31 C 289/2024

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudkyní Mgr. Vladimírou Medkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky Anonymizováno Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni: a) částku částka zákonný úrok z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši 14,75 % ročně, b) částku částka zákonný úrok z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši 14,75 % ročně, c) částku Anonymizováno částka d) částku Anonymizováno, částka to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky částka s příslušenstvím, a to z titulu smlouvy o úvěru uzavřené mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba., IČ: IČO dne datum. Právní předchůdkyně se ve smlouvě zavázala poskytnout žalovanému na účet úvěr ve výši částka. Žalovaný se ve smlouvě zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit související úroky, popř. další platby. S ohledem na skutečnost, že žalovaný neplnil své smluvní povinnosti řádně a včas, využila právní předchůdkyně svého práva úvěr zesplatnit ke dni datum. Celkový dluh žalovaného tvoří dlužná jistina ve výši částka, řádné úroky (ke dni zesplatnění) ve výši částka, úroky z prodlení (ke dni zesplatnění) ve výši částka a poplatky (ke dni zesplatnění) ve výši částka. Pohledávka za žalovaným byla na žalobkyni postoupena od společnosti právnická osoba., na základě smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum, a to ke dni datum. Postoupení pohledávky na žalobkyni bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne datum. Dále žalobkyně po žalovaném požadovala zákonný úrok z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši 14,75 % ročně, zákonný úrok z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši 14,75 % ročně, zákonný úrok z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši 14,75 % ročně a zákonný úrok z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši 14,75 % ročně.

2. Žalobkyně dále ve svém podání ze dne datum uvedla, že předchůdkyně žalobkyně v rámci posouzení úvěruschopnosti žalovaného zkontrolovala veškeré dostupné informace v interních a externích databázích, zejména BRKI, NRKI a insolvenční rejstřík. Dále pak předchůdkyně žalobkyně zkontrolovala příjem žalovaného i na základě doloženého potvrzení o výši příjmů žalovaného ze zaměstnání, ze kterého vyplývají jeho pravidelné měsíční příjmy ze zaměstnání u společnosti právnická osoba, IČO: IČO, v podobě měsíční mzdy. Příjem byl doložen v měsíční částce částka. Předchůdkyně žalobkyně stanovila životní výdaje žalovaného na základě dat sdělených žalovaným (např. počet vyživovaných osob, způsob bydlení atd.) i v kombinaci s interními informacemi předchůdkyně žalobkyně, včetně využití statistických údajů a aktuálních údajů životních nákladů a normativních nákladů na bydlení na částka. Taktéž předchůdkyně žalobkyně při výpočtu disponibilního příjmu žalovaného stanovila maximální hranici poměru splátkového zatížení k průměrnému příjmu. Splátka nového úvěru činila částka. Společně s orientační splátkou kontokorentního úvěru v Anonymizováno ve výši částka, splátkou úvěru pro fyzické osoby v Anonymizováno ve výši částka (který byl v rámci úvěru ze smlouvy zkonsolidován) a orientační splátkou kontokorentního úvěru mimo Anonymizováno ve výši částka, nové splátkové zatížení tedy činilo částka. Po odečtení splátky úvěru od příjmu žalovaného tak žalovanému zbylo částka k pokrytí životních nákladů. Dle interních mechanismů předchůdkyně žalobkyně bylo tedy zjištěno, že žádná okolnost vztahující se k posouzení úvěruschopnosti nevylučuje možnost poskytnout žalovanému předmětný úvěr. Žalobkyně dále uvedla, že žalovaný čerpal od právní předchůdkyně částku ve výši částka. Celkově měl s příslušenstvím žalovaný za tento úvěr uhradit částku částka. Žalovaný však na smluvní úrok, a ve zbytku na úvěr, uhradil pouze částku ve výši částka. S ohledem na zesplatnění celého úvěru je tak žalovaný povinen uhradit žalovanou částku ve výši částka. Co se týče poplatků ve výši částka, žalobkyně uvedla, že se jedná o náklady spojené s prodlením žalovaného se splácením, které se skládají z dílčích částek, které byly účtovány v souladu se smlouvou a ceníkem. Konkrétně pak za tato prodlení předchůdkyně žalobkyně vyúčtovala žalovanému dne datum poplatek ve výši částka a dne datum poplatek ve výši částka.

3. Dále tímto podáním vzala žalobkyně návrh částečně zpět, a to v rozsahu zákonného úroku z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši 14,75 % ročně a v rozsahu zákonného úroku z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši 14,75 % ročně, z důvodu administrativní chyby při sepisu petitu žalobního návrhu. Protože žalobkyně vzala žalobu zčásti zpět, soud v rozsahu zpětvzetí řízení částečně zastavil, a to unesením ze dne datum, č. j. spisová značka.

4. Žalobkyně s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasila. Žalovaný se k výzvě soudu rozhodnout ve věci bez nařízení jednání nevyjádřil, a proto soud postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen o. s. ř., a ve věci rozhodl bez nařízení jednání, když vycházel z obsahu spisu a předložených listinných důkazů. Žalovanému byla tato výzva spolu se žalobou doručena náhradním způsobem (§ 49 odst. 4 o. s. ř.). K věci samé se nevyjádřil.

5. Ze Smlouvy o úvěru ze dne datum soud zjistil, že se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout úvěr ve výši částka, a to na úvěrový účet č. č. účtu. Žalovaný byl povinen úvěr a úroky z úvěru splácet formou pravidelných měsíčních splátek ve výši částka splatných vždy ke 20. dni každého kalendářního měsíce. První splátka byla splatná dne datum. Úrok byl sjednán ve výši 17,99 % ročně, RPSN ve výši 19,86 % ročně. Součástí této smlouvy byly také Všeobecné obchodní podmínky a ceník. Smlouva také obsahovala ujednání, že úroky z úvěru budou připisovány k jistině úvěru, stanou se její součástí, tj. boudou úročeny společně s jistinou. Dále bylo ze smlouvy o úvěru zjištěno, že podle čl. 8.2 písm. a) ve spojení s čl. 8.1 písm. a) byla právní předchůdkyně oprávněna úvěr zesplatnit mimo jiné v případě, že by se žalovaný dostal do prodlení se splacením 1 splátky úvěru po dobu delší než 3 měsíce nebo že by se dostal do prodlení se splacením více než 2 splátek.

6. Dle Ceníku pro soukromou klientelu bylo zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně byla oprávněna žalovanému účtovat náklady spojené s prodlením žalovaného se splácením. Tyto poplatky byla oprávněna žalovanému účtovat vždy k 10., 40., a 70. dni v prodlení ve výši částka, částka a částka.

7. Z posouzení úvěruschopnosti klienta bylo zjištěno, že deklarovaný průměrný čistý měsíční příjem žalovaného činí částka, a že předchůdkyně žalobkyně si tento příjem ověřila na základě doloženého potvrzení o příjmu vystaveného zaměstnavatelem. Dále předchůdkyně žalobkyně pomocí interního napojení na insolvenční rejstřík ověřila, že žalovaný nebyl v době úvěrové žádosti v aktivním insolvenčním řízení, a že zaměstnavatel žalovaného nebyl v době úvěrové žádosti v aktivním insolvenčním řízení. Z informací z CBCB ověřila předchozí splátkovou morálku žalovaného. Z historie v interní evidenci klientů ověřila, že žalovaný neměl žádné relevantní negativní informace, např. záznam o podvodném jednání či kriminálních aktivitách, záznam v souvislosti s AML pravidly, záznam o exekučním řízení atd. Dále právní předchůdkyně stanovila životní výdaje žalovaného na základě dat sdělených žalovaným v kombinaci s interními informacemi banky, včetně využití statistických údajů a aktuálních údajů životních nákladů a normativních nákladů na bydlení na částku částka. Předchůdkyně žalobkyně dotazem do CCB a vlastních systémů zjistila, že žalovaný měl v době úvěrové žádosti tyto poskytnuté úvěry: kontokorentní úvěr v Anonymizováno s limitem částka a s orientační splátkou částka, úvěr pro fyzické osoby v Anonymizováno se splátkou částka (byl v rámci úvěrové žádosti zkonsolidován), kontokorentní úvěr mimo Anonymizováno s limitem částka a s orientační splátkou částka. Splátka nového úvěru činila částka. Nové splátkové zatížení činilo částka. Dále bylo soudem zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně dospěla k závěru, že příjem žalovaného byl dostatečný k pokrytí splátek i životních výdajů. Po odečtení nového splátkového zatížení od příjmů žalovanému zbylo částka k pokrytí jeho životních nákladů.

8. Z potvrzení o výši příjmu ze dne datum bylo zjištěno, že žalovaný je zaměstnán u společnosti právnická osoba, IČO: IČO, a že výše jeho průměrného čistého měsíčního příjmu činí částku ve výši částka.

9. Z výpisu z úvěrového účtu žalovaného, č. účtu č. účtu, za období datum – datum, bylo zjištěno, že žalovanému byl dne datum poskytnut úvěr v celkové výši částka.

10. Z výpisu z úvěrového účtu žalovaného, č. účtu č. účtu, za období datum – datum, soud zjistil, že žalovaný nehradil řádně a včas jednotlivé splátky úvěru. Za toto období na úvěru uhradil celkem částku ve výši částka. Ke dni datum tak dlužná částka úvěru dosahovala výše částka.

11. Z poslední výzvy k úhradě dlužné částky ze dne datum soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši částka nejpozději do datum a v případě, že tak neučiní, jej upozornila na možnost zesplatnění celého úvěru.

12. Z výzvy ze dne datum bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně vyrozuměla žalovaného o zesplatnění úvěru a vyzvala jej k uhrazení dlužné částky ve výši částka.

13. Z obratové historie ze dne datum soud zjistil, že žalovaný na jistině úvěru dluží celkem částku částka, na řádných úrocích částku částka, na úrocích z prodlení částku částka a na poplatcích částku částka.

14. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum uzavřené mezi žalobkyní a společností právnická osoba., bylo zjištěno postoupení pohledávek na žalobkyni s účinností ke dni datum, kdy součástí seznamu jsou i pohledávky za žalovaným, které jsou předmětem tohoto řízení. Žalovaný byl o postoupení pohledávky vyrozuměn dopisem ze dne datum zaslaným mu doporučeně.

15. Po právní stránce soud posoudil závazkový vztah právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaného jako smlouvu o úvěru podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“). Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle ustanovení § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

16. Smlouva s ohledem na povahu smluvních stran byla uzavřena v režimu spotřebitelského úvěru a dopadá na ni zvláštní úprava z. č. 256/2017 Sb., o spotřebitelském úvěru. Povinnost poskytovatele úvěru zkoumat úvěruschopnost a důsledky porušení této povinnosti upravuje ustanovení § 86 a § 87 z. č. 256/2017 Sb., o spotřebitelském úvěru.

17. Poskytne-li věřitel úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou (poskytovatel má poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet), je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu (věta třetí vložena novelou z. č. 96/2022 Sb. s účinností od datum).

18. Dle ustanovení § 86 odst. 1 věty první je poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. V souladu s odst. 2 věty první poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

19. Soud je povinen v souladu se závěry Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 4129/18 ze dne datum zkoumat ověření úvěruschopnosti, důkazní břemeno přitom nese věřitel, dle judikátu Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 As 30/2015 ze dne datum (obdobně rozsudek Evropského soudního dvora ze dne datum, CA Consumer Finance proti jméno FO, rozsudek Okresního soudu adresa sp. zn. spisová značka): Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.). Důsledkem nesplnění povinnosti řádně ověřit úvěruschopnost (bez důvodných pochybností o schopnosti splácet) je absolutní neplatnost smlouvy, když dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně narušuje veřejný pořádek a ochrana spotřebitele má předcházet negativní celospolečenským dopadům jako je předlužení, sociální úpadek a nemožnost dostat se z dluhové pasti zvláště s přihlédnutím k tomu, že někteří spotřebitelé mají vnímání rizikovosti úvěrování značně posunuté. K takové neplatnosti smlouvy, a tedy k povinnosti soudu ji zkoumat (§ 588 o. z.), se vyslovily publikované právní věty z rozsudku Okresního soudu adresa sp. zn. spisová značka ze dne datum a Okresního soudu adresa sp. zn. OS adresa Anonymizováno ze dne datum, a to již před novelou § 87 odst. 1 citovaného zákona, která nyní stanoví jasně povinnost soudu zkoumat i bez návrhu ověření úvěruschopnosti bez důvodných pochybností. Ustanovení má přitom procesní charakter, nedopadá na hmotně právní vztahy účastníků (nemění jejich práva a povinnosti), soud by ji měl aplikovat v soudním řízení. Nadto zákon transponoval unijní směrnici a výklad by jí měl podléhat, k absolutní neplatnosti se vyslovil rozsudek ESD z datum C-679/18. Krajský soud v adresa vyjádřil ve svém rozsudku č.j. spisová značka ze dne datum tyto závěry: „V rámci posouzení úvěruschopnosti žadatele o úvěr je třeba ze strany poskytovatele úvěrů zjišťovat a prověřovat nejen jeho příjem, ale i skutečné výdaje, náklady a závazky. Nelze se spoléhat pouze na tvrzení žadatele o úvěr uváděná např. v žádosti o úvěr. Nesplnění této povinnosti zakládá neplatnost smlouvy o úvěru dle § 86 z.s.ú.“ Ověření úvěruschopnosti dlužníka dle nálezu Ústavního soudu III. ÚS 4129/18 je požadavek samozřejmý pro platnost smluvního ujednání, i kdyby neplynul ze zákona, odtud se rovněž podává ústavně konformní výklad posuzování úvěruschopnosti, zkoumání je třeba doložit k realizaci práva na soudní ochranu spotřebitele, což odpovídá citovanému rozhodnutí Nejvyššího správního soudu i ve Sbírce soudních rozhodnutí publikovanému NS ČR 33 Cdo 2178/2018 i euro konformnímu výklad například v rozhodnutí ESD C – 755/22 z datum, který plně odkázal na potřebu zkoumat doložení úvěruschopnosti věřitelem s tím, že i při splnění závazku spotřebitelem lze takovou neplatnost vyslovit, jinak by nedošlo na splnění cílů úpravy a k naplňování dané povinnosti věřiteli.

20. Spotřebitel je dle § 87 odst. 1 věty třetí v případě neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Dle judikátu NS ČR sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 ze dne datum se jedná o zvláštní právní úpravu bezdůvodného obohacení se splatností, která nastane teprve rozhodnutím soudu či dohodou stran, nelze proto přiznat úroky z prodlení, k navrácení je zde pouze poskytnutá jistina.

21. Podle § 87 odst. 2 z. č. 257/2016 Sb.: Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. V souladu s odst. 3 změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.

22. Dle rozhodnutí NS ČR sp.zn. 21 Cdo 1484/2004 ze dne datum se soud zabývá i výší sjednaných úroků: nepřiměřená, a proto neplatná pro rozpor s dobrými mravy, jsou ujednání o úrocích několikanásobně překračujících (nad dva až trojnásobek) obvyklé úrokové sazby bank, oddělitelnost obsahu ujednání je třeba zkoumat i z hlediska okolností uzavření. Dle judikátu NS ČR sp.zn. 33 Cdo 60/2021 v případě oddělitelnosti této části smlouvy by úroky náležely ve výši dle § 110 odst. 1 z.č. 257/2016 Sb., o spotřebitelské úvěru (repo sazba platná v době uzavření smlouvy). K oddělitelnosti ujednání o úroku v úvěrové smlouvě dospěl judikát sp.zn. 29 Cdo 4498/2007, podle něhož neplatnost ujednání o úrocích nezpůsobuje sama o sobě (vzhledem k povaze takové smlouvy a k jejímu obsahu) neplatnost smlouvy o úvěru jako celku. Je zde však bohatá pozdější judikatura Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. 20 Cdo 2464/2020, ze dne datum, sp. zn. 20 Cdo 1857/2019, ze dne datum, sp. zn. 20 Cdo 3811/2019, ze dne datum, sp. zn. 20 Cdo 2884/2019, ze dne datum, sp. zn. 20 Cdo 75/2020, či ze dne datum, sp. zn. 20 Cdo 2834/2020 pracující s neoddělitelností. Nadto k neoddělitelnosti lze uvážit i judikaturu k šikanózním a lichevním smlouvám hodnotícím hrubý nepoměr vzájemných plnění, například NS ČR 30 Cdo 4665/2009, 32 Cdo 1490/2019, I.ÚS 3308/16. Zkoumání zájmu obou stran na ujednaném a neoddělitelnost obsahu, na kterém měla zájem právě silnější strana (na vysokém úroku, ten si prosadila) zastává unijní judikatura, k tomu rozhodnutí Soudního dvora EU, C-377/14 ze dne datum, Radlingerovi v. právnická osoba. o kumulativní zkoumání smluvních ujednání, i kdyby na nich silnější strana později netrvala, co do závaznosti vůči spotřebiteli.

23. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením č. 351/2013 Sb., spotřebitelské smlouvy nesmí ani při sjednání úroku z prodlení tuto výši přesáhnout dle § 122 odst. 1 písm. b) z. č. 256/2017 Sb., o spotřebitelském úvěru.

24. Další poplatky jako plnění ze smlouvy mohou strany platně sjednat jako smlouvu nepojmenovanou dle ust. § 1746 odst. 2 o. z., ale ani taková ujednání by neměla dle § 1 odst. 2 o. z. porušovat dobré mravy a veřejný pořádek, odporovat zákonu (i ve smyslu jeho obcházení). Z publikovaných soudních rozhodnutí lze zmínit rozsudek Obvodního soudu pro adresa č.j. spisová značka ze dne datum, kde i v případě podnikatele hodnoceného jako slabší strana adhézní úvěrové smlouvy (k tomu obecně i rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sen. zn. 23 ICdo 56/2019), byla smlouva shledána pro rozpor s dobrými mravy absolutně neplatnou i s ohledem na výši poplatku za sjednání a čerpání úvěru, který sám o sobě vedle požadovaných úroků a dalšího sankčního příslušenství s krátkou dobou splatnosti úvěru, dosahoval téměř výše úvěru.

25. Po právní stránce dospěl soud k závěru, že v daném případě mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným vznikl závazkový vztah na základě smlouvy o úvěru dle povahy stran ve formě spotřebitelského úvěru. Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému úvěr ve výši částka. Žalovaný se na druhé straně zavázal na poskytnutý úvěr řádně a včas splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši určené ve shora uvedené úvěrové smlouvě. Výše pravidelné měsíční splátky byla stanovena na částku ve výši částka. Vzhledem k tomu, že žalovaný svoje závazky řádně neplnil, došlo k zesplatnění celé dlužné částky. Žalobkyně prokázala existenci pohledávky i její výši a ani žalovaný ničeho takového nesporoval. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, neuvedl na svoji obranu ničeho, nesporoval tvrzení žalobkyně, pokud jde o zaplacení dlužných částek ani netvrdil jiný způsob zániku dluhu. Žalobkyně doložila i ověření úvěruschopnosti bez důvodných pochybností, úvěr konsolidoval vyšší splátku jiného úvěru a nová splátka včetně zbývajících bylo možné z ověřeného příjmu plnit vedle základních životních výdajů, což i potvrzovalo to, že po nějakou dobu splátky plněny byly, byť soud musí dle judikatura hledět především na to, zda před uzavřením smlouvy věřitel naplnil povinnost ověřit úvěruschopnost. Soud shledal nárok za oprávněný, jednotlivé úroky a poplatky byly smluveny v přiměřené výši, soud tedy žalobě v celém rozsahu vyhověl a zavázal žalovaného k zaplacení dlužných částek, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

26. Ze smlouvy o postoupení a z oznámení bylo prokázáno postoupení pohledávky i oznámení žalovanému o postoupení, jak předpokládá § 1879 a § 1882 občanského zákoníku. Postoupením nabyla žalobkyně jako postupník pohledávku i její příslušenství a práva s ním spojená dle § 1880 odst. 1 o. z.

27. Protože se žalovaný svým jednáním dostal do prodlení s placením peněžitého závazku, má žalobkyně v souladu s § 1970 občanského zákoníku nárok i na úrok z prodlení. Protože žalobkyně požadovala výši úroků z prodlení v souladu s nař. vl. č. 351/2013 Sb., je její nárok i v této části po právu a soud žalobě i v tomto směru vyhověl. Uložil tedy žalovanému zaplatit žalobkyni úrok z prodlení, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

28. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění účinném do datum (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky částka za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky částka za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci, prostřednictvím Okresního soudu v Liberci. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí.