31 C 291/2023

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudkyní Mgr. Vladimírou Medkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky 479 737,03 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 479 737,03 Kč kapitalizovaným úrokem ve výši 78 709,25 Kč, s úrokem ve výši 15,00 % ročně z částky 473 477,03 Kč od [datum] do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 17 506,66 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15,00 % ročně z částky 479 737,03 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 57 377,60 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 479 737,03 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila zejména tím, že se žalovaným uzavřela dne [datum] úvěrovou smlouvu [číslo] podpisem smlouvy se staly její nedílnou součástí úvěrové podmínky, žalovaný podpisem mj. stvrdil, že se s podmínkami seznámil a souhlasí s nimi. Žalobkyně poskytla na základě úvěrové smlouvy úvěr ve výši 482 038 Kč, který se žalovaný zavázal splácet 96 pravidelných měsíčních splátkách po 14 260 Kč. V jednotlivých splátkách byla zahrnuta část úvěru, případné pojištění, poplatky a úroky. Úrok byl úročen ode dne poskytnutí, tj. od [datum], sazba úroku byla sjednána ve výši 29 % p. a. Ve smlouvě a úvěrových podmínkách byla sjednána smluvní pokuta ve výši 500 Kč za prodlení s úhradou splátky. V úvěrových podmínkách byla sjednána náhrada účelně vynaložených nákladů na vymáhání ve výši 300 kč za každý měsíc vymáhání. Ze smlouvy rovněž vyplývá nárok žalobkyně na uhrazení poplatků za pojistné. Žalovaný na úvěr uhradil celkem 108 520 K. Jelikož žalovaný nehradil poskytnutý úvěr řádně a včas, žalobkyně úvěr v souladu se smlouvou zesplatnila ke dni [datum] a vyzvala žalovaného k zaplacení celého úvěru dopisem z téhož dne. Po zesplatnění žalovaný uhradil pouze částku 3 000 Kč. Žalobkyně za žalovaným eviduje pohledávku ve výši 479 737,03 Kč sestávající z neuhrazené jistiny ve výši 473 477,03 Kč, poplatků za pojištění ve výši 4 660 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 600 Kč a smluvních pokut účtovaných ve výši 1 000 Kč. Dále žalobkyně požaduje úrok kapitalizovaný ke dni sepsání žaloby ve výši 78 709,25 Kč, úrok ve výši 29 % p.a. z částky 473 477,03 Kč od [datum] do zaplacení, úrok z prodlení v zákonné výši kapitalizovaný ke dni sepsání žaloby ve výši 17 506,66 Kč a úrok z prodlení v zákonné výši z částky 479 737,03 Kč od [datum] do zaplacení.

2. Žalobkyně uvedla, že prověřila úvěruschopnost žalovaného, a to prostřednictvím odborných pracovníků, kteří v rámci zjišťování kreditního skóre žadatele o úvěr posuzují jeho příjmovou a výdajovou stránku a poměry klientů, a nahlížením do externích úvěrových registrů. [příjmení] je hodnota limitu nejvyšší měsíční splátky, která může být žadateli o úvěr schválena, aniž by došlo k jeho předlužení. Žalobkyně vycházela z příjmu žalovaného uvedeného v žádosti ve výši [částka] a vedlejšího příjmu žalovaného uvedeného v žádosti ve výši [částka], výdaje žalovaného žalobkyně vyčíslila na částku 47 295 Kč. Žalobkyně rovněž provedla lustraci žalovaného v registru NRKI, ve kterém byl žalovaný nalezen s pozitivním vyhodnocením, a v databázích [příjmení] a ISIR, kde žalovaný nebyl nalezen. Příjmy žalovaného žalobkyně ověřila prostřednictvím výpisů z účtů, hlavní příjmem byla mzda, vedlejším příjmem pak výsluha od [anonymizována dvě slova]. Žalovaný měl výdaje především na stravu, telefon, pohonné hmoty a cestování. Z výpisů z účtu jsou patrné také výdaje v kavárnách, prodejnách tabáku či na online [anonymizováno], kdy žalobkyně předpokládala, že budou v návaznosti na převzetí úvěrového závazku omezeny.

3. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila v podané žalobě. Žalovaný se k výzvě soudu rozhodnout ve věci bez nařízení jednání nevyjádřil, byl poučen o předpokládaném souhlasu s postupem dle § 115a o.s.ř., pokud se nevyjádří. Žalovanému byla výzva doručena náhradním způsobem (§ 49 odst. 4 o.s.ř.), k věci samé se nevyjádřil. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, když vycházel z obsahu spisu a předložených listinných důkazů.

4. Podle smlouvy o úvěru ze dne [datum] se žalobkyně zavázala poskytnou žalovanému částku 482 038 Kč za účelem úhrady předchozích dluhů a žalovaný se žalovaný zavázal splácet 96 pravidelných měsíčních splátkách po 14 260 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 29 % p.a., RPSN činila 34,3 %, celkem se žalovaný zavázal uhradit 1 257 120 Kč bez poplatků za pojištění. Ve smlouvě bylo dále sjednáno pojištění schopnost splácet za měsíční úhradu 1 165 Kč. Pro případ prodlení byla sjednána smluvní pokuta za nezaplacení splátky ve výši 500 Kč a náhrada účelně vynaložených nákladů ve výši 300 Kč za měsíc vymáhání. Žalovaný má dle smlouvy čistý měsíční příjem ze zaměstnání ve výši [částka] a čistý vedlejší příjem ve výši [částka] Smlouva obsahovala doložku, že jejím podpisem se její nedílnou součástí stávají úvěrové podmínky, žalovaný podpisem mj. stvrdil, že se s podmínkami seznámil a souhlasí s nimi. Dle úvěrových podmínek zesplatnění nastalo v případě opoždění s jednou splátkou delší 3 měsíce, či se dvěma splátkami s tím, že smluvní úrok v době zesplatnění přirůstá k jistině.

5. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad vyplývá, že žalovaný úvěr čerpal dne [datum] ve výši 482 038 Kč. Dále bylo zjištěno, jak žalovaný dluh umořoval a jak byly jednotlivé plátky alokovány. K zesplatnění úvěru došlo ke dni [anonymizováno] [rok] Celkem bylo žalovanému předepsáno k úhradě 684 472,94 Kč, a to na jistině 482 038 Kč, na nákladech na vymáhání 1 800 Kč, na poplatku za pojištění 12 815 Kč, na smluvních pokutách 3 500 Kč, na úroku 130 505,78 Kč, obchodním úroku 36 307,50 Kč a na úroku z prodlení 17 506,66 Kč. Žalovaný uhradil celkem 108 520 Kč, z toho bylo započteno 8 560,97 Kč na jistinu, 1 200 Kč na náklady na vymáhání, 8 155 Kč na pojištění, 2 500 Kč na smluvní pokutu a 88 1040,3 Kč na úrok.

6. Dle Potvrzení o provedení ověření bonity klienta – oddělení řízení rizik – k úvěru [číslo] žalobkyně vycházela z výše příjmů žalovaného [částka] a výdajů ve výši 20 000 Kč s tím, žalovaný je svobodný a bydlí ve vlastním domě. Žalobkyně dále vycházela z výstupů z registrů ISIR, [příjmení], MVCR a NRKI, kde neměl žalovaný záznamy.

7. Z výpisu z účtu žalovaného vedeného u banky [příjmení] [příjmení] za období předcházející uzavření smlouvy o úvěru byl zjištěn příjem žalovaného od zaměstnavatele v průměrné výši [částka] týdně. Z výpisu z účtu žalovaného vedeného u banky [jméno] byl zjištěn příjem žalovaného ve výši [částka] měsíčně od [anonymizována tři slova] [stát. instituce]. Z výpisů z účtů jsou patrny např. platby v supermarketech, u leteckých společností, v restauracích rychlého občerstvení a také v prodejnách tabáku či poskytovatelů online [anonymizováno].

8. Z oznámení [anonymizována dvě slova] bylo zjištěno, že žalovanému byl od [datum] zvýšen výsluhový příspěvek na částku [částka].

9. Z úvěrové zprávy bylo zjištěno, že žalovaný hradil splátky stávajících úvěrů v celkové výši 36 628 Kč měsíčně a zbývalo mu splatit celkem 1 275 355 Kč. Neměl žádné nesplacené částky po splatnosti.

10. Dopisem – Výzvou ke splacení celého úvěru ze dne [datum] žalobkyně žalovaného vyzvala v důsledku prodlení s úhradou závazků vyplývajících z úvěru [číslo] ke splacení celého úvěru čerpaného na základě této smlouvy ve výši 525 138,78 Kč. Dle podacího archu byl dopis žalovanému odeslán dne [datum].

11. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] vyplývá, že žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě částky 534 992,12 Kč do [datum] s upozorněním na možné soudní řízení.

12. Po právní stránce soud posoudil závazkový vztah stran jako smlouvu o úvěru podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“). Podle § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle ustanovení § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Ujednáním stran dle § 1746, § 1 odst. 2 o.z. lze založit i závazek dlužníka k zaplacení dalších poplatků v souvislosti s poskytnutím úvěru. Podle § 122 odst. 1 písm. a) z.č. 256/2017 Sb., o spotřebitelském úvěru, má poskytovatel úvěru právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele.

13. Dle ustanovení § 2668 o. z. zanikne-li závazek, vypořádá ten, kdo vede účet, bez zbytečného odkladu pohledávky a dluhy týkající se účtu, zejména provede převody peněžních prostředků z účtu uskutečněné prostřednictvím platebních prostředků a šeků použitých do dne zániku závazku, účet zruší a zůstatek peněžních prostředků vyplatí majiteli účtu. Nový občanský zákoník se na účet vzniklý před rokem 2014 vztahuje na základě § 3077 o.z., jedná-li se o práva a povinnosti vzniklá po účinnosti nového občanského zákoníku (od [datum]).

14. Smlouva s ohledem na povahu smluvních stran byla uzavřena v režimu spotřebitelského úvěru a dopadá na ni zvláštní úprava z.č. 256/2017 Sb., o spotřebitelském úvěru. Povinnost poskytovatele úvěru zkoumat úvěruschopnost a důsledky porušení této povinnosti upravuje ustanovení § 86 a § 87 z.č. 256/2017 Sb., o spotřebitelském úvěru.

15. Poskytne-li věřitel úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou (poskytovatel má poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet), je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu (věta třetí vložena novelou z.č. 96/2022 Sb. s účinností od [datum]).

16. Dle ustanovení § 86 odst. 1 věty první je poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. V souladu s odst. 2 věty první poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

17. Soud je povinen v souladu se závěry Ústavního soudu sp.zn. III.ÚS 4129/18 ze dne [datum] zkoumat ověření úvěruschopnosti, důkazní břemeno přitom nese věřitel, dle judikátu Nejvyššího správního soudu sp.zn. 1 As 30/2015 ze dne 1.4.2015 (obdobně rozsudek Soudního dvora ze dne [datum], CA Consumer Finance proti [jméno] [příjmení], rozsudek Okresního soudu [obec] sp.zn. [spisová značka]): Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.). Důsledkem nesplnění povinnosti řádně ověřit úvěruschopnost (bez důvodných pochybností o schopnosti splácet) je absolutní neplatnost smlouvy, když dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně narušuje veřejný pořádek a ochrana spotřebitele má předcházet negativní celospolečenským dopadům jako je předlužení, sociální úpadek a nemožnost dostat se z dluhové pasti zvláště s přihlédnutím k tomu, že někteří spotřebitelé mají vnímání rizikovosti úvěrování značně posunuté. K takové neplatnosti smlouvy, a tedy k povinnosti soudu ji zkoumat (§ 588 o.z.), se vyslovily publikované právní věty z rozsudku Okresního soudu [obec] sp.zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] a Okresního soudu [obec] sp.zn. OS [obec] [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], a to již před novelou § 87 odst. 1 citovaného zákona, která nyní stanoví jasně povinnost soudu zkoumat i bez návrhu ověření úvěruschopnosti bez důvodných pochybností. Ustanovení má přitom procesní charakter, nedopadá na hmotně právní vztahy účastníků (nemění jejich práva a povinnosti), soud by ji měl aplikovat v soudním řízení. Nadto zákon transponoval unijní směrnici a výklad by jí měl podléhat, k absolutní neplatnosti se vyslovil rozsudek SDEU z [datum] C [číslo].

18. Podle rozhodnutí NS ČR sp.zn. 21 Cdo 1484/2004 ze dne 15.12.2004 se soud zabývá i výší sjednaných úroků: nepřiměřená, a proto neplatná pro rozpor s dobrými mravy, jsou ujednání o úrocích několikanásobně překračujících obvyklé úrokové sazby bank, oddělitelnosti obsahu ujednání je třeba zkoumat i z hlediska okolností uzavření. Dle judikátu NS ČR sp.zn. 33 Cdo 60/2021 v případě oddělitelnosti této části smlouvy by úroky náležely ve výši dle § 110 odst. 1 z.č. 257/2016 Sb., o spotřebitelské úvěru (repo sazba platná v době uzavření smlouvy). K oddělitelnosti ujednání o úroku v úvěrové smlouvě dospěl judikát sp.zn. 29 Cdo 4498/2007, podle něhož neplatnost ujednání o úrocích nezpůsobuje sama o sobě (vzhledem k povaze takové smlouvy a k jejímu obsahu) neplatnost smlouvy o úvěru jako celku. Zákon o spotřebitelském úvěru zasahuje do výše úroků tak, že po 90 dnech prodlení činí úrok repo sazbu pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení a 8% bodů dle § 122 odst. 4 citovaného zákona, pokud nebyl sjednaný úrok nižší (účinnost novely z.č.186/2020 Sb. pro smlouvy uzavřené od [datum]).

19. Dle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1969 o. z. může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení, vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením č. 351/2013 Sb., spotřebitelské smlouvy nesmí ani při sjednání úroku z prodlení tuto výši přesáhnout dle § 122 odst. 1 písm.b) z.č. 256/2017 Sb., o spotřebitelském úvěru. Soud má za prokázané, že došlo k platnému uzavření úvěrové smlouvy mezi stranami, kdy obě jsou tak smlouvou vázány s tím, že došlo na zesplatnění závazku pro prodlení a žalovaný je tak povinen uhradit dlužné žalované částky. K ověření úvěruschopnosti přitom bylo řádné, dle výpisu účtu za 03 a [číslo] měl žalovaný průměrný příjem [anonymizováno] tis. Kč a [anonymizováno] tis. Kč k tomu z výsluhy, příjem [anonymizováno] tis. Kč by bylo dostatečný i na splátky dosavadního úvěru 36 628 Kč, nadto nový úvěr byl brán za účelem vyplacení dřívějších. [příjmení] příjmu kolem [anonymizováno] tis. Kč by bylo dostačující na náklady nutné výživy a bydlení. Příslušenství úvěru bylo sjednáno v přiměřené výši. Žaloba prokázala důvodnost svého nároku, soud žalobě vyhověl.

20. Úspěšnému účastníkovi náleží náhrada nákladů řízení dle § 142 odst. 1 o.s.ř., přičemž ze základu jistiny 479 737,03 Kč činí odměna advokáta 10 220 Kč za jeden úkon právní služby, 300 Kč paušální náhrada nákladů za úkon, úkony přitom bylo tři za převzetí zastoupení, sepis žaloby a předžalobní výzvu, k tomu 21% DPH, to vše v souladu s ust. § 7,8,11,13/4 vyhl.č. 177/1996 Sb. K nákladům pak náleží i náhrada soudního poplatku 19 190 Kč.