33 C 15/2024

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Odvárkovou Švorčíkovou ve věci žalobců: a) Jméno žalobce A , narozený Datum narození žalobce A b) Jméno žalobce B , narozená Datum narození žalobce B bytem Adresa žalobce B oba zastoupeni advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o návrhu na zrušení výživného pro zletilé dítě

I. Žaloba na zrušení vyživovací povinnosti žalobců k žalované se zamítá.

II. Žalobci jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši , částka, , a to do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám , Jméno advokáta, , advokáta sídlem , adresa, .

1. Žalobci dne , datum, podali návrh na zrušení vyživovací povinnosti ke zletilé , jméno FO, , nar. , Datum narození žalované, , že jako rodiče žalované jsou zavázáni přispívat na výživu žalované (žalobkyně částkou , částka, , , Anonymizováno, žalobce částkou , částka, ). Vztahy mezi účastníky jsou narušené. Byl činěn pokus o zlepšení, to však trvalo zhruba do covidové pandemie. S žalobcem neměla žalovaná vztah dobrý již před prvotním rozhodnutím soudu. Žalobce nebyl s dcerou v kontaktu téměř šest let, dcera ho odmítala a již od svých 13 let preferovala prarodiče, u nichž od této doby také žila. Vztah s žalobkyní se po pandemii COVID-19 výrazně zhoršil, komunikace je minimální, omezená na SMS zprávy. Dcera matku opakovaně odmítá, sdělila jí, že nechce, aby o ní zjišťovala informace, zablokovala ji na sociálních sítích a kontaktuje ji pouze v souvislosti s výživným. Naposledy se viděly krátce v červnu , Anonymizováno, , předtím na podzim , Anonymizováno, . Žalovaná je od roku , Anonymizováno, zletilá, studuje, její zdravotní stav je dobrý. Žalobci ukončili soužití v roce , Anonymizováno, . Žalobkyni se v roce , Anonymizováno, narodil další syn, je na rodičovské dovolené. Žalobce má dluh na výživném , částka, . Žalobci mají za to, že chování zletilé je v rozporu s dobrými mravy, a navrhli, aby soud vyživovací povinnost obou rodičů ke zletilé , jméno FO, zrušil.

2. Žalovaná se žalobou nesouhlasila. Uvedla, že úspěšně dokončila maturitní zkoušku na , právnická osoba, v Liberci a byla přijata na , Anonymizováno, , kde bude studovat prezenčně. Tvrdila, že není schopna se sama uživit, ačkoliv brigádně pracuje, protože studium vyžaduje značné náklady na ubytování, stravu, dopravu a učební pomůcky. Vyživovací povinnost rodičů je dle žalované nadále důvodná. Současně odmítla tvrzení žalobců o rozporu svého chování s dobrými mravy. Poukázala na to, že v dětství byla převážně vychovávána prarodiči. Matka se jí dostatečně nevěnovala a žalobce se k ní choval hrubě, fyzicky i psychicky ji týral. Bála se ho, a proto začala žít u prarodičů. Poukázala k tomu, že žalobce současně vždy upřednostňoval svou dceru před žalovanou. Upozornila také na účelovost jednání žalobkyně, neboť v období několika měsíců před podáním návrhu zaznamenala výraznou změnu v její komunikaci. Žalobkyně jí začala častěji psát zprávy a vyptávat se na její osobní život, což žalovaná považuje za účelové chování související s podáním žaloby. Návrh na zrušení výživného považuje za ostudný.

3. Žalobkyně při ústním jednání vypověděla, že není pravdou, že by o žalovanou nepečovala nebo neměla zájem. Žalobkyně tvrdila, že problémy s žalovanou začaly zejména kolem jejího třináctého roku věku. Žalovaná vždy měla kladný vztah k rodičům žalobkyně. Žalobkyně nastoupila poměrně brzy do zaměstnání, protože měla finanční problémy. Pracovala na nočních směnách, aby mohla být přes den s dcerou. Rodiče jí v péči vypomáhali. Později si našla partnera a přestěhovali se do , Anonymizováno, , kde , jméno FO, začala chodit do první třídy. Narodila se jí druhá dcera , Anonymizováno, . Dcera , jméno FO, jejího partnera nepřijala. V roce , Anonymizováno, se rodina přestěhovala do , adresa, a , jméno FO, začala navštěvovat tamní základní školu. Vztahy se zhoršily. , jméno FO, neměla ráda partnera žalobkyně, nechtěla být doma a uchylovala se k prarodičům. Už tehdy jí sprostě nadávala a mezi žalobkyní a jejími rodiči docházelo k mezigeneračním sporům. Ke konfliktu došlo v prosinci , Anonymizováno, , kdy dcera žalobkyni řekla, že ji nemá ráda, a odešla k prarodičům. Žalobkyně vyhledala pomoc v Centru pro mezilidské vztahy, ale na sjednanou schůzku přišla , jméno FO, s prarodiči, kteří jí vyčítali, že dceři nevěří a nezastává se jí. Jednání se nepovedlo. Žalobkyně byla v kontaktu se školou a následně s partnerem navštívila OSPOD, kde oznámili, že dcera pobývá u prarodičů. Proběhl opatrovnický soud, kde byla uzavřena dohoda, že dcera zůstane u prarodičů, ale že se budou vídat. Byly odeslány na terapii do Centra Protěž, po které se vztahy zlepšily a vídaly se, ale pak přišel Covid-19 a vše se opět zhoršilo. Krátce poté, v září , Anonymizováno, , byly spolu v kině a kavárně a občas se potkávaly, ale následné dva roky kontakt ustal. Žalobkyně opakovaně vyzývala dceru k setkání, ale ta vždy odpověděla, že nemá čas. V červenci , Anonymizováno, ji dcera informovala, že vyhrála cestu , Anonymizováno, , Anonymizováno, žalobkyně záměrně neposlala výživné, aby se dcera ozvala, což se stalo. Nejprve jí napsala, pak telefonovala, vyčetla jí, proč nepřišly peníze, byla sprostá a řekla, že nechce žádný kontakt, pouze aby žalobkyně posílala peníze. Vazby s rodiči žalobkyně se zpřetrhaly už dávno, o dceři ji nijak neinformovali. Když bylo , jméno FO, 18, chtěla od svého otce číslo účtu, aby mohla platit výživné přímo dceři, ale ten jí ho odmítl dát. Žalobkyně uvedla, že je jí známo, že dcera má řidičské oprávnění. O jejím přijetí na vysokou školu se dozvěděla až při jednání. Žalobkyně hradí výživné i žalobce, celkem částkou , částka, měsíčně. Důvodem podání návrhu bylo poslední sdělení od dcery, že nechce žádný kontakt, pouze peníze. K partnerovi – osobě žalobce uvedla, že je pravda, že občas vyhrožoval vařečkou a páskem, ale nikdy , jméno FO, neudeřil. Vždy to s ním řešila a dcery se zastávala. Věřila, že v Centru Protěž si vše vyříkají, ale k tomu nedošlo. S žalobcem žalobkyně nežije ve společné domácnosti od roku , Anonymizováno, , společnou dceru , Anonymizováno, má ve své péči, bylo přiznáno výživné , částka, . S žalobcem je v kontaktu. Žije s manželem v nájemním bytě s náklady kolem , částka, , je na rodičovské dovolené, pobírá příspěvek , částka, a přídavky na bydlení , částka, , přídavky na děti nepobírá. Manžel pracuje s výdělkem okolo , částka, . Uvedla, že učinila vše, co bylo v jejích možnostech, aby zůstala s dcerou v kontaktu. S žalobcem dcera není v kontaktu od ukončení terapie v Centru Protěž. Od začátku ji mrzí, jaký mají vztah, a vyloučila, že by žalovanou kontaktovala účelově. Poté, co jí dcera řekla, že nechce být v kontaktu a nereagovala na SMS, už jí více nepsala, jen k narozeninám či Vánocům, ale bez odpovědi. Žalobce je s dcerou , Anonymizováno, v pravidelném kontaktu, mají hezký vztah. Poslední dva roky o prospěchu , jméno FO, věděla jen od ní, když se jí zeptala. Osobní setkání proběhlo naposledy v červnu , Anonymizováno, , trvalo asi 15 minut, bylo napjaté. Dcera chtěla fotky a kontakt na biologického otce. Žalobkyně uvedla, že v předchozím týdnu ji žalovaná viděla s společně její matkou ve městě, ale obě se jí vyhnuly. O tom, že by došlo k incidentu mezi žalobcem a žalovaný, kdy tento ji měl držet pod krkem, jí není ničeho známo. Stejně tak ani o psychickém týrání. Přiznala, že si dcera na některé incidenty stěžovala, ale žalobce ji nikdy nebil, modřiny neměla. Potvrdila, že žalovaná před žalobcem schovávala pásek. Žalobkyně dále uvedla, že žalobce chodil na pivo, odpoledne nebýval doma, ale připustila, že mohly být chvíle, kdy byl s , jméno FO, sám. Žalobkyně dále uvedla, že ji urazilo, když dcera řekla, že vaří hůř než školní jídelna. Dále poukázala k tomu, že žalovaná v rámci telefonátu řekla slova „ty vole“, „do prdele“, což považuje za jednání zcela bez úcty.

4. Z výpovědi žalobce bylo potvrzeno, že vztah s žalovanou nebyl optimální. Uvedl, že se ale snažili na jeho zlepšení pracovat. Pomáhali jí ve vzdělání i s koníčky. Situace zhoršila po narození druhé dcery, kdy měl pocit, že žalovaná na miminko žárlila. Objevily se problémy v jejím chování ve škole, nevycházela se spolužáky ani s učitelkou. Řešili to přestěhováním a změnou školy, ale to nepomohlo. Snažil se jí vycházet vstříc, ale bez výsledku. Její chování vyústilo v hysterické záchvaty. Snažil se ji brát na , Anonymizováno, , aby měli společný koníček, ale později se dozvěděl, že tento sport nebyl považován za vhodný. Od soudu v roce , Anonymizováno, se s žalovanou nekontaktoval. Všichni chodili do Centra Protěž, ale k žádnému zlepšení nedošlo. O žalované nemá žádné informace, nikdy se na něj neobrátila, ani například s žádostí o finanční podporu. Stanovené výživné jí nadále hradí. To, že žalovaná přešla do péče prarodičů, mu přišlo bizarní. Ani s nimi se od soudu neviděl, ačkoli předtím komunikovali v rámci rodinných vztahů. Dle jeho mínění se prarodiče nijak nesnažili situaci zlepšit. S žalobkyní již nejsou partneři. O tom, jak žalovaná vystupuje k žalobkyni, ho informovala, ale vůči němu žádná interakce neproběhla. Nevnímá, že by udělali něco, co by zapříčinilo negativní vztah žalované k nim, a není si vědom žádného pochybení. Před sestěhováním s žalobkyní se s žalovanou vídali, chodili na výlety. Popřel, že by žalovanou psychicky urážel, ponižoval nebo byl agresivní. Není pravda, že by ji někdy bil páskem, dal pěstí nebo chytil pod krkem. Dále uvedl, že neví, že by žalovaná v minulosti uváděla něco o jeho agresivním či urážlivém chování. Vztah s ní ho mrzí, ale nejvíce ho mrzí, že dcera nekomunikuje s matkou. Od roku , Anonymizováno, kontakt nevyhledával, nechtěl situaci zhoršovat vzhledem k jejich vztahu. Čekal na první krok od žalované. Myslí si, že problém byl v její hlavě a musela si ho vyřešit sama. Není si vědom, že by zavdal příčinu, proč se s ním nevycházela. V rámci možností se k ní choval slušně, když se něco podařilo, dostala pochvalu, když ne, ústně ji napomenul. Nikdy neměl problém s nadužíváním alkoholu. Připustil, že bývali o samotě, ale vše probíhalo v pořádku. Nemyslí si, že by jí někdy sprostě nadával. Má za to, že jeho vztah k oběma dcerám je stejně vřelý. Připustil, že prarodiče mohli mít výhrady k jeho chování, ale bavili se pouze v rámci rodinných poměrů. Vzhledem k okolnostem považuje výživné , částka, pro žalovanou za dostatečné. O tom, že studuje na vysoké škole v Praze, se doslechl. Ke svým majetkovým poměrům uvedl, že od Covidu-19 jeho výdělky poklesly na polovinu, tedy maximálně na , částka, měsíčně. Podniká v oblasti , Anonymizováno, . Majetek nevlastní.

5. Z výpovědi žalované bylo potvrzeno, že vztahy s žalobci byli problematické. Je pravdou, že žalovaná měla bližší vztah k prarodičům. Žalovaná uvedla, že před tím, než došlo k sestěhováním s žalobcem se s ním viděla asi dvakrát. Žalované bylo pět let a má za to, že jí nelze vyčítat, že neprojevila touhu se s žalobcem sblížit. Situace vyeskalovala po narození sestry , Anonymizováno, , kdy se vztah žalované s žalobcem zhoršil. Začal být agresivní, psychicky ji urážel, ponižoval, nikdy ji nepochválil a opakovaně jí říkal, že nic nedokáže. Ani matka ji příliš nechválila, podporu nacházela pouze u prarodičů. Přiznala, že schovávala pásky, protože se bála, a uvedla, že žalobce asi dvakrát pásek použil a dával jí pěstí do břicha. Když jí bylo devět nebo deset let, chytil ji pod krkem. O incidentu věděla i matka a prarodiče. Po terapiích v Centru Protěž se s matkou vídaly asi jednou měsíčně, ale po příchodu Covidu-19 se kontakt omezil. Žalovaná uvedla, že matka s ní vždy jednala, jako by byla ovlivněna prarodiči, a nikdy nepřipustila její vlastní názor. Opakovaně se snažila matce vysvětlit svůj pohled, ale bez úspěchu. V Protěži se podle ní řešily rodinné vztahy tak, že byla vykreslována jako viník. Podporu a motivaci měla jen od prarodičů, kteří jí pomáhali i s učením. Na základní škole se učila dobře, nejlepší výsledky měla na střední škole. Od září , Anonymizováno, se snažila s matkou události probrat, ale ta nikdy nechtěla přiznat chybu. Potvrdila, že v srpnu , Anonymizováno, kontaktovala matku ohledně neuhrazeného výživného a použila nevhodná slova. Byla v kontaktu s biologickým otcem, ale vztah v lednu ukončila. Do budoucna se s matkou nechce kontaktovat, pouze chce, aby jí posílala výživné. Nastoupí na vysokou školu v Praze, očekává náklady kolem , částka, měsíčně a plánuje si najít brigádu. Uvedla, že z výživného, které dostává, dává polovinu prarodičům a s druhou polovinou hospodaří sama. Domnívá se, že časté zprávy od matky jsou účelové, na většinu z nich neodpovídá. Ví, že matka situace s žalobcem řešila, ale bez efektu, protože svůj přístup nezměnil. Klade matce za vinu, že se jí dostatečně nezastávala. Přiznala, že se ozvala jen kvůli neuhrazenému výživnému, když žalobkyně má povinnost jej posílat. Na zprávy v roce , Anonymizováno, nereagovala, protože neměla zájem se s matkou vídat, jelikož s ní vždy jednala, jako by byla žalovaná pod vlivem prarodičů. Není pravdou, že by matce neposkytovala žádné informace. Poslala jí například potvrzení o studiu. Uvedla, že již nemá zájem vztah napravovat, protože je natolik narušený, že chce jít dál. Popsala, že jednání žalobce mělo důsledky na její psychický stav, má nízké sebevědomí a klade na sebe vysoké nároky. Potvrdila, že se s matkou náhodně potkaly minulý týden, ale zaregistrovala ji, až když na ni matka něco křičela.

6. Svědkyně , jméno FO, uvedla, že po narození žalované bydlela žalobkyně s dítětem u nich. Když bylo , jméno FO, tři až čtyři roky, matka si našla žalobce. Vztah mezi , jméno FO, a žalobcem nebyl dobrý. Svědkyně vypověděla, že žalobce žalované ubližoval. Svědkyně byla přítomna situacím, kdy na ni žalobce křičel. Žalovaná opakovaně plačtivě sdělovala, že ji žalobce tahal za vlasy, bouchal do břicha. Tyto věci probírala svědkyně i s matkou žalované, která o nich věděla, ale nijak nereagovala. Matka slibovala, že s žalobcem promluví, což nikdy neudělala. Svědkyně uvedla, že žalobce , jméno FO, škrtil kvůli mladší , Anonymizováno, , a matka na to reagovala slovy, že „ani žádné stopy na krku neměla“. , jméno FO, opakovaně zoufale telefonovala, že se jí matka nezastane. Žalobce jí říkal, že je blbá, u toho byla svědkyně přítomna. Matka do ničeho nezasahovala. Svědkyně byla přítomna i situacím, kdy žalobce ponižoval žalobkyni, což sama přiznala. Většinou se žalobce takto choval k , jméno FO, , když matka nebyla doma. Jednou ji v zimě vyhodil před dům a musel se jí ujmout soused. Od doby, kdy , jméno FO, přešla k prarodičům, se s matkou nebaví. Byli soudem odesláni do psychologické poradny, ale to nemělo žádný efekt a od té doby nejsou v kontaktu. , jméno FO, matce občas volala, občas nějaký kontakt proběhl, ale podle svědkyně se matka o dceru nezajímala. Nikdy jí nezavolala, aby se zeptala, zda něco nepotřebuje nebo jak se jí daří ve škole. Výživné bylo hrazeno k rukám manžela svědkyně. Když , jméno FO, dosáhla zletilosti, matka požadovala výpis z účtu, protože měla za to, že peníze utrácí jinak než ve prospěch , jméno FO, . , jméno FO, na tom nebyla psychicky dobře, ale odbornou pomoc dále nevyhledávala. Pobytem u prarodičů se zklidnila. S mladší dcerou žalobkyně, , Anonymizováno, , nejsou v kontaktu. Žalobce již v poradně říkal, že ji neuvidí. Kontakt byl přerušen. Svědkyně se nedomnívá, že by se , jméno FO, k žalobcům chovala nevhodně, nikdy nezaznamenala, že by k nim hovořila vulgárně či sprostě. Nikdy ji nenaváděla, aby se s matkou nebavila nebo přerušila kontakt, naopak ji podporovala, pokud se měla s matkou potkat. Jediné, co jí říkala, bylo, aby si nevšímala žalobce, protože ten na ni byl opravdu ošklivý. Dále uvedla, že vztah žalované s žalobcem byl takový, že se spíše bránila a nechtěla vyvolávat konflikty. Připustila, že mohla žárlit na žalobce, ale to měla řešit matka. Svědkyně nikdy neviděla, že by matka žalovanou obejmula. Žalovaná žila u prarodičů od 14. let. Pokud proběhl telefonát žalované s žalobkyní, byla žalovaná vždy po telefonátu v psychické nepohodě. Svědkyně uvedla, že nikdy neměli důvod , jméno FO, nevěřit ani pochybovat o jejích slovech. Opakovaně žalobkyni domlouvali, ona jim to svým způsobem potvrzovala. Ptali se, proč se nechala ponižovat, a ona odpověděla: „přece nezůstanu bez chlapa7. Svědek , jméno FO, , dědeček žalované uvedl, že vztah mezi žalobci a žalovanou přestal fungovat po narození mladší dcery , Anonymizováno, . Dle jeho názoru žalobce neustále útočil na , jméno FO, , šlo o řadu drobných událostí, které postupně zhoršovaly její psychický stav. Osobně byl přítomen jen jedné, kdy žalobce na žalovanou křičel. Jinak se o problémech dozvídal od žalobkyně, která slibovala nápravu. Tyto věci řešili u prarodičů bez přítomnosti , jméno FO, . Ale pak se dozvěděli, že následně matka dceři vynadala a zakázala jí, aby prarodičům cokoliv říkala. , jméno FO, jim pak potají telefonovala. Situace se zhoršila, když , jméno FO, nastoupila do školy. Svědek s manželkou jezdili do , Anonymizováno, , aby ji doprovodili, protože žalobce toho nebyl schopen. , jméno FO, opakovaně říkala, že si nemůže ani rozsvítit, aby ho nerušila. Svědek uvedla, že žalobce žalovanou jednou vyhodil ven spoře oděnou a musel se jí ujmout soused, než přišla matka z práce. Podle svědka šlo o mnoho drobností, které vedly k tomu, že žalovaná žalobce nepřijala. Neustále jí opakoval, že je blbá, tlustá, že se nic nenaučí. Matka nejprve slibovala nápravu, ale později se přidala na stranu žalobce a začala na , jméno FO, házet špínu, pomluvy a lži. Přitom podle svědka nebyla , jméno FO, problematická, měla výborný prospěch ve škole, nebyla vulgární. Postupně si přestala věřit, byla nervózní a bez sebevědomí. Snažili se to řešit u psychologa. Když situace vyvrcholila, chtěli, aby , jméno FO, šla bydlet k nim. Matka to odmítla. Museli si pro ni dojet, protože chtěla utéct přes střechu. Nakonec rozhodl soud. Po návštěvách u matky se , jméno FO, vracela rozrušená, protože jí matka dávala najevo, že je viníkem všeho, včetně rozpadu jejího vztahu. Svědek uvedl, že on s matkou žalované není v kontaktu. Nikdy se nezeptala na žalovanou, kam chodí do školy, jaký má prospěch nebo zda něco nepotřebuje. Výživné , částka, , které posílali, ukládal z poloviny a z poloviny hradil provoz. Nyní jde vše , jméno FO, , ale ani tak to nepokryje kolejné. , jméno FO, byla jako malá zdravé, veselé dítě, zhoršení psychického stavu nastalo až s partnerem matky. Dodal, že , jméno FO, měla pocit, že se jí matka štítí, že nechce, aby se jí dotýkala, což vedlo k odcizení. Matka ji neobjímala. Naopak k , Anonymizováno, se měla. Ze strany matky , jméno FO, necítila lásku. K žalobci měla zpočátku nijaký vztah, ale pod vlivem jeho chování ho přestala mít ráda. Schovávala mu opasek, i když šlo třeba jen o vyhrožování. Neměla důvod na něj žárlit, věřila matce, že ji ochrání. Ohledně toho, že by šla , jméno FO, do péče prarodičů, kontaktovala OSPOD matka. Psychologa vyhledali po soudu, šlo o , právnická osoba, . Svědek vyloučil, že by zasahovali žalobcům do výchovy nebo podrývali jejich autoritu. Jediné, co dělali, bylo, že prosili matku, aby zasáhla ohledně chování žalobce k , jméno FO, .

8. Z oznámení , adresa, , Anonymizováno, ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalovaná splnila podmínky pro přijetí ke studiu bakalářského studijního programu , Anonymizováno, , forma studia prezenční.

9. Z potvrzení o studiu bylo zjištěno, že žalovaná je studentkou prezenční formy studia bakalářského , Anonymizováno10. Z SMS konverzace mezi žalobkyní a žalovanou bylo zjištěno, že žalobkyně dlouhodobě a opakovaně projevuje zájem o kontakt, nabízí setkání, přeje k významným dnům, ptá se na školu a zdraví a snaží se udržet vztah. Žalovaná odpovídá sporadicky, její reakce jsou krátké, úsečné, často odmítavé, nebere telefony. Současně se mezi oběma objevují konflikty ohledně komunikace, domluvených setkání a výživného.

11. Rozsudkem Okresního soudu v Liberci ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , soud schválil dohodu rodičů a prarodičů tehdy nezletilé , jméno FO, , nar. , Datum narození žalované, strany matky, přičemž matce byla uložena povinnost přispívat na výživu částkou , částka, měsíčně a otci částkou , částka, měsíčně, obojí k rukám prarodičů. Současně soud uložil výchovné opatření formou terapie s edukací a asistovaným stykem u Centra Protěž , adresa, za účelem zlepšení vztahů mezi rodiči, prarodiči a nezletilou. Rozsudek byl odůvodněn zejména tím, že nezletilá od prosince , Anonymizováno, žije u prarodičů, kteří poskytují stabilní péči, zatímco vztahy s rodiči jsou narušené vlivem mezigeneračních sporů a chování nezletilé, která uvedla, že psychický teror a fyzické ubližování ze strany rodičů mělo trvat od narození mladší sestry , Anonymizováno, . Nebylo prokázáno zanedbávání ani nepřiměřené tresty ze strany rodičů, avšak nezletilá preferovala pobyt u prarodičů a odmítala kontakt s rodiči. Soud vycházel z výpovědí účastníků, zprávy kolizního opatrovníka, lékařské zprávy pediatra, informací o příjmech a poměrech rodičů i prarodičů a z pohovoru s nezletilou. Dohoda účastníků o péči a výživě byla shledána v zájmu dítěte, přičemž soud zdůraznil nutnost obnovy vztahů s primární rodinou prostřednictvím odborné terapie. Z odůvodnění se dále podává, že otcovství k žalované bylo v roce , Anonymizováno, souhlasně určeno.

12. Ze zprávy Centra Protěž ze dne , datum, soud zjistil, že spolupráce s rodinou byla zahájena dne , datum, s cílem obnovit kontakt matky s nezletilou , Jméno žalované, v bezpečném prostředí, pomoci nezletilé orientovat se v rodinné situaci a nastavit bezkonfliktní komunikaci mezi rodiči a prarodiči. Po úvodní schůzce proběhly individuální setkání se všemi stranami, následně dne , datum, mediační schůzka rodičů a prarodičů, kde byla nastavena pravidla komunikace a domluven kontakt nezletilé s matkou. Tento kontakt se uskutečnil koncem ledna , Anonymizováno, v neutrálním prostředí bez účasti pracovníků Centra, více než rok od posledního setkání. Dne , datum, proběhla závěrečná jednání, služba byla ukončena jako naplněná v rozsahu daných okolností. Bylo dohodnuto, že prarodiče budou matku informovat o podstatných skutečnostech týkajících se nezletilé a že kontakty matky s dcerou budou probíhat minimálně jednou měsíčně v neutrálním prostředí, přičemž místo a náplň setkání určí nezletilá. Zpráva konstatuje, že se nepodařilo zásadně změnit postoje rodičů a prarodičů, jejich pohledy na příčiny problémů se radikálně liší, a nezletilá vnímá rodiče a sestru negativně, prarodiče nekriticky. Přes snahu Centra se toto vnímání nezměnilo, nezletilá přistupuje ke kontaktům s matkou spíše jako k povinnosti. Aktuální situace rodiny je hodnocena jako stabilizovaná.

13. Ze zprávy Magistrátu města , adresa, , odbor sociální péče, ze dne , datum, bylo soudem zjištěno, že nezletilá , Jméno žalované, od prosince , Anonymizováno, žije u prarodičů , jméno FO, a , adresa, na adrese , adresa, . Rodina žije v bytě 3+1, domácnost je udržovaná, , jméno FO, má vlastní pokoj. Škola hodnotí péči prarodičů jako řádnou, , jméno FO, se pravidelně účastní výuky, je připravena, její výsledky odpovídají schopnostem, bez výhrad k chování. Po ukončení spolupráce s Centrem Protěž se matka s , jméno FO, stýká dle dohody, kontakty probíhají v neutrálním prostředí, vztahy mezi matkou a prarodiči se zlepšily, komunikace je klidná, společně řeší záležitosti týkající se , jméno FO, . Kontakt s otcem zatím neprobíhá na doporučení psychologa. Rodina má možnost požádat o konzultaci či obnovit sezení v Centru Protěž, pokud by nastal problém. Všichni členové rodiny shodně uvedli, že výchovné opatření splnilo svůj účel a další intervence není nutná.

14. Ze zprávy Magistrátu města , adresa, , odbor sociální péče, ze dne , datum, bylo zjištěno, že rodina již s Centrem Protěž nespolupracuje. , jméno FO, nadále žije u prarodičů. Péče prarodičů je hodnocena jako řádná. , jméno FO, prospívá. Od poslední zprávy došlo ke změně poměrů rodičů. Ti ukončili společné soužití, matka nyní bydlí s mladší dcerou , Anonymizováno, nedaleko prarodičů. , jméno FO, odmítá styk s otcem, který o ni neprojevuje zájem, vztahy mezi matkou, , Anonymizováno, a , jméno FO, se zlepšují, probíhají osobní kontakty nebo komunikace přes telefon a sociální sítě. , jméno FO, odmítla přechod zpět do péče matky. Sdělila, že jí současný stav vyhovuje, u prarodičů má klid na učení a podporu.

15. Zprávou Magistrátu města , adresa, , odbor sociální péče, ze dne , datum, bylo konstatováno, , jméno FO, nadále žije u prarodičů. Péče prarodičů je hodnocena jako řádná, nezletilá dobře prospívá a má s prarodiči zjevnou citovou vazbu, s důvěrou se na ně obrací. , jméno FO, úspěšně složila přijímací zkoušky a byla přijata na soukromou , právnická osoba, v Liberci, kterou si sama vybrala. V rozhovoru uvedla, že se těší na studium, má naplánovaný sraz s matkou a sestrou , Anonymizováno, , jinak se v poslední době kontaktují spíše přes sociální sítě. Návrat k matce odmítá, protože si nerozumí s jejím novým partnerem. Poměry v rodině jsou stabilní a péče prarodičů je po všech stránkách řádná.

16. Ze zpráv Magistrátu města , adresa, , odbor sociální péče, ze dne , datum, , , datum, bylo zjištěno, že , jméno FO, je s matkou , jméno FO, a sestrou , Anonymizováno, v osobním kontaktu přibližně 1–2× měsíčně, častěji komunikují telefonicky. S otcem , jméno FO, není v žádném kontaktu a nemá o něj zájem. , jméno FO, opakovaně uvedla, že se k matce vrátit nechce, současný stav jí vyhovuje.

17. Ze zprávy Úřadu práce ČR, pobočka v Liberci, ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobkyni byl od , datum, přiznán rodičovský příspěvek ve výši , částka, na dítě , jméno FO, , narozený , datum, .

18. V závěrečném návrh žalobci poukázali k tomu, že mají za to, že chování žalované vůči nim je v rozporu s dobrými mravy. Ač jde o méně závažné rozporné chování, je soustavné, když žalovaná od svých 13 let s nimi nekomunikuje. Zdůraznili, že žalovaná je zletilá a měla by mít povědomí o slušném chování vůči rodičům.

19. Žalovaná argumentovala tím, že vyživovací povinnost žalobců i nadále trvá. Rozpad vztahů s žalobci byl způsoben jejich chováním, zejména žalobce. Zrušení vyživovací povinnosti nelze přičítat tomu, že žalovaná podporu a zázemí našla u prarodičů. Výživné od žalobců pokrývá jen malou část nákladů na studium, žalovaná si přivydělává brigádně, ale její výdaje na ubytování, stravu a pomůcky jsou vysoké. Podle žalované je označení jejího chování jako rozporného s dobrými mravy neadekvátní, protože rozpad vztahů je důsledkem selhání žalobců při plnění rodičovských povinností, které nyní používají jako argument pro zrušení vyživovací povinnosti.

20. Po skutkové stránce soud dospěl k závěru, že žalovaná , Jméno žalované, od prosince , Anonymizováno, žila u prarodičů, kteří jí poskytovali stabilní a řádnou péči. Od září , Anonymizováno, studovala na , právnická osoba, , kterou úspěšně dokončila maturitní zkouškou. Od akademického roku , Anonymizováno, je studentkou prezenční formy bakalářského studijního programu na , adresa, . Žalovaná se připravuje na budoucí povolání, není schopna se sama živit a její výdaje spojené se studiem zahrnují náklady na ubytování, stravu, dopravu a učební pomůcky. V řízení bylo prokázáno, že vztahy mezi žalovanou a žalobci jsou dlouhodobě narušené. Osobní kontakt je nulový, když žalovaná odmítá osobní setkání. Komunikace probíhá prostřednictvím SMS zpráv. Žalovaná odmítá jakékoliv obnovení kontaktů a znovunavázání vztahu s žalobci. Žalobce není biologickým otcem žalované. Je jako otec zapsán v rodném listě od roku , Anonymizováno, na základě souhlasného prohlášení. Ve společné domácnosti žili řádově od roku , Anonymizováno, , tj. od pěti let žalované. Vztah žalované k žalobci je nenávratně narušen, od roku , Anonymizováno, nejsou v žádné kontaktu. Vztah žalobkyně a žalované byl ošetřen terapií s edukací a asistovaným stykem v Centru Protěž. Vztahy byly zlepšeny a docházelo k občasným setkávání a nepřímé komunikaci. Od zletilosti žalované vztahy opět ochladly. Od roku , Anonymizováno, žalovaná odmítá jakýkoliv kontakt s žalovanou, nekomunikuje ani v rámci běžné komunikace a prezentuje, že s matkou již nechce žádný kontakt navázat, toliko požaduje plnění vyživovací povinnosti. Dle žalované jsou příčinou rozvratu vztahů konflikty v rodině a výchovné selhání žalobců, zejména matky, přičemž omezení kontaktu je dle žalované vyvoláno potřebou odstupu od minulých negativních prožitků.

21. Podle § 910 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen o. z.), mají předci a potomci vzájemnou vyživovací povinnost.

22. Podle § 911 o. z. výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.

23. Podle ustanovení § 913 odst. 1 o. z. pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti i majetkové poměry povinného.

24. Podle § 855 o.z. rodiče a dítě mají vůči sobě navzájem povinnosti a práva.

25. Podle § 857 odst. 1 o.z. je dítě povinnost dbát svých rodičů. Dle odst. 2 dokud se dítě nestane svéprávným, mají rodiče právo usměrňovat své dítě výchovnými opatřeními, jak to odpovídá jeho rozvíjejícím se schopnostem, včetně omezení sledujících ochranu morálky, zdraví a práv dítěte, jakož i práv jiných osob a veřejného pořádku. Dítě je povinno se těmto opatřením podřídit.

26. Předmětem posouzení shora zjištěného skutkového stavu byla skutečnost, zda vyživovací povinnost žalobců trvá i nadále, když dle žalobců je chování žalované ve vztahu k žalobcům v rozporu s dobrými mravy.

27. Při aplikaci hlediska dobrých mravů je nezbytné vyjít z obecné zásady soukromého práva dle § 2 odst. 3 o.z., dle které výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění. Jak uzavřel Ústavní soud, hledisko dobrých mravů zůstává významným kritériem při rozhodování o výživném (viz. III. ÚS 96/16-1).

28. Dle § 8 o.z. zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany.

29. Jak bylo v řízení prokázáno, vztahy mezi žalovanou a žalobci jsou narušené již od útlého věku žalované. Mezigenerační konfliktní situace vyústila v péči prarodičů o žalovanou. Soud má za prokázané, že žalovaná odmítá jakýkoliv kontakt s žalobci a v tomto směru neprojevuje ani sebemenší zájem a snahu o jakoukoliv komunikaci či kontakt s žalobci. Rovněž nebylo zpochybněno, že v rámci komunikace s žalobkyní žalovaná použila neslušná nevhodná slova („ ty vole“, „do prdele“). Ve vztahu dcery a matky je takovýto způsob komunikace nepochybně neslušný a neakceptovatelný. Na druhou stranu však v daných souvislostech soud uzavřel, že uvedený projev ze strany žalované byl emočním projevem v důsledku shora uvedeného konfliktního vztahu. Ze shodných tvrzení je patrné, že k takovému excesu došlo v jednom případě. Je pravdou, že žalovaná ve vztahu k žalobkyni, potažmo žalobci nejeví žádný zájem ani aktivitu. Na druhé straně však nelze hodnotit její jednání jako dlouhodobě a trvale hrubé, vulgární, povýšené či s despektem. Z projevu žalované a jejího konzistentního postoje naopak vyplývá, že vyústění vzájemných vztahů a aktuální odmítání žalobců je výsledkem určité rezignace poté, co se nepodařilo zrcadlit a reflektovat jednání žalobkyně jakožto matky k žalované, která od dětství signalizovala své psychické nastavení, potřeby a očekávání. V tomto směru tak soud přisvědčil žalované, jejíž vztah, respektive vývoj vztahu k žalobkyni dokresluje konzistentní výpověď svědků, prarodičů (rodičů žalobkyně). Ač žalobci namítali nevěrohodnost výpovědi svědků, soud neměl důvodu o pravdivostí výpovědí pochybovat. Samotná skutečnost, že svědci nebyli schopni časově zařadit jednotlivé události, vypovídali o události v podstatě shodně, nečiní výpovědi nevěrohodné. Naopak lze uzavřít, že uváděné události byly natolik citelné a podstatné, že ovlivnily výsledné poměry, v jejichž důsledku přešla žalovaná do péče prarodičů. Žalovaná rovněž zcela pochopitelným způsobem osvětlila, jak se vyvíjel vztah k žalobkyni po absolvované intervenci ze strany Centra Protěž s tím, že došlo k určitému zlepšení, nicméně skutečnost, že žalobkyně v žádném směru nezreflektovala své jednání a nenaplnila očekávání žalované ve svém důsledku vedla k současnému nastavení žalované vůči žalobkyni. Ač žalobkyně popírá nevhodné chování a přístup žalobce k žalované, v intencích výpovědí jejich rodičů, z nichž vyplývá, že opakovaně s žalobkyní situaci řešili a tato přislíbila nápravu, k níž však v žádném směru nepřistoupila ani neučinila žádných potřebných kroků, jsou uvedená tvrzení a dopad jednání ze strany žalobce a žalobkyni na psychický vývoj dítěte a aktuální nastavení v dospělosti pro soud uvěřitelná. Soud uzavřel, že negativní vývoj rodinných vazeb byl ovlivněn celkovou rodinnou situací, za kterou nenese odpovědnost pouze nyní zletilá žalovaná, ale i samotní žalobci. Současná situace je výsledkem dlouhodobého vývoje, k němuž přispěli i žalobci tím, že žalovaná opakovaně hledala podporu a bezpečí u svých prarodičů, protože se jí v domácnosti žalobců nedostávalo potřebného zázemí respektujícího její potřeby. Na základě posouzení shora uvedených skutečností dospěl soud k závěru, že žalovaná se neuchyluje k žádnému dlouhodobému excesivnímu či nemravnému chování vůči žalobcům a její omezený kontakt je veden vlastní ochranou a potřebou odstupu od minulých negativních prožitků s žalobci s tím, že nelze uzavřít, že by výhradně i přes projevy neslušného jednání, porušila morální základ rodinného poměru mezi účastníky. Za této situace nelze distanc žalované považovat za porušení dobrých mravů ani za důvod ke zrušení vyživovací povinnosti. Příčina narušených vztahů leží zejména v minulosti a není přičitatelná pouze žalované. Pouhá odcizenost nebo konflikty mezi žalovanou a žalobci nestačí. Při posuzování závadnosti jednání dítěte vůči rodiči je nezbytné zvažovat způsob i intenzitu jeho chování a v neposlední řadě i jeho důvody. V předmětném případě nelze popřít, že se žalovaná sice nechová k žalobcům, zejména žalobkyni jakožto své matce, zcela vhodným způsobem. Toto chování však s poukazem ke shora uvedenému lze přičítat předcházejícímu/minulému popsanému rodičů k žalované. V případě chování nezletilé nejde o extrémní, hluboce závadné projevy, které by odporovaly základním společenským normám a které by v důsledku vedlo k zániku vyživovací povinnost žalobců. Žalovaná se nadále připravuje na budoucí povolání studiem na vysoké škole, není schopna se sama živit a vyživovací povinnost žalobců i nadále trvá.

30. Pro úplnost soud dodává, že pokud žalobci navrhovali výslech svědkyně , jméno FO, , soud důkazní návrh zamítnul. Návrh na provedení důkazu výslechem svědkyně byl učiněn po koncentraci řízení. Zároveň žalovaná uvedla, že se se svědkyní téměř nezná, jedná se o kamarádku žalobkyně. V tomto směru soud uzavřel, že svědkyně by k vztahu mezi žalovanou a žalobci, rodinných poměrů a vývoji vzájemných vazeb nepodala žádné svědectví, které by závěry soudu mohly zvrátit.

31. Jelikož žalobci neprokázali existenci důvodu pro zrušení vyživovací povinnosti a žalovaná se stále studiem připravuje na budoucí povolání, soud žalobu v souladu se shora uvedenými ustanoveními občanského zákoníku zamítl.

32. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení vůči žalobcům společně a nerozdílně. Tyto náklady sestávají z odměny za šest úkonů právní služby podle § 6 odst. 1, § 7 bod 5, § 9 odst. 1 a § 11 odst. 1 písm. a), d), g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif v aktuálním znění, konkrétně převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě ze dne , datum, , účast na jednání dne , datum, , účast na jednání dne , datum, (dva úkony vzhledem k délce jednání) a účast na jednání dne , datum, . Za každý úkon náleží odměna ve výši , částka, , (viz Nejvyšší soud ČR ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ), tedy celkem , částka, . K jednotlivým úkonům dále náleží šest paušálních náhrad hotových výdajů po , částka, podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu v současném znění, tedy celkem , částka, . Celková částka nákladů činí , částka, , kterou soud žalované přiznal. Náklady jsou splatné podle § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zástupce žalované.