32 C 178/2020

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl soudkyní JUDr Reginou Sypeckou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený opatrovníkem titul titul . jméno příjmení , advokátem se sídlem adresa o zaplacení částky 13 241,39 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 13 241,39 Kč s 10 % úrokem z prodlení ročně z částky 13 241,39 Kč od 10. 3. 2020 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci na nákladech řízení 7 914,80 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobce.</b> 1. Žalobou podanou u zdejšího soudu se žalobkyně domáhá zaplacení 13 241,39 Kč s úrokem z prodlení. Žalobu odůvodnila tím, že dne 29. 11. 2019 byla ze strany obchodníka ukončena smlouva na dodávku elektrické energie, a to ve vztahu k odběrnému místu [ulice a číslo], [obec]. V době ukončení smlouvy činil stav elektroměru 10 917 kWh. Dne 7. 2. 2020 byl při kontrole odběrného místa zjištěn odběr elektřiny bez řádně uzavřené smlouvy na dodávku elektřiny po dobu 70 dnů, kdy stav elektroměru při demontáži činil 11 266 kWh. Množství neoprávněně odebrané elektřiny představuje rozdíl uvedených stavů. Výpočet škody za neoprávněný odběr elektřiny se provede vynásobením množství odebrané elektrické energie a ceny odchylky a ostatních regulovaných služeb stanovenou pro případ zjištění neoprávněného odběru ve výši podle příslušných cenových rozhodnutí Energetického regulačního úřadu. Tedy 349 kWh x 5, 71475 Kč/kWh = 1 994,44 Kč. Žalovaná částka se tak skládá ze škody za neoprávněný odběr elektřiny ve výši 1 994,44 Kč a z nákladů na zjištění neoprávněného odběru ve výši 11 246,95 Kč, které byly vyčísleny dle ceníku dodavatelské společnosti, a žalobkyně je externí společnosti zaplatila. Na částku 13 241,39 Kč byla žalobkyní vystavena faktura [číslo] kterou žalovaný neuhradil.

2. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud žalobkyni a žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.”) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání. Žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů založených ve spise.

3. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, jemu ustanovený opatrovník považoval nárok uplatněný žalobou za nesporný.

4. Z předložených listinných důkazů má soud za prokázané následující skutečnosti. U žalovaného byl kontrolou odběrného místa na adrese [adresa žalovaného], co mu smlouva na dodávku elektřiny byla dne 29. 11. 2019 ukončena se stavem elektroměru 10 917 kWh. Při kontrole činil stav elektroměru 11 266 kWh. (prokázáno Oznámením o výsledku kontroly odběrného místa a Protokolem o kontrole odběrného místa) Žalovaný tak neoprávněně odebral celkem 349 kWh silové elektřiny. Žalobkyni v důsledku kontroly vznikly náklady na zjištění neoprávněného odběru, který pro ni provádí dodavatelská společnost, za zjištění neoprávněného odběru žalobkyně zaplatila 11 246,95 Kč (zjištěno z Výpočtu náhrady škody a Čestného prohlášení) Fakturou [číslo] ze dne 17. 2. 2020, splatnou dne 9. 3. 2020 byla žalovanému vyúčtována škoda za neoprávněný odběr elektřiny a náhrada nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru ve výši 13 241,39 Kč (prokázáno uvedenou fakturou)

5. Při svém rozhodnutí soud vycházel z následujícího závěru o skutkovém stavu věci: Žalovaný do data splatnosti dne 9. 3. 2020 nezaplatil žalobkyni škodu způsobenou jí neoprávněným odběrem silové elektřiny v hodnotě 1 994,44 Kč a nenahradil jí náklady, které ve výši 11 246,95 Kč žalobkyně vynaložila na zjištění neoprávněného odběru.

6. Po právní stránce hodnotil soud věc tak, že žalobkyně jako provozovatel distribuční soustavy uplatnila nárok podle § 51 odst. 3 zák. č. 458/2000 Sb., podle kterého je při neoprávněném odběru elektřiny osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy je podle § 51 odst. 1 písm. a) její odběr bez právního důvodu, nebo pokud právní důvod odpadl. Podle § 9 odst. 1 vyhl. č. 82/2011 Sb. se primárně určuje množství skutečně odebrané elektřiny při neoprávněném odběru z náměru, a určuje je provozovatel distribuční soustavy, jinak je dle tohoto ustanovení (§ 9 odst. 3 - 8) musí vypočítat, nebylo-li změřeno. Výši náhrady škody pak provozovatel podle odst. 9 ocení cenou dle cenového rozhodnutí ERÚ. Škodou jsou kromě elektřiny samotné dle odst. 12 shodně se zákonem i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny v částce 11 246,95 Kč. Žalovaná neoznačila ani nepředložila žádný důkaz, že by žalovanou částku uhradila, případně že její povinnost k úhradě žalované částky nevznikla či zanikla na základě jiné skutečnosti. Soud proto považuje nárok žalobkyně na zaplacení jí v žalobě uplatněné částky za oprávněný a uložil žalovanému povinnost částku žalobci uhradit.

7. Protože žalovaný svoji povinnost zaplatit fakturu nesplnil řádně a včas, je v prodlení. Žalobkyni proto vznikl v souladu s § 1970 o.z. nárok na úrok z prodlení. Protože žalobkyně požaduje výši úroků z prodlení v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., je její nárok i v této části po právu a soud žalobě i v tomto směru vyhověl tak, jak je uvedeno ve výroku rozsudku shora.

8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 7 914,80 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty 13 241,39 Kč, tj. ve výši 1 660 Kč za jeden úkon právní služby. Jako účelně vynaložené soud podle § 11 ods.t 1 písm. a), d) a g) a. t. hodnotil všechny 3 vyúčtované úkony spočívající v převzetí věci, podání žaloby a výzva k plnění před podáním žaloby. Za každý ze 3 úkonů právní služby pak náleží paušální náhrada dle § 13 odst. 4 a. t. ve výši 300 Kč Náklady na účelné zastoupení žalobkyně tak činí 4 980 Kč jako odměna za úkony právní služby a 900 Kč jako paušální náhrada. Tím, že je advokát plátcem daně z přidané hodnoty, zvyšují se náklady na zastoupení o daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 5 880 Kč, tj. o 1 234,80 Kč. Celkové náklady proto činí 7 914,80 Kč.