úrok repo sazbu pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení a 8% bodů dle § 122 odst. 4 citovaného zákona, pokud nebyl sjednaný úrok nižší (účinnost novely z.č.186/2020 Sb. pro smlouvy uzavřené od [datum]).

19. Podle ustanovení § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 o. z. s postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva a povinnosti s ní spojená. Podle § 1882 odst. 1 o. z, dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli nebo se s ním jinak vyrovná.

20. Dle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1969 o. z. může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení, vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením č. 351/2013 Sb., spotřebitelské smlouvy nesmí ani při sjednání úroku z prodlení tuto výši přesáhnout dle § 122 odst. 1 písm. b) z.č. 256/2017 Sb., o spotřebitelském úvěru.

21. Soud má za prokázané uzavření smlouvy o úvěru dle povahy stran v režimu spotřebitelského úvěru ve výši úvěru 388 571 Kč s návratností spolu s úrokem e výši 10,99 % p. a. ve splátkách po 5 752 Kč měsíčně za dobu 108 měsíců s tím že úvěr byl žalovanému vyplacen ve dvou platbách na bankovní účty dle uzavřené smlouvy. Prokázáno bylo rovněž postoupení pohledávky na žalobkyni, a tedy nabytí práv k pohledávce dle § 1880 odst. 1 o.z. Soud má za to, že smlouva o úvěru byla uzavřena platně, neboť bylo naplněno ověření úvěruschopnosti bez důvodných pochybností, žalovaný měl dostatečný příjem ze zaměstnání ke krytí svých dalších nákladů i splácení dřívější závazků a nové splátky. Byl ověřen příjem žalovaného ze zaměstnání, který žalovaný uváděl ve výši 21 053 Kč, stávající splátky žalovaného činily celkem 5 899 Kč, z toho částka 4 013 Kč představovala splátku úvěru, který byl v rámci projednávaného úvěru konsolidován. Po výdajové stránce předchůdce žalobkyně vycházela ze statistických dat, aktuální životních nákladů a normativních nákladů na bydlení a výdaje stanovila ve výši 12 903 Kč. Rozdíl mezi příjmy a výdaji žalovaného vychází na částku 6 764 Kč, což je částka dostačující k pokrytí splátky nového úvěru, která činila 5 752 Kč. Soud byl povinen dle judikatury zkoumat i bez návrhu ověření úvěruschopnosti a má jej za řádné. Úrok byl sjednán v přiměřené výši odpovídající zákonu o spotřebitelském úvěru.

22. Existuje tedy povinnost žalovaného zaplatit žalované částky, k tomu se platně smluvně zavázal, že by došlo k úhradě nebo že by závazek neexistoval, to v řízení prokázáno nebylo, soud to nezjistil z provedeného dokazování a žalovaný dané netvrdil ani nedoložil. Soud proto žalobě zcela vyhověl.

23. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 18 751,8 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 50 469,20 Kč a nákladů za právní zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle ustanovení § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č.177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty 350 572 Kč sestávající z částky 9 740 Kč za každý ze tří úkonů, a to příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva k plnění a sepsání žaloby, tak jak vyplývají z ustanovení § 11 odst.1 a.t., tří paušálních náhrad hotových výdajů po 300 Kč ve smyslu ustanovení § 13 odst. 3 a.t. a 21 % daně z přidané hodnoty z výše uvedených částek vyjma soudního poplatku ve výši 6 325,20 Kč, když právní zástupce žalobce je plátcem této daně. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobci k rukám jeho právního zástupce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).