31 C 58/2026

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudkyní Mgr. Vladimírou Medkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení částky Anonymizováno Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Ve zbytku se žaloba zamítá.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení v částce částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení. Žalobkyně odůvodnila návrh tím, že dne datum uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba., IČO: IČO, se sídlem adresa (dále jen „právní předchůdkyně“) s žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota, na základě které byl žalované poskytnut revolvingový úvěr, který mohl být v případě splnění podmínek zvýšen až do výše částka. Žalovaná se ve smlouvě zavázala splatit poskytnutý úvěr spolu s úrokem ve výši 22,73 % ročně, a to v minimálních měsíčních splátkách po částka včetně pojistného splatných vždy k 15. dni v měsíci. Dále se žalovaná zavázala platit poplatky v souladu se Sazebníkem. Žalovaná však svou povinnost splácet úvěr řádně a včas nesplnila, čímž se dostala do prodlení se splácením splátek úvěru. Právní předchůdkyně proto využila svého oprávnění ze smlouvy a s účinností ke dni datum od smlouvy odstoupila, čímž se stal splatným celý nesplacený zůstatek úvěru včetně veškerého příslušenství. Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovanou na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, na základě které byla pohledávka za žalovanou postoupena právní předchůdkyní právě na žalobkyni. Žalovaná částka ve výši Anonymizováno představuje dlužnou jistinu ve výši částka, dlužné poplatky ve výši částka, dlužné smluvní pokuty ve výši částka a úroky z úvěru dlužné k datu odstoupení od smlouvy ve výši částka. Ani po zaslání předžalobní upomínky žalovaná na dlužnou částku ničeho neuhradila.

2. Podáním ze dne datum doplnila žalobkyně žalobu o následující tvrzení o skutkovém stavu věci. Žalobkyně uvedla, že její právní předchůdkyně uzavřela se žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru Anonymizováno č. hodnota, na jejímž základě poskytla žalované revolvingový úvěr s počátečním disponibilním limitem ve výši částka. Smlouva byla uzavřena elektroniky, přičemž při vyplnění žádosti o úvěr byla zkontrolována totožnost žalované podle předloženého občanského průkazu č. hodnota platného do datum. Po schválení žádosti byl vygenerován návrh smlouvy, který byl žalované předložen ke schválení. Jelikož žalovaná s návrhem smlouvy souhlasila, byl žalované na její telefonní číslo tel. číslo zaslán SMS kód Anonymizováno pro potvrzení smlouvy a vytvoření elektronického podpisu. Rovněž žalobkyně uvedla, že její právní předchůdkyně ověřila úvěruschopnost žalované bez důvodných pochybností. V rámci posuzování úvěruschopnosti byla provedena interní analýza příslušných klientských dat a jejich ověření a posouzení prošlo interními pravidly podle tzv. rozhodovacího stromu. Dále byly prověřeny veřejné a komerční registry či databáze shromažďující informace o bonitě, důvěryhodnosti a platební morálce žalované. Právní předchůdkyně lustrovala žalovanou v registru SOLUS a CRIF, přičemž zjistila, že žalovaná v těchto nemá žádný negativní záznam. Dále právní předchůdkyně vycházela z informací získaných od žalované při sjednání smlouvy, kdy žalovaná sdělila svůj čistý měsíční příjem ve výši částka, měsíční náklady na bydlení ve výši částka. Měsíční splátka nového úvěru činila k datu uzavření Smlouvy částka, podle zjištění z registrů žalovaná nebyla povinna hradit žádné další měsíční splátky úvěrů. Vzhledem k tomu, že rozdíl mezi příjmy žalované a jejími výdaji činil částka, dospěla právní předchůdkyně k závěru, že po odečtení nové měsíční splátky úvěru disponovala žalovaná dostatečně vysokou částkou pro zajištění svých veškerých základních potřeb. Co se týče čerpání úvěru, žalobkyně uvedla, že žalovaná vyčerpala celkem částku ve výši částka, přičemž na tuto částku žalovaná uhradila celkem částku ve výši částka. Rovněž uvedla, že první čerpání ve výši částka bylo mezi stranami smlouvy sjednáno s účelem úhrady kupní ceny zboží – mobilní telefon u obchodníka. Uvedená kupní cena zboží byla proto na základě smlouvy uhrazena ze strany právní předchůdkyně přímo na účet obchodníka č. č. účtu s variabilním symbolem odpovídajícím číslu smlouvy bezprostředně po jejím uzavření dne datum. Další prostředky žalovaná čerpala dne datum ve výši částka převodem na účet manžela žalované č. č. účtu s variabilním symbolem odpovídajícím číslu smlouvy. Osobu majitele účtu č. č. účtu doložila žalovaná před čerpáním neúčelové části úvěru výpisem z tohoto účtu za měsíc Anonymizováno.

3. Žalovaná nic netvrdila, k věci se nevyjádřila. Z jednání soudu se žalobkyně řádně omluvila, žalovaná nikoliv, soud věc projednal dle § 101 odst. 3 o.s.ř.

4. Z provedených důkazů má soud za zjištěné následující skutečnosti o skutkovém stavu věci:

5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru Anonymizováno č. hodnota ze dne datum bylo zjištěno, že právní předchůdkyně se zavázala poskytnout žalované revolvingový úvěr s úvěrovým limitem do částky částka, přičemž částka prvního čerpání úvěru činila částka, kdy tato měla být poskytnuta jako účelový úvěr na zakoupení mobilního telefonu u obchodníka. Žalovaná se zavázala úvěr splácet formou 30 pravidelných měsíčních splátek po částka, přičemž právní splátka byla splatná dne datum. Úrok byl sjednán ve výši 22,73 % ročně a RPSN ve výši 22,73 %. Celková částka, kterou žalovaná byla povinna splatit, činila částka. Podpisem této smlouvy přistoupila žalovaná k pojištění schopnosti splácet úvěr, kdy částka měsíčního pojistného byla zahrnuta v částce měsíční splátky úvěru. Dle smlouvy byla právní předchůdkyně při prodlení žalované s placením nejméně dvou splátek úvěru v dohodnutém termínu nebo jedné splátky po dobu trvající déle než tři měsíce oprávněna od smlouvy odstoupit a zároveň požadovat okamžité zaplacení celého zůstatku úvěru s příslušenstvím, případně dalšími peněžitými závazky. Smlouva byla podepsána elektronicky SMS kódem Anonymizováno, takový postup by mezi stranami sjednán pro uzavření smlouvy žalovanou.

6. Ze zprávy o posouzení úvěruschopnosti bylo zjištěno, že v této právní předchůdkyně uvedla, že provedla lustraci žalované v registru SOLUS a CRIF, v nichž žalovaná neměla žádný negativní záznam, z toho však není zřejmé, zda zde byly či nebyl jiné závazky, byť by nedošlo na zesplatnění. Dále bylo z této zprávy zjištěno, že deklarovaný pravidelný čistý měsíční příjem žalované činil částka a deklarované pravidelné měsíční výdaje žalované činily částka. Ze zprávy se podává, že právní předchůdkyně dospěla k závěru, že žalovaná je schopna splácet poskytovaný úvěr bez důvodných pochybností, a to s ohledem na rozdíl příjmů a výdajů žalované ve výši částka a měsíční splátku úvěru ve výši částka.

7. Z občanského průkazu č. hodnota byly zjištěny osobní údaje a podoba žalované, takto bylo dle ujednání stran zjištěno, s kým je dálkově jednáno.

8. Z dokumentu označeného jako „Čerpání“ bylo zjištěno, že dne datum byla právní předchůdkyní na bankovní účet č. č. účtu poskytnuta částka ve výši částka pod variabilním symbolem var. symbol, který se shoduje s číslem úvěrové smlouvy a dne datum na bankovní účet č. č. účtu poskytnuta částka částka pod variabilním symbolem, Anonymizováno, který se shoduje s číslem úvěrové smlouvy.

9. Z výpisu z bankovního účtu č. č. účtu za Anonymizováno bylo zjištěno, že majitelem tohoto účtu je jméno FO (dle tvrzení žalobkyně manžel žalované).

10. Z přehledu splátek bylo zjištěno, že žalovaná na poskytnutý úvěr uhradila celkem částku ve výši částka.

11. Ze zesplatňujícího dopisu ze dne datum bylo zjištěno, že právní předchůdkyně vyrozuměla žalovanou o odstoupení od smlouvy z důvodu prodlení žalované s úhradou více než dvou úvěrových splátek nebo jedné úvěrové splátky po dobu delší než tři měsíce, přičemž odstoupení od smlouvy mělo nabýt účinnosti okamžikem doručení tohoto dopisu. Zároveň právní předchůdkyně vyzvala žalovanou k okamžitému splacení celého úvěru, kdy celková dlužná částka činila částka. Dle podacího archu byl tento dopis žalované odeslán dne datum.

12. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum a seznamu postoupených pohledávek bylo zjištěno, že pohledávka za žalovanou byla právní předchůdkyní postoupena na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne datum.

13. Z předžalobní upomínky ze dne datum bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě celkové dlužné částky ve výši částka nejpozději do datum. Dle sledování zásilek byla tato upomínka žalované odeslána dne datum.

14. Po právní stránce soud posoudil závazkový vztah právní předchůdkyně a žalované jako smlouvu o úvěru podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“). Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle ustanovení § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

15. Smlouva s ohledem na povahu smluvních stran byla uzavřena v režimu spotřebitelského úvěru a dopadá na ni zvláštní úprava z. č. 256/2017 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále též z. s. ú). Povinnost poskytovatele úvěru zkoumat úvěruschopnost a důsledky porušení této povinnosti upravuje ustanovení § 86 a § 87 z. č. 256/2017 Sb., o spotřebitelském úvěru.

16. Poskytne-li věřitel úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou (poskytovatel má poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet), je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu (věta třetí vložena novelou z. č. 96/2022 Sb. s účinností od datum).

17. Dle ustanovení § 86 odst. 1 věty první je poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. V souladu s odst. 2 věty první poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

18. Soud je povinen v souladu se závěry Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 4129/18 ze dne datum zkoumat ověření úvěruschopnosti, důkazní břemeno přitom nese věřitel, dle judikátu Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 As 30/2015 ze dne datum (obdobně rozsudek Evropského soudního dvora ze dne datum, CA Consumer Finance proti jméno FO, rozsudek Okresního soudu adresa sp. zn. spisová značka): Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.). Důsledkem nesplnění povinnosti řádně ověřit úvěruschopnost (bez důvodných pochybností o schopnosti splácet) je absolutní neplatnost smlouvy, když dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně narušuje veřejný pořádek a ochrana spotřebitele má předcházet negativní celospolečenským dopadům jako je předlužení, sociální úpadek a nemožnost dostat se z dluhové pasti zvláště s přihlédnutím k tomu, že někteří spotřebitelé mají vnímání rizikovosti úvěrování značně posunuté. K takové neplatnosti smlouvy, a tedy k povinnosti soudu ji zkoumat (§ 588 o. z.), se vyslovily publikované právní věty z rozsudku Okresního soudu adresa sp. zn. spisová značka ze dne datum a Okresního soudu adresa sp. zn. OS adresa Anonymizováno ze dne datum, a to již před novelou § 87 odst. 1 citovaného zákona, která nyní stanoví jasně povinnost soudu zkoumat i bez návrhu ověření úvěruschopnosti bez důvodných pochybností. Ustanovení má přitom procesní charakter, nedopadá na hmotně právní vztahy účastníků (nemění jejich práva a povinnosti), soud by ji měl aplikovat v soudním řízení. Nadto zákon transponoval unijní směrnici a výklad by jí měl podléhat, k absolutní neplatnosti se vyslovil rozsudek ESD z datum C-679/18. Krajský soud v adresa vyjádřil ve svém rozsudku č.j. spisová značka ze dne datum tyto závěry: „V rámci posouzení úvěruschopnosti žadatele o úvěr je třeba ze strany poskytovatele úvěrů zjišťovat a prověřovat nejen jeho příjem, ale i skutečné výdaje, náklady a závazky. Nelze se spoléhat pouze na tvrzení žadatele o úvěr uváděná např. v žádosti o úvěr. Nesplnění této povinnosti zakládá neplatnost smlouvy o úvěru dle § 86 z. s. ú.“ Ověření úvěruschopnosti dlužníka dle nálezu Ústavního soudu III. ÚS 4129/18 je požadavek samozřejmý pro platnost smluvního ujednání, i kdyby neplynul ze zákona, odtud se rovněž podává ústavně konformní výklad posuzování úvěruschopnosti, zkoumání je třeba doložit k realizaci práva na soudní ochranu spotřebitele, což odpovídá citovanému rozhodnutí Nejvyššího správního soudu i ve Sbírce soudních rozhodnutí publikovanému NS ČR 33 Cdo 2178/2018. Soud se proto nedomnívá, že materiální pojetí užité ve skutkově odlišné věci o vydání bezdůvodného obohacení pro tvrzení o neplatnosti spotřebitelského úvěru pro nedostatečné ověření úvěruschopnosti, ale při jeho dobrovolném splnění, v NS ČR 33 Cdo 1819/2023 ze dne datum lze vnímat jako ustálenou judikaturu, nadto v dané byl podán euro konformní výklad rozhodnutí ESD C – 755/22 z datum, který plně odkázal na potřebu zkoumat doložení úvěruschopnosti věřitelem, tedy na formální pojetí a ochranu spotřebitele spojil i s tím, že i při splnění závazku spotřebitelem lze takovou neplatnost vyslovit, jinak by nedošlo na splnění cílů úpravy a k naplňování dané povinnosti věřiteli.

19. Spotřebitel je dle § 87 odst. 1 věty třetí v případě neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Dle judikátu NS ČR sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 ze dne datum se jedná o zvláštní právní úpravu bezdůvodného obohacení se splatností, která nastane teprve rozhodnutím soudu či dohodou stran, nelze proto přiznat úroky z prodlení, k navrácení je zde pouze poskytnutá jistina.

20. Podle § 87 odst. 2 z. č. 257/2016 Sb.: Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. V souladu s odst. 3 změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.

21. Dle rozhodnutí NS ČR sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 ze dne datum se soud zabývá i výší sjednaných úroků: nepřiměřená, a proto neplatná pro rozpor s dobrými mravy, jsou ujednání o úrocích několikanásobně překračujících (nad dva až trojnásobek) obvyklé úrokové sazby bank, oddělitelnost obsahu ujednání je třeba zkoumat i z hlediska okolností uzavření. Dle judikátu NS ČR sp. zn. 33 Cdo 60/2021 v případě oddělitelnosti této části smlouvy by úroky náležely ve výši dle § 110 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelské úvěru (repo sazba platná v době uzavření smlouvy). K oddělitelnosti ujednání o úroku v úvěrové smlouvě dospěl judikát sp. zn. 29 Cdo 4498/2007, podle něhož neplatnost ujednání o úrocích nezpůsobuje sama o sobě (vzhledem k povaze takové smlouvy a k jejímu obsahu) neplatnost smlouvy o úvěru jako celku. Je zde však bohatá pozdější judikatura Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. 20 Cdo 2464/2020, ze dne datum, sp. zn. 20 Cdo 1857/2019, ze dne datum, sp. zn. 20 Cdo 3811/2019, ze dne datum, sp. zn. 20 Cdo 2884/2019, ze dne datum, sp. zn. 20 Cdo 75/2020, či ze dne datum, sp. zn. 20 Cdo 2834/2020 pracující s neoddělitelností. Nadto k neoddělitelnosti lze uvážit i judikaturu k šikanózním a lichevním smlouvám hodnotícím hrubý nepoměr vzájemných plnění, například NS ČR 30 Cdo 4665/2009, 32 Cdo 1490/2019, I.ÚS 3308/16. Zkoumání zájmu obou stran na ujednaném a neoddělitelnost obsahu, na kterém měla zájem právě silnější strana (na vysokém úroku, ten si prosadila) zastává unijní judikatura, k tomu rozhodnutí Soudního dvora EU, C-377/14 ze dne datum, Radlingerovi v. právnická osoba. o kumulativní zkoumání smluvních ujednání, i kdyby na nich silnější strana později netrvala, co do závaznosti vůči spotřebiteli. To dle soudu více odpovídá nové úpravě oddělitelnosti dle § 576 o. z., oproti staré úpravě v § 41 z. č. 40/1964, ten se zaměřoval jen na formální oddělitelnost, zatímco nová úprava směřuje i k materiálnímu pojetí, hodnotit se má zájem obou stran na sjednání.

22. Dle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1969 o. z. může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení, vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.

23. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením č. 351/2013 Sb., spotřebitelské smlouvy nesmí ani při sjednání úroku z prodlení tuto výši přesáhnout dle § 122 odst. 1 písm. b) z. č. 256/2017 Sb., o spotřebitelském úvěru.

24. Podle ustanovení § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 o. z. s postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva a povinnosti s ní spojená. Podle § 1882 odst. 1 o. z, dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli nebo se s ním jinak vyrovná.

25. Soud má za prokázané postoupení pohledávky na žalobkyni včetně oznámení žalované, a tedy účinků postoupení vůči ní, a poskytnutí částky částka žalované právní předchůdkyní, kde původním titulem byla smlouva o spotřebitelském úvěru. Nedošlo však na zkoumání úvěruschopnosti bez důvodných pochybností, když žalobkyně soudu předložila pouze svou zprávu o posouzení, neplyne z ní však, jak byly ověřeny příjmy Anonymizováno. Kč, která měla žalovaná prohlásit ani co přesně vyplývalo z databází SOLUS a CRIF, zda neexistence jiných závazků či jen to, že žalovaná je měla a nedošlo k zesplatnění, přitom jiné závazky ovlivňují výši příjmů pro pozdější splátky, stejně tak není soudu zřejmé, proč by žalovaná neměla mít náklady životní a na bydlení, z čeho to vyplývalo. Soud proto nemá ověření úvěruschopnosti po příjmové stránce ani výdajové za řádné, jsou zde důvodné pochybnosti, a proto i neplatnost závazku. Lze proto přiznat jen zbývající jistinu, zde částka (žalované byla prokazatelně poskytnuta částka částka, přičemž bylo prokázáno, že žalovaná uhradila celkem částka). Ve zbytku pak soud musel žalobu zamítnout. Žalovaná netvrdila ani neprokázala, že svůj dluh vůči žalobkyni splnila, že jí povinnost k zaplacení celkové dlužné částky nevznikla nebo že by zanikla na základě jiné skutečnosti.

26. Lhůta k plnění byla stanovena zákonná obecná (§ 160 odst. 1 o. s. ř.), neboť žalovaná v řízení zůstala nečinná a spor o přiměřenou dobu k vrácení rozhoduje soud k návrhu (§ 87 odst. 1 ve spojení s odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru).

27. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., neboť žalobkyně měla ve věci úspěch jen částečný, soud proto v souladu s nálezem Ústavního soudu České republiky sp. zn. I. ÚS 2717/08 ze dne datum náhradu nákladů poměrně rozdělil. Požadoval-li žalobkyně ke dni datum zaplacení celkem částky částka (včetně kapitalizovaných úroků z prodlení) a byla žalobkyni přiznána pouze částka částka, měla žalobkyně úspěch pouze do 60,76 %. Odečte-li soud od úspěchu 60,76 % neúspěch 39,24 %, má žalobkyně nárok na 21,52 % účelně vynaložených nákladů řízení. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky částka za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky částka za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka dle § 14b odst. 6 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka. Celkem by tedy žalobkyni náležela při plném úspěchu ve věci náhrada nákladů ve výši částka. Protože má však nárok pouze na 21,52 % z částka, přiznal soud žalobkyni na nákladech řízení částku částka. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci, prostřednictvím Okresního soudu v Liberci. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí.