31 C 31/2025

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudkyní Mgr. Vladimírou Medkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky Anonymizováno Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částka ve lhůtě 3 dní od právní moci rozsudku.

II. Ve zbytku se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky částka a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši částka a kapitalizovaného úroku ve výši částka, zákonného úroku z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši 15 % ročně, úroku 29,91 % ročně z částky částka od datum do zaplacení na základě tvrzení, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, IČ: IČO, se sídlem adresa a žalovaným došlo dne datum k uzavření Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota (dále též Smlouva) po ověření úvěruschopnosti žalovaného. Na základě uzavřené Smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši částka, a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný ve Smlouvě zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně částku ve výši částka, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši částka, s úrokovou sazbou ve výši 29,91 % ročně a částku za zpracování zápůjčky ve výši částka a částku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši částka (dále též poplatky). Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaný ve Smlouvě zavázal uhradit v hotovosti v 78 týdenních (sedmidenních) splátkách po částka, přičemž poslední splátka byla stanovena na datum. Ke dni datum provedla právní předchůdkyně žalobkyně vyčíslení a dlužná jistina činila částku částka a dlužný poplatek částku částka. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalovaného řádně v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši částka dále úrokem ve výši 29,91 % ročně, a to od datum, tj. ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky dlužné částky, do zaplacení. Žalovaný od uzavření Smlouvy do podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek uhradil celkem částku částka. Pohledávka byla ze strany společnosti právnická osoba postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum na žalobkyni s účinností ke dni datum. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Po postoupení pohledávky na žalobkyni žalovaný na dlužnou částku ničeho neuhradil, a to ani po zaslání předžalobní upomínky.

2. Podáním ze dne datum doplnila žalobkyně podanou žalobu o následující skutková tvrzení: Právní předchůdkyně s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to především na základě zhodnocení informací získaných od žalovaného před uzavřením předmětné smlouvy, které ověřila doklady vyžádanými od žalovaného. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry. Poskytnuté informace byly zaznamenány v zákaznické kartě ze dne datum a byly ověřeny doklady uvedenými v části „Ověřené dokumenty“, konkrétně pracovní smlouvou a výplatními páskami za Anonymizováno a Anonymizováno Anonymizováno. Současně si z insolvenčního rejstříku ověřila, že vůči žalovanému není vedeno insolvenční řízení. S ohledem na informace, které žalovaný uvedl, zejména že je zaměstnán na hlavní pracovní poměr na dobu neurčitou jako dělník ve společnosti právnická osoba., jeho měsíční příjem činí částka a další čisté příjmy domácnosti činí částka, nemá vyživovací povinnost k žádné další osobě, nemá úvěr z kreditní karty ani spotřebitelský úvěr u jiné společnosti, dále s ohledem na výši jeho příjmu a výši požadované zápůjčky dospěla právní předchůdkyně žalobkyně k názoru, že schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr je dostatečná.

3. Podáním ze dne datum doplnila žalobkyně podanou žalobu o následující skutková tvrzení: Žalovaný převzal v hotovosti poskytnuté finanční prostředky ve výši částka v den podpisu smlouvy o spotřebitelském úvěru, tedy dne datum, což žalovaný svým podpisem potvrdil. Na předmětnou pohledávku žalobkyně uhradil žalovaný pouze částku částka. Dále žalobkyně uvedla, že zkoumání bonity žalovaného v CEE a v databázi typu SOLUS, NRKI či BRKI proběhlo, nicméně žalobkyně nemá žádné výsledky k předložení.

4. Žalovaný se k věci samé nevyjádřil. K jednání konanému dne datum se žalovaný bez omluvy nedostavil, ačkoliv k němu byl řádně předvolán, žalobkyně se z nařízeného jednání omluvila podáním ze dne datum a souhlasila s projednáním a rozhodnutím věci ve své nepřítomnosti, jednání tedy bylo konáno dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) v nepřítomnosti žalobkyně a žalovaného.

5. Ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota ze dne datum bylo zjištěno, že došlo k jejímu uzavření mezi osobou podnikající v oboru spotřebitelských úvěrů právnická osoba, IČ: IČO a žalovaným označeným jako fyzická osoba nepodnikající, přenechána byla zápůjčka ve výši částka, obdržení částky v hotovosti při podpisu smlouvy potvrdil žalovaný svým podpisem na smlouvě. Žalovaný se zavázal vrátit rovněž částku částka představující úrok ve výši částka, poplatek za zpracování zápůjčky ve výši částka a poplatek za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši částka. Dále se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně pojistné ve výši částka za Doplňkové pojištění. Celkovou dlužnou částku ve výši částka se žalovaný zavázal splatit v 78 týdenních splátkách po částka. Úrok ve výši 86 % ročně náleží dle smlouvy za celou dobu jejího trvání. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky, smlouva na ně odkazovala.

6. Ze Zařazení zákazníka do pojistného programu ze dne datum bylo zjištěno, že žalovaný přistoupil ke Skupinové pojistné smlouvě ze dne datum.

7. Ze zákaznické karty ze dne datum bylo zjištěno, že úvěr byl žalovanému poskytnut na vybavení rodinné domácnosti, že žalovaný je svobodný, bez vyživovací povinnosti, žijící v nájmu, pracující na plný úvazek na pracovní pozici dělník ve společnosti právnická osoba., s výší čistých měsíčních příjmů částka, kdy zaznamenáno bylo ověření z pracovní smlouvy na dobu neurčitou a výplatních pásek za Anonymizováno a Anonymizováno Anonymizováno, dalšími čistými měsíčními příjmy domácnosti částka, s odhadovanými měsíčními výdaji částka, bez kreditní karty, přičemž požadoval zapůjčit částka a dal souhlas s ověřením databází (registrů) dlužníků, podpisem potvrdil správnost sdělených údajů. Ze zákaznické karty však nijak nevyplývalo ověření výdajů a jiných závazků, soud proto požádal s poučením o doložení žalobkyni alespoň ověření jiných závazků, ta však sdělila, že k doložení ničeho nemá, soud pak při jednání trval marně na doložení či návrhů důkazů i po poučení dle § 118b o.s.ř. Soud trval na doložení, neboť z činnosti soudu v rámci lustrace jiných věcí žalovaného jsou známy úvěry existující před uzavřením žalované smlouvy ve věcech sp.zn. spisová značka, spisová značka, spisová značka, spisová značka, které musel žalovaný již splácet, tato zjištění soud při jednání provedl.

8. Z tabulky umoření ze dne datum bylo zjištěno, že žalovaný dne datum na dluh uhradil částku ve výši částka.

9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum a seznamu postoupených pohledávek bylo zjištěno, že došlo k postoupení pohledávky za žalovaným právě na žalobkyni. Žalovaný byl o této skutečnosti vyrozuměn Oznámením o postoupení pohledávky ze dne datum.

10. Doložena byla i předžalobní upomínka s právním rozborem ze dne datum s podacím lístkem.

11. Po právní stránce soud posoudil závazkový vztah právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaného jako smlouvu o úvěru podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“). Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle ustanovení § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

12. Smlouva s ohledem na povahu smluvních stran byla uzavřena v režimu spotřebitelského úvěru a dopadá na ni zvláštní úprava z. č. 256/2017 Sb., o spotřebitelském úvěru. Povinnost poskytovatele úvěru zkoumat úvěruschopnost a důsledky porušení této povinnosti upravuje ustanovení § 86 a § 87 z. č. 256/2017 Sb., o spotřebitelském úvěru.

13. Poskytne-li věřitel úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou (poskytovatel má poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet), je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu (věta třetí vložena novelou z. č. 96/2022 Sb. s účinností od datum).

14. Dle ustanovení § 86 odst. 1 věty první zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. V souladu s odst. 2 věty první poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

15. Soud je povinen v souladu se závěry Ústavního soudu sp.zn. III.ÚS 4129/18 ze dne datum zkoumat ověření úvěruschopnosti, důkazní břemeno přitom nese věřitel, dle judikátu Nejvyššího správního soudu sp.zn. 1 As 30/2015 ze dne datum (obdobně rozsudek Soudního dvora ze dne datum, CA Consumer Finance proti jméno FO, rozsudek Okresního soudu adresa sp.zn. spisová značka, NS ČR 33 Cdo 3178/2018, 33 Cdo 201/2018, nález Ústavního soudu III. ÚS 4129/2018): Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.). Důsledkem nesplnění povinnosti řádně ověřit úvěruschopnost (bez důvodných pochybností o schopnosti splácet) je absolutní neplatnost smlouvy, když dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně narušuje veřejný pořádek a ochrana spotřebitele má předcházet negativní celospolečenským dopadům jako je předlužení, sociální úpadek a nemožnost dostat se z dluhové pasti zvláště s přihlédnutím k tomu, že někteří spotřebitelé mají vnímání rizikovosti úvěrování značně posunuté. K takové neplatnosti smlouvy, a tedy k povinnosti soudu ji zkoumat (§ 588 o.z.), se vyslovily publikované právní věty z rozsudku Okresního soudu adresa sp.zn. spisová značka ze dne datum a Okresního soudu adresa sp.zn. OS adresa Anonymizováno ze dne datum, a to již před novelou § 87 odst. 1 citovaného zákona, která nyní stanoví jasně povinnost soudu zkoumat i bez návrhu ověření úvěruschopnosti bez důvodných pochybností. Ustanovení má přitom procesní charakter, nedopadá na hmotně právní vztahy účastníků (nemění jejich práva a povinnosti), soud by ji měl aplikovat v soudním řízení. Nadto zákon transponoval unijní směrnici a výklad by jí měl podléhat, k absolutní neplatnosti se vyslovil rozsudek ESD z datum C-679/18. Krajský soud v adresa vyjádřil ve svém rozsudku č.j. spisová značka ze dne datum toto stanovisko /tyto závěry: „V rámci posouzení úvěruschopnosti žadatele o úvěr je třeba ze strany poskytovatele úvěrů zjišťovat a prověřovat nejen jeho příjem, ale i skutečné výdaje, náklady a závazky. Nelze se spoléhat pouze na tvrzení žadatele o úvěr uváděná např. v žádosti o úvěr. Nesplnění této povinnosti zakládá neplatnost smlouvy o úvěru dle § 86 z.s.ú.“ Ověření úvěruschopnosti dlužníka dle nálezu Ústavního soudu III. ÚS 4129/18 je požadavek samozřejmý pro platnost smluvního ujednání, i kdyby neplynul ze zákona.

16. Spotřebitel je dle § 87 odst. 1 věty třetí v případě neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Dle judikátu NS ČR sp. zn. spisová značka ze dne datum se jedná o zvláštní právní úpravu bezdůvodného obohacení se splatností, která nastane teprve rozhodnutím soudu či dohodou stran, nelze proto přiznat úroky z prodlení, k navrácení je zde pouze poskytnutá jistina.

17. Podle § 87 odst. 2 z. č. 257/2016 Sb.: Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. V souladu s odst. 3 změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.

18. Dle rozhodnutí NS ČR sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 ze dne datum se soud zabývá i výší sjednaných úroků: nepřiměřená, a proto neplatná pro rozpor s dobrými mravy, jsou ujednání o úrocích několikanásobně překračujících obvyklé úrokové sazby bank, oddělitelnosti obsahu ujednání je třeba zkoumat i z hlediska okolností uzavření. Dle judikátu NS ČR sp. zn. 33 Cdo 60/2021 v případě oddělitelnosti této části smlouvy by úroky náležely ve výši dle § 110 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelské úvěru (repo sazba platná v době uzavření smlouvy). K oddělitelnosti ujednání o úroku v úvěrové smlouvě dospěl judikát sp. zn. 29 Cdo 4498/2007, podle něhož neplatnost ujednání o úrocích nezpůsobuje sama o sobě (vzhledem k povaze takové smlouvy a k jejímu obsahu) neplatnost smlouvy o úvěru jako celku.

19. Dle § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

20. Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

21. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením č. 351/2013 Sb., spotřebitelské smlouvy nesmí ani při sjednání úroku z prodlení tuto výši přesáhnout dle § 122 odst. 1 písm. b) z. č. 256/2017 Sb., o spotřebitelském úvěru.

22. Další poplatky jako plnění ze smlouvy mohou strany platně sjednat jako smlouvu nepojmenovanou dle ust. § 1746 odst. 2 o. z., ale ani taková ujednání by neměla dle § 1 odst. 2 o. z. porušovat dobré mravy a veřejný pořádek, odporovat zákonu (i ve smyslu jeho obcházení).

23. Soud v projednávané věci dospěl k závěru, že z důkazů předložených žalobkyní nevyplývá, že by její právní předchůdkyně s odbornou péčí posuzovala schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr, že by bylo ověřeno bez důvodných pochybností, ověřeny byly pouze příjmy, přitom stejně důležité je i posouzení výdajů a jiných závazků, zde soud žádal alespoň toto ověření doložit, žalobkyně však sdělila důkazní nouzi a jiné návrhy neměla. Žalovaný uváděl poměrně nízké náklady na živobytí a bydlení částka i pro porovnání s životním mineme a normativními náklady, i zde by proto bylo přiměřené žádat doložení výdajů, doloženo pak nebylo ani zjištění jiných závazků tak, aby soud mohl vyvodit, že po jejich placení bylo dost na životní minimum a normativní náklady bydlení i novo splátku. Ověření jiných závazků se jevilo důvodné již proto, že dle evidence soudu měl povinný jiné úvěry před uzavřením daného, které musel již splácet a tedy bylo důvodné zkoumat jiné závazky.

24. Soud dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný mezi sebou uzavřeli smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 o. z., neboť právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala žalovanému poskytnout peněžní prostředky, které se žalovaný zavázal sjednaným způsobem vrátit a zaplatit smluvní úrok. Žalobkyně ovšem neprokázala, že by její právní předchůdkyně v rámci svých předsmluvních povinností postupovala při posouzení úvěruschopnosti žalovaného dle § 86 odst. 1 z. s. ú., a proto je třeba uvedenou smlouvu vyhodnotit jako neplatnou. K neplatnosti smlouvy soud přihlédl i bez námitky žalovaného z úřední povinnosti, neboť uzavření uvedené smlouvy odporuje zákonu a narušuje veřejný pořádek, smlouva je tedy absolutně neplatná dle § 588 OZ (k tomu rozsudek NS ČR sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, nález ÚS ČR sp. zn. III ÚS 4129/18).

25. Ze smlouvy o postoupení a z oznámení bylo prokázáno postoupení pohledávky i oznámení žalovanému o postoupení, jak předpokládá § 1879 a § 1882 občanského zákoníku. Postoupením nabyla žalobkyně jako postupník pohledávku i její příslušenství a práva s ním spojená dle § 1880 odst. 1 o. z.

26. V případě neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru pro nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele, má spotřebitel povinnost vrátit jistinu v době přiměřené jeho možnostem (§ 87 odst. 1 z. s. ú.), splatným se stává tento dluh buď dohodou účastníků nebo rozhodnutím soudu (§ 87 odst. 2 z. s. ú.), který určí dobu na návrh některého z účastníků podle možností spotřebitele. Splatnost dluhu žalovaného tak není vázána na výzvu věřitele (§ 1958 odst. 2 o. z.), ale je určena buď dohodou účastníků nebo rozhodnutím soudu. Není-li zde takového určení, nelze dovozovat prodlení žalovaného jako dlužníka (§ 1968 o. z.) a přiznat žalobkyni právo na úrok z prodlení (§ 1970 o. z.). Lhůta k plnění byla stanovena zákonná obecná (§ 160 odst. 1 o.s.ř.), neboť žalovaný v řízení zůstal nečinný a neučinil návrh na určení doby (§ 87 odst. 1 ve spojení s odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru).

27. Žalobkyně prokázala, že její právní předchůdkyně žalovanému vyplatila částku částka, vyplacení potvrzoval žalovaný přímo ve smlouvě. Protože úvěrová smlouva byla zjištěna jako od počátku neplatná, soud zohlednil dosavadní plnění částka na jistině a zbývá tak uhradit částku částka. Ve zbývající části soud žalobu zamítl, neboť další nároky žalobkyně vycházejí z neplatné smlouvy, rovněž zamítl i nárok žalobkyně na úrok z prodlení, neboť žalovaný v prodlení s plněním není (k tomu viz výše).

28. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, když právo na náhradu nákladů řízení by měl mít žalovaný, který měl převážný úspěch ve věci vůči žalobkyni. Tomu však v řízení žádné náklady nevznikly, a proto soud nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci, prostřednictvím Okresního soudu v Liberci. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí.