31 C 54/2025

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudkyní Mgr. Vladimírou Medkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení částky Anonymizováno Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Ve zbytku se žaloba zamítá.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala žalobou podanou dne , datum, zaplacení částky ve výši , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení z titulu smlouvy o revolvingovém úvěru č. , hodnota, uzavřené mezi účastníky dne , datum, . Na základě této smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalované spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení až do výši , částka, s možností opakovaného čerpání a žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu s příslušenstvím dle čl. VI. a čl. VII. do , datum, . Úvěr byl žalované vyplacen na účet č. , č. účtu, prostřednictvím bankovního převodu z bankovního účtu žalobkyně dne , datum, v částce , částka, . Žalovaná splatila na úvěru celkem částku ve výši , částka, . Ke dni podání žaloby činí dlužná částka , částka, a skládá se z jistiny ve výši , částka, , poplatku za poskytnutí úvěru ve výši , částka, , smluvního úroku ve výši , částka, .

2. Úvěruschopnost byla dle žaloby ověřena na základě prohlášení žalované o jejích poměrech a v Centrální evidenci exekucí (dále jen „CEE“), insolvenčním rejstříku (dále jen „ISIR“), výpisu z registru PČR hledaných osob, výpisu z registru politicky aktivních osob (registr Starostové), výpisu katastrálního rejstříku – kontrola platnosti adresy, výpis z registru „sankční seznamy“ a interního registru historie klienta a podle interní metodiky schválené Českou národní bankou. ISIR a CEE byly ke dni , datum, negativní, CNCB (databáze NRKI, BRKI) umožňovala splácení při ověření k , datum, . Žalobkyně ověřila platnost dokladu totožnosti v databázi MV ČR. Případně žalobkyně vycházela z žalovanou předložených výpisů z účtu a z výplatních pásek prokazujících její pravidelný příjem. Žalobkyní ověřená výše čistého měsíčního příjmu žalované činila , částka, , která umožňuje bezproblémové splácení úvěru ve výši poskytnuté žalované.

3. Soud vyzval dne , datum, žalobkyni k doložení důkazů k ověření úvěruschopnosti žalované, a to ve lhůtě 15 dní od doručení této výzvy s poučením, že v případě, že na tuto výzvu nebude reagováno, bude se soud v režimu bez jednání zabývat pouze nárokem na bezdůvodné obohacení. Z doloženého výpisu účtu nevyplývalo, o jaké příjmy se jedná, zejm. pravidelné příjmy, z účtu nevyplývaly ani pravidelné základní výdaje na živobytí a bydlení a nic nebylo doloženo k zjištění jiných závazků, zejm. tvrzenými výstupy CNCB, NRKI, BRKI, CEE.

4. Žalobkyně k výzvě soudu v podání ze dne , datum, uvedla, že v rámci své metodologie zjistila poměry povinné a ověřila její příjmy , částka, za pomoci systému Kontomatik z účtu povinné, povinnou nezjistil v insolvenčním rejstříku ani v CEE stran jiných závazků, žalobce trval na sjednání smluvního úroku 0,88% denně a vzal zpět žalobu pro úhrady po podání žaloby v celkové výši , částka, . Řízení pro tuto částku zastavení pod č.l. 59 dne , datum, a strany volány k jednání.

5. Z jednání se žalobkyně omluvila, žalovaná se nedostavila bez omluvy, k věci se nevyjádřila a soud věc bez přítomnosti účastníků dle § 101 odst. 3 o.s.ř. projednal, žalobkyni předem vyzýval k doplnění, na něm soud při jednání trval a neměl za důvodné jednání odročovat.

6. Ze smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalované částku až do výše , částka, k postupnému a opakovanému čerpání s tím, že úvěr bude poskytován bezhotovostně na bankovní účet č. , č. účtu, . Nedílnou součástí smlouvy byly mj. Všeobecné obchodní podmínky a Sazebník, ve smlouvě bylo obsaženo prohlášení žalované o seznámení se s nimi a souhlasu s nimi. Žalobkyně poskytla úvěr v rámci svého podnikání, žalovaná zde nevystupovala jako podnikatel, úvěr neměl sloužit k podnikání, jednalo se o bezúčelový úvěr. Žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 1,99 % z čerpané částky. Smluvní úrok byl sjednán ve výši 0,883 % denně ( 322% ročně, RPSN 1 246,40%). Spláceno mělo být denně dle čl.5 VOP od 30.dne po čerpání s možností plnit i měsíčně, sjednána byla za prodlení smluvní pokuta 0,1% denně z dlužné částky a zesplatnění po 91. dni prodlení splátky.

7. Žalovaná měla povinnost splatit poskytnutý úvěr nejpozději do , datum, . Dále byla sjednána povinnost žalované nahradit účelně vynaložené náklady, které věřiteli vznikly v důsledku prodlení dlužníka ve výši dle Sazebníku. Smlouva samotná byla uzavřena dálkově, totožnost žalované byla ověřena skrze licenci AISP, kdy majitelem účtu č. , č. účtu, byla žalovaná. K identifikaci žalované v době elektronického uzavření smlouvy na dálku byla doložena i kopie občanského průkazu.

8. Z Přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli vyplývá, že žalobkyně vyplatila úvěr bezhotovostně žalované na účet č. , č. účtu, dne , datum, částkou , částka, . Žalovanou jako vlastníka účtu i připsané plnění potvrdila příslušná banka dne , datum, .

9. Z listiny obsahující principy posuzování úvěruschopnosti plyne popis obecného zkoumání úvěruschopnosti žalobkyní, soud požadoval doložení ověření v konkrétní věci. Dle Informací o klientovi z , datum, uvedla žalovaná, že je svobodná bez vyživovacích povinného a žije v podnájmu, je rentiérkou s , částka, měsíčně a na bydlení dá , částka, , na vše ostatní , částka, a na splátky úvěru , částka, (bez určení období splátek, zda denní, měsíční atd.), což uvedla k úvěru , částka, se sazbou 25,9% ročně. Z Výpisu o posouzení úvěruschopnosti žalované u společnosti , právnická osoba, . vyplývá, že žalovaná žije sama za pravidelných měsíčních výdajů ve výši , částka, na bydlení a ostatních zbytných výdajů ve výši , částka, . Dále žalobkyně vycházela z výše ověřených měsíčních příjmů , částka, a z vypočítaných minimálních výdajů ve výši , částka, , rezervy pro výdaje ve výši , částka, a disponibilního příjmu ve výši , částka, . Nebyly uvedeny jiné závazky, uvedeno není ani jejich ověření. Posouzení úvěruschopnosti žalobkyně vyhodnotila jako úspěšné.

10. K ověření tvrzení o příjmech, výdajích a závazcích žalované žalobkyně nedoložila výstupy BRKI, NRKI, odkud by plynulo, zda byly splátky půjček uváděny správně a zda je spláceno. Doložen nebyl ani výstup , jméno FO, k tvrzení o neexistenci exekucí, negativní insolvenční rejstřík svědčí již o předložení, zatímco ostatní databáze o zadluženosti a výši splátek jiných dřívějších závazků. Z dokumentu označeného jako „Identifikované příjmy“ nevyplývá, jaké měla žalovaná pravidelné příjmy za , Anonymizováno, a jaký byl jejich zdroj. Nic nebylo doloženo k ověření běžných výdajů, byť zde by bylo možné připustit, že uváděné žalovanou souhlasí s nezbytným životním minimem a normativními náklady bydlení.

11. Z úplného výpisu účtu žalované za dobu od , datum, do , datum, vyplývá, že stav končí debetem – , Anonymizováno, tis. Kč a nejsou zde žádné pravidelné příjmy či obvyklé životní výdaje, u příjmy zejm. takové, které by jako pravidelnou rentu označila žalovaná v rámci jejího prohlášení či které by ve výpisech byly pravidelně opakující se a bylo zřejmé o jaký příjem se jedná a odpovídal by , Anonymizováno, tis. Kč měsíčně. Jsou zde příjmy ze sázek či výdaje na ně (Fortuna game, a.s., Go pay chance, Tip sport, Synot tip, Sazka a další umožňující on line sázení), jednou je zde příjem , částka, z popisem property rent od , jméno FO, z , datum, , jsou zde příjmy ale i výdaje od a vůči v některých období opakujícím se fyzickým osobám ovšem bez popisu účelu platby, u platby , částka, od , adresa, z , datum, s popisem vklad do hry:). Nedá se odlišit, zda se nejedná i o jiné úvěry či půjčky a jejich splácení, vklady a sázky a jejich vratky z her. Výpis tak dle soudu neprokazuje ověření příjmu , částka, měsíčně.

12. O hrozbě neúspěchu mimo nezaplacenou jistinu byla žalobkyně při nedoložení ověření příjmů a jiných závazků již poučena, soud na poučení při prvém jednání trval.

13. Z výzvy ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobkyně vyrozuměla žalovanou o zesplatnění úvěru.

14. Z předžalobní upomínky ze dne , datum, včetně podacího lístku bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení dlužné částky ve výši , částka, a náhradě nákladů právního zastoupení.

15. Po právní stránce soud posoudil závazkový vztah stran jako smlouvu o úvěru podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“). Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle ustanovení § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

16. Smlouva s ohledem na povahu smluvních stran byla uzavřena v režimu spotřebitelského úvěru a dopadá na ni zvláštní úprava z. č. 256/2017 Sb., o spotřebitelském úvěru. Povinnost poskytovatele úvěru zkoumat úvěruschopnost a důsledky porušení této povinnosti upravuje ustanovení § 86 a § 87 z. č. 256/2017 Sb., o spotřebitelském úvěru.

17. Dle § 87 odst. 1 věta citovaného zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou (poskytovatel má poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet), je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu (věta vložena novelou z. č. 96/2022 Sb. s účinností od , datum, ).

18. Dle ustanovení § 86 odst. 1 věty první je poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. V souladu s odst. 2 věty první poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

19. Soud je povinen v souladu se závěry Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 4129/18 ze dne , datum, zkoumat ověření úvěruschopnosti, důkazní břemeno přitom nese věřitel, dle judikátu Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 As 30/2015 ze dne , datum, (obdobně rozsudek Soudního dvora ze dne , datum, , CA Consumer Finance proti , jméno FO, , rozsudek Okresního soudu , adresa, sp. zn. , spisová značka, ): Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.). Důsledkem nesplnění povinnosti řádně ověřit úvěruschopnost (bez důvodných pochybností o schopnosti splácet) je absolutní neplatnost smlouvy, když dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně narušuje veřejný pořádek a ochrana spotřebitele má předcházet negativní celospolečenským dopadům jako je předlužení, sociální úpadek a nemožnost dostat se z dluhové pasti zvláště s přihlédnutím k tomu, že někteří spotřebitelé mají vnímání rizikovosti úvěrování značně posunuté. K takové neplatnosti smlouvy, a tedy k povinnosti soudu ji zkoumat (§ 588 o. z.), se vyslovily publikované právní věty z rozsudku Okresního soudu , adresa, sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, a Okresního soudu , adresa, sp. zn. OS , adresa, , Anonymizováno, ze dne , datum, , a to již před novelou § 87 odst. 1 citovaného zákona, která nyní stanoví jasně povinnost soudu zkoumat i bez návrhu ověření úvěruschopnosti bez důvodných pochybností. Ustanovení má přitom procesní charakter, nedopadá na hmotně právní vztahy účastníků (nemění jejich práva a povinnosti), soud by ji měl aplikovat v soudním řízení. Nadto zákon transponoval unijní směrnici a výklad by jí měl podléhat, k absolutní neplatnosti se vyslovil rozsudek SDEU z , datum, C-679/18.

20. Spotřebitel je dle § 87 odst. 1 věty třetí povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Dle judikátu NS ČR sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 ze dne , datum, se jedná o zvláštní právní úpravu bezdůvodného obohacení se splatností, která nastane teprve rozhodnutím soudu či dohodou stran, nelze proto přiznat úroky z prodlení, k navrácení je zde pouze poskytnutá jistina.

21. Dle rozhodnutí NS ČR sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 ze dne , datum, se soud zabývá i výší sjednaných úroků: nepřiměřená, a proto neplatná, jsou ujednání o úrocích několikanásobně překračujících obvyklé úrokové sazby bank. Dle současného judikátu NS ČR sp. zn. 33 Cdo 60/2021 ve spojení s rozhodnutím sp. zn. 29 Cdo 4498/2007 se jedná o neplatnou (oddělitelnou) část smlouvy a úroky náleží ve výši dle § 110 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelské úvěru (repo sazba platná v době uzavření smlouvy).

22. Dle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1969 o. z. může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení, vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.

23. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením č. 351/2013 Sb., spotřebitelské smlouvy nesmí ani při sjednání úroku z prodlení tuto výši přesáhnout dle § 122 odst. 1 písm. b) z. č. 256/2017 Sb., o spotřebitelském úvěru.

24. Soud má za prokázané uzavření smlouvy o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 o. z. dle povahy stran v režimu spotřebitelského úvěru, že by se úvěr týkal podnikání žalované, to ze smlouvy neplyne, úvěr byl bezúčelový, byl vzat , datum, ve výši , částka, . Žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 1,99 % z čerpané částky. Smluvní úrok byl sjednán ve výši 0,883 % denně. Žalovaná měla povinnost splatit poskytnutý úvěr nejpozději do , datum, . Soud nemá za prokázané ověření úvěruschopnosti v době uzavření smlouvy bez důvodných pochybností, z dokumentu označeného jako „Identifikované příjmy“ ani z Výpisy účtu žalované nevyplývá, jaké měla žalovaná pravidelné příjmy, zda měla skutečně tvrzenou rentu , částka, měsíčně. Žalobkyně nedoložila ani výstupy z NRKI, BRKI, kde bylo možné zjistit dřívější závazky a jejich splácení, výši i platební morálku, ještě před záznamy v CEE a ISIR (CEE sleduje vykonatelné pohledávky, ISIR předlužení). Ověření úvěruschopnosti má přitom bránit celospolečenskému zadlužování, proti němu slabší stranu spotřebitele chránit, soud proto shledal smlouvu absolutně neplatnou pro neověření úvěruschopnosti bez důvodných pochybností a v souladu s judikaturou a § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru přiznal žalobkyni k zaplacení pouze zbývající jistinu úvěru poskytnutého ve výši , částka, , na kterou žalovaná uhradila celkem částku ve výši , částka, a , částka, ; zbývá tedy uhradit částku , částka, , kterou je žalovaná povinna žalobkyni vrátit z titulu zvláštní úpravy bezdůvodného obohacení ve výši nezaplacené jistiny, když pro neplatnost smlouvy nemohla dosavadní plnění připadnout na nic jiného než na jistinu , částka, . Ve zbytku došlo k zamítnutí žaloby s ohledem na neplatnost smlouvy a zákonné vymezení návratnosti jen jistiny, ta byla zjištěna jako skutečně vyplácená ve prospěch žalované. Kdyby soud neshledal neplatnost zajímal by se komplexně o sjednané plnění a soulad s dobrými mravy, když žalobkyně do smlouvy prosadila zejména zcela nepřiměřeně vysoký úrok a právě na sjednání takové smlouvy na jí připraveném formulářové smlouvě měla hospodářský zájem vůči svému klientovi a těžko by proto bylo možné shledat dle § 576 o.z., že by smlouvu uzavřela i bez něj.

25. Lhůta k plnění byla stanovena zákonná obecná (§ 160 odst. 1 o. s. ř.), neboť žalovaná v řízení zůstala nečinná a spor o přiměřenou dobu k vrácení rozhoduje soud k návrhu (§ 87 odst. 1 ve spojení s odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru).

26. Neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru podle § 87 odst. 1 z. s. ú. má dále za následek, že povinnost úvěrované žalované vrátit peníze z takové smlouvy není vázána na výzvu úvěrující žalobkyně. Tato povinnost žalované je podmíněna případnou dohodou účastníků nebo rozhodnutím soudu. Vzhledem k tomu, že v dané věci splatnost účastníky dohodnuta nebyla, určil jí soud, v jak je uvedeno výše, v obecné třídenní pariční lhůtě. Proto není žalovaná v prodlení s plněním dluhu , částka, (§ 1968 o. z.), a žalobkyně proto nemá nárok na zákonný úrok z prodlení dle § 1970 o. z. z této přiznané částky a soud žalobu do uplatněného nároku na zákonný úrok z prodlení z přiznané částky , částka, tedy rovněž zamítl.

27. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení v převážné části úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení, přičemž do úspěchu se počítá i částka, pro niž se řízení pro plnění v jeho průběhu zastavovalo, tj. úspěch představoval , částka, (čerpaných , částka, méně zaplacených před podáním žaloby , částka, ) z předmětu žaloby , částka, s úrokem z prodlení ke dni vyhlášení v částce , částka, , úspěch žaloby tak činí 71%, neúspěch 29% a rozdíl k náhradě nákladů náleží rozdíl 42% Náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. (ve znění účinném do , datum, ), z částky , částka, za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. (ve znění účinném do , datum, ) a z částky , částka, za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. (znění od , datum, ) včetně dvou paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. (ve znění účinném do , datum, ) a jedné paušální náhrady výdajů ve výši , částka, dle § 14b odst. 6 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 %. Úkon částečného zpětvzetí hodnotí soud jako úkon v poloviční odměně dle § 11 odst. 3 a.t., neboť se týkal jednoduchého návrhu na omezení vedení řízení pro částku , částka, , odměna tak dle § 7 činí , částka, , paušál , částka, (§ 13 odst. 4 a.t. ve znění od , datum, ) a DPH. Celkem tak náklady činily , částka, a k 42% z nich , částka, .