31 C 31/2025

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudkyní Mgr. Vladimírou Medkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky Anonymizováno Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni , částka, ve lhůtě 3 dní od právní moci rozsudku.

II. Ve zbytku se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky , částka, a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši , částka, a kapitalizovaného úroku ve výši , částka, , zákonného úroku z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení ve výši 15 % ročně, úroku 29,91 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení na základě tvrzení, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, , IČ: , IČO, , se sídlem , adresa, a žalovaným došlo dne , datum, k uzavření Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, (dále též Smlouva) po ověření úvěruschopnosti žalovaného. Na základě uzavřené Smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši , částka, , a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný ve Smlouvě zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně částku ve výši , částka, , jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši , částka, , s úrokovou sazbou ve výši 29,91 % ročně a částku za zpracování zápůjčky ve výši , částka, a částku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši , částka, (dále též poplatky). Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaný ve Smlouvě zavázal uhradit v hotovosti v 78 týdenních (sedmidenních) splátkách po , částka, , přičemž poslední splátka byla stanovena na , datum, . Ke dni , datum, provedla právní předchůdkyně žalobkyně vyčíslení a dlužná jistina činila částku , částka, a dlužný poplatek částku , částka, . Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalovaného řádně v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši , částka, dále úrokem ve výši 29,91 % ročně, a to od , datum, , tj. ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky dlužné částky, do zaplacení. Žalovaný od uzavření Smlouvy do podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek uhradil celkem částku , částka, . Pohledávka byla ze strany společnosti , právnická osoba, postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, na žalobkyni s účinností ke dni , datum, . Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Po postoupení pohledávky na žalobkyni žalovaný na dlužnou částku ničeho neuhradil, a to ani po zaslání předžalobní upomínky.

2. Podáním ze dne , datum, doplnila žalobkyně podanou žalobu o následující skutková tvrzení: Právní předchůdkyně s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to především na základě zhodnocení informací získaných od žalovaného před uzavřením předmětné smlouvy, které ověřila doklady vyžádanými od žalovaného. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry. Poskytnuté informace byly zaznamenány v zákaznické kartě ze dne , datum, a byly ověřeny doklady uvedenými v části „Ověřené dokumenty“, konkrétně pracovní smlouvou a výplatními páskami za , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Současně si z insolvenčního rejstříku ověřila, že vůči žalovanému není vedeno insolvenční řízení. S ohledem na informace, které žalovaný uvedl, zejména že je zaměstnán na hlavní pracovní poměr na dobu neurčitou jako dělník ve společnosti , právnická osoba, ., jeho měsíční příjem činí , částka, a další čisté příjmy domácnosti činí , částka, , nemá vyživovací povinnost k žádné další osobě, nemá úvěr z kreditní karty ani spotřebitelský úvěr u jiné společnosti, dále s ohledem na výši jeho příjmu a výši požadované zápůjčky dospěla právní předchůdkyně žalobkyně k názoru, že schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr je dostatečná.

3. Podáním ze dne , datum, doplnila žalobkyně podanou žalobu o následující skutková tvrzení: Žalovaný převzal v hotovosti poskytnuté finanční prostředky ve výši , částka, v den podpisu smlouvy o spotřebitelském úvěru, tedy dne , datum, , což žalovaný svým podpisem potvrdil. Na předmětnou pohledávku žalobkyně uhradil žalovaný pouze částku , částka, . Dále žalobkyně uvedla, že zkoumání bonity žalovaného v CEE a v databázi typu SOLUS, NRKI či BRKI proběhlo, nicméně žalobkyně nemá žádné výsledky k předložení.

4. Žalovaný se k věci samé nevyjádřil. K jednání konanému dne , datum, se žalovaný bez omluvy nedostavil, ačkoliv k němu byl řádně předvolán, žalobkyně se z nařízeného jednání omluvila podáním ze dne , datum, a souhlasila s projednáním a rozhodnutím věci ve své nepřítomnosti, jednání tedy bylo konáno dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) v nepřítomnosti žalobkyně a žalovaného.

5. Ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, bylo zjištěno, že došlo k jejímu uzavření mezi osobou podnikající v oboru spotřebitelských úvěrů , právnická osoba, , IČ: , IČO, a žalovaným označeným jako fyzická osoba nepodnikající, přenechána byla zápůjčka ve výši , částka, , obdržení částky v hotovosti při podpisu smlouvy potvrdil žalovaný svým podpisem na smlouvě. Žalovaný se zavázal vrátit rovněž částku , částka, představující úrok ve výši , částka, , poplatek za zpracování zápůjčky ve výši , částka, a poplatek za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši , částka, . Dále se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně pojistné ve výši , částka, za Doplňkové pojištění. Celkovou dlužnou částku ve výši , částka, se žalovaný zavázal splatit v 78 týdenních splátkách po , částka, . Úrok ve výši 86 % ročně náleží dle smlouvy za celou dobu jejího trvání. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky, smlouva na ně odkazovala.

6. Ze Zařazení zákazníka do pojistného programu ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalovaný přistoupil ke Skupinové pojistné smlouvě ze dne , datum, .

7. Ze zákaznické karty ze dne , datum, bylo zjištěno, že úvěr byl žalovanému poskytnut na vybavení rodinné domácnosti, že žalovaný je svobodný, bez vyživovací povinnosti, žijící v nájmu, pracující na plný úvazek na pracovní pozici dělník ve společnosti , právnická osoba, ., s výší čistých měsíčních příjmů , částka, , kdy zaznamenáno bylo ověření z pracovní smlouvy na dobu neurčitou a výplatních pásek za , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , Anonymizováno, , dalšími čistými měsíčními příjmy domácnosti , částka, , s odhadovanými měsíčními výdaji , částka, , bez kreditní karty, přičemž požadoval zapůjčit , částka, a dal souhlas s ověřením databází (registrů) dlužníků, podpisem potvrdil správnost sdělených údajů. Ze zákaznické karty však nijak nevyplývalo ověření výdajů a jiných závazků, soud proto požádal s poučením o doložení žalobkyni alespoň ověření jiných závazků, ta však sdělila, že k doložení ničeho nemá, soud pak při jednání trval marně na doložení či návrhů důkazů i po poučení dle § 118b o.s.ř. Soud trval na doložení, neboť z činnosti soudu v rámci lustrace jiných věcí žalovaného jsou známy úvěry existující před uzavřením žalované smlouvy ve věcech sp.zn. , spisová značka, , , spisová značka, , , spisová značka, , , spisová značka, , které musel žalovaný již splácet, tato zjištění soud při jednání provedl.

8. Z tabulky umoření ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalovaný dne , datum, na dluh uhradil částku ve výši , částka, .

9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, a seznamu postoupených pohledávek bylo zjištěno, že došlo k postoupení pohledávky za žalovaným právě na žalobkyni. Žalovaný byl o této skutečnosti vyrozuměn Oznámením o postoupení pohledávky ze dne , datum, .

10. Doložena byla i předžalobní upomínka s právním rozborem ze dne , datum, s podacím lístkem.

11. Po právní stránce soud posoudil závazkový vztah právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaného jako smlouvu o úvěru podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“). Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle ustanovení § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

12. Smlouva s ohledem na povahu smluvních stran byla uzavřena v režimu spotřebitelského úvěru a dopadá na ni zvláštní úprava z. č. 256/2017 Sb., o spotřebitelském úvěru. Povinnost poskytovatele úvěru zkoumat úvěruschopnost a důsledky porušení této povinnosti upravuje ustanovení § 86 a § 87 z. č. 256/2017 Sb., o spotřebitelském úvěru.

13. Poskytne-li věřitel úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou (poskytovatel má poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet), je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu (věta třetí vložena novelou z. č. 96/2022 Sb. s účinností od , datum, ).

14. Dle ustanovení § 86 odst. 1 věty první zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. V souladu s odst. 2 věty první poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

15. Soud je povinen v souladu se závěry Ústavního soudu sp.zn. III.ÚS 4129/18 ze dne , datum, zkoumat ověření úvěruschopnosti, důkazní břemeno přitom nese věřitel, dle judikátu Nejvyššího správního soudu sp.zn. 1 As 30/2015 ze dne , datum, (obdobně rozsudek Soudního dvora ze dne , datum, , CA Consumer Finance proti , jméno FO, , rozsudek Okresního soudu , adresa, sp.zn. , spisová značka, , NS ČR 33 Cdo 3178/2018, 33 Cdo 201/2018, nález Ústavního soudu III. ÚS 4129/2018): Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.). Důsledkem nesplnění povinnosti řádně ověřit úvěruschopnost (bez důvodných pochybností o schopnosti splácet) je absolutní neplatnost smlouvy, když dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně narušuje veřejný pořádek a ochrana spotřebitele má předcházet negativní celospolečenským dopadům jako je předlužení, sociální úpadek a nemožnost dostat se z dluhové pasti zvláště s přihlédnutím k tomu, že někteří spotřebitelé mají vnímání rizikovosti úvěrování značně posunuté. K takové neplatnosti smlouvy, a tedy k povinnosti soudu ji zkoumat (§ 588 o.z.), se vyslovily publikované právní věty z rozsudku Okresního soudu , adresa, sp.zn. , spisová značka, ze dne , datum, a Okresního soudu , adresa, sp.zn. OS , adresa, , Anonymizováno, ze dne , datum, , a to již před novelou § 87 odst. 1 citovaného zákona, která nyní stanoví jasně povinnost soudu zkoumat i bez návrhu ověření úvěruschopnosti bez důvodných pochybností. Ustanovení má přitom procesní charakter, nedopadá na hmotně právní vztahy účastníků (nemění jejich práva a povinnosti), soud by ji měl aplikovat v soudním řízení. Nadto zákon transponoval unijní směrnici a výklad by jí měl podléhat, k absolutní neplatnosti se vyslovil rozsudek ESD z , datum, C-679/18. Krajský soud v , adresa, vyjádřil ve svém rozsudku č.j. , spisová značka, ze dne , datum, toto stanovisko /tyto závěry: „V rámci posouzení úvěruschopnosti žadatele o úvěr je třeba ze strany poskytovatele úvěrů zjišťovat a prověřovat nejen jeho příjem, ale i skutečné výdaje, náklady a závazky. Nelze se spoléhat pouze na tvrzení žadatele o úvěr uváděná např. v žádosti o úvěr. Nesplnění této povinnosti zakládá neplatnost smlouvy o úvěru dle § 86 z.s.ú.“ Ověření úvěruschopnosti dlužníka dle nálezu Ústavního soudu III. ÚS 4129/18 je požadavek samozřejmý pro platnost smluvního ujednání, i kdyby neplynul ze zákona.

16. Spotřebitel je dle § 87 odst. 1 věty třetí v případě neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Dle judikátu NS ČR sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, se jedná o zvláštní právní úpravu bezdůvodného obohacení se splatností, která nastane teprve rozhodnutím soudu či dohodou stran, nelze proto přiznat úroky z prodlení, k navrácení je zde pouze poskytnutá jistina.

17. Podle § 87 odst. 2 z. č. 257/2016 Sb.: Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. V souladu s odst. 3 změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.

18. Dle rozhodnutí NS ČR sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 ze dne , datum, se soud zabývá i výší sjednaných úroků: nepřiměřená, a proto neplatná pro rozpor s dobrými mravy, jsou ujednání o úrocích několikanásobně překračujících obvyklé úrokové sazby bank, oddělitelnosti obsahu ujednání je třeba zkoumat i z hlediska okolností uzavření. Dle judikátu NS ČR sp. zn. 33 Cdo 60/2021 v případě oddělitelnosti této části smlouvy by úroky náležely ve výši dle § 110 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelské úvěru (repo sazba platná v době uzavření smlouvy). K oddělitelnosti ujednání o úroku v úvěrové smlouvě dospěl judikát sp. zn. 29 Cdo 4498/2007, podle něhož neplatnost ujednání o úrocích nezpůsobuje sama o sobě (vzhledem k povaze takové smlouvy a k jejímu obsahu) neplatnost smlouvy o úvěru jako celku.

19. Dle § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

20. Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

21. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením č. 351/2013 Sb., spotřebitelské smlouvy nesmí ani při sjednání úroku z prodlení tuto výši přesáhnout dle § 122 odst. 1 písm. b) z. č. 256/2017 Sb., o spotřebitelském úvěru.

22. Další poplatky jako plnění ze smlouvy mohou strany platně sjednat jako smlouvu nepojmenovanou dle ust. § 1746 odst. 2 o. z., ale ani taková ujednání by neměla dle § 1 odst. 2 o. z. porušovat dobré mravy a veřejný pořádek, odporovat zákonu (i ve smyslu jeho obcházení).

23. Soud v projednávané věci dospěl k závěru, že z důkazů předložených žalobkyní nevyplývá, že by její právní předchůdkyně s odbornou péčí posuzovala schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr, že by bylo ověřeno bez důvodných pochybností, ověřeny byly pouze příjmy, přitom stejně důležité je i posouzení výdajů a jiných závazků, zde soud žádal alespoň toto ověření doložit, žalobkyně však sdělila důkazní nouzi a jiné návrhy neměla. Žalovaný uváděl poměrně nízké náklady na živobytí a bydlení , částka, i pro porovnání s životním mineme a normativními náklady, i zde by proto bylo přiměřené žádat doložení výdajů, doloženo pak nebylo ani zjištění jiných závazků tak, aby soud mohl vyvodit, že po jejich placení bylo dost na životní minimum a normativní náklady bydlení i novo splátku. Ověření jiných závazků se jevilo důvodné již proto, že dle evidence soudu měl povinný jiné úvěry před uzavřením daného, které musel již splácet a tedy bylo důvodné zkoumat jiné závazky.

24. Soud dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný mezi sebou uzavřeli smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 o. z., neboť právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala žalovanému poskytnout peněžní prostředky, které se žalovaný zavázal sjednaným způsobem vrátit a zaplatit smluvní úrok. Žalobkyně ovšem neprokázala, že by její právní předchůdkyně v rámci svých předsmluvních povinností postupovala při posouzení úvěruschopnosti žalovaného dle § 86 odst. 1 z. s. ú., a proto je třeba uvedenou smlouvu vyhodnotit jako neplatnou. K neplatnosti smlouvy soud přihlédl i bez námitky žalovaného z úřední povinnosti, neboť uzavření uvedené smlouvy odporuje zákonu a narušuje veřejný pořádek, smlouva je tedy absolutně neplatná dle § 588 OZ (k tomu rozsudek NS ČR sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, nález ÚS ČR sp. zn. III ÚS 4129/18).

25. Ze smlouvy o postoupení a z oznámení bylo prokázáno postoupení pohledávky i oznámení žalovanému o postoupení, jak předpokládá § 1879 a § 1882 občanského zákoníku. Postoupením nabyla žalobkyně jako postupník pohledávku i její příslušenství a práva s ním spojená dle § 1880 odst. 1 o. z.

26. V případě neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru pro nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele, má spotřebitel povinnost vrátit jistinu v době přiměřené jeho možnostem (§ 87 odst. 1 z. s. ú.), splatným se stává tento dluh buď dohodou účastníků nebo rozhodnutím soudu (§ 87 odst. 2 z. s. ú.), který určí dobu na návrh některého z účastníků podle možností spotřebitele. Splatnost dluhu žalovaného tak není vázána na výzvu věřitele (§ 1958 odst. 2 o. z.), ale je určena buď dohodou účastníků nebo rozhodnutím soudu. Není-li zde takového určení, nelze dovozovat prodlení žalovaného jako dlužníka (§ 1968 o. z.) a přiznat žalobkyni právo na úrok z prodlení (§ 1970 o. z.). Lhůta k plnění byla stanovena zákonná obecná (§ 160 odst. 1 o.s.ř.), neboť žalovaný v řízení zůstal nečinný a neučinil návrh na určení doby (§ 87 odst. 1 ve spojení s odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru).

27. Žalobkyně prokázala, že její právní předchůdkyně žalovanému vyplatila částku , částka, , vyplacení potvrzoval žalovaný přímo ve smlouvě. Protože úvěrová smlouva byla zjištěna jako od počátku neplatná, soud zohlednil dosavadní plnění , částka, na jistině a zbývá tak uhradit částku , částka, . Ve zbývající části soud žalobu zamítl, neboť další nároky žalobkyně vycházejí z neplatné smlouvy, rovněž zamítl i nárok žalobkyně na úrok z prodlení, neboť žalovaný v prodlení s plněním není (k tomu viz výše).

28. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, když právo na náhradu nákladů řízení by měl mít žalovaný, který měl převážný úspěch ve věci vůči žalobkyni. Tomu však v řízení žádné náklady nevznikly, a proto soud nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků.