31 C 32/2026

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudkyní Mgr. Vladimírou Medkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení částky Anonymizováno Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Ve zbytku se žaloba zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Žalobkyně odůvodnila návrh tím, že dne , datum, uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, ., IČO: , IČO, , se sídlem , adresa, (dále jen „právní předchůdkyně“) s žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě které byl žalované poskytnut revolvingový úvěr, který mohl být v případě splnění podmínek zvýšen až do výše , částka, . Žalovaná se ve smlouvě zavázala splatit poskytnutý úvěr spolu s úrokem ve výši 18,86 % ročně, a to v minimálních měsíčních splátkách po , částka, včetně pojistného splatných vždy k 15. dni v měsíci. Dále se žalovaná zavázala platit poplatky v souladu se Sazebníkem. Žalovaná však svou povinnost splácet úvěr řádně a včas nesplnila, čímž se dostala do prodlení se splácením splátek úvěru. Právní předchůdkyně proto využila svého oprávnění ze smlouvy a s účinností ke dni , datum, od smlouvy odstoupila, čímž se stal splatným celý nesplacený zůstatek úvěru včetně veškerého příslušenství. Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovanou na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , na základě které byla pohledávka za žalovanou postoupena právní předchůdkyní právě na žalobkyni. Žalovaná částka ve výši , Anonymizováno, představuje dlužnou jistinu ve výši , částka, , dlužné poplatky ve výši , částka, , dlužné smluvní pokuty ve výši , částka, a úroky úvěru dlužné k datu odstoupení od smlouvy ve výši , částka, . Ani po zaslání předžalobní upomínky žalovaná na dlužnou částku ničeho neuhradila.

2. Podáním ze dne 2. 3. 2026 doplnila žalobkyně žalobu o následující tvrzení o skutkovém stavu věci. Žalobkyně uvedla, že její právní předchůdkyně uzavřela se žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru , Anonymizováno, č. , hodnota, , na jejímž základě poskytla žalované revolvingový úvěr s počátečním disponibilním limitem ve výši , částka, . Smlouva byla uzavřena elektroniky, přičemž při vyplnění žádosti o úvěr byla zkontrolována totožnost žalované podle předloženého občanského průkazu č. , hodnota, platného do , datum, . Po schválení žádosti byl vygenerován návrh smlouvy, který byl žalované předložen ke schválení. Jelikož žalovaná s návrhem smlouvy souhlasila, byl žalované na její telefonní číslo , tel. číslo, zaslán SMS kód , Anonymizováno, pro potvrzení smlouvy a vytvoření elektronického podpisu. Rovněž žalobkyně uvedla, že její právní předchůdkyně ověřila úvěruschopnost žalované bez důvodných pochybností. V rámci posuzování úvěruschopnosti byla provedena interní analýza příslušných klientských dat a jejich ověření a posouzení prošlo interními pravidly podle tzv. rozhodovacího stromu. Dále byly prověřeny veřejné a komerční registry či databáze shromažďující informace o bonitě, důvěryhodnosti a platební morálce žalované. Právní předchůdkyně lustrovala žalovanou v registru SOLUS a CRIF, přičemž zjistila, že žalovaná v těchto nemá žádný negativní záznam. Dále právní předchůdkyně vycházela z informací získaných od žalované při sjednání smlouvy, kdy žalovaná sdělila svůj čistý měsíční příjem ve výši , částka, , měsíční náklady na bydlení ve výši , částka, . Měsíční splátka nového úvěru činila k datu uzavření Smlouvy , částka, , podle zjištění z registrů žalovaná nebyla povinna hradit žádné další měsíční splátky úvěrů. Vzhledem k tomu, že rozdíl mezi příjmy žalované a jejími výdaji činil , částka, , dospěla právní předchůdkyně k závěru, že po odečtení nové měsíční splátky úvěru disponovala žalovaná dostatečně vysokou částkou pro zajištění svých veškerých základních potřeb. Co se týče čerpání úvěru, žalobkyně uvedla, že žalovaná vyčerpala celkem částku ve výši , částka, , přičemž na úvěr nebyla z jejístrany provedena žádná úhrada.

3. Žalovaná nic netvrdila, k věci se nevyjádřila. K jednání konanému dne , datum, se žalovaná bez omluvy nedostavila, ačkoliv k němu byla řádně předvolána, jednání proběhlo v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti žalované.

4. Z provedených důkazů má soud za zjištěné následující skutečnosti o skutkovém stavu věci:

5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru , Anonymizováno, č. , hodnota, ze dne , datum, bylo zjištěno, že právní předchůdkyně se zavázala poskytnout žalované revolvingový úvěr s úvěrovým limitem do částky , částka, , přičemž částka prvního čerpání úvěru činila , částka, , kdy tato byla poskytnuta jako účelový úvěr na zakoupení mobilního telefonu u společnosti , právnická osoba, . Žalovaná se zavázala úvěr splácet formou 24 pravidelných měsíčních splátek po , částka, , přičemž právní splátka byla splatná dne , datum, . Úrok byl sjednán ve výši 18,86 % ročně a RPSN ve výši 18,86 %. Celková částka, kterou žalovaná byla povinna splatit, činila , částka, . Podpisem této smlouvy přistoupila žalovaná k pojištění schopnosti splácet úvěr, kdy částka měsíčního pojistného byla zahrnuta v částce měsíční splátky úvěru. Dle smlouvy byla právní předchůdkyně při prodlení žalované s placením nejméně dvou splátek úvěru v dohodnutém termínu nebo jedné splátky po dobu trvající déle než tři měsíce oprávněna od smlouvy odstoupit a zároveň požadovat okamžité zaplacení celého zůstatku úvěru s příslušenstvím, případně dalšími peněžitými závazky. Smlouva byla podepsána elektronicky SMS kódem , Anonymizováno, , takový postup by mezi stranami sjednán pro uzavření smlouvy žalovanou.

6. Ze zprávy o posouzení úvěruschopnosti bylo zjištěno, že v této právní předchůdkyně uvedla, že provedla lustraci žalované v registru SOLUS a CRIF, v nichž žalovaná neměla žádný negativní záznam. Dále bylo z této zprávy zjištěno, že deklarovaný pravidelný čistý měsíční příjem žalované činil , částka, a deklarované pravidelné měsíční výdaje žalované činily , částka, . Ze zprávy se podává, že právní předchůdkyně dospěla k závěru, že žalovaná je schopna splácet poskytovaný úvěr bez důvodných pochybností, a to s ohledem na rozdíl příjmů a výdajů žalované ve výši , částka, a měsíční splátku úvěru ve výši , částka, .

7. Z občanského průkazu č. , hodnota, byly zjištěny osobní údaje a podoba žalované, takto bylo dle ujednání stran zjištěno, s kým je dálkově jednáno.

8. Z dokumentu označeného jako „, Anonymizováno, “ bylo zjištěno, že dne , datum, byla společnosti , právnická osoba, . poskytnuta částka ve výši , částka, pod variabilním symbolem , var. symbol, , který se shoduje s číslem úvěrové smlouvy.

9. Z přehledu splátek bylo zjištěno, že žalovaná na poskytnutý úvěr ve výši , částka, ničeho neuhradila.

10. Ze zesplatňujícího dopisu ze dne , datum, bylo zjištěno, že právní předchůdkyně vyrozuměla žalovanou o odstoupení od smlouvy z důvodu prodlení žalované s úhradou více než dvou úvěrových splátek nebo jedné úvěrové splátky po dobu delší než tři měsíce, přičemž odstoupení od smlouvy mělo nabýt účinnosti okamžikem doručení tohoto dopisu. Zároveň právní předchůdkyně vyzvala žalovanou k okamžitému splacení celého úvěru, kdy celková dlužná částka činila , částka, . Dle podacího archu byl tento dopis žalované odeslán dne , datum, .

11. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, a seznamu postoupených pohledávek bylo zjištěno, že pohledávka za žalovanou byla právní předchůdkyní postoupena na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne , datum, .

12. Z upomínky ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalovaná byla vyzvána k zaplacení dlužné částky ve výši , částka, nejpozději do , datum, .

13. Z předžalobní upomínky ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě celkové dlužné částky ve výši , částka, nejpozději do , datum, . Dle sledování zásilek byla tato upomínka žalované odeslána dne , datum, .

14. Po právní stránce soud posoudil závazkový vztah stran jako smlouvu o úvěru podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“). Podle § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle ustanovení § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

15. Smlouva s ohledem na povahu smluvních stran byla uzavřena v režimu spotřebitelského úvěru a dopadá na ni zvláštní úprava z.č. 256/2017 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále též zsú). Písemná forma požadovaná citovaným zákonem je dle § 562 odst. 1 o.z. zachována i při elektronickém jednání na dálku, pokud umožňuje zachycení obsahu a určení jednající osoby. Povinnost poskytovatele úvěru zkoumat úvěruschopnost a důsledky porušení této povinnosti upravuje ustanovení § 86 a § 87 z.č. 256/2017 Sb., o spotřebitelském úvěru.

16. Poskytne-li věřitel úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou (poskytovatel má poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet), je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu (věta třetí vložena novelou z.č. 96/2022 Sb. s účinností od , datum, ).

17. Dle ustanovení § 86 odst. 1 věty první je poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. V souladu s odst. 2 věty první poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

18. Soud je povinen v souladu se závěry Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 4129/18 ze dne , datum, zkoumat ověření úvěruschopnosti, důkazní břemeno přitom nese věřitel, dle judikátu Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 As 30/2015 ze dne , datum, (obdobně rozsudek Evropského soudního dvora ze dne , datum, , CA Consumer Finance proti , jméno FO, , rozsudek Okresního soudu , adresa, sp. zn. , spisová značka, ): Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.). Důsledkem nesplnění povinnosti řádně ověřit úvěruschopnost (bez důvodných pochybností o schopnosti splácet) je absolutní neplatnost smlouvy, když dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně narušuje veřejný pořádek a ochrana spotřebitele má předcházet negativní celospolečenským dopadům jako je předlužení, sociální úpadek a nemožnost dostat se z dluhové pasti zvláště s přihlédnutím k tomu, že někteří spotřebitelé mají vnímání rizikovosti úvěrování značně posunuté. K takové neplatnosti smlouvy, a tedy k povinnosti soudu ji zkoumat (§ 588 o. z.), se vyslovily publikované právní věty z rozsudku Okresního soudu , adresa, sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, a Okresního soudu , adresa, sp. zn. OS , adresa, , Anonymizováno, ze dne , datum, , a to již před novelou § 87 odst. 1 citovaného zákona, která nyní stanoví jasně povinnost soudu zkoumat i bez návrhu ověření úvěruschopnosti bez důvodných pochybností. Ustanovení má přitom procesní charakter, nedopadá na hmotně právní vztahy účastníků (nemění jejich práva a povinnosti), soud by ji měl aplikovat v soudním řízení. Nadto zákon transponoval unijní směrnici a výklad by jí měl podléhat, k absolutní neplatnosti se vyslovil rozsudek ESD z , datum, C-679/18. Krajský soud v , adresa, vyjádřil ve svém rozsudku č.j. , spisová značka, ze dne , datum, tyto závěry: „V rámci posouzení úvěruschopnosti žadatele o úvěr je třeba ze strany poskytovatele úvěrů zjišťovat a prověřovat nejen jeho příjem, ale i skutečné výdaje, náklady a závazky. Nelze se spoléhat pouze na tvrzení žadatele o úvěr uváděná např. v žádosti o úvěr. Nesplnění této povinnosti zakládá neplatnost smlouvy o úvěru dle § 86 z.s.ú.“ Ověření úvěruschopnosti dlužníka dle nálezu Ústavního soudu III. ÚS 4129/18 je požadavek samozřejmý pro platnost smluvního ujednání, i kdyby neplynul ze zákona, odtud se rovněž podává ústavně konformní výklad posuzování úvěruschopnosti, zkoumání je třeba doložit k realizaci práva na soudní ochranu spotřebitele, což odpovídá citovanému rozhodnutí Nejvyššího správního soudu i ve Sbírce soudních rozhodnutí publikovanému NS ČR 33 Cdo 2178/2018. To je v souladu s eurokonformním výkladem naposledy potvrzeným v odpovědi na rozhodnutí NS ČR 33 Cdo 1819/2023 ze dne , datum, v ESD C – 755/22 z , datum, . Rozhodnutí ESD plně odkázalo na potřebu zkoumat doložení úvěruschopnosti věřitelem, tedy na formální pojetí a ochranu spotřebitele spojilo s tím, že i při splnění závazku spotřebitelem lze takovou neplatnost vyslovit, jinak by nedošlo na splnění cílů úpravy a k naplňování povinnosti věřiteli.

19. Spotřebitel je dle § 87 odst. 1 věty třetí v případě neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Dle judikátu NS ČR sp.zn. 33 Cdo 3675/2021 ze dne , datum, se jedná o zvláštní právní úpravu bezdůvodného obohacení se splatností, která nastane teprve rozhodnutím soudu či dohodou stran, nelze proto přiznat úroky z prodlení, k navrácení je zde pouze poskytnutá jistina.

20. Podle § 87 odst. 2 z.č. 257/2016 Sb.: Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. V souladu s odst. 3 změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.

21. Dle rozhodnutí NS ČR sp.zn. 21 Cdo 1484/2004 ze dne , datum, se soud zabývá i výší sjednaných úroků: nepřiměřená, a proto neplatná pro rozpor s dobrými mravy, jsou ujednání o úrocích několikanásobně překračujících (nad dva až trojnásobek) obvyklé úrokové sazby bank, oddělitelnost obsahu ujednání je třeba zkoumat i z hlediska okolností uzavření. Dle judikátu NS ČR sp.zn. 33 Cdo 60/2021 v případě oddělitelnosti této části smlouvy by úroky náležely ve výši dle § 110 odst. 1 z.č. 257/2016 Sb., o spotřebitelské úvěru (repo sazba platná v době uzavření smlouvy). K oddělitelnosti ujednání o úroku v úvěrové smlouvě dospěl judikát sp.zn. 29 Cdo 4498/2007, podle něhož neplatnost ujednání o úrocích nezpůsobuje sama o sobě (vzhledem k povaze takové smlouvy a k jejímu obsahu) neplatnost smlouvy o úvěru jako celku. Je zde však bohatá pozdější judikatura Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. 20 Cdo 2464/2020, ze dne , datum, , sp. zn. 20 Cdo 1857/2019, ze dne , datum, , sp. zn. 20 Cdo 3811/2019, ze dne , datum, , sp. zn. 20 Cdo 2884/2019, ze dne , datum, , sp. zn. 20 Cdo 75/2020, či ze dne , datum, , sp. zn. 20 Cdo 2834/2020 pracující s neoddělitelností. Nadto k neoddělitelnosti lze uvážit i judikaturu k šikanózním a lichevním smlouvám hodnotícím hrubý nepoměr vzájemných plnění, například NS ČR 30 Cdo 4665/2009, 32 Cdo 1490/2019, I.ÚS 3308/16. Zkoumání zájmu obou stran na ujednaném a neoddělitelnost obsahu, na kterém měla zájem právě silnější strana (na vysokém úroku, ten si prosadila) zastává unijní judikatura, k tomu rozhodnutí Soudního dvora EU, C-377/14 ze dne , datum, , Radlingerovi v. , právnická osoba, . o kumulativní zkoumání smluvních ujednání, i kdyby na nich silnější strana později netrvala, co do závaznosti vůči spotřebiteli. To dle soudu více odpovídá nové úpravě oddělitelnosti dle § 576 o.z., oproti staré úpravě v § 41 z.č. 40/1964, ten se zaměřoval jen na formální oddělitelnost, zatímco nová úprava směřuje i k materiálnímu pojetí, hodnotit se má zájem obou stran na sjednání.

22. Dle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1969 o. z. může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení, vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.

23. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením č. 351/2013 Sb., spotřebitelské smlouvy nesmí ani při sjednání úroku z prodlení tuto výši přesáhnout dle § 122 odst. 1 písm.b) z.č. 256/2017 Sb., o spotřebitelském úvěru.

24. Podle ustanovení § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 o. z. s postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva a povinnosti s ní spojená. Podle § 1882 odst. 1 o. z, dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli nebo se s ním jinak vyrovná.

25. Soud má za prokázané postoupení pohledávky na žalobkyni včetně oznámení žalované, a tedy účinků postoupení vůči ní, a poskytnutí částky , částka, žalované právní předchůdkyní, kde původním titulem byla smlouva o spotřebitelském úvěru. Nedošlo však na zkoumání úvěruschopnosti bez důvodných pochybností, když žalobkyně soudu ke zkoumání úvěruschopnosti ničeho nedoložila, lze tak konstatovat, že právní předchůdkyně pouze vycházela z deklarovaných příjmů, výdajů a jiných závazků žalované. Žalobkyně nedoložila, jak její právní předchůdkyně ověřovala příjmy žalované ve výši , částka, . Dále nebylo soudu doloženo, jak právní předchůdkyně ověřila deklarované výdaje a jiné závazky žalované ve výši , částka, , kdy lze mít důvodné pochybnosti o tom, že by žalovaná neměla žádné výdaje. K ověření úvěruschopnosti žalované žalobkyně nedoložila ničeho. Právní předchůdkyni přitom ničeho nebránilo ověřit si úvěruschopnost žalované výpisy z bankovního účtu žalované, popř. dotazem do systémů BRKI, NRKI, SOLUS, CEE a do insolvenčního rejstříku. Takový postup nemůže požívat právní ochrany, zákon i judikatura na to reaguje závěry o absolutní neplatnosti smluvního vztahu a přiznat lze jen zbývající jistinu, zde , částka, . Ve zbytku pak soud musel žalobu zamítnout. Žalovaná netvrdila ani neprokázala, že svůj dluh vůči žalobkyni splnila, že jí povinnost k zaplacení celkové dlužné částky nevznikla nebo že by zanikla na základě jiné skutečnosti.

26. Lhůta k plnění byla stanovena zákonná obecná (§ 160 odst. 1 o. s. ř.), neboť žalovaná v řízení zůstala nečinná a spor o přiměřenou dobu k vrácení rozhoduje soud k návrhu (§ 87 odst. 1 ve spojení s odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru).

27. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, , přičemž tato částka představuje 34,14 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 67,07 % a úspěchu žalované v rozsahu 32,93 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 7 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci a z částky , částka, za jeden úkon uvedený v § 11 odst. 1 a. t. realizovaný po podání návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 6 písm. a) a. t. a paušální náhrady výdajů ve výši , částka, dle § 14b odst. 6 písm. b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, . Za účelný úkon po podání žaloby soud neměl její doplnění k výzvě soudu, když náležitosti vyzývané měla mít již žaloba.