31 C 277/2025

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudkyní Mgr. Vladimírou Medkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení částky Anonymizováno Kč s příslušenstvím

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna nahradit žalované k rukám jejího právního zástupce náklady řízení ve výši , částka, , a to ve lhůtě 3 dní od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala žalobou podanou dne , datum, zaplacení částky ve výši , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení z titulu smlouvy o revolvingovém úvěru č. , hodnota, uzavřené mezi účastníky dne , datum, . Na základě této smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalované spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení až do výši , částka, s možností opakovaného čerpání a žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu s příslušenstvím v pravidelných měsíčních splátkách, přičemž první splátka byla splatná dne , datum, a konec kreditového rámce měl nastat dne , datum, . Úvěr byl žalované vyplacen na účet č. , č. účtu, prostřednictvím bankovního převodu z bankovního účtu žalobkyně dne , datum, v částce , částka, , dne , datum, v částce , částka, , dne , datum, v částce , částka, , dne , datum, v částce , částka, a dne , datum, v částce , částka, . Nedílnou součástí shora uvedené smlouvy byl i Sazebník a Všeobecné obchodní podmínky, kdy žalovaná si dále zvolila následující služby: služba „presto“ za poplatek , částka, . Žalovaná se dle čl. VII odst. 2 a čl. VI Smlouvy zavázala zaplatit žalobkyni poplatek za vyplacení tranší úvěru ve výši 1,99 % z vyplacené tranše. Žalovaná se dle čl. VII odst. 3 a čl. VI Smlouvy zavázala zaplatit žalobkyni smluvní úrok ve výši 0,93 % denně z nesplacené části jistiny. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou pravidelných denních splátek. Proto dle čl. 7 odst. 1 Smlouvy žalobkyně vypověděla Smlouvu, o čemž žalovanou informovala emailem ze dne , datum, , přičemž k výpovědi došlo téhož dne. Žalovaná se tak prokazatelně dostala do prodlení úhradou celého úvěru dne , datum, . Žalované byla dne , datum, zaslána předžalobní upomínka. Žalovaná částka ve výši , částka, se skládá z jistiny úvěru ve výši , částka, , poplatku za vyplacení tranší úvěru , částka, , smluvního úroku ve výši , částka, a poplatku za službu „Presto“ ve výši , částka, . Žalovaná na úvěr splatila pouze částku ve výši , částka, .

2. Úvěruschopnost byla dle žaloby ověřena na základě prohlášení žalované o jejích poměrech a v Centrální evidenci exekucí (dále jen „CEE“), insolvenčním rejstříku (dále jen „ISIR“), výpisu z registru PČR hledaných osob, výpisu z registru politicky aktivních osob (registr Starostové), výpisu katastrálního rejstříku – kontrola platnosti adresy, výpis z registru „sankční seznamy“ a interního registru historie klienta a podle interní metodiky schválené Českou národní bankou. BRKI, NRKI, ISIR a CEE byly ke dni , datum, negativní. Žalobkyně ověřila platnost dokladu totožnosti v databázi MV ČR. Případně žalobkyně vycházela z žalovanou předložených výpisů z účtu a z výplatních pásek prokazujících její pravidelný příjem. Žalobkyní ověřená výše čistého měsíčního příjmu žalované činila , částka, , která umožňuje bezproblémové splácení úvěru ve výši poskytnuté žalované.

3. Žalovaná namítla neplatnost závazku pro nepřiměřenost úvěru i absenci řádného ověření úvěruschopnosti s tím, že dne , datum, plnila na úvěr , částka, dle výzvy věřitele, nikoliv jen částku , částka, , žádala proto zamítnutí žaloby.

4. Soud věc projednal bez přítomnosti žalobkyně dle § 101 odst. 3 o.s.ř. i při jednání trval zejména na doložení ověření úvěruschopnosti po příjmové či výdajové stránce, již předtím avizovala žalobkyně, že další důkazy nemá k dispozici.

5. Z provedených důkazů má soud za zjištěné následující skutečnosti o skutkovém stavu věci.

6. Ze Smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalované částku až do výše , částka, s tím, že úvěr bude poskytován bezhotovostně na bankovní účet č. , č. účtu, . Nedílnou součástí smlouvy byly mj. Všeobecné obchodní podmínky a Sazebník, ve smlouvě bylo obsaženo prohlášení žalované o seznámení se s nimi a souhlasu s nimi. Žalobkyně poskytla úvěr v rámci svého podnikání, žalovaná zde nevystupovala jako podnikatel, úvěr neměl sloužit k podnikání, jednalo se o bezúčelový úvěr. Žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu s úrokem 1,99% denně (339% ročně) a s poplatkem za vyplacení tranše úvěru ve výši 1,99 % z čerpané částky, s tím, že první splátka byla splatná dne , datum, . Dále byla sjednána povinnost žalované nahradit účelně vynaložené náklady, které žalobkyni vznikly v důsledku prodlení žalované ve výši dle Sazebníku. Smlouva samotná byla uzavřena dálkově, totožnost žalované byla ověřena skrze licenci AISP, kdy majitelem účtu č. , č. účtu, byla žalovaná. K identifikaci žalované v době elektronického uzavření smlouvy na dálku za účelem vyplnění smlouvy byly užity údaje z občanského průkazu dle doložení jeho kopie a souhlas se zpracováním osobních údajů.

7. Z Přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli vyplývá, že žalobkyně vyplatila úvěr bezhotovostně žalované na účet č. , č. účtu, dne , datum, v částce , částka, , dne , datum, v částce , částka, , dne , datum, v částce , částka, , dne , datum, v částce , částka, a dne , datum, v částce , částka, , celkem , částka, .

8. Z listiny obsahující principy posuzování úvěruschopnosti plyne popis obecného zkoumání úvěruschopnosti žalobkyní, soud požadoval doložení ověření v konkrétní věci.

9. Z Výpisu o posouzení úvěruschopnosti ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalovaná uvedla, že ve společné domácnosti žijí , Anonymizováno, osoby, pravidelné měsíční výdaje na půjčky činí , částka, , na bydlení , částka, , nezbytné výdaje , částka, , zbylé výdaje , částka, , příjmy , částka, , výše měsíčního příjmu uvedeného spotřebitelem , částka, . Žalobkyně přiřadila žalované regionální koeficient 1, zohlednila nepracující členy domácnosti, přiřadila rezervu pro výdaje , částka, , vypočítala minimální výdaje , částka, a na základě toho dospěla k disponibilnímu příjmu , částka, při doporučeném počtu prodloužení 0. Posouzení úvěruschopnosti proběhlo jako úspěšné.

10. Z dokumentu označeného jako „Identifikované příjmy“ nevyplývá, jaké měla žalovaná pravidelné příjmy za období od , Anonymizováno, do , Anonymizováno, a jaký byl jejich zdroj. Jednalo se o různé většinou obratem spotřebovala vklady. Nic nebylo doložení k ověření základní ch výdajů jako jsou náklady bydlen a nic k zjištění výše jiných dřívějších obdobných závazků. ISIR by svědčil jen o nepředlužení, CEE o jiných splatných závazcích a nebylo doloženo k výzvě soudu, stejně nebyly doloženy výstupy NRKI, BRKI k ověření výše jiných splátek.

11. Z výzvy ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobkyně vyrozuměla žalovanou o zesplatnění úvěru, dle smlouvy po 90. dni od prodlení se splátkou.

12. Z předžalobní upomínky ze dne , datum, včetně podacího lístku bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení dlužné částky ve výši , částka, a k náhradě nákladů právního zastoupení.

13. K výši čerpání byl doložen přehled tranší s tím, že poukázání celkové částky , částka, na účet žalobkyně potvrdila i , Anonymizováno, Žalovaná doložila potvrzení banky o provedení platby z jejího účtu č. , č. účtu, na účet žalobkyně č. , č. účtu, dle úvěrové smlouvy s VS , var. symbol, dle čísla smlouvy.

14. Po právní stránce soud posoudil závazkový vztah stran jako smlouvu o úvěru podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“). Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle ustanovení § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

15. Smlouva s ohledem na povahu smluvních stran byla uzavřena v režimu spotřebitelského úvěru a dopadá na ni zvláštní úprava z. č. 256/2017 Sb., o spotřebitelském úvěru. Povinnost poskytovatele úvěru zkoumat úvěruschopnost a důsledky porušení této povinnosti upravuje ustanovení § 86 a § 87 z. č. 256/2017 Sb., o spotřebitelském úvěru.

16. Poskytne-li věřitel úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou (poskytovatel má poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet), je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu (věta třetí vložena novelou z. č. 96/2022 Sb. s účinností od , datum, ).

17. Dle ustanovení § 86 odst. 1 věty první je poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. V souladu s odst. 2 věty první poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

18. Soud je povinen v souladu se závěry Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 4129/18 ze dne , datum, zkoumat ověření úvěruschopnosti, důkazní břemeno přitom nese věřitel, dle judikátu Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 As 30/2015 ze dne , datum, (obdobně rozsudek Evropského soudního dvora ze dne , datum, , CA Consumer Finance proti , jméno FO, , rozsudek Okresního soudu , adresa, sp. zn. , spisová značka, ): Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.). Důsledkem nesplnění povinnosti řádně ověřit úvěruschopnost (bez důvodných pochybností o schopnosti splácet) je absolutní neplatnost smlouvy, když dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně narušuje veřejný pořádek a ochrana spotřebitele má předcházet negativní celospolečenským dopadům jako je předlužení, sociální úpadek a nemožnost dostat se z dluhové pasti zvláště s přihlédnutím k tomu, že někteří spotřebitelé mají vnímání rizikovosti úvěrování značně posunuté. K takové neplatnosti smlouvy, a tedy k povinnosti soudu ji zkoumat (§ 588 o. z.), se vyslovily publikované právní věty z rozsudku Okresního soudu , adresa, sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, a Okresního soudu , adresa, sp. zn. OS , adresa, , Anonymizováno, ze dne , datum, , a to již před novelou § 87 odst. 1 citovaného zákona, která nyní stanoví jasně povinnost soudu zkoumat i bez návrhu ověření úvěruschopnosti bez důvodných pochybností. Ustanovení má přitom procesní charakter, nedopadá na hmotně právní vztahy účastníků (nemění jejich práva a povinnosti), soud by ji měl aplikovat v soudním řízení. Nadto zákon transponoval unijní směrnici a výklad by jí měl podléhat, k absolutní neplatnosti se vyslovil rozsudek ESD z , datum, C-679/18. Krajský soud v , adresa, vyjádřil ve svém rozsudku č.j. , spisová značka, ze dne , datum, tyto závěry: „V rámci posouzení úvěruschopnosti žadatele o úvěr je třeba ze strany poskytovatele úvěrů zjišťovat a prověřovat nejen jeho příjem, ale i skutečné výdaje, náklady a závazky. Nelze se spoléhat pouze na tvrzení žadatele o úvěr uváděná např. v žádosti o úvěr. Nesplnění této povinnosti zakládá neplatnost smlouvy o úvěru dle § 86 z.s.ú.“ Ověření úvěruschopnosti dlužníka dle nálezu Ústavního soudu III. ÚS 4129/18 je požadavek samozřejmý pro platnost smluvního ujednání, i kdyby neplynul ze zákona, odtud se rovněž podává ústavně konformní výklad posuzování úvěruschopnosti, zkoumání je třeba doložit k realizaci práva na soudní ochranu spotřebitele, což odpovídá citovanému rozhodnutí Nejvyššího správního soudu i ve Sbírce soudních rozhodnutí publikovanému NS ČR 33 Cdo 2178/2018. To je v souladu s eurokonformním výkladem naposledy potvrzeným v odpovědi na rozhodnutí NS ČR 33 Cdo 1819/2023 ze dne , datum, v ESD C – 755/22 z , datum, . Rozhodnutí ESD plně odkázalo na potřebu zkoumat doložení úvěruschopnosti věřitelem, tedy na formální pojetí a ochranu spotřebitele spojilo s tím, že i při splnění závazku spotřebitelem lze takovou neplatnost vyslovit, jinak by nedošlo na splnění cílů úpravy a k naplňování povinnosti věřiteli.

19. Spotřebitel je dle § 87 odst. 1 věty třetí povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Dle judikátu NS ČR sp.zn. 33 Cdo 3675/2021 ze dne , datum, se jedná o zvláštní právní úpravu bezdůvodného obohacení se splatností, která nastane teprve rozhodnutím soudu či dohodou stran, nelze proto přiznat úroky z prodlení, k navrácení je zde pouze poskytnutá jistina.

20. Spotřebitel je dle § 87 odst. 1 věty třetí v případě neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Dle judikátu NS ČR sp.zn. 33 Cdo 3675/2021 ze dne , datum, se jedná o zvláštní právní úpravu bezdůvodného obohacení se splatností, která nastane teprve rozhodnutím soudu či dohodou stran, nelze proto přiznat úroky z prodlení, k navrácení je zde pouze poskytnutá jistina.

21. Podle § 87 odst. 2 z. č. 257/2016 Sb.: Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. V souladu s odst. 3 změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.

22. Dle rozhodnutí NS ČR sp.zn. 21 Cdo 1484/2004 ze dne , datum, se soud zabývá i výší sjednaných úroků: nepřiměřená, a proto neplatná pro rozpor s dobrými mravy, jsou ujednání o úrocích několikanásobně překračujících (nad dva až trojnásobek) obvyklé úrokové sazby bank, oddělitelnost obsahu ujednání je třeba zkoumat i z hlediska okolností uzavření. Dle judikátu NS ČR sp.zn. 33 Cdo 60/2021 v případě oddělitelnosti této části smlouvy by úroky náležely ve výši dle § 110 odst. 1 z.č. 257/2016 Sb., o spotřebitelské úvěru (repo sazba platná v době uzavření smlouvy). K oddělitelnosti ujednání o úroku v úvěrové smlouvě dospěl judikát sp.zn. 29 Cdo 4498/2007, podle něhož neplatnost ujednání o úrocích nezpůsobuje sama o sobě (vzhledem k povaze takové smlouvy a k jejímu obsahu) neplatnost smlouvy o úvěru jako celku. Je zde však bohatá pozdější judikatura Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. 20 Cdo 2464/2020, ze dne , datum, , sp. zn. 20 Cdo 1857/2019, ze dne , datum, , sp. zn. 20 Cdo 3811/2019, ze dne , datum, , sp. zn. 20 Cdo 2884/2019, ze dne , datum, , sp. zn. 20 Cdo 75/2020, či ze dne , datum, , sp. zn. 20 Cdo 2834/2020 pracující s neoddělitelností. Nadto k neoddělitelnosti lze uvážit i judikaturu k šikanózním a lichevním smlouvám hodnotícím hrubý nepoměr vzájemných plnění, například NS ČR 30 Cdo 4665/2009, 32 Cdo 1490/2019, I.ÚS 3308/16. Zkoumání zájmu obou stran na ujednaném a neoddělitelnost obsahu, na kterém měla zájem právě silnější strana (na vysokém úroku, ten si prosadila) zastává unijní judikatura, k tomu rozhodnutí Soudního dvora EU, C-377/14 ze dne , datum, , Radlingerovi v. , právnická osoba, . o kumulativní zkoumání smluvních ujednání, i kdyby na nich silnější strana později netrvala, co do závaznosti vůči spotřebiteli. To dle soudu více odpovídá nové úpravě oddělitelnosti dle § 576 o.z., oproti staré úpravě v § 41 z.č. 40/1964, ten se zaměřoval jen na formální oddělitelnost, zatímco nová úprava směřuje i k materiálnímu pojetí, hodnotit se má zájem obou stran na sjednání.

23. Dle § 576 o.z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

24. Dle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

25. Soud má za prokázané uzavření smlouvy o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 o. z. dle povahy stran v režimu spotřebitelského úvěru, že by se úvěr týkal podnikání žalované, to ze smlouvy neplyne, úvěr byl bezúčelový, kdy na základě smlouvy o úvěru byla žalované přenechána celkem částka ve výši , částka, . Soud však nemá za prokázané ověření úvěruschopnosti žalované v době uzavření smlouvy bez důvodných pochybností. Soudu byl pouze doložen žalobkyní sestavený dokument „Výpis o posouzení úvěruschopnosti“ a dokument označený jako „Identifikované příjmy“ za období od , Anonymizováno, do , Anonymizováno, . Z výpisu o příjmech však nevyplývající žádné pravidelné příjmy či výdaje, nic nebylo doložené ani k výši základních nákladů bydlení a dřívějších obdobných závazků. Nelze tak mít za prokázané řádné ověření úvěruschopnosti a smlouva tak nelze shledat za platnou v souladu s požadavky citované judikatury. Přiznat by bylo možné pouze nezaplacenou jistinu, ovšem žalovaná prokázala že plnila částku , Anonymizováno, tis. Kč již nad čerpaný úvěr , částka, , soudu proto žalobu zcela zamítl. Kdyby neshledal neplatnost již pro nedoložení řádného ověření úvěruschopnosti zabýval by se i neplatností pro sjednání nepřiměřeného plnění v podobě úroku, právě na jeho sjednání v rámci připravené smlouvy na úkor žalované jako klientky měla žalobkyně zájem, úrok dle soudu měl dopady do celé smlouvy, jejího splácení.

26. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. když v tomto případě to byla žalovaná, kdo měl ve věci zcela úspěch. Žalovaná požádala o náhradu nákladů za tři úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení, podání k věci samé a účast na jednání při odměně po , částka, ze základu , částka, (součet žalobou tvrzení jistiny a poplatků) a paušální náhradě , částka, za úkony dle § 6,7 a § 13 odst. 4 vyhl.č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu. Přičteno je DPH 21%, jehož je právní zástupce žalované plátcem. Celkové náklady činí , částka, .