31 C 260/2023

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudkyní Mgr. Vladimírou Medkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky 378 087,75 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 378 087,75 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 326,85 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 30 473,03 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 378 087,75 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem ve výši 7,90 % ročně z částky 378 087,75 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 70 409 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 378 087,75 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 326,85 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 30 473,03 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 378 087,75 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem ve výši 7,90 % ročně z částky 378 087,75 Kč od [datum] do zaplacení, kapitalizované úroky z prodlení a úroky odpovídají době do zesplatnění a po zesplatnění do [datum]. Žalobu žalobkyně odůvodnila zejména tím, že její právní předchůdce, [právnická osoba] [příjmení] [příjmení] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba], [IČO], uzavřel s žalovanou Smlouvu o úvěru [anonymizováno] Půjčka [číslo] (původní č. [rok]), jejíž nedílnou součástí jsou obchodní podmínky a sazebník. Úvěruschopnost byla ověřována na základě informací uvedených Žádosti o poskytnutí [anonymizováno] půjčky nebo v jejím doplnění. Tyto informace pak byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného a oproti informacím získaných z veřejných registrů a také od [příjmení]. Na základě uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému bezhotovostně úvěr ve výši 515 485 Kč. Úvěr byl ze strany [příjmení] veden pod [číslo]. Žalovaný se zavázal hradit úroky ve výši 7,90 % ročně a dále poplatky za poskytnuté bankovní služby ve výši podle smlouvy a sazebníku, zejména jednorázový poplatek poskytnutí úvěru, měsíční poplatky za správu a vedení úvěr. Celkovou výši úvěru včetně příslušenství byl žalovaný povinen dle Smlouvy splácet ve sjednaných pravidelných měsíčních splátkách ve výši 6 228 Kč, zahrnujícími splátku jistiny, úroků a poplatků. Předchůdce žalobce byl dle smlouvy oprávněn v případě neuhrazení splatného dluhu podle Smlouvy od Smlouvy odstoupit a stanovit okamžitou splatnost úvěru. Současně byl oprávněn požadovat úhradu poplatků spojených se zasíláním upomínek a výzev ve výši dle sazebníku. Žalovaný sjednané splátky úvěru a úroků a poplatky nesplácel řádně a včas, čímž mu vznikly neuhrazené závazky po splatnosti, které neuhradil ani na základě upomínek zaslaných předchůdcem žalobkyně. V důsledku tohoto závažného porušení smluvních povinností předchůdce žalobkyně prohlásila celý úvěr za splatný ke dni [datum] a vyzvala žalovaného k úhradě celkové dlužné částky ve výši 484 712,12 Kč zahrnující i poplatky za zaslané upomínky a výzvy. Dlužná částka však nebyla ze strany žalovaného řádně a včas uhrazena. Pohledávka byla včetně příslušenství postoupena žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností k témuž dni. Za období od zesplatnění do dne sepisu této žaloby bylo na předmětnou pohledávku žalobce uhrazeno celkem 85 180,16 Kč, a to dne [datum] částku 5 000 Kč a dne [datum] částku 80 180,16 Kč, uhrazené částky byly započteny na jistinu.

2. Žalobkyně byla vyzvána k doložení zkoumání úvěruschopnosti, jak byly zjištěny příjmy, výdaje a jiné závazky žalovaného (například výplatní pásky, výpisy účtů, výstupy [příjmení], [příjmení], BRKI, NRKI apod.). Tvrzení doložila. Protože žalobkyně nesouhlasila s rozhodnutím věci bez jednání, soud konal jednání, žalobkyně trvala na žalobě, žalovaný se k jednání nedostavil, k věci samé se nevyjádřil, ničeho nedoložil.

3. Z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru„ [anonymizováno] půjčka“ č. [rok] a listiny označené Akceptace návrhu na uzavření smlouvy o úvěru„ [anonymizováno] Půjčka“ ze dne [datum] bylo zjištěno uzavření smlouvy o úvěru mezi předchůdcem žalobkyně a žalovaným, kterou se předchůdce žalobkyně zavázal poskytnou žalovaného úvěr ve výši 515 485 Kč. [příjmení] 398 721 Kč byla určena na úhradu stávajících úvěrů klienta, resp. bez prokázání účelu s tím, že bude poukázána přímo věřitelům, z toho částka 18 000 Kč na účet žalovaného. [příjmení] 1 500 Kč byla určena na úhradu poplatku za poskytnutí úvěru a částka 115 264 Kč na úhradu pojištění schopnosti splátek. Úvěr byl úročen fixní úrokovou sazbou ve výši 7,9 % p.a. ode dne čerpání do konečné splatnosti. Poplatek za poskytnutí úvěru byl sjednán ve výši 1 500 Kč. Žalovaný se zavázal splatit celý úvěr včetně příslušenství 120 pravidelnými měsíčními anuitními splátkami ve výši 6 228 Kč splatnými vždy k 20. dni kalendářního měsíce. Žalovaný se dále zavázal hradit měsíční poplatek za vedení účtu ve výši dle sazebníku. Předchůdce žalobce byl dle smlouvy oprávněn v případě neuhrazení splatného dluhu podle Smlouvy od Smlouvy odstoupit a stanovit okamžitou splatnost úvěru. Nedílnou součástí smlouvy byly obchodní podmínky a sazebník, na něž smlouva odkazovala, žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že tyto dokumenty obdržel a souhlasí s nimi.

4. Stav úvěrové účtu byl doložen výpisy za dobu od [datum] do [datum] s tím, že celkově bylo uhrazeno 234 774, 87 Kč, přičemž jednotlivé platby dopadaly i na úroky či úroky z prodlení v případě opoždění splátky, nejen na jistinu. Z databáze NRKI/BRKI vyplývá 6 existujících úvěrem vyplácených dřívějších úvěrů s úhrnem splátek k [anonymizováno] [částka] s tím, že z toho nejvyšší 8 988 Kč byla poslední splátkou splatnou do [datum] Smlouvou o úvěru mělo být vyplaceno pět předchozích úvěrů, ve smlouvě je jejich stav k [anonymizováno] [rok] a u pěti z nich mimo poslední splátky 8 988 Kč odpovídá stavům dle NRKI/BRKI z předchozího měsíce. [spisová značka] mimo svou mzdu měl žalovaný příjem 18 000 Kč i z úvěru, mohl tedy doplatit i 8 988 Kč. V evidence [příjmení] neměl žalovaný dluhy po splatnosti. V Žádosti o úvěr ze dne [datum] žalovaný prohlásil, že je zaměstnán na dobu neurčitou v [právnická osoba] s čistým příjmem [částka] měsíčně se splátkami úvěrů 19 053 Kč a výdaji na bydlení a domácnosti 3 000 Kč s tím, že je [anonymizováno] a žije v nájmu. Z výpisu účtu žalovaného za dobu od [anonymizováno] [rok] do [anonymizováno] [rok] vyplývá, že se na žalovaný nedostával do debetu a měl průměrný příjem od zaměstnavatele shora uvedené za sledované měsíce 23 308 Kč, za nájem hradil [částka], 500 Kč [právnická osoba], splácel splátky z evidence NRKI, BRKI, je zachyceno i obdržení části úvěru 18 000 Kč [datum].

5. Z Oznámení o okamžité splatnosti úvěru a výzva k úhradě dlužné částky ze dne [datum] bylo zjištěno, že předchůdce žalobkyně z důvodu závažného porušení povinností, zejména prodlení s úhradou splátek úvěru a marnému uplynutí lhůty pro zaplacení dlužné částky po splatnosti, prohlásil úvěr za splatný ke dni [datum]. Předchůdce žalobkyně zároveň žalovaného vyzval k úhradě celkové dlužné částky 484 7172,12 Kč nejpozději do [datum].

6. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně seznamu postoupení pohledávek bylo prokázáno postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni. Dle Prohlášení o Okamžiku postoupení nastal okamžik postoupení uhrazením úplaty dne [datum]. Z oznámení o postoupení pohledávky bylo zjištěno, že změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena.

7. Předžalobní výzvou ze dne [datum] byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky s upozorněním na soudní vymáhání. Dle podacího lístku byla výzva odeslána dne [datum].

8. Po právní stránce soud posoudil závazkový vztah stran jako smlouvu o úvěru podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“). Podle § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle ustanovení § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

9. Smlouva s ohledem na povahu smluvních stran byla uzavřena v režimu spotřebitelského úvěru a dopadá na ni zvláštní úprava z.č. 256/2017 Sb., o spotřebitelském úvěru. Povinnost poskytovatele úvěru zkoumat úvěruschopnost a důsledky porušení této povinnosti upravuje ustanovení § 86 a § 87 z.č. 256/2017 Sb., o spotřebitelském úvěru.

10. Dle ustanovení § 86 odst. 1 věty první je poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. V souladu s odst. 2 věty první poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

11. Soud je povinen v souladu se závěry Ústavního soudu sp.zn. III.ÚS 4129/18 ze dne [datum] zkoumat ověření úvěruschopnosti, důkazní břemeno přitom nese věřitel, dle judikátu Nejvyššího správního soudu sp.zn. 1 As 30/2015 ze dne 1.4.2015 (obdobně rozsudek Soudního dvora ze dne [datum], CA Consumer Finance proti [jméno] [příjmení], rozsudek Okresního soudu [obec] sp.zn. [spisová značka]): Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.). Důsledkem nesplnění povinnosti řádně ověřit úvěruschopnost (bez důvodných pochybností o schopnosti splácet) je absolutní neplatnost smlouvy, když dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně narušuje veřejný pořádek a ochrana spotřebitele má předcházet negativní celospolečenským dopadům jako je předlužení, sociální úpadek a nemožnost dostat se z dluhové pasti zvláště s přihlédnutím k tomu, že někteří spotřebitelé mají vnímání rizikovosti úvěrování značně posunuté. K takové neplatnosti smlouvy, a tedy k povinnosti soudu ji zkoumat (§ 588 o.z.), se vyslovily publikované právní věty z rozsudku Okresního soudu [obec] sp.zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] a Okresního soudu [obec] sp.zn. OS [obec] [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], a to již před novelou § 87 odst. 1 citovaného zákona, která nyní stanoví jasně povinnost soudu zkoumat i bez návrhu ověření úvěruschopnosti bez důvodných pochybností. Ustanovení má přitom procesní charakter, nedopadá na hmotně právní vztahy účastníků (nemění jejich práva a povinnosti), soud by ji měl aplikovat v soudním řízení. Nadto zákon transponoval unijní směrnici a výklad by jí měl podléhat, k absolutní neplatnosti se vyslovil rozsudek SDEU z [datum] C [číslo].

12. Spotřebitel je dle § 87 odst. 1 věty třetí v případě neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Dle judikátu NS ČR sp.zn. 33 Cdo 3675/2021 ze dne 20.4.2022 se jedná o zvláštní právní úpravu bezdůvodného obohacení se splatností, která nastane teprve rozhodnutím soudu či dohodou stran, nelze proto přiznat úroky z prodlení, k navrácení je zde pouze poskytnutá jistina.

13. Dle rozhodnutí NS ČR sp.zn. 21 Cdo 1484/2004 ze dne 15.12.2004 se soud zabývá i výší sjednaných úroků: nepřiměřená, a proto neplatná pro rozpor s dobrými mravy, jsou ujednání o úrocích několikanásobně překračujících obvyklé úrokové sazby bank, oddělitelnosti obsahu ujednání je třeba zkoumat i z hlediska okolností uzavření. Dle judikátu NS ČR sp.zn. 33 Cdo 60/2021 v případě oddělitelnosti této části smlouvy by úroky náležely ve výši dle § 110 odst. 1 z.č. 257/2016 Sb., o spotřebitelské úvěru (repo sazba platná v době uzavření smlouvy). K oddělitelnosti ujednání o úroku v úvěrové smlouvě dospěl judikát sp.zn. 29 Cdo 4498/2007, podle něhož neplatnost ujednání o úrocích nezpůsobuje sama o sobě (vzhledem k povaze takové smlouvy a k jejímu obsahu) neplatnost smlouvy o úvěru jako celku.

14. Dle § 576 o.z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

15. Dle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

16. Dle § 1802 věty prvé o. z. mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Dle § 1803 o. z. se má za to, že se ujednaná výše úroků týká ročního období. Dle § 1804 o. z., není-li doba placení úroků ujednána, platí se úroky s jistinou a je-li jistina splatná později než za rok, platí se úroky ročně pozadu. Dle § 1806 věty prvé o. z. úroky z úroků lze požadovat, bylo-li to ujednáno.

17. Dle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1969 o. z. může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení, vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.

18. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením č. 351/2013 Sb., spotřebitelské smlouvy nesmí ani při sjednání úroku z prodlení tuto výši přesáhnout dle § 122 odst. 1 písm.b) z.č. 256/2017 Sb., o spotřebitelském úvěru.

19. Další poplatky jako plnění ze smlouvy mohou strany platně sjednat jako smlouvu nepojmenovanou dle ust. § 1746 odst. 2 o.z., ale ani taková ujednání by neměla dle § 1 odst. 2 o.z. porušovat dobré mravy a veřejný pořádek, odporovat zákonu (i ve smyslu jeho obcházení). Z publikovaných soudních rozhodnutí lze zmínit rozsudek [název soudu] č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], kde i v případě podnikatele hodnoceného jako slabší strana adhézní úvěrové smlouvy (k tomu obecně i rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 3. 2021, sen. zn. 23 ICdo 56/2019), byla smlouva shledána pro rozpor s dobrými mravy absolutně neplatnou i s ohledem na výši poplatku za sjednání a čerpání úvěru, který sám o sobě vedle požadovaných úroků a dalšího sankčního příslušenství s krátkou dobou splatnosti úvěru, dosahoval téměř výše úvěru.

20. Soud má za prokázané uzavření smlouvy o úvěru v režimu spotřebitelského úvěru dle postavení stran, smlouvu považuje soud za platnou, neboť došlo k ověření úvěruschopnosti bez důvodných pochybností, žalovaný měl i dle výpisu účtu průměrný příjem [částka] měsíčně, protože úvěrem vyplácel dřívější závazky, již ho neměly tížit jiné splátky a jeho příjem dostačoval na náklady bydlení: nájem 6 894 Kč, služby 500 Kč měsíčně dle účtu, i kdyby soud počítal s další životními náklady 3-5 tis. Kč měsíčně na osobu (další spotřeby a základní potřeby), žalovanému by zbývalo ze mzdy kolem 11 tis. Kč měsíčně, což bylo na splátku 6 228 Kč měsíčně dostačující. Rovněž úroky a poplatky byly sjednány v přiměřené výši. Ze smluvních dokumentů žalobce a původního věřitele bylo prokázáno postoupení pohledávky a oznámení žalovanému, jak předpokládá § 1879 a § 1882 občanského zákoníku. Postoupením nabyl žalobce jako postupník pohledávku i jej příslušenství a práva s ním spojená dle § 1880 odst. 1 o.z. Žalovanému vznikla smluvní povinnost dostát svým závazkům, protože bylo plněno jen částečně a v souladu se smlouvou došlo pro dluhy splátek k zesplatnění, po právu byla podána žaloba na zbývající plnění, soud žalobě jako důvodné vyhověl, pro prodlení i stran zákonných úroků z prodlení.

21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobkyně byla v řízení úspěšná, proto žalovaný má nahradit její náklady, soudní poplatek 15 124 Kč a odměnu a paušální náhradu za 4 úkony právní služby převzetí zastoupení, podání žaloby, předžalobní upomínku a účast při jednání v souladu s § 7, § 11 vyhl.č. 177/1996 Sb. (dále jen AT) odměnu po 9 820 Kč za úkon, náhradu hotových výdajů po 300 Kč za úkon, a dále za jeden úkon procesního vyjádření [datum] požadavku jednat ve věci ve výši ½ odměny 4 910 Kč a 300 Kč paušální náhrady, po podání žaloby jehož je právní zástupce žalobkyně plátcem, celkem za náklady právního zastoupení 45 690 Kč s 21% 9 595 Kč, celkem náklady včetně soudního poplatku 70 409 Kč. Soud neměl za účelný požadavek na odměnu a paušální náhradu za úkon doplnění žalobních tvrzení a dokazování k výzvě soudu podáním ze dne [datum], neboť takové náležitosti mohli být již součástí žaloby.