33 C 10/2025

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Odvárkovou Švorčíkovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o snížení výživného pro zletilé dítě

I. Žaloba na snížení výživného pro žalovanou z částky , částka, na částku , částka, s účinností od , datum, , se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Návrhem podaným k Okresnímu soudu v Liberci dne , datum, se žalobce domáhal změny rozhodnutí o výživném vůči žalované. Uvedl, že řízení o zvýšení výživného zahájené na návrh matky v dubnu 2022 proběhlo bez jeho účasti, aniž by mu byla doručována soudní písemnost či umožněno se k věci vyjádřit, přestože podal odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně. Namítal, že o dalším průběhu řízení po podaném odvolaní nebyl informován a že rozhodnutí vyšší soudní úřednice ze dne , datum, bylo vydáno bez provedení dalšího jednání a bez možnosti jeho vyjádření. Žalobce dále zpochybňoval skutkové a podkladové závěry soudu, zejména pokud jde o výši jeho příjmů, vznik dluhu na výživném a stanovení výživného ve výši , částka, měsíčně se zpětnou účinností. Poukazoval na změnu svých osobních a majetkových poměrů, především na pokles příjmů v souvislosti se změnou zaměstnání a zdravotními obtížemi, a navrhoval, aby soud nově stanovil vyživovací povinnost v nižší částce, tedy ve výši , částka, měsíčně počínaje dnem , datum, .

2. Při jednání soudu dne , datum, žalobce uvedl, že proti rozhodnutí o stanovení výživného z roku 2022 podal odvolání, avšak dodatečně zjistil, že jeho podání mělo být doplněno osobně, k čemuž nedošlo. Popsal nepříznivý zdravotní a pracovní vývoj, když v únoru a březnu 2025 byl bez zaměstnání a zdravotně indisponován, bez finančních prostředků, přičemž následně obdržel podporu v nezaměstnanosti. Od , datum, byl žalobce zaměstnán u , právnická osoba, , kde dosahoval průměrného příjmu přibližně , částka, , avšak pracovní poměr byl ke dni , datum, ukončen dohodou, k čemuž podle jeho tvrzení byl fakticky donucen v souvislosti se stížnostmi na jeho osobu. Nové zaměstnání dosud zajištěno nemá. Uvedl, že výživné ve výši , částka, je mu strháváno ze mzdy, aniž by věděl, z jakého titulu, a není si jist, zda účet, na který je výživné zasíláno, skutečně náleží žalované. Dále uvedl své vyživovací povinnosti k dalším dvěma dětem, náklady na bydlení ve výši , částka, měsíčně a skutečnost, že již není v insolvenci. Namítal rovněž, že při předchozím stanovení výživného bylo vycházeno pouze z půlročního příjmu, nikoliv z příjmu za období dvanácti měsíců. K dalším tvrzením uvedl, že změnu poměrů spatřuje především v hrozící nezaměstnanosti, další skutečnosti ani důkazy již nenavrhl.

3. Žalovaná při jednání soudu dne , datum, uvedla, že výživné ve výši , částka, měsíčně jí je poukazováno přímo na její bankovní účet. Se žalobcem není v žádném kontaktu, o podání žaloby nebyla informována a žalobce jí nesdělil důvody podaného návrhu. Uvedla, že je studentkou druhého ročníku učebního oboru , adresa, , bydlí ve společné domácnosti s matkou, ke které finančně nepřispívá, a veškeré její životní náklady, včetně nákladů na školní pomůcky, kurzy a mimoškolní aktivity, hradí matka. Brigádní činnost nevykonává. Nad rámec stanoveného výživného jí žalobce nepřispívá a nikdy jej k dalším plněním ani nevyzývala.

4. Z provedených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav:

5. Ze spisu Okresního soudu v Liberci sp. zn. , spisová značka, bylo rozsudku ze dne , datum, na č.l. 182 zjištěno, že bylo s účinností od , datum, stanoveno výživné pro žalovanou ve výši , částka, měsíčně. Současně byl stanoven nedoplatek na výživném ve výši , částka, , který byl žalobce povinen uhradit ve splátkách po , částka, měsíčně spolu s běžným výživným, když výživné bylo zvýšeno k předchozímu rozsudku ze dne , datum, , který stanovil výživné částkou , částka, měsíčně s účinností od , datum, . Z odůvodnění rozsudku je zřejmé, že žalobce byl v té době v insolvenci a dosahoval příjmu ve výši , částka, až , částka, měsíčně, přičemž žalovaná byla studentkou prvního ročníku střední školy.

6. Ze spisu Okresního soudu v Liberci sp. zn. , spisová značka, bylo provedeno k důkazu odvolání žalobce na č.l. 185-186, ze kterého bylo zjištěno, že žalobce namítal nesprávné stanovení jeho průměrného příjmu, z něhož soud při určení výživného vycházel, když byl zohledněn pouze příjem za část roku 2021 a počátek roku 2022, nikoliv příjmy za celé sledované období. Dále namítal, že zvýšení výživného bylo odůvodněno nástupem žalované na střední školu, aniž by byly dle jeho názoru řádně doloženy zvýšené náklady na studium. Žalobce rovněž uvedl, že není v osobním kontaktu s žalovanou od roku 2015. K odvolání soud nepřihlížel, když odvolání bylo podáno emailem a ve smyslu § 42 odst. 2 o.s.ř. nebylo doplněno. Rozsudek nabyl právní moci dne , datum, .

7. Z dodatku k nájemní smlouvě žalobce na adrese , adresa, bylo zjištěno, že celkové náklady včetně záloh na energie jsou sjednány částkou , částka, .

8. Ze zprávy , právnická osoba, ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobce má pracovní poměr uzavřen na dobu určitou do , datum, s tím, že pracovní smlouva bude prodloužena. Dále bylo zjištěno, že u žalobce není evidována žádná srážka ze mzdy, pouze běžné výživné na žalovanou ve výši , částka, měsíčně. Dále bylo zjištěno, že žalobce v období od srpna 2025 do prosince 2025 dosahoval průměrného čistého příjmu ve výši , částka, .

9. Z dohody o rozvázaní pracovního poměru ze dne , datum, mezi žalobcem na straně zaměstnance a , adresa, jako zaměstnavatelem bylo zjištěno, že pracovní smlouva ze dne , datum, na pozici pracovník obslužné péče ve zdravotnictví je ukončena na základě vzájemné dohody dne , datum, , a to bez udání důvodů.

10. Podle § 910 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, dále jen o.z. předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost.

11. Podle § 911 o. z. výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.

12. Podle § 913 odst. 1 o. z. jsou pro určení rozsahu výživného rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného.

13. Podle § 913 odst. 3 o. z. je při hodnocení schopností a možností povinného třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti a zda jím dosahovaný příjem odpovídá příjmu, kterého by mohl dosahovat zejména vzhledem ke svému zdravotnímu stavu, vzdělání a kvalifikaci a také vzhledem k situaci na trhu práce v místě jeho pracoviště nebo bydliště. Při hodnocení majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje, a k míře, v jaké tak činí; přihlédne se popřípadě i k péči o rodinnou domácnost.

14. Podle § 915 odst. 1 o. z. životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte.

15. Podle § 163 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění (dále jen o. s. ř.), rozsudek odsuzující k plnění v budoucnu splatných dávek nebo k plnění ve splátkách je možno na návrh změnit, jestliže se podstatně změnily okolnosti, které jsou rozhodující pro výši a další trvání dávek nebo splátek. Nestanoví-li zákon jinak, je změna rozsudku přípustná od doby, kdy došlo ke změně poměrů.

16. Podle § 154 odst. 1 o.s.ř., pro rozsudek je rozhodující stav v době jeho vyhlášení. Dle odst. 2 jde-li o opětující se dávky, lze uložit povinnost i k plnění dávek, které se stanou spatnými teprve v budoucnu.

17. Na základě provedeného dokazování soud zjistil, že žalobci byla vyživovací povinnost vůči žalované naposledy stanovena rozhodnutím Okresního soudu v Liberci ze dne , datum, ve výši , částka, měsíčně, a to s účinností od , datum, . V době tohoto rozhodnutí byl žalobce v insolvenci a dosahoval příjmu v rozmezí přibližně , částka, až , částka, měsíčně a žalovaná byla studentkou střední školy. Ke dni , datum, , od něhož se žalobce domáhá snížení výživného, byl žalobce nadále zaměstnán, přičemž dosahoval příjmu ve výši , částka, měsíčně. Naproti tomu žalovaná nadále studuje a je odkázána na vyživovací povinnost rodičů.

18. Soud v předmětném řízení zkoumal, že došlo ke změně poměrů, která by odůvodňovala nové rozhodnutí ve věci ohledně výživného pro zletilou dceru žalobce. Hodnocení změny poměrů pak musí vždy vycházet pouze z těch skutečností, za kterých bylo vydáno původní rozhodnutí o výživném. Předchozí rozhodnutí o výživném nelze hodnotit a měnit z jiných důvodů než z hlediska změny poměrů a nelze posuzovat, zda v původním rozhodnutí bylo výživné stanoveno příliš vysoké, nebo naopak nepřiměřeně nízké či stanoveno na základě nesprávného zjištění poměrů účastníků. Tvrzení a důkazy soud hodnotil z hlediska změny poměrů a nikoli základu dříve stanovené výše výživného. Změna okolností odůvodňující nové rozhodnutí musí být podstatná a musí mít významný vliv na výši či další trvání dávek. Původní rozhodnutí však nelze změnit, jestliže ke změně má dojít teprve v budoucnu, neboť pro rozhodnutí je zásadní stav v době jeho vyhlášení.

19. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že v řízení nebyla tvrzena ani prokázána podstatná změna poměrů na straně žalobce, která by odůvodňovala změnu pravomocně stanovené vyživovací povinnosti. Námitky žalobce směřující proti skutkovým a právním závěrům předchozího rozhodnutí nejsou s ohledem ke shora uvedenému v tomto řízení právně významné. Soud se obsahem odvolání žalobce proti dřívějšímu rozhodnutí mohl zabývat pouze potud, že z něj vyplynulo, jaké výhrady žalobce proti původnímu stanovení výživného uplatňoval; tyto výhrady však samy o sobě změnu poměrů netvrdí ani neprokazují.

20. V projednávané věci žalobce ani přes poučení soudu ve smyslu § 118a odst. 1, odst. 3 o. s. ř. dostatečně konkrétně netvrdil, v čem má tvrzená změna poměrů oproti stavu existujícímu v době předchozího rozhodnutí spočívat, a současně neoznačil ani nepředložil důkazy, jimiž by takovou změnu prokázal. Naopak z provedeného dokazování vyplynulo, že příjmové poměry žalobce jsou v rozhodném období srovnatelné s poměry, z nichž soud vycházel při předchozím rozhodnutí o výživném. Zároveň bylo zjištěno, že v době předchozího rozhodnutí se žalobce nacházel v insolvenčním řízení, zatímco v současné době již v insolvenci není. Ani na straně žalované, která je i nadále studentkou střední školy, nedošlo k takové změně, která by odůvodňovala snížení výživného. Pokud žalobce v této souvislosti poukazoval na skončení svého pracovního poměru dohodou, soud konstatuje, že z provedeného dokazování vyplynulo, že tento pracovní poměr bude ukončen až ke dni , datum, , tedy až v době po vyhlášení tohoto rozsudku. Ke dni, od něhož se žalobce domáhal snížení výživného, jakož i ke dni rozhodování soudu, byl žalobce nadále zaměstnán a pobíral příjem ze závislé činnosti. Za této situace proto nelze dovodit, že by již v rozhodném období došlo na straně žalobce k takové změně jeho výdělečných možností, která by sama o sobě odůvodňovala zásah do pravomocně stanovené vyživovací povinnosti. Rozhodující je stav existující v době vyhlášení rozsudku, nikoli budoucí nejistý vývoj. Soud proto nemohl vycházet z pouhé možnosti, že žalobce si v budoucnu nové zaměstnání nezajistí. Ani skutečnost, že žalobce hradí náklady na bydlení, sama o sobě neprokazuje podstatnou změnu poměrů, neboť tyto náklady žalobce nespojil s konkrétní změnou oproti stavu existujícímu v době předchozího rozhodnutí o výživném. Rovněž okolnost, že z jeho mzdy nejsou prováděny jiné srážky než běžné výživné, nevypovídá o zhoršení majetkových či výdělkových poměrů žalobce a nemůže bez dalšího odůvodnit snížení vyživovací povinnosti.

21. Soud uzavřel, že v řízení nebyly tvrzeny ani prokázány takové nové skutečnosti, z nichž by bylo možno dovodit relevantní změnu v schopnostech, možnostech nebo majetkových poměrech žalobce či v poměrech žalované oproti poměrům, z nichž soud vycházel při předchozím rozhodnutí o výživném. S ohledem na to soud dospěl k závěru, že nebyly splněny zákonné předpoklady pro změnu pravomocně stanovené vyživovací povinnosti. Za této situace proto soud návrh na snížení výživného na částku , částka, od , datum, jako nedůvodný zamítl.

22. Pro úplnost soud dodává, že dojde-li v budoucnu ke skutečné a prokázané změně poměrů na straně žalobce nebo žalované, nic nebrání tomu, aby byl podán nový návrh na změnu výživného. Takové řízení by však muselo vycházet z nové, konkrétně tvrzené a prokázané změny poměrů.

23. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 151 odst. 1 o. s. ř. Žalovaná byla ve věci plně úspěšná, a měla by proto právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení vůči žalobci, který ve věci úspěch neměl. Žalovaná však netvrdila ani nedoložila, že by jí v řízení nějaké náklady vznikly, a ze spisu vznik takových nákladů rovněž nevyplývá. Soud proto rozhodl tak, že se žalované náhrada nákladů řízení nepřiznává.