32 C 215/2020

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl soudkyní JUDr. Reginou Sypeckou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky 5 378,26 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 5 378,26 Kč s 8,05 % úrokem z prodlení ročně z částky 5 378,26 Kč od 11. 11. 2016 do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 200 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci na nákladech řízení 400 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku. Žalobkyně podala u zdejšího soudu žalobu, kterou se domáhala zaplacení částky 5 378 Kč s tím, že s žalovaným uzavřela dne datum smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací, jejíž nedílnou součástí byly všeobecné obchodní podmínky žalobkyně (dále jen„ VPST“). Na základě této smlouvy se žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému veřejně dostupné služby elektronických komunikací včetně služeb třetích stran a žalovaný se zavázal za tyto služby včetně služeb třetích stran řádně platit ceny vyúčtované dle přísl. ust. všeobecných podmínek. Žalovaný však výše uvedenou povinnost řádně a včas hradit ceny služeb poskytnutých jí žalobcem porušil, když žalobci neuhradil z vyúčtování číslo splatné dne datum částku 5 378,26 Kč za poskytnuté platební transakce. Žalovanému byla dne 9. 1. 2017 zaslána upomínka k úhradě uvedené faktury. Dále žalobkyně požaduje 200 Kč za náklady spojené s uplatněním pohledávky. Žalovaný však do dnešního dne dluh nezaplatil. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, k žalobě ničeho nenamítal. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání ve smyslu ust. § 115a o.s.ř., vycházejíc z obsahu spisu a listinných důkazů, když žádný z účastníků nevyjádřil k výzvě soudu svůj nesouhlas s tímto postupem. Usnesení s výzvou bylo žalovanému spolu se žalobou doručeno do vlastních rukou. Na základě provedeného dokazování listinnými důkazy, vzal soud za prokázané, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o poskytování služeb elektronických komunikací (dále jen„ účastnická smlouva“) Podpisem objednávky žalovaný přijal i všeobecné obchodní podmínky žalobce (dále jen„ VPST“). Za dobu od datum do datum vyúčtoval žalobce žalovanému za služby třetích stran 5 378,26 Kč, přičemž tato částka byla splatná do 22. 10. 2016. Soud zkonstatoval, že smluvní vztah mezi účastníky za dobu, za kterou bylo žalobkyní provedeno vyúčtování, trval. Výši vyúčtování žalovaný nezpochybnil, ani neuvedl, že by žalovanou částku zaplatil či že mu povinnost částku zaplatit nevznikla. Podle ustanovení § 3 odst. 1 písm. g) zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku, platební službou je provedení platební transakce poskytovatelem služeb elektronických komunikací, jestliže je souhlas plátce s provedením platební transakce dáván prostřednictvím elektronického komunikačního zařízení. Na základě shora uvedených důkazů soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je oprávněný, přičemž aktivní legitimace žalobce k výběru ceny za služby třetích stran vyplývá z odst. číslo a číslo VPST, podle nichž žalobkyně byla povinna zajistit provedení transakce zadané prostřednictvím elektronického komunikačního zařízení a žalovaný byl povinen celou částku uhradit žalobkyni. Soud na základě toho žalobě v celém rozsahu vyhověl a žalovanému uložil zaplatit žalovanou částku tak, jak je ve výroku rozsudku uvedeno a to i včetně úroku z prodlení, na který vznikl žalobkyni podle ust. § 1970 o. z. nárok. Úrok z prodlení byl žalobkyni přiznán ode dne následujícího po dni splatnosti faktury, když tímto dnem se žalovaný dostal do prodlení s jejím zaplacením. O nákladech řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobkyně měla ve věci plný úspěch a náklady sestávají z náhrady zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč. Žalobkyni byla dále podle vyhlášky č. 254/2015 Sb. přiznána náhrada za uplatnění pohledávky, a to podle § 2 odst. 1 vyhlášky ve výši 100 Kč za každý úkon, neboť žalobkyně ve věci nebyla zastoupena advokátem, hodnota sporu nepřesahuje 50 000 Kč a soudu je ze své činnosti známo, že žaloba je podáním na ustáleném vzoru uplatněné týmž účastníkem řízení opakovaně. Žalobkyni byla proto přiznána náhrada ve výši 200 Kč, tj. za dva úkony (za výzvu k plnění a sepis žaloby podle § 11 ods. 1 písm. d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif) Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.