31 C 62/2023

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudkyní Mgr. Vladimírou Medkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky 46 138,60 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 46 138,60 Kč s úroky z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 821,50 Kč od 6. 5. 2021 do 27. 1. 2022, ve výši 8,25 % ročně z částky 1 821,50 Kč od 6. 6. 2021 do 27. 1. 2022, ve výši 8,5 % ročně z částky 1 821,50 Kč od 6. 7. 2021 do 27. 1. 2021, ve výši 8,5 % ročně z částky 1 821,50 Kč od 6. 8. 2021 do 27. 1. 2022, ve výši 8,5 % ročně z částky 1 821,50 Kč od 6. 9. 2021 do 27. 1. 2021, ve výši 8,5 % ročně z částky 1 821,50 Kč od 6. 10. 2021 do 27.1.2022, ve výši 8,5 % ročně z částky 1 821,50 Kč od 6. 11. 2021 do 27. 1. 2022, ve výši 8,5 % ročně z částky 1 821,50 Kč od 6. 12. 2021 do 27. 1. 2022, ve výši 11,75 % ročně z částky 1 821,50 Kč od 6. 1. 2022 do 27. 1. 2022 a ve výši 11,75 % ročně z částky 41 960,31 Kč od 29. 1. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 13 752,40 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni 46 138,60 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že uzavřela s žalovaným prostřednictvím klientského portálu na webových stránkách žalobce [webová adresa] dne [datum] smlouvu o úvěru č. [anonymizováno] ve smyslu § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen jako„ o. z.“) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen jako„ z. s. ú.“), na základě které poskytl žalobce žalovanému peněžní prostředky (jistinu) ve výši 50 000 Kč (dále jen jako„ smlouva o úvěru“). Před uzavřením smlouvy žalobkyně coby poskytovatel spotřebitelského úvěru dostál všem svým povinnostem stanovených zákonem o spotřebitelském úvěru včetně řádného posouzení úvěruschopnosti spotřebitele dle § 86 z. s. ú. Žalovaný se zavázal vrátit jistinu spolu s úrokem ve výši 15 074,31 Kč a úhradou za poskytnutí úvěru ve výši 499,69 Kč. Celková dlužná částka, která zahrnuje jistinu, úrok a úhradu za poskytnutí úvěru tak v souladu se smlouvou činila 65 574 Kč (dále jen jako„ celková dlužná částka“) a žalovaný byl povinen ji vrátit v 36 měsíčních splátkách ve výši 1 821,50 Kč. První splátka byla splatná dne [datum] a každá další splátka, až do úplného splacení celkové dlužné částky, byla splatná do měsíce po datu splatnosti bezprostředně předcházející splátky (k tomu Oznámení předpisu splátek). Pro případ, že žalovaný neuhradí kteroukoliv splátku řádně a včas, si účastníci řízení sjednali smluvní pokutu ve výši 0,10 % z příslušné dlužné částky, ohledně níž je žalovaný v prodlení, a to za každý den prodlení, přičemž smluvní pokuta je splatná v den následující po dni prodlení. Maximální výše této smluvní pokuty za prodlení s úhradou každé jednotlivé splátky činí v souladu se smlouvou o úvěru 500 Kč. V případě prodlení žalovaného s úhradou kterékoliv splátky je žalobce v souladu se smlouvou oprávněn zaslat žalovanému oznámení, kterým jej žalobkyně informuje o postoupení věci inkasnímu pracovníkovi žalobce k vymáhání a současně stanoví žalovanému 30denní lhůtu k uhrazení dlužných částek s tím, že nedojde-li k jejich uhrazení, bude zesplatněna dosud nesplacená část celkové dlužné částky spolu s částkami za výše uvedené upomínky a oznámení (dále jen jako„ oznámení“). Za toto oznámení náleží dle smlouvy o úvěru žalobkyni částku ve výši 1 500 Kč, která je tvořena částkou 750 Kč, která se skládá z účelně vynaložených nákladů spojených se zasláním a vyhotovením oznámení ve výši 250 Kč, smluvní pokuty ve výši 500 Kč a částky ve výši 750 Kč jako náhrady nákladů žalobce za činnost inkasního pracovníka. Žalovaný byl povinen uhradit 1. měsíční splátku nejpozději dne [datum] a každou následující, až do úplného splacení celkové dlužné částky, pak do měsíce po datu splatnosti bezprostředně předcházející splátky. Žalovaný neuhradil včas ani jednu splátku. Celkem žalovaný uhradil žalobci dne [datum] částku ve výši 1 821 Kč, dne [datum] částku ve výši 1 821 Kč, dne [datum] částku ve výši 1 821 Kč, dne [datum] částku ve výši 1 821 Kč, dne [datum] částku ve výši 1 821 Kč, dne [datum] částku ve výši 1 821 Kč, dne [datum] částku ve výši 1 821 Kč, dne [datum] částku ve výši 1 821 Kč, dne [datum] částku ve výši 1 821 Kč, dne [datum] částku ve výši 1 821 Kč, dne [datum] částku ve výši 1 821 Kč, dne [datum] částku ve výši 1 821 Kč a dne [datum] částku ve výši 1 821 Kč. Dále již žalobkyni neuhradil žalovaný ničeho. Poskytnuté plnění bylo v souladu s odst. 2 strany 7 smlouvy o úvěru započteno v následujícím pořadí: poplatky spojené s upomínkami (zahrnující účelně vynaložené náklady a smluvní pokuty za zaslání upomínek), úroky, úhrada za poskytnutí úvěru, jistina úvěru a na závěr k úhradě úroků z prodlení a dalších smluvních pokut a jiných částek. Žalobkyně zaslal žalovanému dne [datum] oznámení, na základě čehož jí v souladu se smlouvou o úvěru náleží právo na zaplacení částky ve výši 1 500 Kč. Oznámení bylo žalovanému doručováno dne [datum]. V souladu s výše uvedeným tak dne [datum] došlo k zesplatnění celkové dlužné částky. Celková výše nároku žalobce dle smlouvy o úvěru tak činí částku ve výši 46 138,60 Kč s příslušenstvím, která se skládá z dlužné jistiny nesplaceného úroku a nesplacené úhrady za poskytnutí úvěru v celkové výši 41 960,31 Kč, částky ve výši 1 500 Kč za zaslání oznámení a také ze smluvní pokuty ve výši 2 678,29 Kč pro prodlení s úhradou splátek [číslo] se splatností po dni prodlení se zaplacením splátky (maximální výše 500 Kč za splátku). Dále žalobce požadoval zákonný úrok z prodlení ve smyslu s § 1970 o. z. z měsíčních splátek [číslo] až [číslo] včetně, a to do dne předcházejícímu dni zesplatnění úvěru, tj. do [datum], a zákonný úrok z prodlení z částky 41 960,31 Kč ode dne následujícího po zesplatnění celé dlužné částky, tj. od [datum], do zaplacení.

2. Žalobkyně s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasila. Žalovaný se k výzvě soudu rozhodnout ve věci bez nařízení jednání nevyjádřil, a proto soud postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen o.s.ř., a ve věci rozhodl bez nařízení jednání, když vycházel z obsahu spisu a předložených listinných důkazů. Žalovanému byla tato výzva spolu se žalobou doručena náhradním způsobem (§ 49 odst. 4 o.s.ř.).

3. Ze smlouvy o úvěru ze č. [anonymizováno] soud zjistil, že dne [datum] byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena smlouva o úvěru, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 50 000 Kč, a žalovaná se zavázala vrátit částku celkem 65 574 Kč, která se skládala z jistiny ve výši 50 000 Kč, smluvního úroku ve výši 15 074,31 Kč (18 % ročně), úhrady za poskytnutí úvěru ve výši 499,69 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu s náklady spotřebitelského úvěru v 36 měsíčních splátkách (návratnost do 3 let) ve výši 1 821,50 Kč. Pro případ, že žalovaného neuhradí kteroukoliv splátku řádně a včas, si účastníci řízení sjednali smluvní pokutu ve výši 0,10 % z příslušné dlužné částky, ohledně níž je žalovaný v prodlení, a to za každý den prodlení, přičemž smluvní pokuta je splatná v den následující po dni prodlení. Maximální výše této smluvní pokuty za prodlení s úhradou každé jednotlivé splátky činí v souladu se smlouvou o úvěru 500 Kč. V případě prodlení žalovaného s úhradou kterékoliv splátky je žalobkyně v souladu se smlouvou oprávněna zaslat žalovanému oznámení, kterým jej žalobkyně informuje o postoupení věci inkasnímu pracovníkovi žalobkyně k vymáhání a současně stanoví žalovanému 30denní lhůtu k uhrazení dlužných částek s tím, že nedojde-li k jejich uhrazení, bude zesplatněna dosud nesplacená část celkové dlužné částky spolu s částkami za výše uvedené upomínky a oznámení (dále jen jako„ oznámení“). Za toto oznámení náleží dle smlouvy o úvěru žalobkyni částka ve výši 1 500 Kč, která se skládá z účelně vynaložených nákladů spojených se zasláním a vyhotovením oznámení ve výši 250 Kč, smluvní pokuty ve výši 500 Kč a částky ve výši 750 Kč jako náhrady nákladů žalobce za činnost inkasního pracovníka. Ve smlouvě bylo zahrnuto prohlášení žalovaného o pravdivosti doložených informací k ověření bonity a že obdržel předsmluvní informace k danému úvěru.

4. Z potvrzení o provedení platby bylo zjištěno, že žalobkyně žalovanému dne [datum] poskytla 50 000 Kč bezhotovostní platbou na bankovní účet [číslo]. Výpis tohoto účtu žalovaný jako majitel účtu poskytl i k ověření úvěruschopnosti.

5. Z oznámení o předpisu splátek byla zjištěna splatnost jednotlivých splátek. Žalovaný byl povinen uhradit 1. měsíční splátku nejpozději dne [datum] a každou následující, až do úplného splacení celkové dlužné částky, pak do měsíce po datu splatnosti bezprostředně předcházející splátky.

6. Z kopie občanského a řidičského průkazu bylo zjištěno, že žalobkyně si před uzavřením smlouvy ověřila totožnost žalovaného.

7. Z pracovní smlouvy žalovaného ze dne [datum] a dodatku ze dne [datum] vyplývá pracovní poměr žalovaného v pozici operátora výroby u zaměstnavatele [příjmení] [jméno] ([anonymizováno]) s.r.o. s prodloužením na dobu neurčitou. Dle výplatních pásek za do dobu 11, [číslo] a 1/ [rok] činila nejnižší mzda žalovaného 35 tis. Kč, v 01/ [rok] 47 tis Kč čistého, zaznamenány nebyly žádné exekuční srážky ze mzdy. Z výpisu z účtu žalovaného [číslo] za měsíc leden [rok] vyplývají úhrady označené jako půjčka 7 427 Kč, větší neoznačené výdaje 15 910 Kč a 3 000 Kč za útraty v řetězci [anonymizováno], celkem tyto větší výdaje 26 337 Kč. Podle výpisu z registru [anonymizováno] (registr platebních informací [právnická osoba]) byla u žalovaného evidována jedna skončená půjčka ve výši 10 tis. Kč.

8. Z dopisu adresovaného žalovaného ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně zaslala žalovanému oznámení o předání věci k vymáhání. Dopis obsahoval upozornění, že pokud žalovaný neuhradí aktuální dlužnou částku ve výši 43 471,98 Kč ve 30denní lhůtě od doručení výzvy, stane se následující pracovní den splatnou neuhrazená část celého poskytnutého úvěru. Dle historie zásilky byl dopis žalovanému odeslán dne [datum] a doručen dne [datum].

9. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně prostřednictvím svého zástupce vyzvala žalovaného k úhradě částky 45 993,92 Kč do 7 dnů od doručení výzvy s upozorněním na možné soudní řízení. Dle podacího lístku byla zásilka odeslána žalovanému dne [datum].

10. Po právní stránce soud posoudil závazkový vztah stran jako smlouvu o úvěru podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“). Podle § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle ustanovení § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

11. Smlouva s ohledem na povahu smluvních stran byla uzavřena v režimu spotřebitelského úvěru a dopadá na ni zvláštní úprava z.č. 256/2017 Sb., o spotřebitelském úvěru. Povinnost poskytovatele úvěru zkoumat úvěruschopnost a důsledky porušení této povinnosti upravuje ustanovení § 86 a § 87 z.č. 256/2017 Sb., o spotřebitelském úvěru.

12. Poskytne-li věřitel úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou (poskytovatel má poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet), je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu (věta třetí vložena novelou z.č. 96/2022 Sb. s účinností od 29.5.2022).

13. Dle ustanovení § 86 odst. 1 věty první je poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. V souladu s odst. 2 věty první poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

14. Soud je povinen v souladu se závěry Ústavního soudu sp.zn. III.ÚS 4129/18 ze dne 26.2.2019 zkoumat ověření úvěruschopnosti, důkazní břemeno přitom nese věřitel, dle judikátu Nejvyššího správního soudu sp.zn. 1 As 30/2015 ze dne 1.4.2015 (obdobně rozsudek Soudního dvora ze dne 18. 12. 2014, CA Consumer Finance proti [jméno] [příjmení], rozsudek Okresního soudu [obec] sp.zn. 38 C 296/2017): Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.). Důsledkem nesplnění povinnosti řádně ověřit úvěruschopnost (bez důvodných pochybností o schopnosti splácet) je absolutní neplatnost smlouvy, když dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně narušuje veřejný pořádek a ochrana spotřebitele má předcházet negativní celospolečenským dopadům jako je předlužení, sociální úpadek a nemožnost dostat se z dluhové pasti zvláště s přihlédnutím k tomu, že někteří spotřebitelé mají vnímání rizikovosti úvěrování značně posunuté. K takové neplatnosti smlouvy, a tedy k povinnosti soudu ji zkoumat (§ 588 o.z.), se vyslovily publikované právní věty z rozsudku Okresního soudu [obec] sp.zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] a Okresního soudu [obec] sp.zn. OS [obec] [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], a to již před novelou § 87 odst. 1 citovaného zákona, která nyní stanoví jasně povinnost soudu zkoumat i bez návrhu ověření úvěruschopnosti bez důvodných pochybností. Ustanovení má přitom procesní charakter, nedopadá na hmotně právní vztahy účastníků (nemění jejich práva a povinnosti), soud by ji měl aplikovat v soudním řízení.

15. Spotřebitel je dle § 87 odst. 1 věty třetí v případě neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Dle judikátu NS ČR sp.zn. 33 Cdo 3675/2021 ze dne 20.4.2022 se jedná o zvláštní právní úpravu bezdůvodného obohacení se splatností, která nastane teprve rozhodnutím soudu či dohodou stran, nelze proto přiznat úroky z prodlení, k navrácení je zde pouze poskytnutá jistina.

16. Dle rozhodnutí NS ČR sp.zn. 21 Cdo 1484/2004 ze dne 15.12.2004 se soud zabývá i výší sjednaných úroků: nepřiměřená, a proto neplatná, jsou ujednání o úrocích několikanásobně překračujících obvyklé úrokové sazby bank. Dle současného judikátu NS ČR sp.zn. 33 Cdo 60/2021 ve spojení s rozhodnutím sp.zn. 29 Cdo 4498/2007 se jedná o neplatnou (oddělitelnou) část smlouvy a úroky náleží ve výši dle § 110 odst. 1 z.č. 257/2016 Sb., o spotřebitelské úvěru (repo sazba platná v době uzavření smlouvy).

17. Dle § 1802 věty prvé o. z. mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Dle § 1803 o. z. se má za to, že se ujednaná výše úroků týká ročního období. Dle § 1804 o. z., není-li doba placení úroků ujednána, platí se úroky s jistinou a je-li listina splatná později než za rok, platí se úroky ročně pozadu. Dle § 1806 věty prvé o. z. úroky z úroků lze požadovat, bylo-li to ujednáno.

18. Podle ustanovení § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.

19. Dle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1969 o. z. může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení, vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.

20. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením č. 351/2013 Sb., spotřebitelské smlouvy nesmí ani při sjednání úroku z prodlení tuto výši přesáhnout dle § 122 odst. 1 písm.b) z.č. 256/2017 Sb., o spotřebitelském úvěru.

21. Podle § 122 odst. 1 písm.a) z.č. 256/2017 Sb., o spotřebitelském úvěru, má poskytovatel úvěru právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu.

22. Další poplatky jako plnění ze smlouvy mohou strany platně sjednat jako smlouvu nepojmenovanou dle ust. § 1746 odst. 2 o.z., ale ani taková ujednání by neměla dle § 1 odst. 2 o.z. porušovat dobré mravy a veřejný pořádek, odporovat zákonu (i ve smyslu jeho obcházení). I na ně by se vztahovala judikatura citovaná k výši úroku z prodlení ve smyslu posuzování výše požadovaných poplatků v návaznosti na smluvní povinnosti stran i z pohledu na celkovou částku k navrácení (srov. NS ČR sp.zn. 20 Cdo 1857/2019).

23. V řízení bylo prokázáno uzavření smlouvy o úvěru na dálku prostřednictvím webových stránek žalobce s ověřením totožnosti žalovaného doklady i účtem, k poskytnutí úvěru došlo dle výpisu z účtu žalovaného, ten měl úvěr vrátit spolu s úplatu za poskytnutí úvěru (úroky a poplatkem). Žalovaný předložené listiny nezpochybnil, ani nenamítal, že by se s nimi neseznámil, naopak ve smlouvě potvrzoval seznámení se s nimi i v rámci předsmluvních informací, stejně jako doložení pravdivých informací o své bonitě. K ověření úvěruschopnosti došlo dle soudu bez důvodných pochybností, i přes zjištěné závazky a výdaje dle výpisu z účtu, měl žalovaný dostatečný příjem na krytí splátek, měl dostatečnou rezervu na životní výdaje, přičemž příjem byl doložen pracovní smlouvu na dobu určitou a výplatními páskami bez exekučních srážek, závazky a výdaje výpisem a registrem dlužníků, přičemž po splatnosti byla evidována pouze jedna již skončená půjčka. Samotné příslušenství jistiny úvěru v podobě úroku a poplatku bylo sjednáno v přiměřené výši a neodporuje dobrým mravům, neobchází zákon. Bylo dále na žalovaném, aby prokázal, že k prodlení s vrácením úvěru, jak bylo sjednáno, nedošlo, že úvěr vrátil, popř. že dluh zanikl jinak (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29.4.2010 sp. zn. 33 Cdo 4378/2008). Žalovaný nic takového v řízení netvrdil, žádné námitky nevznesl a vrácení úvěru neprokázal.

24. Protože byly splněny i zákonné podmínky pro sjednání smluvní pokuty pro prodlení podle § 2048 a násl. o.z., uložil soud žalovanému zaplatit správně vyčíslenou smluvní pokutu. Smluvní pokuta nebyla shledána hrubě nepřiměřenou vzhledem k zajištěné povinnosti a způsobu jejího sjednání, a ani ujednání o ní nebylo shledáno jako nepřiměřenou smluvní podmínkou (§ 1813 o.z.). Obdobně se to týká i pokuty a paušálních poplatků spojených s vymáháním pohledávky.

25. Nárok na úrok z prodlení pak vzniká ze zákona okamžikem prodlení s placením. Splatnost jednotlivých dlužných splátek nastala dle splátkového kalendáře, splatnost zesplatněné zbylé části úvěru nastala následující pracovní den od uplynutí 30denní lhůty k úhradě od doručení oznámení o vymáhání pohledávky, to že se oznámení dostalo do sféry vlivu žalovaného, to bylo doloženo. Žalovaný neprokázal, že dluh splnil řádně a včas, a věřiteli tak vznikl rovněž nárok na úrok z prodlení (§ 1970 o.z.). Úrok z prodlení náleží ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ke dni okamžiku prodlení.

26. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 13 752,40 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 846 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) sestávající z částky 2 980 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů ve výši 300 Kč dle § 13 odst. 3 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 9 840 Kč ve výši 2 066,40 Kč. Ustálenost a opakovatelnost žalobního vzoru soud dle přehledu věcí žalobce zatím nezjistil, evidovánu má jen tuto žalobu.