31 C 310/2023

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudkyní Mgr. Vladimírou Medkovou ve věci žalobkyně: Anonymizováno ., IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 , Anonymizováno . sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení částky Anonymizováno s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Ve zbytku se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky , částka, s kapitalizovaným úrokem ve výši , částka, , s úrokem ve výši 15,00 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši , částka, a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15,00 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Žalobu odůvodnila zejména tím, že se žalovaným dne , datum, uzavřela smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru č. , hodnota, . Žalovaný byl dle smlouvy a úvěrových podmínek, které byly součástí smlouvy, oprávněn čerpat revolvingový úvěr až do výše , částka, a zavázal se poskytnutý úvěr řádně a včas splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 4 % z aktuální dlužné částky splatných vždy k 20. dni v kalendářním měsíci. Úvěr byl čerpán prostřednictvím kreditní karty. Žalovaný se rovněž zavázal hradit poplatek za vedení účtu a poplatek za pojištění. Žalovaný čerpal celkem , částka, , uhradil pouze , částka, , které byly započítány na úrok, poplatky a jistinu. Žalobkyně úvěr v souladu s odst. 7.

1. ÚP zesplatnila ke dni , datum, a žalovaného vyzvala k zaplacení celého úvěru. Náklady na vymáhání byly sjednány v odst. 9.1 ÚP původně ve výši , částka, za každý měsíc vymáhání a , částka, , je-li v daném měsíci zasílána výzva k úhradě formou doporučeného dopisu. Od , datum, byly náklady navýšeny a sjednoceny na částku , částka, za měsíc vymáhání. V odst. 9.

1. ÚP byla sjednána smluvní pokuta ve výši , částka, pro případ prodlení s úhradou splátky. Žalobkyně eviduje ke dni sepsání žaloby za žalovanou pohledávku ve výši , částka, sestávající z neuhrazené jistiny ve výši , částka, , poplatků za vedení ve výši , částka, , poplatků za pojištění ve výši , částka, , nákladů na vymáhání ve výši , částka, , smluvních pokut účtovaných ve výši , částka, . Příslušenství požadované žalobkyní tvoří úrok kapitalizovaný ke dni sepsání žaloby ve výši , částka, (součet zbylých nesplacených úroků, vynesených v jednotlivých předepsaných splátkách do zesplatnění úvěru, a obchodního úroku z Jistiny, kapitalizovaného ke dni sepsání žaloby), kapitalizovaný úrok z prodlení v zákonné výši ročně od , datum, do , datum, , tj. do dne sepisu žaloby v částce , částka, (úrok z jistiny, poplatků a smluvních pokut), dále úrok ve výši 26,28 % p. a. z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a dále úrok z prodlení v zákonné výši ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.

2. V rámci prověření úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně posoudila jeho příjmovou a výdajovou stránku, přezkoumala informace od žalovaného ohledně osobních poměrů a nahlédla do externích úvěrových registrů. Soud žalobkyni dne , datum, vyzval k dotvrzení a prokázání tvrzení o ověření úvěruschopnosti, jak byly ověřeny příjmy, výdaje a další závazky žalovaného a poučil ji o hrozbě částečného neúspěchu ve věci při nedotvrzení a nedoložení. V podání ze dne , datum, žalobkyně trvala na tom, že bylo možné vycházet z příjmů tvrzených žalovaným v souladu s zákonnou úpravou s tím, že ověřila jeho jiné závazky, odkázala na svou Metodiku, Úvěrovou kartu (Potvrzení o bonitě klienta). Lustrace v SOLUS, CEE měli být negativní, odkázala k tomu na Úvěrovou kartu. V NRKI byl žalovaný nalezen, k tomu žalobkyně doložila aktuální výpisu, kde je žalovaný bez závazků.

3. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila v podané žalobě. Žalovaný se k výzvě soudu rozhodnout ve věci bez nařízení jednání nevyjádřil, byl poučen o předpokládaném souhlasu s postupem dle § 115a o.s.ř., pokud se nevyjádří. Žalovanému byla výzva doručena náhradním způsobem (§ 49 odst. 4 o.s.ř.). Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, když vycházel z obsahu spisu a předložených listinných důkazů.

4. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru „, Anonymizováno, účet“ č. , hodnota, uzavřené mezi účastníky dne , datum, se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout revolvingový úvěr úvěrovým rámcem , částka, s úrokem ve výši 26,28 % ročně, který se žalovaná zavázala splácet měsíční částkou 4 % z dlužné částky vždy k 20 dni v měsíci, úroky přirůstaly k jistině na konci zúčtovacího období (se splatnostní splátky). Ve smlouvě bylo sjednáno pojištění schopnosti splácet, za které se žalovaný zavázal platit měsíční úhradu ve výši 8,9 % minimální splátky. Žalovanému byl poskytnut , Anonymizováno, účet v rozsahu služeb , Anonymizováno, účet Plus s poplatkem za vedení účtu ve výši , částka, měsíčně. Přímo ve smlouvě byla sjednána smluvní pokuta ve výši , částka, za prodlení s úhradou splátky a účelně vynaložené náklady spojené s upomínáním ve výši , částka, za měsíc vymáhání s tím, že se výše může měnit podle reálných nákladů. Nedílnou součástí smlouvy se staly úvěrové podmínky, podpisem smlouvy žalovaný potvrdil jejich převzetí a seznámení se s nimi, stejně v případě předsmluvních informací. Žalovaný uzavřel smlouvu jako fyzická osoba nepodnikající, žalobkyně jako věřitel podnikající ve svém oboru. Žalovaný ve smlouvě uvedl, že je , Anonymizováno, , Anonymizováno, , zaměstnání s měsíčním příjmem , částka, a příjmy ostatních členů domácnosti , částka, měsíčně. Ve smlouvě nepotvrzoval žalovaný jako druhá smluvní strany, že by byly ověřeny jeho příjmy a výdaje a z jakých doložených listin.

5. Podle úvěrových podmínek ISIKU122 se smlouva stala platnou podpisy stran, dle č.l. 9.9 činila smluvní pokuta za opožděnou splátku , částka, , dle bodu 7.1 zesplatnění nastalo v případě opoždění s jednou splátkou delší 3 měsíce, či se dvěma splátkami s tím, že smluvní úrok v době zesplatnění přirůstá k jistině. Ve smlouvě žalovaná potvrdil, že byl seznámen s podmínkami a souhlasí s nimi.

6. Z Výzvy ke splacení celého úvěru ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobkyně v důsledku prodlení s úhradou závazků vyplývajících z úvěru číslo , hodnota, vyzvala žalovaného ke splacení celého úvěru, celkem částky , částka, .

7. Podle výpisu čerpání, splátek a úhrad u úvěru č. , hodnota, čerpal žalovaný , částka, , uhradil , částka, , z toho bylo započteno na jistinu , částka, , na úrok , částka, , na poplatek za vedení účtu , částka, a na poplatek za pojištění , částka, , naposledy bylo hrazeno , datum, .

8. Dle Potvrzení o provedení ověření bonity klienta – oddělení řízení rizik – k úvěru č. , hodnota, , které žalobkyně v elektronických přílohách žaloby označila jako Úvěrovou kartu klienta a dále takto listiny shora nazývala – nejedná se o listinu podepsanou žalovaný, jedná o potvrzení sepsané žalobkyní, podle něhož žalobkyně vycházela při posuzování úvěruschopnosti z údajů ve smlouvě a z výstupů z registrů SOLUS, NRKI, CEE, ISIR, MVCR a interních registrů žalobkyně, výstupy jsou označena slovem OK. Žalobkyně vycházela z výše příjmu žalovaného ve výši , částka, , výše příjmů ostatních členů domácnosti ve výši , částka, a z měsíčních výdajů domácnosti ve výši , částka, , jak žalovaný uvedl ve smlouvě, ale ani zde nepotvrzoval, čím byly tvrzené příjmy a výdaje ověřeny. Žalobkyně pak sama uvedla, že v NRKI měl žalovaný záznam a i když doložila aktuální výstup bez záznamů, nelze z toho dovodit, jaké jiné závazky tehdy žalovaný měl a zda nebránily splácení tohoto úvěru, tedy zda měl být poskytnut.

9. Po právní stránce soud posoudil závazkový vztah stran jako smlouvy o úvěru podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“). Podle § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle ustanovení § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

10. Smlouva s ohledem na povahu smluvních stran byla uzavřena v režimu spotřebitelského úvěru a dopadá na ni zvláštní úprava z.č. 256/2017 Sb., o spotřebitelském úvěru. Povinnost poskytovatele úvěru zkoumat úvěruschopnost a důsledky porušení této povinnosti upravuje ustanovení § 86 a § 87 z.č. 256/2017 Sb., o spotřebitelském úvěru.

11. Poskytne-li věřitel úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou (poskytovatel má poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet), je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu (věta třetí vložena novelou z.č. 96/2022 Sb. s účinností od , datum, ).

12. Dle ustanovení § 86 odst. 1 věty první je poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. , právnická osoba, s odst. 2 věty první poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

13. Soud je povinen v souladu se závěry Ústavního soudu sp.zn. III.ÚS 4129/18 ze dne , datum, zkoumat ověření úvěruschopnosti, důkazní břemeno přitom nese věřitel, dle judikátu Nejvyššího správního soudu sp.zn. 1 As 30/2015 ze dne , datum, (obdobně rozsudek Soudního dvora ze dne , datum, , CA Consumer Finance proti , jméno FO, , rozsudek Okresního soudu , adresa, sp.zn. , spisová značka, , rozsudek NS ČR 33 Cdo 2178/2018): Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení), Anonymizováno, těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.). Důsledkem nesplnění povinnosti řádně ověřit úvěruschopnost (bez důvodných pochybností o schopnosti splácet) je absolutní neplatnost smlouvy, když dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně narušuje veřejný pořádek a ochrana spotřebitele má předcházet negativní celospolečenským dopadům jako je předlužení, sociální úpadek a nemožnost dostat se z dluhové pasti zvláště s přihlédnutím k tomu, že někteří spotřebitelé mají vnímání rizikovosti úvěrování značně posunuté. K takové neplatnosti smlouvy, a tedy k povinnosti soudu ji zkoumat (§ 588 o.z.), se vyslovily publikované právní věty z rozsudku Okresního soudu , adresa, sp.zn. , spisová značka, ze dne , datum, a Okresního soudu , adresa, sp.zn. OS , adresa, , spisová značka, ze dne , datum, , a to již před novelou § 87 odst. 1 citovaného zákona, která nyní stanoví jasně povinnost soudu zkoumat i bez návrhu ověření úvěruschopnosti bez důvodných pochybností. Ustanovení má přitom procesní charakter, nedopadá na hmotně právní vztahy účastníků (nemění jejich práva a povinnosti), soud by ji měl aplikovat v soudním řízení. Nadto zákon transponoval unijní směrnici a výklad by jí měl podléhat, k absolutní neplatnosti se vyslovil rozsudek SDEU z , datum, , Anonymizováno, . I zdejší Krajský soud v , adresa, vyjádřil ve svém rozsudku č.j. , spisová značka, ze dne , datum, toto stanovisko /tyto závěry: „V rámci posouzení úvěruschopnosti žadatele o úvěr je třeba ze strany poskytovatele úvěrů zjišťovat a prověřovat nejen jeho příjem, ale i skutečné výdaje, náklady a závazky. Nelze se spoléhat pouze na tvrzení žadatele o úvěr uváděná např. v žádosti o úvěr. Nesplnění této povinnosti zakládá neplatnost smlouvy o úvěru dle § 86 z.s.ú.“14. Spotřebitel je dle § 87 odst. 1 věty třetí v případě neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Dle judikátu NS ČR sp.zn. 33 Cdo 3675/2021 ze dne , datum, se jedná o zvláštní právní úpravu bezdůvodného obohacení se splatností, která nastane teprve rozhodnutím soudu či dohodou stran, nelze proto přiznat úroky z prodlení, k navrácení je zde pouze poskytnutá jistina.

15. Podle § 87 odst. 2 z.č. 257/2016 Sb.: Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. , právnická osoba, s odst. 3 změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.

16. Dle rozhodnutí NS ČR sp.zn. 21 Cdo 1484/2004 ze dne , datum, se soud zabývá i výší sjednaných úroků: nepřiměřená, a proto neplatná pro rozpor s dobrými mravy, jsou ujednání o úrocích několikanásobně překračujících obvyklé úrokové sazby bank, oddělitelnosti obsahu ujednání je třeba zkoumat i z hlediska okolností uzavření. Dle judikátu NS ČR sp.zn. 33 Cdo 60/2021 v případě oddělitelnosti této části smlouvy by úroky náležely ve výši dle § 110 odst. 1 z.č. 257/2016 Sb., o spotřebitelské úvěru (repo sazba platná v době uzavření smlouvy). K oddělitelnosti ujednání o úroku v úvěrové smlouvě dospěl judikát sp.zn. 29 Cdo 4498/2007, podle něhož neplatnost ujednání o úrocích nezpůsobuje sama o sobě (vzhledem k povaze takové smlouvy a k jejímu obsahu) neplatnost smlouvy o úvěru jako celku.

17. Dle § 576 o.z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

18. Dle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

19. Dle § 1802 věty prvé o. z. mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Dle § 1803 o. z. se má za to, že se ujednaná výše úroků týká ročního období. Dle § 1804 o. z., není-li doba placení úroků ujednána, platí se úroky s jistinou a je-li jistina splatná později než za rok, platí se úroky ročně pozadu. Dle § 1806 věty prvé o. z. úroky z úroků lze požadovat, bylo-li to ujednáno.

20. Podle ustanovení § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.

21. Dle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1969 o. z. může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení, vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.

22. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením č. 351/2013 Sb., spotřebitelské smlouvy nesmí ani při sjednání úroku z prodlení tuto výši přesáhnout dle § 122 odst. 1 písm.b) z.č. 256/2017 Sb., o spotřebitelském úvěru.

23. Podle § 122 odst. 1 písm.a) z.č. 256/2017 Sb., o spotřebitelském úvěru, má poskytovatel úvěru právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu.

24. Další poplatky jako plnění ze smlouvy mohou strany platně sjednat jako smlouvu nepojmenovanou dle ust. § 1746 odst. 2 o.z., ale ani taková ujednání by neměla dle § 1 odst. 2 o.z. porušovat dobré mravy a veřejný pořádek, odporovat zákonu (i ve smyslu jeho obcházení).

25. Soud má za prokázané, že strany uzavřely smlouvu o spotřebitelské úvěru dle povahy stran, že žalovaný takto čerpal , částka, a plnil pouze , částka, , úrok, poplatky a smluvní pokuta byly sjednány v přiměřené výši. Před uzavřením smlouvy však bylo povinností žalobkyně ověřit úvěruschopnost žalovaného bez důvodných pochybností, ani k výzvě soudu nebylo dotvrzeno a doloženo, že byly a z jakých listin mimo tvrzení žalovaného ověřeny jeho příjmy a výdaje, rovněž stran evidence jiných závazků žalobkyně výstupy nedoložila, u NRKI aktuální výstup nemůže doložit stav v době uzavření smlouvy, nadto zde dle tvrzení žalobkyně měly být záznamy v NRKI u žalovaného. Soud tak neshledal platné uzavření smlouvy v souladu se shora citovanou judikaturou, vycházel přitom i z hledisek uplatňovaných zdejší odvolací instancí i podle ní nelze vycházet jen z tvrzení povinného (zde ve smlouvě), ale musí být stran úvěruschopnosti věřitelem ověřeny, při aplikaci právní úpravy je třeba vycházet z judikatury. Smlouva je tak absolutně neplatná a bylo možné v rámci speciální úpravy bezdůvodného obohacení opět v souladu s judikaturou shora přiznat pouze jistinu, zde z čerpané částky , částka, méně zaplacených , částka, , , částka, , ve zbytku musel soud žalobu zamítnout.

26. Lhůta k plnění byla stanovena zákonná obecná (§ 160 odst. 1 o.s.ř.), neboť žalovaný v řízení zůstal nečinný a spor o přiměřenou dobu k vrácení rozhoduje soud k návrhu (§ 87 odst. 1 ve spojení s odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru).

27. Při rozhodování o nákladech soud postupuje dle § 142 odst. 2 o.s.ř. Zcela neúspěšná byla žaloba v požadavku na smluvní pokutu s úrokem z prodlení jako na samostatný nárok, ovšem žalovaný se k věci nevyjadřoval, nevznikly mu účelné náklady. V dalším nároku byl žalobce úspěšný ve výši , částka, oproti neúspěchu v požadavku na zaplacení , částka, (součet žalovaného základu méně smluvní pokuta, kapitalizovaných úroků a úroků z prodlení a jdoucích úroků a úroků z prodlení bez smluvní pokuty do vyhlášení), tedy úspěch ze 72%, neúspěch 28%, rozdíl 44% jako procento nákladů k náhradě žalovaným. Náklady žalobkyně zde představují soudní poplatek , částka, a náklady právního zastoupení. U žalobkyně se přitom jedná již o opakované žaloby v obdobných věcech na ustáleném vzoru a soud proto aplikuje ust. § 14 b vyhl.č. 177/1996 Sb. Advokát učinil ve věci tři úkony právní služby - převzetí zastoupení, předžalobní výzva, sepsání žaloby s odměnou po , částka, a paušální náhradou po , částka, , celkem s 21% DPH , částka, . Náklady činí , částka, , jejich 44% , částka, .