31 C 263/2023

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudkyní Mgr. Vladimírou Medkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částky 26 597,98 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 26 597,98 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 24 622,81 Kč od [datum] do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 22,84 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 314,42 Kč, s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 256 Kč a částku smluvní pokuty ve výši 1 975,17 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 516 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky 24 622,81 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 24 622,81 Kč od [datum] do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 22,84 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 314,42 Kč, s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 256 Kč a částky ve výši 1 975,17 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná a její právní předchůdkyně, společnost [právnická osoba], [IČO] uzavřely Rámcovou smlouvu o poskytování bankovních a platebních služeb [anonymizována dvě slova] a.s, na jejímž základě byl žalované zřízen běžný účet č. [bankovní účet]. Dne [datum] uzavřela žalovaná s předchůdkyní žalobkyně Smlouvu o půjčce [číslo] nedílnou součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky [právnická osoba], Produktové obchodní podmínky [právnická osoba] pro půjčky, Sazebník a Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru. V rámci formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru byla žalovaná informována o tom, že předchůdkyně žalobkyně bude zkoumat úvěruschopnost, důvěryhodnost a platební morálku žalovaného před poskytnutím finančních prostředků, a to nahlédnutím do Bankovního registru klientských informací, Nebankovního registru klientských informací a databáze [příjmení]. Na základě smlouvy o půjčce poskytla předchůdkyně žalobkyně žalované částku 30 000 Kč. Žalovaná si ve smlouvě sjednala i pojištění schopnosti splácet. Půjčku vč. sjednaného pojištění se žalovaná zavázala splatit formou 48 pravidelných měsíčních anuitních splátek, se splatností první splátky ke dni [datum] a každé další splátky vždy do 22. dne následujícího měsíce. Celková měsíční splátka půjčky byla sjednána ve výši 989 Kč, z čehož částka ve výši 944 Kč představovala anuitní splátku půjčky a částka ve výši 45 Kč představovala platbu pojistného. Celkově se tak žalovaná zavázala předchůdkyni žalobkyně, za předpokladu řádného splacení půjčky, splatit částku ve výši 45 278,20 Kč a částku ve výši 2 160 Kč na pojistném. Úroková sazba byla sjednána ve výši 21,90 % ročně a RPSN ve výši 24,26 % ročně. Jednotlivé měsíční splátky byly hrazeny z běžného účtu žalovaného č. [bankovní účet], a to formou pravidelného automatického inkasa. Povinností žalovaného tedy bylo na bankovním účtu udržovat dostatečný zůstatek, který by postačoval k úhradě pravidelné splátky. Žalovaná porušila svoji povinnost, tj. na bankovním účtu č. [bankovní účet] udržovat dostatečný zůstatek k úhradě jednotlivých splátek, v důsledku čehož nebyly sjednané měsíční splátky hrazeny řádně a včas. Jistina půjčky byla v důsledku úhrad ponížena o částku ve výši 5 377,19 Kč. Žalovaná byla proto předchůdkyní žalobkyně vyzvána k úhradě dlužných částek, odeslání upomínek bylo zpoplatněno částkou 499 Kč. Žalovaná ani poté svoji povinnost nesplnila, předchůdkyně žalobkyně proto využila svého smluvního oprávnění a půjčku na základě Oznámení o zesplatnění půjčky ze dne [datum] k témuž dni prohlásila za splatnou a poskytla žalované dodatečnou lhůtu k zajištění dostatečného zůstatku na běžném účtu. Pohledávka byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupena na žalobkyně z účinností ke dni [datum], změna věřitele byla žalované oznámena. Předmětem postoupení nebyla pohledávka z titulu pojištění schopnosti splácet půjčku. Ve smlouvě byla rovněž sjednána smluvní pokuta pro případ prodlení ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, kterou žalobkyně požaduje z nesplacené jistiny ve výši 24 622,81 Kč za období od [datum] do [datum] v celkové výši 1 975,17 Kč.

2. Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 29 935,24 Kč a skládala se z nesplacené jistiny ve výši 24 622,81 Kč, nesplaceného smluvního úroku za poskytnutí finančních prostředků ve výši 1 817,42 Kč, který byl počítán z jistiny půjčky v sazbě 21,90 % ročně, kdy postoupená výše smluvního úroku byla napočítána do zesplatnění pohledávky a následně ponížena o případné úhrady žalované, zákonného úroku z prodlení 22,84 Kč, který byl počítán z dlužné splátky půjčky ve výši 944 Kč za období od [datum] do [datum] se sazbou 11,75 % ročně, z částky ve výši 3 472,17 Kč, která je tvořena smluvní pokutou ve výši 1 975,17 Kč a poplatky za odeslání písemných upomínek žalovanému ve výši 1 497 Kč (3 upomínky po 499 Kč jedna). Vedle těchto částek nárokovala žaloba rovněž 256 Kč za její vlastní upomínání.

3. Žalobkyně byla vyzvána k doložení tvrzení o ověření úvěruschopnosti bez důvodných pochybností – jak byly zjištěny poměry, příjmy, výdaje žalované. Po doplnění listinných důkazů soud postupoval dle ust. § 115a o.s.ř. s tím, že žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez jednání již v podané žalobě a žalovaná po poučení dle § 101 odst. 4 o.s.ř. nevyjádřila nesouhlas s postupem, soudu proto ve věci rozhodl bez jednání na základě účastníky doložených listin. K věci samé se žalovaná nevyjádřila.

4. Z Rámcové smlouvy o poskytování bankovních, platebních a investičních služeb č. [anonymizováno] ze dne [datum] bylo zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně se zavázala mj. zřídit a vést pro žalovanou běžný účet č. [bankovní účet]. Z potvrzení o zřízení účtu ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalované byl zřízen účet č. [bankovní účet].

5. Z návrhu na uzavření Smlouvy o půjčce a Akceptace návrhu na uzavření Smlouvy o půjčce [číslo] vyplývá uzavření smlouvy o úvěru dne [datum], v níž se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované částku 30 000 Kč se zápůjční úrokovou sazbou 21,90 %. Žalovaná se zavázala půjčku splatit ve 48 měsíčních splátkách ve výši 989 Kč s pojištěním, měsíční splátka bez pojištění činila 944 Kč, první splátka byla splatná dne [datum] Smlouva obsahovala ujednání o oprávnění předchůdkyně žalobkyně odstoupit od smlouvy v případě porušení povinností vyplývajících ze smlouvy ze strany klienta. Ve smlouvě byla rovněž sjednána smluvní pokuta pro případ prodlení ve výši 0,1 % denně z dlužné částky a poplatek ve výši 499 Kč za odeslání upomínky. Součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky [právnická osoba], Produktové obchodní podmínky [právnická osoba] pro půjčky, Sazebník a Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru. Žalovaná návrh na uzavření smlouvy podepsala fyzicky. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru vyplývá, že žalované byly poskytnuty předsmluvní informace.

6. Z výpisu běžného účtu žalované za období od [datum] do [datum] bylo zjištěno, že částka 30 000 Kč byla žalované poskytnuta převodem na bankovní účet dne [datum].

7. Výzvami k úhradě ze dne [datum], [datum] a [datum] (3 upomínky) předchůdkyně žalobkyně vyzývala žalovanou k úhradě dlužných částek s upozorněním na možné zesplatnění úvěru.

8. Z Oznámení o zesplatnění půjčky / Výzvy k úhradě závazku ze dne [datum] bylo zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně prohlásila půjčku a veškeré další dosud nesplatné pohledávky z půjčky nebo jejich část za okamžitě splatné a vyzvala žalovanou k úhradě částky 27 596,07 Kč do 10 dnů od data vyhotovení výzvy.

9. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně přílohy [číslo] bylo prokázáno postoupení pohledávky za žalovanou na žalobkyni. Oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum] byla žalobkyně informována o změně v osobě věřitele.

10. Z Výpisu úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky bylo zjištěno, že ve fázi předsoudního vymáhání pohledávky žalobkyně realizovala odeslání obyčejného dopisu ze dne [datum] a cestu pověřeného terénního pracovníka věřitele na kontaktní adresu dlužníka dne [datum], přičemž nepožaduje nasmlouvaný poplatek vymáhání za upomínku 499 Kč, ale pouze 256 Kč.

11. Z Protokolu o ověření úvěruschopnosti žalované vyplývá, že žalovaná doložila mzdu 15 300 Kč odpovídající statistickému modelu, zohledněny byly její výdaje 2 213 Kč na splátky půjček, výdaje na bydlení 4 000 Kč (splátka hypotéky), výdaje na živobytí 3 860 Kč a ostatní výdaje 2 000 Kč měsíčně, v [příjmení] neměla dluh po splatnosti, v NRKI a BRKI neměla negativní záznamy (splácela řádně), stejné údaje uvedla pak žalovaná v Žádosti o úvěr z [datum] s označením zaměstnavatele s [IČO] ([právnická osoba]), k poměrům uváděla, že je svobodná a sdílí bydlení. Dle výstupu databáze NRKI/BRKI bylo u ní aktivní jedno úvěrové splácení s částkou 1 713 Kč měsíčně, splácela řádně.

12. Ze smluvních dokumentů žalobce a původního věřitele bylo prokázáno postoupení pohledávky a dopisem žalované i oznámení postoupení, jak předpokládá § 1879 a § 1882 občanského zákoníku. Postoupením nabyl žalobce jako postupník pohledávku i jej příslušenství a práva s ním spojená dle § 1880 odst. 1 o.z.

13. Mezi žalobkyní a žalovanou byly uzavřeny v režimu spotřebitelského úvěru smlouvy o zápůjčce, když žalované byly přenechány peněžní prostředky v souladu s ustanovení § 2390 o.z. Žalovaná měla zápůjčku hradit ve splátkách společně se sjednanou úplatou. Ve smlouvě o peněžité zápůjčce lze sjednat i úroky dle § 2392 odst. 1 o.z., přičemž úrok může být vyjádřen jak procentní sazbou, tak i kapitalizovaným způsobem (k tomu usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 3. 2013 sp. zn. 21 Cdo 869/2012). Ve smlouvě byl založen ujednáním stran dle § 1746, § 1 odst. 2 o.z. vedle zaplacení úroku i závazek dlužníka k zaplacení dalších poplatků v souvislosti s poskytnutím zápůjčky.

14. Smlouva s ohledem na povahu smluvních stran byla uzavřena v režimu spotřebitelského úvěru a dopadá na ni zvláštní úprava z.č. 256/2017 Sb., o spotřebitelském úvěru. Povinnost poskytovatele úvěru zkoumat úvěruschopnost a důsledky porušení této povinnosti upravuje ustanovení § 86 a § 87 z.č. 256/2017 Sb., o spotřebitelském úvěru.

15. Poskytne-li věřitel úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou (poskytovatel má poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet), je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu (věta třetí vložena novelou z.č. 96/2022 Sb. s účinností od [datum]).

16. Dle ustanovení § 86 odst. 1 věty první je poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. V souladu s odst. 2 věty první poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

17. Soud je povinen v souladu se závěry Ústavního soudu sp.zn. III.ÚS 4129/18 ze dne [datum] zkoumat ověření úvěruschopnosti, důkazní břemeno přitom nese věřitel, dle judikátu Nejvyššího správního soudu sp.zn. 1 As 30/2015 ze dne 1.4.2015 (obdobně rozsudek Soudního dvora ze dne [datum], [anonymizována tři slova] proti [jméno] [příjmení], rozsudek Okresního soudu [obec] sp.zn. [spisová značka]): Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.). Důsledkem nesplnění povinnosti řádně ověřit úvěruschopnost (bez důvodných pochybností o schopnosti splácet) je absolutní neplatnost smlouvy, když dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně narušuje veřejný pořádek a ochrana spotřebitele má předcházet negativní celospolečenským dopadům jako je předlužení, sociální úpadek a nemožnost dostat se z dluhové pasti zvláště s přihlédnutím k tomu, že někteří spotřebitelé mají vnímání rizikovosti úvěrování značně posunuté. K takové neplatnosti smlouvy, a tedy k povinnosti soudu ji zkoumat (§ 588 o.z.), se vyslovily publikované právní věty z rozsudku Okresního soudu [obec] sp.zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] a Okresního soudu [obec] sp.zn. OS [obec] [spisová značka] ze dne 25.2.2020, a to již před novelou § 87 odst. 1 citovaného zákona, která nyní stanoví jasně povinnost soudu zkoumat i bez návrhu ověření úvěruschopnosti bez důvodných pochybností. Ustanovení má přitom procesní charakter, nedopadá na hmotně právní vztahy účastníků (nemění jejich práva a povinnosti), soud by ji měl aplikovat v soudním řízení. Nadto zákon transponoval unijní směrnici a výklad by jí měl podléhat, k absolutní neplatnosti se vyslovil rozsudek SDEU z [datum] C [číslo] Krajský soud v Ústí nad Labem vyjádřil ve svém rozsudku č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] toto stanovisko /tyto závěry:„ V rámci posouzení úvěruschopnosti žadatele o úvěr je třeba ze strany poskytovatele úvěrů zjišťovat a prověřovat nejen jeho příjem, ale i skutečné výdaje, náklady a závazky. Nelze se spoléhat pouze na tvrzení žadatele o úvěr uváděná např. v žádosti o úvěr. Nesplnění této povinnosti zakládá neplatnost smlouvy o úvěru dle § 86 z.s.ú.“ 18. Spotřebitel je dle § 87 odst. 1 věty třetí v případě neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Dle judikátu NS ČR sp.zn. 33 Cdo 3675/2021 ze dne 20.4.2022 se jedná o zvláštní právní úpravu bezdůvodného obohacení se splatností, která nastane teprve rozhodnutím soudu či dohodou stran, nelze proto přiznat úroky z prodlení, k navrácení je zde pouze poskytnutá jistina.

19. Dle rozhodnutí NS ČR sp.zn. 21 Cdo 1484/2004 ze dne 15.12.2004 se soud zabývá i výší sjednaných úroků: nepřiměřená, a proto neplatná pro rozpor s dobrými mravy, jsou ujednání o úrocích několikanásobně překračujících obvyklé úrokové sazby bank, oddělitelnosti obsahu ujednání je třeba zkoumat i z hlediska okolností uzavření. Dle judikátu NS ČR sp.zn. 33 Cdo 60/2021 v případě oddělitelnosti této části smlouvy by úroky náležely ve výši dle § 110 odst. 1 z.č. 257/2016 Sb., o spotřebitelské úvěru (repo sazba platná v době uzavření smlouvy). K oddělitelnosti ujednání o úroku v úvěrové smlouvě dospěl judikát sp.zn. 29 Cdo 4498/2007, podle něhož neplatnost ujednání o úrocích nezpůsobuje sama o sobě (vzhledem k povaze takové smlouvy a k jejímu obsahu) neplatnost smlouvy o úvěru jako celku.

20. Podle ustanovení § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.

21. Dle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1969 o. z. může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení, vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.

22. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením č. 351/2013 Sb., spotřebitelské smlouvy nesmí ani při sjednání úroku z prodlení tuto výši přesáhnout dle § 122 odst. 1 písm.b) z.č. 256/2017 Sb., o spotřebitelském úvěru.

23. Podle § 122 odst. 1 písm.a) z.č. 256/2017 Sb., o spotřebitelském úvěru, má poskytovatel úvěru právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu.

24. Soud má za prokázané, že byla sjednána a poskytnuta zápůjčka (dle doložené smlouvy a výpisu účtu žalované) s úroky a poplatky k vrácení a pro případ prodlení i smluvní pokuta a náklady spojené s vymáháním (§ 122/1 písm. a) z.č. 256/2017 Sb.) v režimu spotřebitelského úvěru mezi předchůdcem žalobkyně a žalovanou, pohledávka, které je předmětem žaloby, byla na žalobkyni postoupena, je tak aktivně legitimována ji žádat k zaplacení. V daném případě nebylo hrazeno řádně, došlo k zesplatnění, úroky, poplatky i smluvní pokuta byly přitom sjednány v přiměřené výši. Bez důvodných pochybností byla ověřena i úvěruschopnost žalované – byl zjištěn příjem ze zaměstnání 15 300 Kč, nezbytné výdaje na bydlení a domácnosti 9 860 Kč (součet nákladů hypotéky 4 000 Kč, ostatních nákladů 2 000 Kč a nákladů živobytí 3 860 Kč) a dále bylo počítáno s náklady jiných úvěrových splátek 2 213 Kč (ověřena dokonce v nižší výši u existující kontraktu databáze NRKI/BRKI), odtud částka 3 227 Kč dostačující na splátku 989 Kč měsíčně. Soud má tedy smlouvu za platnou, je třeba dostát smluvních povinností, protože soud nezjistil, že by dluh zanikl či neexistoval, nárok přiznal, žalobu měl za důvodnou.

25. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 516 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 064 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b odst. 1 (opakovaný a ustálený vzor žaloby dle věcí podávaných žalobcem k zdejšímu soudu) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, dále jen„ a. t., sestávající při tarifní hodnotě 26 597,98 Kč (součet jistiny a smluvní pokuty) z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva s právním rozborem, žaloba) ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč.

26. Při rozhodování o nákladech řízení soud aplikoval § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., neboť v daném případě je naplněn předpoklad pro určení snížené sazby odměny, a to skutečnost, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobce ve skutkově i právně obdobných věcech. Z obsahu návrhu je zřejmé, že po obsahové stránce se v předmětném případě jedná o návrh, mající podobu využitého vzoru, jenž se od ostatních návrhů odlišuje jen v minimální míře, a to takové, aby mohl být návrh co do určitosti osob účastníků a předmětu řízení dostatečně individualizován. Základ právní argumentace, včetně její stylizace a formálního vyjádření je totožný či jen s drobnými odchylkami s ostatními návrhy žalobce podanými u zdejšího soudu. Totožnost spočívá i v jednotě v osobě žalobce a jeho advokáta. Z takových okolností je nutné uzavřít, že sepsání tzv. formulářové žaloby představuje spíš administrativní úkon, než provedení úkonu právní služby. Výše odměny přiznané za takový úkon proto musí odpovídat faktické náročnosti provedení tohoto úkonu, nikoliv samotné výši peněžitého plnění.