31 C 260/2023

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudkyní Mgr. Vladimírou Medkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky 378 087,75 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 378 087,75 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 326,85 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 30 473,03 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 378 087,75 Kč od datum do zaplacení a s úrokem ve výši 7,90 % ročně z částky 378 087,75 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 70 409 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 378 087,75 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 326,85 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 30 473,03 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 378 087,75 Kč od datum do zaplacení a s úrokem ve výši 7,90 % ročně z částky 378 087,75 Kč od datum do zaplacení, kapitalizované úroky z prodlení a úroky odpovídají době do zesplatnění a po zesplatnění do datum. Žalobu žalobkyně odůvodnila zejména tím, že její právní předchůdce, právnická osoba příjmení příjmení anonymizována dvě slova právnická osoba, IČO, uzavřel s žalovanou Smlouvu o úvěru anonymizováno Půjčka číslo (původní č. rok), jejíž nedílnou součástí jsou obchodní podmínky a sazebník. Úvěruschopnost byla ověřována na základě informací uvedených Žádosti o poskytnutí anonymizováno půjčky nebo v jejím doplnění. Tyto informace pak byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného a oproti informacím získaných z veřejných registrů a také od příjmení. Na základě uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému bezhotovostně úvěr ve výši 515 485 Kč. Úvěr byl ze strany příjmení veden pod číslo. Žalovaný se zavázal hradit úroky ve výši 7,90 % ročně a dále poplatky za poskytnuté bankovní služby ve výši podle smlouvy a sazebníku, zejména jednorázový poplatek poskytnutí úvěru, měsíční poplatky za správu a vedení úvěr. Celkovou výši úvěru včetně příslušenství byl žalovaný povinen dle Smlouvy splácet ve sjednaných pravidelných měsíčních splátkách ve výši 6 228 Kč, zahrnujícími splátku jistiny, úroků a poplatků. Předchůdce žalobce byl dle smlouvy oprávněn v případě neuhrazení splatného dluhu podle Smlouvy od Smlouvy odstoupit a stanovit okamžitou splatnost úvěru. Současně byl oprávněn požadovat úhradu poplatků spojených se zasíláním upomínek a výzev ve výši dle sazebníku. Žalovaný sjednané splátky úvěru a úroků a poplatky nesplácel řádně a včas, čímž mu vznikly neuhrazené závazky po splatnosti, které neuhradil ani na základě upomínek zaslaných předchůdcem žalobkyně. V důsledku tohoto závažného porušení smluvních povinností předchůdce žalobkyně prohlásila celý úvěr za splatný ke dni datum a vyzvala žalovaného k úhradě celkové dlužné částky ve výši 484 712,12 Kč zahrnující i poplatky za zaslané upomínky a výzvy. Dlužná částka však nebyla ze strany žalovaného řádně a včas uhrazena. Pohledávka byla včetně příslušenství postoupena žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum s účinností k témuž dni. Za období od zesplatnění do dne sepisu této žaloby bylo na předmětnou pohledávku žalobce uhrazeno celkem 85 180,16 Kč, a to dne datum částku 5 000 Kč a dne datum částku 80 180,16 Kč, uhrazené částky byly započteny na jistinu.

2. Žalobkyně byla vyzvána k doložení zkoumání úvěruschopnosti, jak byly zjištěny příjmy, výdaje a jiné závazky žalovaného (například výplatní pásky, výpisy účtů, výstupy příjmení, příjmení, BRKI, NRKI apod.). Tvrzení doložila. Protože žalobkyně nesouhlasila s rozhodnutím věci bez jednání, soud konal jednání, žalobkyně trvala na žalobě, žalovaný se k jednání nedostavil, k věci samé se nevyjádřil, ničeho nedoložil.

3. Z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru„ anonymizováno půjčka“ č. rok a listiny označené Akceptace návrhu na uzavření smlouvy o úvěru„ anonymizováno Půjčka“ ze dne datum bylo zjištěno uzavření smlouvy o úvěru mezi předchůdcem žalobkyně a žalovaným, kterou se předchůdce žalobkyně zavázal poskytnou žalovaného úvěr ve výši 515 485 Kč. příjmení 398 721 Kč byla určena na úhradu stávajících úvěrů klienta, resp. bez prokázání účelu s tím, že bude poukázána přímo věřitelům, z toho částka 18 000 Kč na účet žalovaného. příjmení 1 500 Kč byla určena na úhradu poplatku za poskytnutí úvěru a částka 115 264 Kč na úhradu pojištění schopnosti splátek. Úvěr byl úročen fixní úrokovou sazbou ve výši 7,9 % p.a. ode dne čerpání do konečné splatnosti. Poplatek za poskytnutí úvěru byl sjednán ve výši 1 500 Kč. Žalovaný se zavázal splatit celý úvěr včetně příslušenství 120 pravidelnými měsíčními anuitními splátkami ve výši 6 228 Kč splatnými vždy k 20. dni kalendářního měsíce. Žalovaný se dále zavázal hradit měsíční poplatek za vedení účtu ve výši dle sazebníku. Předchůdce žalobce byl dle smlouvy oprávněn v případě neuhrazení splatného dluhu podle Smlouvy od Smlouvy odstoupit a stanovit okamžitou splatnost úvěru. Nedílnou součástí smlouvy byly obchodní podmínky a sazebník, na něž smlouva odkazovala, žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že tyto dokumenty obdržel a souhlasí s nimi.

4. Stav úvěrové účtu byl doložen výpisy za dobu od datum do datum s tím, že celkově bylo uhrazeno 234 774, 87 Kč, přičemž jednotlivé platby dopadaly i na úroky či úroky z prodlení v případě opoždění splátky, nejen na jistinu. Z databáze NRKI/BRKI vyplývá 6 existujících úvěrem vyplácených dřívějších úvěrů s úhrnem splátek k anonymizováno částka s tím, že z toho nejvyšší 8 988 Kč byla poslední splátkou splatnou do datum Smlouvou o úvěru mělo být vyplaceno pět předchozích úvěrů, ve smlouvě je jejich stav k anonymizováno rok a u pěti z nich mimo poslední splátky 8 988 Kč odpovídá stavům dle NRKI/BRKI z předchozího měsíce. spisová značka mimo svou mzdu měl žalovaný příjem 18 000 Kč i z úvěru, mohl tedy doplatit i 8 988 Kč. V evidence příjmení neměl žalovaný dluhy po splatnosti. V Žádosti o úvěr ze dne datum žalovaný prohlásil, že je zaměstnán na dobu neurčitou v právnická osoba s čistým příjmem částka měsíčně se splátkami úvěrů 19 053 Kč a výdaji na bydlení a domácnosti 3 000 Kč s tím, že je anonymizováno a žije v nájmu. Z výpisu účtu žalovaného za dobu od anonymizováno rok do anonymizováno rok vyplývá, že se na žalovaný nedostával do debetu a měl průměrný příjem od zaměstnavatele shora uvedené za sledované měsíce 23 308 Kč, za nájem hradil částka, 500 Kč právnická osoba, splácel splátky z evidence NRKI, BRKI, je zachyceno i obdržení části úvěru 18 000 Kč datum.

5. Z Oznámení o okamžité splatnosti úvěru a výzva k úhradě dlužné částky ze dne datum bylo zjištěno, že předchůdce žalobkyně z důvodu závažného porušení povinností, zejména prodlení s úhradou splátek úvěru a marnému uplynutí lhůty pro zaplacení dlužné částky po splatnosti, prohlásil úvěr za splatný ke dni datum. Předchůdce žalobkyně zároveň žalovaného vyzval k úhradě celkové dlužné částky 484 7172,12 Kč nejpozději do datum.

6. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum včetně seznamu postoupení pohledávek bylo prokázáno postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni. Dle Prohlášení o Okamžiku postoupení nastal okamžik postoupení uhrazením úplaty dne datum. Z oznámení o postoupení pohledávky bylo zjištěno, že změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena.

7. Předžalobní výzvou ze dne datum byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky s upozorněním na soudní vymáhání. Dle podacího lístku byla výzva odeslána dne datum.

8. Po právní stránce soud posoudil závazkový vztah stran jako smlouvu o úvěru podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“). Podle § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle ustanovení § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

9. Smlouva s ohledem na povahu smluvních stran byla uzavřena v režimu spotřebitelského úvěru a dopadá na ni zvláštní úprava z.č. 256/2017 Sb., o spotřebitelském úvěru. Povinnost poskytovatele úvěru zkoumat úvěruschopnost a důsledky porušení této povinnosti upravuje ustanovení § 86 a § 87 z.č. 256/2017 Sb., o spotřebitelském úvěru.

10. Dle ustanovení § 86 odst. 1 věty první je poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. V souladu s odst. 2 věty první poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

11. Soud je povinen v souladu se závěry Ústavního soudu sp.zn. III.ÚS 4129/18 ze dne datum zkoumat ověření úvěruschopnosti, důkazní břemeno přitom nese věřitel, dle judikátu Nejvyššího správního soudu sp.zn. 1 As 30/2015 ze dne 1.4.2015 (obdobně rozsudek Soudního dvora ze dne datum, CA Consumer Finance proti jméno příjmení, rozsudek Okresního soudu obec sp.zn. spisová značka): Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.). Důsledkem nesplnění povinnosti řádně ověřit úvěruschopnost (bez důvodných pochybností o schopnosti splácet) je absolutní neplatnost smlouvy, když dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně narušuje veřejný pořádek a ochrana spotřebitele má předcházet negativní celospolečenským dopadům jako je předlužení, sociální úpadek a nemožnost dostat se z dluhové pasti zvláště s přihlédnutím k tomu, že někteří spotřebitelé mají vnímání rizikovosti úvěrování značně posunuté. K takové neplatnosti smlouvy, a tedy k povinnosti soudu ji zkoumat (§ 588 o.z.), se vyslovily publikované právní věty z rozsudku Okresního soudu obec sp.zn. spisová značka ze dne datum rozhodnutí a Okresního soudu obec sp.zn. OS obec spisová značka ze dne datum rozhodnutí, a to již před novelou § 87 odst. 1 citovaného zákona, která nyní stanoví jasně povinnost soudu zkoumat i bez návrhu ověření úvěruschopnosti bez důvodných pochybností. Ustanovení má přitom procesní charakter, nedopadá na hmotně právní vztahy účastníků (nemění jejich práva a povinnosti), soud by ji měl aplikovat v soudním řízení. Nadto zákon transponoval unijní směrnici a výklad by jí měl podléhat, k absolutní neplatnosti se vyslovil rozsudek SDEU z datum C číslo.

12. Spotřebitel je dle § 87 odst. 1 věty třetí v případě neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Dle judikátu NS ČR sp.zn. 33 Cdo 3675/2021 ze dne 20.4.2022 se jedná o zvláštní právní úpravu bezdůvodného obohacení se splatností, která nastane teprve rozhodnutím soudu či dohodou stran, nelze proto přiznat úroky z prodlení, k navrácení je zde pouze poskytnutá jistina.

13. Dle rozhodnutí NS ČR sp.zn. 21 Cdo 1484/2004 ze dne 15.12.2004 se soud zabývá i výší sjednaných úroků: nepřiměřená, a proto neplatná pro rozpor s dobrými mravy, jsou ujednání o úrocích několikanásobně překračujících obvyklé úrokové sazby bank, oddělitelnosti obsahu ujednání je třeba zkoumat i z hlediska okolností uzavření. Dle judikátu NS ČR sp.zn. 33 Cdo 60/2021 v případě oddělitelnosti této části smlouvy by úroky náležely ve výši dle § 110 odst. 1 z.č. 257/2016 Sb., o spotřebitelské úvěru (repo sazba platná v době uzavření smlouvy). K oddělitelnosti ujednání o úroku v úvěrové smlouvě dospěl judikát sp.zn. 29 Cdo 4498/2007, podle něhož neplatnost ujednání o úrocích nezpůsobuje sama o sobě (vzhledem k povaze takové smlouvy a k jejímu obsahu) neplatnost smlouvy o úvěru jako celku.

14. Dle § 576 o.z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

15. Dle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

16. Dle § 1802 věty prvé o. z. mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Dle § 1803 o. z. se má za to, že se ujednaná výše úroků týká ročního období. Dle § 1804 o. z., není-li doba placení úroků ujednána, platí se úroky s jistinou a je-li jistina splatná později než za rok, platí se úroky ročně pozadu. Dle § 1806 věty prvé o. z. úroky z úroků lze požadovat, bylo-li to ujednáno.

17. Dle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1969 o. z. může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení, vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.

18. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením č. 351/2013 Sb., spotřebitelské smlouvy nesmí ani při sjednání úroku z prodlení tuto výši přesáhnout dle § 122 odst. 1 písm.b) z.č. 256/2017 Sb., o spotřebitelském úvěru.

19. Další poplatky jako plnění ze smlouvy mohou strany platně sjednat jako smlouvu nepojmenovanou dle ust. § 1746 odst. 2 o.z., ale ani taková ujednání by neměla dle § 1 odst. 2 o.z. porušovat dobré mravy a veřejný pořádek, odporovat zákonu (i ve smyslu jeho obcházení). Z publikovaných soudních rozhodnutí lze zmínit rozsudek název soudu č.j. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí, kde i v případě podnikatele hodnoceného jako slabší strana adhézní úvěrové smlouvy (k tomu obecně i rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 3. 2021, sen. zn. 23 ICdo 56/2019), byla smlouva shledána pro rozpor s dobrými mravy absolutně neplatnou i s ohledem na výši poplatku za sjednání a čerpání úvěru, který sám o sobě vedle požadovaných úroků a dalšího sankčního příslušenství s krátkou dobou splatnosti úvěru, dosahoval téměř výše úvěru.

20. Soud má za prokázané uzavření smlouvy o úvěru v režimu spotřebitelského úvěru dle postavení stran, smlouvu považuje soud za platnou, neboť došlo k ověření úvěruschopnosti bez důvodných pochybností, žalovaný měl i dle výpisu účtu průměrný příjem částka měsíčně, protože úvěrem vyplácel dřívější závazky, již ho neměly tížit jiné splátky a jeho příjem dostačoval na náklady bydlení: nájem 6 894 Kč, služby 500 Kč měsíčně dle účtu, i kdyby soud počítal s další životními náklady 3-5 tis. Kč měsíčně na osobu (další spotřeby a základní potřeby), žalovanému by zbývalo ze mzdy kolem 11 tis. Kč měsíčně, což bylo na splátku 6 228 Kč měsíčně dostačující. Rovněž úroky a poplatky byly sjednány v přiměřené výši. Ze smluvních dokumentů žalobce a původního věřitele bylo prokázáno postoupení pohledávky a oznámení žalovanému, jak předpokládá § 1879 a § 1882 občanského zákoníku. Postoupením nabyl žalobce jako postupník pohledávku i jej příslušenství a práva s ním spojená dle § 1880 odst. 1 o.z. Žalovanému vznikla smluvní povinnost dostát svým závazkům, protože bylo plněno jen částečně a v souladu se smlouvou došlo pro dluhy splátek k zesplatnění, po právu byla podána žaloba na zbývající plnění, soud žalobě jako důvodné vyhověl, pro prodlení i stran zákonných úroků z prodlení.

21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobkyně byla v řízení úspěšná, proto žalovaný má nahradit její náklady, soudní poplatek 15 124 Kč a odměnu a paušální náhradu za 4 úkony právní služby převzetí zastoupení, podání žaloby, předžalobní upomínku a účast při jednání v souladu s § 7, § 11 vyhl.č. 177/1996 Sb. (dále jen AT) odměnu po 9 820 Kč za úkon, náhradu hotových výdajů po 300 Kč za úkon, a dále za jeden úkon procesního vyjádření datum požadavku jednat ve věci ve výši ½ odměny 4 910 Kč a 300 Kč paušální náhrady, po podání žaloby jehož je právní zástupce žalobkyně plátcem, celkem za náklady právního zastoupení 45 690 Kč s 21% 9 595 Kč, celkem náklady včetně soudního poplatku 70 409 Kč. Soud neměl za účelný požadavek na odměnu a paušální náhradu za úkon doplnění žalobních tvrzení a dokazování k výzvě soudu podáním ze dne datum, neboť takové náležitosti mohli být již součástí žaloby. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Liberci. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.