31 C 8/2024

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudkyní Mgr. Vladimírou Medkovou ve věci žalobkyně: Anonymizováno., IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0, Anonymizováno 00 Anonymizováno - Anonymizováno zastoupená advokátem Anonymizováno. Anonymizováno Anonymizováno sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/1 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení částky Anonymizováno s příslušenstvím

I. Řízení se částečně zastavuje pro částka s úrokem z prodlení z této částky od datum do zaplacení ve výši 15% ročně.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Ve zbytku se žaloba zamítá.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala žalobou podanou dne datum zaplacení částky částku ve výši částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15,00 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a částku ve výši částka z titulu smlouvy o úvěru č. hodnota uzavřené mezi účastníky dne datum. Na základě této smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení až do výši částka s možností opakovaného čerpání a žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši částka do datum. Úvěr byl žalovanému vyplacen na účet tel. číslo/Anonymizováno prostřednictvím bankovního převodu z bankovního účtu dne datum v částce částka. Ke dni podání žaloby činí dlužná částka částka a skládá se z jistiny ve výši částka a poplatku za poskytnutí úvěru ve výši částka. Dále žalobkyně s odkazem na č. hodnota všeobecných obchodních podmínek požadovala smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z jistiny za období od datum do datum v celkové výši částka. Uhrazeno na úvěr bylo datum 5 000 Kč.

2. Úvěruschopnost byla dle žaloby ověřena na základě prohlášení žalovaného o jeho poměrech a v Centrální evidenci exekucí (dále jen „CEE“), insolvenčním rejstříku (dále jen „ISIR“), výpisu z registru PČR hledaných osob, výpisu z registru politicky aktivních osob (registr Starostové), výpisu katastrálního rejstříku – kontrola platnosti adresy, výpis z registru „sankční seznamy“ a interního registru historie klienta a podle interní metodiky schválené Českou národní bankou. ISIR byl a CEE byly ke dni datum negativní, CNCB (databáze NRKI, BRKKI) umožňovala splácení při ověření k datum. Žalobkyně ověřila platnost dokladu totožnosti v databázi MV ČR. Případně žalobkyně vycházela z žalovaným předložených výpisů z účtu a z výplatních pásek prokazujících jeho pravidelný příjem. Žalobkyní ověřená výše čistého měsíčního příjmu žalovaného činila částka, která umožňuje bezproblémové splácení úvěru ve výši poskytnuté žalovanému.

3. K výzvě soudu s poučením o možné ztrátě části sporu žalobkyně doložila výpisy účtu k ověření příjmů a výdajů, nedoložila výstupy NRKI, BRKI. Žalobkyně pro případ nedoložení platnosti úvěrové smlouvy již v žalobě žádala o přiznání bezdůvodného obohacení.

4. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

5. Protože žalovaná vzala žalobu zčásti o částka zpět pro správné zohlednění plnění žalovaného z datum, řízení soud dle § 96 odst. 1 o.s.ř. zčásti zastavil.

6. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním č. hodnota ze dne datum bylo zjištěno, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému částku až do výše částka s tím, že úvěr bude poskytován bezhotovostně na bankovní účet č. č. účtu. Nedílnou součástí smlouvy byly mj. právnická osoba podmínky a Sazebník, ve smlouvě bylo obsaženo prohlášení žalovaného o seznámení se s nimi a souhlasu s nimi. Žalobkyně poskytla úvěr v rámci svého podnikání, žalovaný zde nevystupoval jako podnikatel, úvěr neměl sloužit k podnikání, jednalo se o bezúčelový úvěr. Žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 3 510 v jedné splátce do datum. Celková částka, kterou se žalovaný zavázal vrátit činila částka. Ze právnická osoba podmínek bylo zjištěno, že pro případ prodlení s úhradou dlužné splátky byla ve sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně ohledně částky z níž je žalovaný v prodlení. Dále byla sjednána povinnost žalovaného nahradit účelně vynaložené náklady, které věřiteli vznikly v důsledku prodlení dlužníka ve výši dle Sazebníku. Dle Sazebníku žalobkyně náklady účtovala paušálně ve výši částka denně (tato částka je dána rozpočtením nákladů na osoby, které se podílejí na řešení prodlení spotřebitele, a to prostřednictvím telefonu, e-mailu či korespondence), maximálně však ve výši částka za jeden kalendářní měsíc vymáhání pohledávky. Smlouva samotná byla uzavřena dálkově, totožnost žalovaného byla ověřena skrze licenci AISP (PSD2), kdy majitelem účtu č. č. účtu byl žalovaný. Z listiny označené jako Autorizace ověření totožnosti vyplývá, že Ověření totožnosti spotřebitele bylo autorizováno distančním způsobem prostřednictvím ověření bankovního účtu.

7. Z Přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli vyplývá, že žalobkyně vyplatila úvěr bezhotovostně žalovanému na účet č. č. účtu dne datum částkou částka. Žalovaného jako vlastníka účtu i připsané plnění potvrdila příslušná banka dne datum.

8. Z listiny obsahující principy posuzování úvěruschopnosti bylo zjištěno, jakým způsobem žalobkyně ověřuje úvěruschopnost spotřebitelů, z jakých údajů a databází vychází a jaké metody a výpočty aplikuje. Z Výpisu o posouzení úvěruschopnosti u společnosti právnická osoba. bylo vyplývá, že žalobkyně vycházela ze skutečností, že žalovaný žije sám a pravidelných měsíčních výdajů uvedené žalovaným ve výši částka na půjčky a částka na bydlení. Výše měsíčního příjmu uvedené spotřebitelem částka a výše ověřených měsíčních příjmů částka. Regionální koeficient byl stanoven na 1. Dále žalobkyně vycházela z vypočítaných minimálních výdajů ve výši částka, rezervy pro výdaje ve výši částka a disponibilního příjmu ve výši částka. Posouzení úvěruschopnosti žalobkyně vyhodnotila jako úspěšné.

9. K ověření tvrzení žalovaného o příjmech, výdajích a závazcích žalobkyně nedoložila výstupy BRKI, NRKI, odkud by plynulo, zda byly splátky půjček uváděny správně a zda je spláceno. Doložen byl výpis účtu žalovaného za dobu od Anonymizováno do Anonymizováno, z něj však plynou za dobu 12 měsíců pravidelné příjmy v celkové výši částka jen od OSSZ, USBZ – Anonymizováno a jméno FO, které činí za 12 měsíců v průměru částka měsíčně, další příjmy tvoří opakované půjčky od právnická osoba právnická osoba, Anonymizováno Anonymizováno, právnická osoba., přičemž se nejedné o pravidelné příjmy, ale o dřívější závazky s povinností splácet a jen pravidelné trvalé příkazy činí částka měsíčně, naposledy v Anonymizováno/Anonymizováno, ovšem v Anonymizováno/Anonymizováno přibývají další půjčky dvě po částka od právnická osoba a u právnická osoba částka. Nebýt půjček, účet by byl v debetu. Příjmy se postupně snižovaly, stejně rozsah půjček, ne však jejich četnost, to je ještě z výpisu patrné.

10. Po právní stránce soud posoudil závazkový vztah stran jako smlouvu o úvěru podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“). Podle § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle ustanovení § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

11. Smlouva s ohledem na povahu smluvních stran byla uzavřena v režimu spotřebitelského úvěru a dopadá na ni zvláštní úprava z.č. 256/2017 Sb., o spotřebitelském úvěru. Povinnost poskytovatele úvěru zkoumat úvěruschopnost a důsledky porušení této povinnosti upravuje ustanovení § 86 a § 87 z.č. 256/2017 Sb., o spotřebitelském úvěru.

12. Dle § 87 odst. 1 věta citovaného zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou (poskytovatel má poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet), je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu (věta vložena novelou z.č. 96/2022 Sb. s účinností od datum).

13. Dle ustanovení § 86 odst. 1 věty první je poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. právnická osoba s odst. 2 věty první poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

14. Soud je povinen v souladu se závěry Ústavního soudu sp.zn. III.ÚS 4129/18 ze dne datum zkoumat ověření úvěruschopnosti, důkazní břemeno přitom nese věřitel, dle judikátu Nejvyššího správního soudu sp.zn. 1 As 30/2015 ze dne datum (obdobně rozsudek Soudního dvora ze dne datum, CA Consumer Finance proti jméno FO, rozsudek Okresního soudu adresa sp.zn. spisová značka): Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.). Důsledkem nesplnění povinnosti řádně ověřit úvěruschopnost (bez důvodných pochybností o schopnosti splácet) je absolutní neplatnost smlouvy, když dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně narušuje veřejný pořádek a ochrana spotřebitele má předcházet negativní celospolečenským dopadům jako je předlužení, sociální úpadek a nemožnost dostat se z dluhové pasti zvláště s přihlédnutím k tomu, že někteří spotřebitelé mají vnímání rizikovosti úvěrování značně posunuté. K takové neplatnosti smlouvy, a tedy k povinnosti soudu ji zkoumat (§ 588 o.z.), se vyslovily publikované právní věty z rozsudku Okresního soudu adresa sp.zn. spisová značka ze dne datum a Okresního soudu adresa sp.zn. OS adresa spisová značka ze dne datum, a to již před novelou § 87 odst. 1 citovaného zákona, která nyní stanoví jasně povinnost soudu zkoumat i bez návrhu ověření úvěruschopnosti bez důvodných pochybností. Ustanovení má přitom procesní charakter, nedopadá na hmotně právní vztahy účastníků (nemění jejich práva a povinnosti), soud by ji měl aplikovat v soudním řízení. Nadto zákon transponoval unijní směrnici a výklad by jí měl podléhat, k absolutní neplatnosti se vyslovil rozsudek SDEU z datum C-679/18.

15. Spotřebitel je dle § 87 odst. 1 věty třetí povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Dle judikátu NS ČR sp.zn. 33 Cdo 3675/2021 ze dne datum se jedná o zvláštní právní úpravu bezdůvodného obohacení se splatností, která nastane teprve rozhodnutím soudu či dohodou stran, nelze proto přiznat úroky z prodlení, k navrácení je zde pouze poskytnutá jistina.

16. Dle rozhodnutí NS ČR sp.zn. spisová značka ze dne datum se soud zabývá i výší sjednaných úroků: nepřiměřená, a proto neplatná, jsou ujednání o úrocích několikanásobně překračujících obvyklé úrokové sazby bank. Dle současného judikátu NS ČR sp.zn. spisová značka ve spojení s rozhodnutím sp.zn. spisová značka se jedná o neplatnou (oddělitelnou) část smlouvy a úroky náleží ve výši dle § 110 odst. 1 z.č. 257/2016 Sb., o spotřebitelské úvěru (repo sazba platná v době uzavření smlouvy).

17. Podle ustanovení § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.

18. Podle ustanovení § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.

19. Dle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1969 o. z. může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení, vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.

20. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením č. 351/2013 Sb., spotřebitelské smlouvy nesmí ani při sjednání úroku z prodlení tuto výši přesáhnout dle § 122 odst. 1 písm. b) z.č. 256/2017 Sb., o spotřebitelském úvěru.

21. Soud má za prokázané uzavření smlouvy o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 o. z. dle povahy stran v režimu spotřebitelského úvěru, že by se úvěr týkal podnikání žalovaného, to ze smlouvy neplyne, úvěr byl bezúčelový, byl vzat datum ve výši částka s návratností částky částka na úrocích a poplatcích při řádném splacení úvěru v jediné splátce do datum, přiměřeně byly ještě sjednány i poplatky a smluvní pokuta. Soud však nemá za prokázané ověření úvěruschopnosti v době uzavření smlouvy bez důvodných pochybností, na doloženém výpisu účtu nevykazoval žalovaný pravidelné příjmy přes 47 tis. Kč, soud se dopočítal pouze z 27,5 tis. Kč v průměru, jen trvalé příkazy zněly na částka před uzavření dalších půjček, ty je nutno brát jako dřívější závazky, které se mají před poskytnutím úvěru nového posuzovat, žalobkyně nedoložila ani výstupy z NRKI, BRKI, kde bylo možné zjistit dřívější závazky a jejich splácení, výši i platební morálku, ještě před záznamy v CEE a ISIR (CEE sleduje vykonatelné pohledávky, ISIR předlužení). Z výpisu účtu je patrné, že se příjmy žalovaného snižovaly, že do debetu se účet nedostával jen pro půjčky, trvalé příkazy již zněly na částka měsíčně, poté si dle účtu žalovaný vzal další tři půjčky, není tedy zřejmé, jak by splatil do měsíce žalovaný úvěr s poplatky. Ověření úvěruschopnosti má přitom bránit zadlužování, soud proto shledal smlouvu absolutně neplatnou pro neověření úvěruschopnosti bez důvodných pochybností a v souladu s judikaturou a § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru přiznal žalobci k zaplacení pouze zbývající výši jistiny úvěru z částka méně částka tedy částka, která byla vyplacena žalovanému a měl by ji jako bezdůvodné obohacení vrátit, ve zbytku došlo na zamítnutí žaloby.

22. Lhůta k plnění byla stanovena zákonná obecná (§ 160 odst. 1 o.s.ř.), neboť žalovaný v řízení zůstal nečinný a spor o přiměřenou dobu k vrácení rozhoduje soud k návrhu (§ 87 odst. 1 ve spojení s odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru).

23. Žalobkyně vůbec nebyla úspěšná s nárokem na smluvní pokutu, žalovanému však náklady nevznikly, nevyjadřoval se k věci. Zbylý nárok včetně úroků z prodlení činí ke dni vyhlášení částka, počítáno včetně částky zpětvzetí, neboť částečné zastavení procesně nezavinil žalovaný, důvodem nebylo jeho plnění v průběhu řízení po podání žaloby, ale nesprávně zohlednění plnění před podání žaloby. Úspěch žaloby je zde pro částku částka, z 52%, neúspěch z 48 %, protože poměr úspěchu a neúspěchu je nepatrný (4%), soud náhradu nákladů nepřiznal žádnému z účastníků. Vycházel přitom z ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. ve spojení s § 146 odst. 2 o.s.ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Liberci. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.