32 C 42/2021

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl dne 30.6.2021 soudkyní JUDr. Reginou Sypeckou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro: - zaplacení částky 675 Kč s přísl.

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 675 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 60,29 Kč, to vše do tří dnů po právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 1.126 Kč do tří dnů po právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobce. Žalobce podal u zdejšího soudu žalobu, kterou se domáhal vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 675 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tak, že žalovaný jako držitel televizního přijímače měl povinnost hradit televizní poplatek, a to od doby, kdy uplynula 30ti denní lhůta od doručení výzvy k přihlášení se jako poplatník televizního poplatku. Tuto svou povinnost žalovaný však řádně neplnil a v období roku 2019 a 2020, tak dluží částku 675 Kč. Žalobce vyzval žalovaného k úhradě celkové dlužné částky, žalovaný však svoji povinnost nesplnil ani v dodatečné lhůtě. S ohledem na prodlení žalovaného pak žalobce uplatňuje rovněž nárok na zaplacení úroků z prodlení v zákonné výši vždy od šestnáctého dne příslušného měsíce, v němž nebyl televizní poplatek zaplacen. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen o.s.ř., vycházejíc z obsahu spisu a předložených listinných důkazů, když žádný z účastníků k výzvě soudu nevyjádřil svůj nesouhlas s tímto postupem; žalovanému byla výzva soudu spolu se žalobou doručena ve smyslu § 49 odst. 4 o.s.ř. Podle ustanovení § 2 zákona odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, se platí televizní poplatek ze zařízení technicky způsobilého k individuálně volitelné reprodukci televizního vysílání bez ohledu na způsob příjmu (dále jen "televizní přijímač"). Podle ustanovení § 3 odst. 2 poplatníkem televizního poplatku je fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní televizní přijímač. Poplatník, který je fyzickou osobou, platí televizní poplatek z jednoho televizního přijímače, a to i v případě, že jich vlastní, drží nebo z jiného právního důvodu užívá více (§ 5 odst. 1), měsíční výše televizního poplatku činí od 1.1.2008 135 Kč (§ 6) a televizní poplatek je splatný nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce (§ 7 odst. 2). Vzhledem k tomu, že žalovaný jako poplatník televizního poplatku nedostál své zákonné povinnosti platit příslušný televizní poplatek, shledal soud žalobou uplatněný nárok důvodným a žalobě v tomto rozsahu vyhověl. Nárok žalobce na zaplacení úroku z prodlení nachází oporu v ustanovení § 1970 o.z., kdy dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení a jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 315/2013 Sb. Úrok z prodlení byl žalobci přiznán ode dne následujícího po dni splatnosti příslušného měsíčního poplatku, když tímto dnem se žalovaný dostal do prodlení s jeho platbou. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy žalobce měl plný úspěch ve věci a vznikl mu tak nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů a dále v souladu s nálezem Ústavního soudu sp.zn.

I. US 3344/2012. Účelně vynaložené náklady tedy spočívají v zaplaceném soudním poplatku 400 Kč. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.