Okresní soud v Liberci · Rozsudek

31 C 310/2023

č. j. 31 C 310/2023-27

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2024-02-23 · ZAMITNUTI,VYHOVENI · ECLI:CZ:OSLI:2024:31.C.310.2023.1

Strojový souhrn generováno LLM

Okresní soud v Liberci vysvětlil, že smlouva o spotřebitelském úvěru je neplatná, protože poskytovatel neověřil úvěruschopnost žadatele na základě doložených informací. Soud se opřel o § 86 a § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, podle nichž neověření schopnosti splácet způsobuje absolutní neplatnost smlouvy. Rozhodnutí zahrnuje pouze nárok na vrácení částky poskytnuté jako jistina, bez úroků a smluvních pokut. Náklady řízení byly rozděleny podle úspěchu žalobkyně, který činil 72 %.

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudkyní Mgr. Vladimírou Medkovou ve věci žalobkyně: Anonymizováno., IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0, Anonymizováno. sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení částky Anonymizováno s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Ve zbytku se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky částka s kapitalizovaným úrokem ve výši částka, s úrokem ve výši 15,00 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15,00 % ročně z částky částka od datum do zaplacení. Žalobu odůvodnila zejména tím, že se žalovaným dne datum uzavřela smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru č. hodnota. Žalovaný byl dle smlouvy a úvěrových podmínek, které byly součástí smlouvy, oprávněn čerpat revolvingový úvěr až do výše částka a zavázal se poskytnutý úvěr řádně a včas splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 4 % z aktuální dlužné částky splatných vždy k 20. dni v kalendářním měsíci. Úvěr byl čerpán prostřednictvím kreditní karty. Žalovaný se rovněž zavázal hradit poplatek za vedení účtu a poplatek za pojištění. Žalovaný čerpal celkem částka, uhradil pouze částka, které byly započítány na úrok, poplatky a jistinu. Žalobkyně úvěr v souladu s odst. 7.

1. ÚP zesplatnila ke dni datum a žalovaného vyzvala k zaplacení celého úvěru. Náklady na vymáhání byly sjednány v odst. 9.1 ÚP původně ve výši částka za každý měsíc vymáhání a částka, je-li v daném měsíci zasílána výzva k úhradě formou doporučeného dopisu. Od datum byly náklady navýšeny a sjednoceny na částku částka za měsíc vymáhání. V odst. 9.

1. ÚP byla sjednána smluvní pokuta ve výši částka pro případ prodlení s úhradou splátky. Žalobkyně eviduje ke dni sepsání žaloby za žalovanou pohledávku ve výši částka sestávající z neuhrazené jistiny ve výši částka, poplatků za vedení ve výši částka, poplatků za pojištění ve výši částka, nákladů na vymáhání ve výši částka, smluvních pokut účtovaných ve výši částka. Příslušenství požadované žalobkyní tvoří úrok kapitalizovaný ke dni sepsání žaloby ve výši částka (součet zbylých nesplacených úroků, vynesených v jednotlivých předepsaných splátkách do zesplatnění úvěru, a obchodního úroku z Jistiny, kapitalizovaného ke dni sepsání žaloby), kapitalizovaný úrok z prodlení v zákonné výši ročně od datum do datum, tj. do dne sepisu žaloby v částce částka (úrok z jistiny, poplatků a smluvních pokut), dále úrok ve výši 26,28 % p. a. z částky částka od datum do zaplacení, a dále úrok z prodlení v zákonné výši ročně z částky částka od datum do zaplacení.

2. V rámci prověření úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně posoudila jeho příjmovou a výdajovou stránku, přezkoumala informace od žalovaného ohledně osobních poměrů a nahlédla do externích úvěrových registrů. Soud žalobkyni dne datum vyzval k dotvrzení a prokázání tvrzení o ověření úvěruschopnosti, jak byly ověřeny příjmy, výdaje a další závazky žalovaného a poučil ji o hrozbě částečného neúspěchu ve věci při nedotvrzení a nedoložení. V podání ze dne datum žalobkyně trvala na tom, že bylo možné vycházet z příjmů tvrzených žalovaným v souladu s zákonnou úpravou s tím, že ověřila jeho jiné závazky, odkázala na svou Metodiku, Úvěrovou kartu (Potvrzení o bonitě klienta). Lustrace v SOLUS, CEE měli být negativní, odkázala k tomu na Úvěrovou kartu. V NRKI byl žalovaný nalezen, k tomu žalobkyně doložila aktuální výpisu, kde je žalovaný bez závazků.

3. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila v podané žalobě. Žalovaný se k výzvě soudu rozhodnout ve věci bez nařízení jednání nevyjádřil, byl poučen o předpokládaném souhlasu s postupem dle § 115a o.s.ř., pokud se nevyjádří. Žalovanému byla výzva doručena náhradním způsobem (§ 49 odst. 4 o.s.ř.). Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, když vycházel z obsahu spisu a předložených listinných důkazů.

4. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru „Anonymizováno účet“ č. hodnota uzavřené mezi účastníky dne datum se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout revolvingový úvěr úvěrovým rámcem částka s úrokem ve výši 26,28 % ročně, který se žalovaná zavázala splácet měsíční částkou 4 % z dlužné částky vždy k 20 dni v měsíci, úroky přirůstaly k jistině na konci zúčtovacího období (se splatnostní splátky). Ve smlouvě bylo sjednáno pojištění schopnosti splácet, za které se žalovaný zavázal platit měsíční úhradu ve výši 8,9 % minimální splátky. Žalovanému byl poskytnut Anonymizováno účet v rozsahu služeb Anonymizováno účet Plus s poplatkem za vedení účtu ve výši částka měsíčně. Přímo ve smlouvě byla sjednána smluvní pokuta ve výši částka za prodlení s úhradou splátky a účelně vynaložené náklady spojené s upomínáním ve výši částka za měsíc vymáhání s tím, že se výše může měnit podle reálných nákladů. Nedílnou součástí smlouvy se staly úvěrové podmínky, podpisem smlouvy žalovaný potvrdil jejich převzetí a seznámení se s nimi, stejně v případě předsmluvních informací. Žalovaný uzavřel smlouvu jako fyzická osoba nepodnikající, žalobkyně jako věřitel podnikající ve svém oboru. Žalovaný ve smlouvě uvedl, že je Anonymizováno Anonymizováno, zaměstnání s měsíčním příjmem částka a příjmy ostatních členů domácnosti částka měsíčně. Ve smlouvě nepotvrzoval žalovaný jako druhá smluvní strany, že by byly ověřeny jeho příjmy a výdaje a z jakých doložených listin.

5. Podle úvěrových podmínek ISIKU122 se smlouva stala platnou podpisy stran, dle č.l. 9.9 činila smluvní pokuta za opožděnou splátku částka, dle bodu 7.1 zesplatnění nastalo v případě opoždění s jednou splátkou delší 3 měsíce, či se dvěma splátkami s tím, že smluvní úrok v době zesplatnění přirůstá k jistině. Ve smlouvě žalovaná potvrdil, že byl seznámen s podmínkami a souhlasí s nimi.

6. Z Výzvy ke splacení celého úvěru ze dne datum bylo zjištěno, že žalobkyně v důsledku prodlení s úhradou závazků vyplývajících z úvěru číslo hodnota vyzvala žalovaného ke splacení celého úvěru, celkem částky částka.

7. Podle výpisu čerpání, splátek a úhrad u úvěru č. hodnota čerpal žalovaný částka, uhradil částka, z toho bylo započteno na jistinu částka, na úrok částka, na poplatek za vedení účtu částka a na poplatek za pojištění částka, naposledy bylo hrazeno datum.

8. Dle Potvrzení o provedení ověření bonity klienta – oddělení řízení rizik – k úvěru č. hodnota, které žalobkyně v elektronických přílohách žaloby označila jako Úvěrovou kartu klienta a dále takto listiny shora nazývala – nejedná se o listinu podepsanou žalovaný, jedná o potvrzení sepsané žalobkyní, podle něhož žalobkyně vycházela při posuzování úvěruschopnosti z údajů ve smlouvě a z výstupů z registrů SOLUS, NRKI, CEE, ISIR, MVCR a interních registrů žalobkyně, výstupy jsou označena slovem OK. Žalobkyně vycházela z výše příjmu žalovaného ve výši částka, výše příjmů ostatních členů domácnosti ve výši částka a z měsíčních výdajů domácnosti ve výši částka, jak žalovaný uvedl ve smlouvě, ale ani zde nepotvrzoval, čím byly tvrzené příjmy a výdaje ověřeny. Žalobkyně pak sama uvedla, že v NRKI měl žalovaný záznam a i když doložila aktuální výstup bez záznamů, nelze z toho dovodit, jaké jiné závazky tehdy žalovaný měl a zda nebránily splácení tohoto úvěru, tedy zda měl být poskytnut.

9. Po právní stránce soud posoudil závazkový vztah stran jako smlouvy o úvěru podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“). Podle § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle ustanovení § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

10. Smlouva s ohledem na povahu smluvních stran byla uzavřena v režimu spotřebitelského úvěru a dopadá na ni zvláštní úprava z.č. 256/2017 Sb., o spotřebitelském úvěru. Povinnost poskytovatele úvěru zkoumat úvěruschopnost a důsledky porušení této povinnosti upravuje ustanovení § 86 a § 87 z.č. 256/2017 Sb., o spotřebitelském úvěru.

11. Poskytne-li věřitel úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou (poskytovatel má poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet), je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu (věta třetí vložena novelou z.č. 96/2022 Sb. s účinností od datum).

12. Dle ustanovení § 86 odst. 1 věty první je poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. právnická osoba s odst. 2 věty první poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

13. Soud je povinen v souladu se závěry Ústavního soudu sp.zn. III.ÚS 4129/18 ze dne datum zkoumat ověření úvěruschopnosti, důkazní břemeno přitom nese věřitel, dle judikátu Nejvyššího správního soudu sp.zn. 1 As 30/2015 ze dne datum (obdobně rozsudek Soudního dvora ze dne datum, CA Consumer Finance proti jméno FO, rozsudek Okresního soudu adresa sp.zn. spisová značka, rozsudek NS ČR 33 Cdo 2178/2018): Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení)Anonymizováno těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.). Důsledkem nesplnění povinnosti řádně ověřit úvěruschopnost (bez důvodných pochybností o schopnosti splácet) je absolutní neplatnost smlouvy, když dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně narušuje veřejný pořádek a ochrana spotřebitele má předcházet negativní celospolečenským dopadům jako je předlužení, sociální úpadek a nemožnost dostat se z dluhové pasti zvláště s přihlédnutím k tomu, že někteří spotřebitelé mají vnímání rizikovosti úvěrování značně posunuté. K takové neplatnosti smlouvy, a tedy k povinnosti soudu ji zkoumat (§ 588 o.z.), se vyslovily publikované právní věty z rozsudku Okresního soudu adresa sp.zn. spisová značka ze dne datum a Okresního soudu adresa sp.zn. OS adresa spisová značka ze dne datum, a to již před novelou § 87 odst. 1 citovaného zákona, která nyní stanoví jasně povinnost soudu zkoumat i bez návrhu ověření úvěruschopnosti bez důvodných pochybností. Ustanovení má přitom procesní charakter, nedopadá na hmotně právní vztahy účastníků (nemění jejich práva a povinnosti), soud by ji měl aplikovat v soudním řízení. Nadto zákon transponoval unijní směrnici a výklad by jí měl podléhat, k absolutní neplatnosti se vyslovil rozsudek SDEU z datum Anonymizováno. I zdejší Krajský soud v adresa vyjádřil ve svém rozsudku č.j. spisová značka ze dne datum toto stanovisko /tyto závěry: „V rámci posouzení úvěruschopnosti žadatele o úvěr je třeba ze strany poskytovatele úvěrů zjišťovat a prověřovat nejen jeho příjem, ale i skutečné výdaje, náklady a závazky. Nelze se spoléhat pouze na tvrzení žadatele o úvěr uváděná např. v žádosti o úvěr. Nesplnění této povinnosti zakládá neplatnost smlouvy o úvěru dle § 86 z.s.ú.“ 14. Spotřebitel je dle § 87 odst. 1 věty třetí v případě neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Dle judikátu NS ČR sp.zn. 33 Cdo 3675/2021 ze dne datum se jedná o zvláštní právní úpravu bezdůvodného obohacení se splatností, která nastane teprve rozhodnutím soudu či dohodou stran, nelze proto přiznat úroky z prodlení, k navrácení je zde pouze poskytnutá jistina.

15. Podle § 87 odst. 2 z.č. 257/2016 Sb.: Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. právnická osoba s odst. 3 změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.

16. Dle rozhodnutí NS ČR sp.zn. 21 Cdo 1484/2004 ze dne datum se soud zabývá i výší sjednaných úroků: nepřiměřená, a proto neplatná pro rozpor s dobrými mravy, jsou ujednání o úrocích několikanásobně překračujících obvyklé úrokové sazby bank, oddělitelnosti obsahu ujednání je třeba zkoumat i z hlediska okolností uzavření. Dle judikátu NS ČR sp.zn. 33 Cdo 60/2021 v případě oddělitelnosti této části smlouvy by úroky náležely ve výši dle § 110 odst. 1 z.č. 257/2016 Sb., o spotřebitelské úvěru (repo sazba platná v době uzavření smlouvy). K oddělitelnosti ujednání o úroku v úvěrové smlouvě dospěl judikát sp.zn. 29 Cdo 4498/2007, podle něhož neplatnost ujednání o úrocích nezpůsobuje sama o sobě (vzhledem k povaze takové smlouvy a k jejímu obsahu) neplatnost smlouvy o úvěru jako celku.

17. Dle § 576 o.z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

18. Dle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

19. Dle § 1802 věty prvé o. z. mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Dle § 1803 o. z. se má za to, že se ujednaná výše úroků týká ročního období. Dle § 1804 o. z., není-li doba placení úroků ujednána, platí se úroky s jistinou a je-li jistina splatná později než za rok, platí se úroky ročně pozadu. Dle § 1806 věty prvé o. z. úroky z úroků lze požadovat, bylo-li to ujednáno.

20. Podle ustanovení § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.

21. Dle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1969 o. z. může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení, vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.

22. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením č. 351/2013 Sb., spotřebitelské smlouvy nesmí ani při sjednání úroku z prodlení tuto výši přesáhnout dle § 122 odst. 1 písm.b) z.č. 256/2017 Sb., o spotřebitelském úvěru.

23. Podle § 122 odst. 1 písm.a) z.č. 256/2017 Sb., o spotřebitelském úvěru, má poskytovatel úvěru právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu.

24. Další poplatky jako plnění ze smlouvy mohou strany platně sjednat jako smlouvu nepojmenovanou dle ust. § 1746 odst. 2 o.z., ale ani taková ujednání by neměla dle § 1 odst. 2 o.z. porušovat dobré mravy a veřejný pořádek, odporovat zákonu (i ve smyslu jeho obcházení).

25. Soud má za prokázané, že strany uzavřely smlouvu o spotřebitelské úvěru dle povahy stran, že žalovaný takto čerpal částka a plnil pouze částka, úrok, poplatky a smluvní pokuta byly sjednány v přiměřené výši. Před uzavřením smlouvy však bylo povinností žalobkyně ověřit úvěruschopnost žalovaného bez důvodných pochybností, ani k výzvě soudu nebylo dotvrzeno a doloženo, že byly a z jakých listin mimo tvrzení žalovaného ověřeny jeho příjmy a výdaje, rovněž stran evidence jiných závazků žalobkyně výstupy nedoložila, u NRKI aktuální výstup nemůže doložit stav v době uzavření smlouvy, nadto zde dle tvrzení žalobkyně měly být záznamy v NRKI u žalovaného. Soud tak neshledal platné uzavření smlouvy v souladu se shora citovanou judikaturou, vycházel přitom i z hledisek uplatňovaných zdejší odvolací instancí i podle ní nelze vycházet jen z tvrzení povinného (zde ve smlouvě), ale musí být stran úvěruschopnosti věřitelem ověřeny, při aplikaci právní úpravy je třeba vycházet z judikatury. Smlouva je tak absolutně neplatná a bylo možné v rámci speciální úpravy bezdůvodného obohacení opět v souladu s judikaturou shora přiznat pouze jistinu, zde z čerpané částky částka méně zaplacených částka, částka, ve zbytku musel soud žalobu zamítnout.

26. Lhůta k plnění byla stanovena zákonná obecná (§ 160 odst. 1 o.s.ř.), neboť žalovaný v řízení zůstal nečinný a spor o přiměřenou dobu k vrácení rozhoduje soud k návrhu (§ 87 odst. 1 ve spojení s odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru).

27. Při rozhodování o nákladech soud postupuje dle § 142 odst. 2 o.s.ř. Zcela neúspěšná byla žaloba v požadavku na smluvní pokutu s úrokem z prodlení jako na samostatný nárok, ovšem žalovaný se k věci nevyjadřoval, nevznikly mu účelné náklady. V dalším nároku byl žalobce úspěšný ve výši částka oproti neúspěchu v požadavku na zaplacení částka (součet žalovaného základu méně smluvní pokuta, kapitalizovaných úroků a úroků z prodlení a jdoucích úroků a úroků z prodlení bez smluvní pokuty do vyhlášení), tedy úspěch ze 72%, neúspěch 28%, rozdíl 44% jako procento nákladů k náhradě žalovaným. Náklady žalobkyně zde představují soudní poplatek částka a náklady právního zastoupení. U žalobkyně se přitom jedná již o opakované žaloby v obdobných věcech na ustáleném vzoru a soud proto aplikuje ust. § 14 b vyhl.č. 177/1996 Sb. Advokát učinil ve věci tři úkony právní služby - převzetí zastoupení, předžalobní výzva, sepsání žaloby s odměnou po částka a paušální náhradou po částka, celkem s 21% DPH částka. Náklady činí částka, jejich 44% částka. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Liberci. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.