31 C 9/2025

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudkyní Mgr. Vladimírou Medkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Anonymizováno bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky Anonymizováno Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka a úrok 8,05 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, smluvní úrok z prodlení 8,05 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, kapitalizovaný úrok ve výši částka od datum do datum, kapitalizovaný smluvní úrok z prodlení ve výši částka od datum do datum, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala žalobou podanou dne datum, doplněnou podáním ze dne datum, vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku částka a úrok 8,05 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, smluvní úrok z prodlení 8,05 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, kapitalizovaný úrok ve výši částka od datum do datum, kapitalizovaný smluvní úrok z prodlení ve výši částka od datum do datum. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovaným uzavřela dne datum Smlouvu o úvěru č. Anonymizováno (dále jen „Smlouva“), na jejímž základě byl žalovanému poskytnut bezúčelový spotřebitelský úvěr ve výši částka, který mohl být čerpán pouze jednorázově ke dni datum převodem ze strany žalobkyně na bankovní účet č. č. účtu, který je veden právě na jméno žalovaného. Součástí smlouvy byly obchodní podmínky. Žalobkyně byla oprávněna zasílat žalovanému upomínky a výzvy a účtovat mu za to poplatky, a to ve výši částka za upomínky a částka za výzvy. Dále bylo mezi účastníky sjednáno pojištění úvěru, na jehož základě byl žalovaný povinen hradit pravidelné poplatky za sjednané pojištění úvěru „právnická osoba – pojištění pro případ smrti nebo invalidity 3. stupně, pojištění pro případ pracovní neschopnosti a pojištění pro případ ztráty příjmu“ ve výši částka měsíčně. Žalobou požadované poplatky v celkové výši částka tedy představují pravidelné poplatky za pojištění úvěru ve výši 2 x částka za měsíc únor a březen Anonymizováno, celkem tedy částku částka a poplatek za zaslaní tří výzev k úhradě po částka, a to dne datum, dne datum a dne datum, tj. částka ve výši částka. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splácet, a to jak jistinu úvěru, tak současně úroky a poplatky dle Smlouvy, v pravidelných měsíčních splátkách, úrok byl sjednán ve výši 10,43 % ročně. Žalovaný svou povinnost nesplnil a nesplácel poskytnutý úvěr řádně a včas. Z tohoto důvodu žalobkyně využila svého práva a dlužnou částku vzniklou z předmětné Smlouvy č. Anonymizováno prohlásila za splatnou dne datum. Žalovaný na předmětný úvěr uhradil celkem částku částka, z níž částka částka byla použita na úhradu jistiny a částka částka na úhradu poplatků, smluvních úroků a úroků z prodlení. Žalobkyně žalovanému zaslala předžalobní upomínku ze dne datum, v níž žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky. Žalovaný však na tuto výzvu nereagoval a ničeho na dlužnou částku neuhradil.

2. Při posuzování úvěruschopnosti žalobkyně vycházela z údajů poskytnutých žalovaným. Žalobkyně vycházela z příjmu ověřeného na základě transakcí na běžném účtu, který vstupoval do výpočtu platební kapacity částka a výdajů, které vstupovaly do výpočtu platební kapacity částka. Platební kapacitu ve výši částka pro předpokládanou splátku částka vyhodnotila jako dostatečnou. Zadluženost žalovaného byla zjišťována z transakcí žalovaného a CBCB zprávy. Žalobkyně dále provedla kontrolu interních blacklistů, fraudlistů, delikvencí, dále kontrolu neplatných dokladů, insolvencí a exekucí. Žalobkyně dále ověřila, že bankovní účet žalovaného nevykazuje nestandardní transakce, které indikují zvýšené riziko možnosti nedostát svým závazkům. Žalobkyně také ověřila bonitu a úvěruschopnost žalovaného prostřednictvím registrů BRKI, NRKI a SOLUS. Žalovaný v těchto registrech neměl žádný negativní záznam.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, v řízení zůstal nečinný. Soud rozhoduje na základě zjištěného skutkového stavu věci (§ 153 odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“)) v rozsahu účastníky uplatněných tvrzení a důkazů (§ 101 odst. 1 písm. a) a b) o. s. ř.). Za situace, kdy žalovaný zůstal v řízení nečinný, tak soud vycházel z tvrzení žalobkyně a jí navržených a soudem provedených důkazů a rozhodl na základě takto zjištěného skutkového stavu.

4. Z žádosti o poskytnutí úvěru ze dne datum vyplývá, že žalovaný požádal žalobkyni o úvěr ve výši částka, jenž by mu měl být poskytnut na jeho bankovní účet. Žalovaný v žádosti uvedl, že jeho čistý měsíční příjem činí částka, pravidelné měsíční výdaje bez splátek úvěrů činí částka a splátky úvěrů bez kreditních karet a kontokorentů činí částka. Příjem byl doložen historií běžného účtu žalovaného.

5. Ze smlouvy o úvěru ze dne datum bylo zjištěno, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr do celkové výše úvěrového limitu částka, součástí smlouvy byly obchodní podmínky. Žalovaný se zavázal hradit úrok ve výši 10,43 % ročně a byl povinen splácet jistinu a úroky úvěru v 96 měsíčních anuitních splátkách ve výši částka vždy ke 14. dni v měsíci. První splátka byla splatná dne datum a poslední splátka měla být splacena dne datum. Roční procentní sazba nákladů činila 10,94 %, celková částka, kterou bylo třeba uhradit činila částka. Výše splátek včetně poplatku za pojištění činila částku ve výši částka. Sjednány byly rovněž poplatky za upomínky po částka a za výzvy po částka. Listinou předsmluvní informace ke spotřebitelskému úvěru bylo doloženo, že žalovanému byly poskytnuty předsmluvní informace.

6. K samotnému ověření úvěruschopnosti byly doloženy tvrzené výpisy z účtu žalovaného, kde odpovídají celkové součty příjmů a výdajů, pravidelná mzda ze společnosti Anonymizováno dle výpisů činila přibližně částka měsíčně, což odpovídá žádosti o úvěr, v databázi CBCB měl evidované 3 závazky v souhrnu splátek částka měsíčně.

7. Z výpisu z účtu za období od datum do datum bylo zjištěno, že žalobkyně zaslala dne datum na účet žalovaného, č. účtu: č. účtu, částku ve výši částka.

8. Z výpisu přijatých plateb na bankovním účtu žalovaného, č. účtu: č. účtu, bylo zjištěno, jaké platby byly v období před uzavřením úvěrové smlouvy připsány na účet žalovaného. Mimo jiné byla dne datum na účet připsána částka částka (výplata mzdy od společnosti Anonymizováno) a dne datum částka částka (od společnosti jméno FO jméno FO.). Účet žalovaného vykazoval kladné zůstatky.

9. Ze splátkového kalendáře bylo soudem zjištěno, jak žalovaný úvěr splácel, a že ke dni zesplatnění úvěru, tj. ke dni datum, činila dlužná jistina úvěru částku ve výši částka, dlužné poplatky částku ve výši částka, smluvní úrok částku ve výši částka a úrok z prodlení částku ve výši částka.

10. Z výzev k zaplacení dluhu bylo zjištěno, že žalobkyně žalovaného opakovaně upomínala na prodlení s úhradou splátek úvěru a vyzývala žalovaného k úhradě dlužných částek, což odpovídá nároku na poplatek za odeslání tří výzev.

11. Z poslední výzvy k zaplacení dluhu ze dne datum bylo zjištěno, že žalobkyně žalovaného vyzvala k zaplacení dlužné částky, kterou ke dni datum eviduje ve výši částka (splátka včetně úroků, úroků z prodlení a poplatku částka za odeslání výzvy a nepovolený záporný zůstatek na běžném účtu včetně úroků z prodlení) s tím, že pokud žalovaný dlužnou částku neuhradí do datum, žalobkyně úvěr zesplatní. Dle dodejky byla výzva odeslána dne datum.

12. Z oznámení o zesplatnění úvěru ze dne datum bylo zjištěno, že žalobkyně prohlásila ke dni datum všechny pohledávky z poskytnutého úvěru za splatné a vyzvala žalovaného k úhradě celého dluhu, který ke dni datum činí částka. Dle dodejky bylo oznámení odesláno dne datum.

13. Z předžalobní upomínky ze dne datum bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši částka, a to nejpozději do dne datum.

14. Po právní stránce soud posoudil závazkový vztah stran jako smlouvu o úvěru podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“). Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle ustanovení § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

15. Smlouva s ohledem na povahu smluvních stran byla uzavřena v režimu spotřebitelského úvěru a dopadá na ni zvláštní úprava z. č. 256/2017 Sb., o spotřebitelském úvěru. Povinnost poskytovatele úvěru zkoumat úvěruschopnost a důsledky porušení této povinnosti upravuje ustanovení § 86 a § 87 z. č. 256/2017 Sb., o spotřebitelském úvěru.

16. Dle § 87 odst. 1 věta citovaného zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou (poskytovatel má poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet), je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu (věta vložena novelou z. č. 96/2022 Sb. s účinností od datum).

17. Dle ustanovení § 86 odst. 1 věty první je poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. V souladu s odst. 2 věty první poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

18. Soud je povinen v souladu se závěry Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 4129/18 ze dne datum zkoumat ověření úvěruschopnosti, důkazní břemeno přitom nese věřitel, dle judikátu Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 As 30/2015 ze dne datum (obdobně rozsudek Soudního dvora ze dne datum, CA Consumer Finance proti jméno FO, rozsudek Okresního soudu adresa sp. zn. spisová značka): Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.). Důsledkem nesplnění povinnosti řádně ověřit úvěruschopnost (bez důvodných pochybností o schopnosti splácet) je absolutní neplatnost smlouvy, když dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně narušuje veřejný pořádek a ochrana spotřebitele má předcházet negativní celospolečenským dopadům jako je předlužení, sociální úpadek a nemožnost dostat se z dluhové pasti zvláště s přihlédnutím k tomu, že někteří spotřebitelé mají vnímání rizikovosti úvěrování značně posunuté. K takové neplatnosti smlouvy, a tedy k povinnosti soudu ji zkoumat (§ 588 o. z.), se vyslovily publikované právní věty z rozsudku Okresního soudu adresa sp. zn. spisová značka ze dne datum a Okresního soudu adresa sp. zn. OS adresa Anonymizováno ze dne datum, a to již před novelou § 87 odst. 1 citovaného zákona, která nyní stanoví jasně povinnost soudu zkoumat i bez návrhu ověření úvěruschopnosti bez důvodných pochybností. Ustanovení má přitom procesní charakter, nedopadá na hmotně právní vztahy účastníků (nemění jejich práva a povinnosti), soud by ji měl aplikovat v soudním řízení. Nadto zákon transponoval unijní směrnici a výklad by jí měl podléhat, k absolutní neplatnosti se vyslovil rozsudek SDEU z datum C-679/18.

19. Spotřebitel je dle § 87 odst. 1 věty třetí v případě neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Dle judikátu NS ČR sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 ze dne datum se jedná o zvláštní právní úpravu bezdůvodného obohacení se splatností, která nastane teprve rozhodnutím soudu či dohodou stran, nelze proto přiznat úroky z prodlení, k navrácení je zde pouze poskytnutá jistina.

20. Podle § 87 odst. 2 z. č. 257/2016 Sb.: Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. V souladu s odst. 3 změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.

21. Dle rozhodnutí NS ČR sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 ze dne datum se soud zabývá i výší sjednaných úroků: nepřiměřená, a proto neplatná pro rozpor s dobrými mravy, jsou ujednání o úrocích několikanásobně překračujících obvyklé úrokové sazby bank, oddělitelnosti obsahu ujednání je třeba zkoumat i z hlediska okolností uzavření. Dle judikátu NS ČR sp. zn. 33 Cdo 60/2021 v případě oddělitelnosti této části smlouvy by úroky náležely ve výši dle § 110 odst. 1 z.č. 257/2016 Sb., o spotřebitelské úvěru (repo sazba platná v době uzavření smlouvy). K oddělitelnosti ujednání o úroku v úvěrové smlouvě dospěl judikát sp. zn. 29 Cdo 4498/2007, podle něhož neplatnost ujednání o úrocích nezpůsobuje sama o sobě (vzhledem k povaze takové smlouvy a k jejímu obsahu) neplatnost smlouvy o úvěru jako celku.

22. Dle § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

23. Další poplatky jako plnění ze smlouvy mohou strany platně sjednat jako smlouvu nepojmenovanou dle ust. § 1746 odst. 2 o. z., ale ani taková ujednání by neměla dle § 1 odst. 2 o. z. porušovat dobré mravy a veřejný pořádek, odporovat zákonu (i ve smyslu jeho obcházení). Z publikovaných soudních rozhodnutí lze zmínit rozsudek Obvodního soudu pro adresa č. j. spisová značka ze dne datum, kde i v případě podnikatele hodnoceného jako slabší strana adhézní úvěrové smlouvy (k tomu obecně i rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sen. zn. 23 ICdo 56/2019), byla smlouva shledána pro rozpor s dobrými mravy absolutně neplatnou i s ohledem na výši poplatku za sjednání a čerpání úvěru, který sám o sobě vedle požadovaných úroků a dalšího sankčního příslušenství s krátkou dobou splatnosti úvěru, dosahoval téměř výše úvěru.

24. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením č. 351/2013 Sb., spotřebitelské smlouvy nesmí ani při sjednání úroku z prodlení tuto výši přesáhnout dle § 122 odst. 1 písm. b) z. č. 256/2017 Sb., o spotřebitelském úvěru.

25. Soud má za prokázané platné uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, kdy žalobkyně úvěr poskytla a bylo povinností žalovaného úvěr řádně splácet včetně smluvených a dle soudu co do výše přiměřených úroků včetně poplatku pojištění. Protože se dostal žalovaný do prodlení, došlo na zesplatnění v souladu s ujednáním smluvních stran a vznikl nárok i na úroky z prodlení a poplatky upomínek, i výši poplatků má soud za přiměřenou. Platnost smlouvy odpovídá i ověření úvěruschopnosti žalovaného bez důvodných pochybností před uzavřením smlouvy, žalovaný měl pravidelné příjmy ze zaměstnání, příjem i při dřívějších závazcích byl dostatečný na splácení i úhradu nezbytných výdajů bydlení a životních potřeb při srovnání s normativními náklady bydlení a životním minimem a dostačoval i na předchozí závazky. Soud proto vyhověl žalobě jako důvodné.

26. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení dle výroku II. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (úkony před podání žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 %, jehož je právní zástupce plátcem. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci, prostřednictvím Okresního soudu v Liberci. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí.