53 C 116/2018

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem Mgr. Stanislavem Štěpánkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně bytem adresa žalovaného a žalobkyně zastoupené: JUDr. jméno příjmení , advokát sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného zastoupenému: Mgr. jméno příjmení , advokát sídlem adresa o vypořádání společného jmění manželů

I. Ze společného jmění manželů se do výlučného vlastnictví žalovaného přikazuje stavba bez č.p./č.e., obč. vyb., která je zapsána jako součást st.p. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, pro k.ú. [obec], [územní celek], okres [okres], u [stát. instituce], [stát. instituce] na [list vlastnictví].

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na vyrovnání podílů částku 395.000 Kč, a to ve lhůtě 6 měsíců od právní moci rozsudku.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení

IV. Žalobkyně je povinna nahradit státu – České republice jednu polovinu nákladů řízení hrazených státem ve výši 12.342 Kč, a to ve lhůtě 15 dnů od právní moci rozsudku na účet [název soudu].

V. Žalovaný je povinen nahradit státu – České republice jednu polovinu nákladů řízení hrazených státem ve výši 22.342 Kč, a to ve lhůtě 15 dnů od právní moci rozsudku na účet [název soudu].

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala vypořádání společného jmění manželů účastníků. Manželství účastníků bylo uzavřeno dne [datum] před [stát. instituce] a rozvedeno bylo rozsudkem [název soudu] č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], který nabyl právní moci dne [datum]. Předmětem vypořádání žalobkyně učinila stavbu bez č.p./č.e., obč. vyb., která je zapsána jako součást st.p. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, pro k.ú. [obec], [územní celek], okres [okres], u [stát. instituce], [stát. instituce] na [list vlastnictví]. Dále pak žalobkyně učinila předmětem vypořádání motorová vozidla [příjmení] [jméno], [anonymizována dvě slova] a [anonymizována dvě slova] a movité věci tvořící vybavení [anonymizována dvě slova]. V průběhu prvního jednání, které se ve věci konalo dne [datum] žalobkyně vzala žalobu částečně zpět ohledně motorových vozidel a movitých věcí tvořících [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. V této části pak byla řízení zastaveno usnesením č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí].

2. Žalovaný ve svém vyjádření ze dne [datum] uvedl, že ke dni rozvodu manželství bylo zkolaudováno pouze přízemí stavby na st.p. [číslo]. Podkroví objektu žalovaný ze svých výlučných prostředků dokončil až po rozvodu manželství. Na stavbu tohoto objektu si pak žalovaný ještě za trvání manželství půjčil od p. [jméno] [příjmení] částku 300.000 Kč, kterou splatil ze svých výlučných prostředků až po rozvodu manželství. Dále pak žalovaný po rozvodu manželství doplatil zůstatek úvěru u [právnická osoba] ve výši 48.000 Kč. Dále žalovaný tvrdil, že po rozvodu manželství ze svých výlučných prostředků uhradil dluhy na zdravotním a sociálním pojištění, které vznikly za trvání manželství ve výši 260.000 Kč a 90.000 Kč.

3. Mezi účastníky bylo nesporným, že stavba bez č.p./č.e., obč. vyb., která je zapsána jako součást st.p. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, pro k.ú. [obec], [územní celek], okres [okres], u [stát. instituce], [stát. instituce] na [list vlastnictví], náleží do společného jmění manželů, a to přestože je v katastru nemovitostí zapsán jako její výlučný vlastník žalovaný. Mezi účastníky pak bylo dále nesporným, že výlučných vlastníkem pozemku st.p. [číslo] přilehlých pozemků st.p. [číslo] p. [číslo] je žalovaný.

4. Pro vypořádání zaniklého společného jmění účastníků tak bylo podstatným provést ocenění předmětné stavby bez č.p./č.e., obč. vyb. na st.p. [číslo] posoudit žalovaným tvrzené vnosy z jeho výlučného majetku na společné dluhy vzniklé za trvání manželství a na dokončení předmětného objektu (podkroví), ke kterým dle tvrzení žalovaného došlo po zániku manželství.

5. Vzhledem k tomu, že skutková tvrzení a důkazní návrhy žalovaného týkající se úhrad společných dluhů žalovaným po zániku manželství a investic žalovaného na dostavbu podkroví objektu na st.p. [číslo] byly zcela nedostatečné, vyzval soud opakovaně žalovaného k doplnění skutkových tvrzení a důkazních návrhů dle ust. § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř.

6. Na základě provedeného dokazování učinil soud prvního stupně následující skutková zjištění:

7. Z rozsudku Okresního soudu v Liberci č. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] bylo zjištěno, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne [datum] před [stát. instituce] a rozvedeno bylo rozsudkem [název soudu] č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], který nabyl právní moci dne [datum].

8. Ze znaleckého posudku [celé jméno znalce] [číslo] ze dne 9.7.2019 a výslechu znalce soud zjistil, že zásadní pro ocenění stavby na st.p. [číslo] je skutečnost, že tato stavba, která nepochybně náleží do společného jmění účastníků, se nachází na pozemku a je obklopena pozemky, které jsou ve výlučném vlastnictví žalovaného. Tato skutečnost činí předmětný objekt na realitním trhu prakticky neprodejným. Je také prakticky nemožné provést standardní ocenění srovnávací metodou, neboť na trhu se nevyskytují žádné srovnatelné nemovitosti, se kterými by bylo možné předmětný objekt porovnávat. Znalec proto provedl ocenění tak, že vytvořil teoretický konstrukt, kdy nejprve ocenil stavbu spolu s pozemkem (jako by měly jednoho vlastníka) a od takto zjištěné obvyklé ceny odečetl cenu samotného pozemku (jako by na něm žádná stavba nestála). Tímto způsobem pak dospěl k tržní ceně předmětného objektu ve výši 690.000 Kč – 770.000 Kč. Znalec dále uvedl, že velmi podstatná pro ocenění je poloha předmětného objektu. V daném případě se nejedná o lokalitu nijak lukrativní. Podstatný vliv nemá ani relativní blízkost komunikace [anonymizováno]. Objekt se nachází na konci vesnice u vrakoviště, v okolí je nepořádek a nejedná se rozhodně o žádanou lokalitu ze strany potenciálních zájemců. Předmětnou nemovitost nelze v žádné případě srovnávat s domy či byty v [obec] nebo [obec], jak činí žalobkyně. Znalec při ocenění vycházel ze skutečnosti, ověřené dostupnou dokumentací, že podkroví objektu nebylo ke dni rozvodu manželství ještě dokončeno. Znalec nicméně dospěl k závěru, že i kdyby podkroví objektu dokončeno bylo, nemělo by to na ocenění objektu podstatný vliv. Mohlo by se jednat o navýšení maximálně do 20 %.

9. Z revizního znaleckého posudku [celé jméno znalce] [číslo] [rok] ze dne 29.12.2020 a z výslechu znalce soud zjistil, že [anonymizováno] [celé jméno znalce] dospěl k obdobným závěrům jako jeho předchůdce [anonymizováno] [celé jméno znalce]. Rovněž konstatoval, že zásadní skutečností v projednávané věci je, že se předmětná stavba, jenž je ve společném jmění manželů, nachází na pozemku ve výlučném vlastnictví žalovaného. Tato okolnost mimo jiné značně komplikuje její ocenění. [anonymizováno] [celé jméno znalce] dospěl k závěru, že [anonymizováno] [celé jméno znalce] se s tímto problémem vypořádal poněkud netradičně, nicméně jeho postup v daném případě nepostrádá logiku. Znalec uvedl, že s takovýmito situacemi se již v minulosti setkal a domnívá se, že nejvhodnějším způsobem ocenění je v tomto případě použití nákladové metody, kdy tato dle jeho názoru nejlépe odpovídá povaze sporu o vypořádání společného jmění manželů, kdy pro soud i účastníky je podstatné, jaké byly společné náklady manželů na pořízení předmětné nemovitosti. Nákladovou metodou pak znalec [příjmení] [celé jméno znalce] dospěl ke stanovení referenční hodnoty předmětné stavby, kterou pak použil při jejím ocenění a stanovení tržní hodnoty. Znalec [příjmení] [celé jméno znalce] podobně jako jeho předchůdce [anonymizováno] [celé jméno znalce] dospěl k závěru, že ke dni rozvodu manželství ([datum]) bytová jednotka v podkroví objektu ještě vybudována nebyla. Dospěl nicméně (podobně jako [anonymizováno] [celé jméno znalce]) k závěru, že i kdyby teoreticky v podkroví již bytová jednotka vybudována byla, nemělo by to nijak zásadní vliv na výsledné ocenění, protože při použití nákladové metody se pro výpočet používá velikost obestavěného prostoru, kdy v daném případě byla zohledněna i velikost podkroví. Znalec konstatoval, že i kdyby se teoreticky bytová jednotka v podkroví ke dni rozvodu manželství již nacházela, mohlo by dojít k navýšení ceny stanovené nákladovou metodou odhadem maximálně o 10- 12 %, což je explicitně stanoveno oceňovací vyhláškou (maximální možné navýšení v případě plně využitého podkroví). Při oceňování předmětné nemovitosti znalec započetl veškerý obestavěný prostor, vč. podkroví stavby. Při ocenění pouze nepoužil koeficientu 1,12, který lze použít v případě plně využitého podkroví. Způsob, jak znalec [příjmení] [celé jméno znalce] dospěl ke stanovení obestavěného prostoru, je podrobně popsán ve znaleckém posudku. Protokol o měření na místě je přílohou [číslo] znaleckého posudku a při měření znalec postupoval dle přílohy [číslo] oceňovací vyhlášky za použití laserového měřiče. Rozdíl mezi hodnotou naměřenou [anonymizováno] [celé jméno znalce] ([anonymizováno] m3) a hodnotou naměřenou Ing. [celé jméno znalce] ([anonymizováno] m3) je pak zcela minimální a na výsledný odhad tržní hodnoty nemovitosti má zanedbatelný vliv. Znalec zdůraznil, že cenu nemovitosti v prvé řadě ovlivňuje a limituje lokalita, ve které se nemovitost nachází, dále pak poloha předmětného pozemku v dané lokalitě a poté kvalita samotného pozemku (např. tvar pozemku, svažitost, blízkost různých vedení, faktická omezení stavební využitelnosti apod.). Samotná velikost, technický stav a vybavení stavby mají samozřejmě také vliv na cenu nemovitosti, ale tyto jsou výrazně ovlivňovány či limitovány vlastnostmi a polohou pozemku. Případné navýšení ocenění za bytovou jednotku v podkroví by proto v daném případě muselo být korigováno směrem dolů s ohledem na lokalitu a kvalitu předmětného pozemku. Znalec [příjmení] [celé jméno znalce] dále uvedl, že na rozdíl od [anonymizováno] [celé jméno znalce] již nekorigoval cenu stanovenou nákladovou metodou koeficientem zohledňujícím vliv polohy a trhu (PP), byť tak mohl učinit. Po zohlednění všech shora uvedených skutečností dospěl znalec [příjmení] [celé jméno znalce] ke stanovení tržení hodnoty ve výši 790.000 Kč. Naproti tomu [anonymizováno] [celé jméno znalce] cenu zjištěnou porovnávací metodou, kdy srovnával rodinné domy na trhu, protože srovnatelné nabídky na trhu neexistují, zjištěnou cenu korigoval koeficientem 0,538 zohledňujícím vliv polohy a trhu. Pokud by [anonymizováno] [celé jméno znalce] korigoval hodnotu nemovitosti koeficientem PP, pak by byla stanovená hodnota ještě výrazně nižší. Žalobkyní navrhované použití výnosové metody znalec označil za nevhodné, když opět poukázal na absenci srovnatelných nabídek na trhu. [anonymizováno] [celé jméno znalce] potvrdil, že při zpracování znaleckého posudku vycházel z ceny obestavěného prostoru pro rok [rok]. Cena pro rok [rok] bude pravděpodobně o něco vyšší, což však neznamená, že výsledná tržní hodnota stanovená dle předpisů platných od [datum] by musela být nutně vyšší, neboť dle nových předpisů nákladovou metodou zjištěná hodnota nemovitosti má být korigována koeficientem vlivu polohy a trhu (PP), což by v důsledku mohlo znamenat, že znalecký posudek zpracovaný dle předpisů platných v roce [rok] by po obligatorním použití příslušných koeficientů mohl stanovit výslednou referenční hodnotu nižší než posudek z roku 2020. Pokud se jedná o možnost reálného rozdělení nemovitosti, znalec uvedl, že toto je sice z technického hlediska teoreticky možné, byť by zřejmě přineslo řadu reálných komplikací a nutných změn, nicméně s ohledem na nesoulad vlastnictví stavby a pozemků s přípojkami apod. si takové řešení nelze prakticky představit a toto by v praxi přineslo s největší pravděpodobností pouze další spory.

10. Ze znaleckého posudku předloženého žalobkyní, který na základě její objednávky zpracoval znalec [jméno] [příjmení] pod [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že tento znalec stanovil nákladovou cenu předmětného objektu ke dni ocenění ([datum]) na částku [částka]. V této ceně je zohledněn podíl nedokončených konstrukcí a amortizace. Tržní hodnotu znalec v posudku nestanovil, neaplikoval rovněž na zjištěnou nákladovou cenu koeficient PP zohledňující vliv polohy a trhu, jehož použití vysvětlil znalec [příjmení] [celé jméno znalce].

11. Z rozhodnutí [stát. instituce], [ulice] úřad [číslo jednací] [číslo] [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] bylo zjištěno, že tímto rozhodnutím byla povolena novostavba provozovny [anonymizováno]. Z rozhodnutí [stát. instituce], [ulice] úřad [číslo jednací] [rok] ze dne [datum rozhodnutí] bylo zjištěno, že tímto rozhodnutím byl vydán kolaudační souhlas s užíváním novostavby provozovny [anonymizováno] na st.p. [číslo] kdy ve zkolaudovaném objektu se nacházely prodejna, dílna a sociální zařízení. Z rozhodnutí [stát. instituce], [ulice] úřad [číslo jednací] [číslo] [rok] ze dne [datum] bylo zjištěno, že tímto rozhodnutím byl vydán kolaudační souhlas s užíváním objektu [anonymizováno] [obec] na st.p. [číslo] kdy ve zkolaudovaném objektu se nacházela kromě prodejny, dílny a sociálního zařízení v přízemí také dokončená bytová jednotka 1+kk v podkroví objektu se samostatným vstupem přes vnější kovové schodiště. Z výpisu katastru nemovitostí bylo zjištěno, že jako výlučný vlastník stavby bez čp/če na st.p. [číslo] je zapsán žalovaný.

12. Svědek [jméno] [příjmení] vypověděl, že s žalovaným jsou kamarádi již od dětství. Společně dělali požární sport. Žalobkyni svědek nezná, ví pouze, že je manželkou žalovaného. Svědek dále uvedl, že žalovaný občas míval finanční problémy. Svědek pracuje jako realitní makléř a je na tom finančně dobře, proto žalovanému občas půjčoval peníze. Vždycky to dělali tak, že svědek půjčil hotovost žalovanému a on mu oproti tomu podepsal na předmětnou částku směnku. Protože jsou kamarádi, tak půjčky byly bezúročně. Když potom žalovaný peníze vrátil, vrátil mu svědek originál směnky, kopie si nenechával. Žalovaný pak směnku s největší pravděpodobností zničil. Svědek dále uvedl, že nejvyšší částka, kterou žalovanému půjčil, bylo 300 000 Kč v roce [rok], kdy žalovaný potřeboval peníze na stavbu dílny. Jednalo se jako obvykle o půjčku bezúročnou. Tuto částku svědek předal žalovanému najednou v hotovosti u žalovaného doma v [obec]. Nikdo jiný u předání peněz s největší pravděpodobností nebyl. Původně byli dohodnuti, že žalovaný peníze vrátí do dvou let, což bylo uvedeno i na směnce. Žalovaný ale pak měl nějaké finanční problémy, nedařilo se mu podnikání a tak nakonec tuto částku vrátil až někdy v roce [rok] nebo [rok]. Žalovaný půjčku vrátil asi ve dvou nebo třech splátkách. Svědek již si nevzpomínal, zda na tyto splátky vystavil žalovanému nějaké potvrzení. Když byla půjčka doplacena celá, vrátil svědek žalovanému také směnku. Svědek dále uvedl, že nemusel částku 300.000 Kč převádět z bankovního účtu ani vybírat z účtu. Tuto měl doma v hotovosti, neboť jako realitní makléř běžně operuje v hotovosti i s vyššími sumami a má doma obvykle v hotovosti velké částky. Svědek dále uvedl, že žádné písemné doklady o poskytnutí půjčky nemá. Jediným dokladem byla směnka, kterou žalovanému po splacení celé půjčky vrátil.

13. Z výpisu z úvěrového účtu [právnická osoba] [bankovní účet] za období od [datum] do [datum] bylo zjištěno, že ke konci uvedeného období činil zůstatek předmětného úvěru 47.927 Kč. Žalovaný však netvrdil ani nijak neprokázal, kdy a jak tento zůstatek úvěru ze svých výlučných prostředků uhradil.

14. Z oznámení [právnická osoba] (čl. 368 – 376) bylo zjištěno, že z účtu paní [jméno] [příjmení], družky žalovaného, byly prováděny platby na účty OSSZ a OZP, a to v období od [datum] do [datum]. Většinu těchto plateb se však nepodařilo spárovat s vyúčtováními nedoplatků na zdravotním a sociálním pojištění, které předložil žalovaný (příloha [číslo]). Žalovaný rovněž netvrdil, ani neprokázal, že by se jednalo o jeho (výlučné) prostředky, ze kterých byly tyto platby prováděny.

15. Na základě provedeného dokazování a hodnocení důkazů, kdy soud dle ust. § 132 o.s.ř. hodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti a přitom pečlivě přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, soud dospěl k těmto skutkovým a právním závěrům:

16. Manželství účastníků bylo uzavřeno dne [datum] před [stát. instituce] a rozvedeno bylo rozsudkem [název soudu] č. j. 17 C 103/2014 – 37 ze dne [datum rozhodnutí], který nabyl právní moci dne [datum]. Vzhledem k tomu, že k zániku společného jmění manželů došlo za účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ n.o.z.“), provede se vypořádání společného jmění účastníků dle právní úpravy n.o.z.

17. Dle ust. § 742 n.o.z. nedohodnou-li se manželé nebo bývalí manželé jinak nebo neuplatní-li se ustanovení § 741, použijí se pro vypořádání tato pravidla: a) podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné, b) každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek, c) každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek, d) přihlédne se k potřebám nezaopatřených dětí, e) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a o rodinnou domácnost, f) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění. Hodnota toho, co ze společného majetku bylo vynaloženo na výhradní majetek manžela, stejně jako hodnota toho, co z výhradního majetku manžela bylo vynaloženo na společný majetek, se při vypořádání společného jmění započítává zvýšená nebo snížená podle toho, jak se ode dne vynaložení majetku do dne, kdy společné jmění bylo zúženo, zrušeno nebo zaniklo, zvýšila nebo snížila hodnota té součásti majetku, na niž byl náklad vynaložen.

18. Dle ust. § 741 n.o.z. platí, že nedojde-li do tří let od zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění k vypořádání toho, co bylo dříve součástí společného jmění, ani dohodou, ani nebyl podán návrh na vypořádání rozhodnutím soudu, platí, že se manželé nebo bývalí manželé vypořádali tak, že: a) hmotné věci movité jsou ve vlastnictví toho z nich, který je pro potřebu svou, své rodiny nebo rodinné domácnosti výlučně jako vlastník užívá, b) ostatní hmotné věci movité a věci nemovité jsou v podílovém spoluvlastnictví obou; jejich podíly jsou stejné, c) ostatní majetková práva, pohledávky a dluhy náleží společně oběma; jejich podíly jsou stejné.

19. Ze shora uvedeného pak plyne soudy obecně přijímaná zásada, že předmět vypořádání (okruh aktiv, pasiv, nárokovaných vnosů apod.) lze v soudním řízení o vypořádání společného jmění manželů měnit (rozšiřovat) jen ve lhůtě 3 let od zániku společného jmění manželů (rozvodu manželství). V projednávané věci tato lhůta uplynula dne [datum]. Soudem tedy mohly být vypřádány pouze aktiva a pasiva, případně další nároky, které byly účastníky uplatněny v této lhůtě, tj. žalobkyní v žalobě ze dne [datum] a žalovaným ve vyjádření ze dne [datum]. V dalším průběhu řízení pak mohly být pouze doplněny či upřesněny skutková tvrzení či důkazní návrhy účastníků k již uplatněným nárokům, ale nemohly být vznášeny nároky nové (např. nárok žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení za nadužívání společné nemovitosti žalovaným).

20. Jak již bylo uvedeno shora, jediným aktivem zaniklého a dosud nevypořádaného společného jmění manželů účastníků je objekt stavba bez č.p./č.e., obč. vyb., která je zapsána jako součást st.p. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, pro k.ú. [obec], [územní celek], okres [okres], u [stát. instituce], [stát. instituce] na [list vlastnictví]. V katastru nemovitostí je sice jako výlučný vlastník tohoto objektu zapsán žalovaný, nicméně v řízení bylo prokázáno a mezi účastníky je nesporným, že předmětný objekt byl vybudován za trvání manželství a náleží do společného jmění manželů. Sporným mezi účastníky bylo pouze, zda ke dni rozvodu manželství ([datum]) byla dokončena také bytová jednotka 1+kk v podkroví objektu. Na základě provedených důkazů, včetně závěrů obou znalců [příjmení] [celé jméno znalce] a [anonymizováno] [celé jméno znalce], má soud za prokázané, že tato bytová jednotka ke dni rozvodu manželství ještě vybudována nebyla. Tuto vybudoval a zkolaudoval až po rozvodu manželství ze svých výlučných prostředků žalovaný.

21. Oba soudem ustanovení znalci stanovili tržní hodnotu předmětného objektu ke dni provedení ocenění, a to dle stavu, ve kterém se objekt nacházel ke dni zániku manželství. Oba znalecké posudky jsou zpracovány velmi pečlivě a podrobně. Je z nich dobře patrno z jakých podkladů a informací oba znalci vycházeli, jak při zpracování znaleckého posudku postupovali a jakými se řídili úvahami. Závěry obou znalců jsou pak jednoznačné a srozumitelné a vyplývají z popsaných postupů a dílčích závěrů. Oba znalci byli nuceni vypořádat se s poměrně raritní situací, kdy předmět ocenění se nachází na pozemku jiného vlastníka. Metoda zvolená [anonymizováno] [celé jméno znalce] sice byla méně tradiční, ale vedla k podobným závěrům jako tradiční postup zvolený [anonymizováno] [celé jméno znalce]. Oba znalci se pak v rámci svého výslechu před soudem jednoznačně, srozumitelně a logicky vypořádali s námitkami a dotazy směřujícími především ze strany žalobkyně.

22. Oba znalci, stejně jako soud, také dospěli k závěru, že ke dni zániku manželství ještě bytová jednotka v podkroví objektu vybudována nebyla. Navíc oba znalci jednoznačně dospěli k závěru, že vybudování bytové jednotky v podkroví má na trží hodnotu předmětného objektu vliv téměř zanedbatelný, neboť tato je výrazně ovlivňována a limitována jednak polohou nemovitosti, jejím okolím a zejména pak skutečností, že tento se nachází na pozemku jiného vlastníka, v tomto případě žalovaného. Vzhledem k tomu, že objekt byl přikázán do výlučného vlastnictví žalovaného, je zřejmé, že za této situace není třeba se následnými investicemi žalovaného do vybudování bytové jednotky v podkroví dále zabývat, neboť případné zhodnocení v důsledku těchto investice připadne v konečném důsledku žalovanému.

23. Ačkoliv postup znalce [příjmení] [celé jméno znalce] byl znalcem [příjmení] [celé jméno znalce] v rámci zpracování revizního znaleckého posudku označen za poněkud netradiční, dopěl [anonymizováno] [celé jméno znalce] k závěru, že tento postup je v daném případě logický a vede ke správným závěrům. K obdobným závěrům dospěl revizní znalec [příjmení] [celé jméno znalce] také pomocí tradiční nákladové metody, jejíž použití považuje soud v daném případě za ideální a nejvíce odpovídající povaze a účelu řízení o vypořádání společného jmění manželů. Soud se pak zcela ztotožňuje s názorem soudem ustanovených znalců, že nelze ignorovat skutečnosti, mající vliv na tržní hodnotu nemovitosti (lokalita, poloha předmětného pozemku v dané lokalitě, charakter okolí pozemku, apod.). Nákladovou cenu stanovenou v posudku znalce [příjmení] ve výši 1.375.000 Kč proto považuje soud za nadhodnocenou a tuto by dle názoru soudu bylo třeba korigovat příslušnými koeficienty zohledňujícími vliv polohy, lokality apod. Pokud by byla takto korigována, nelišil by se s největší pravděpodobností konečný výsledek nijak výrazně od tržní hodnoty stanovené znalci [příjmení] [celé jméno znalce] (690.000 Kč – 770.000 Kč) a [anonymizováno] [celé jméno znalce] (790.000 Kč).

24. Na základě shora popsaných zjištění a úvah dospěl soud závěru, že pro účely vypořádání společného jmění účastníků je nejvhodnější vycházet z tržní hodnoty stanovené znalcem [příjmení] [celé jméno znalce] ve výši 790.000 Kč.

25. Žalovaný se v rámci vypořádání domáhal zohlednění skutečnosti, že po rozvodu manželství uhradil ze svých výlučných prostředků dluh ze smlouvy o půjčce vzniklý za trvání manželství ve výši 300.000 Kč vůči p. [jméno] [příjmení]. Jediným důkazem, který žalovaný i po opakovaných výzvách soudu podle § 118a o.s.ř. označil, byla svědecká výpověď p. [jméno] [příjmení]. Výpověď svědka je podrobně popsána shora. Tuto pak soud hodnotí jako nevěrohodnou, zjevně ovlivněnou přátelským vztahem svědka k žalovanému. Ve výpovědi jsou také zjevné rozpory, kdy svědek například uvedl, že peníze půjčil žalovanému v roce [rok] na stavbu dílny. Ta však byla zkolaudována již v r. [rok]. Pokud by se mělo jednat o půjčku na dostavbu bytu v podkroví, nekorespondovala by výpověď svědka naopak s tvrzením žalovaného, který uvedl, že podkroví vybudoval zcela až po rozvodu manželství ([anonymizováno] 6.11.2015). Příliš věrohodně pak nepůsobí ani tvrzení svědka, že peníze nemusel vybírat z bankovního účtu, neboť takovéto i větší sumy má doma běžně v hotovosti. Vzhledem k tomu, že půjčka měla být dle výpovědi svědka vrácena až v roce [rok] nebo [rok], kdy žalovaný již musel vědět, že se s žalobkyní na vypořádání nedohodne, nepůsobí věrohodně ani tvrzení svědka, že on ani žalovaný nepovažovali za nutné poskytnutí a vrácení půjčky zdokumentovat, či si ponechat originál nebo alespoň kopii předmětné směnky. Stejně tak působí zvláštně, že žalovaný neměl potřebu nechat si potvrdit ani dílčí plnění ve splátkách, když směnka (vystavená na celou částku) mu měla být dle výpovědi svědka vrácena až po doplacení celé částky. Na základě shora uvedených úvah pak soud dospěl k závěru, že výpověď svědka [příjmení] je nevěrohodná a touto nebylo prokázáno, že by poskytnul žalovanému v r. [rok] půjčku ve výši 300 000 Kč a že by tato půjčka byla žalovaným po rozvodu manželství vrácena.

26. Žalovaný se dále v rámci vypořádání domáhal zohlednění skutečnosti, že po rozvodu manželství uhradil ze svých výlučných prostředků zůstatek úvěru u [právnická osoba] ve výši 48.000 Kč. Přes opakované výzvy soudu podle ust. § 118a o.s.ř. však žalovaný jako jediný důkaz předložil výpis z úvěrového účtu [právnická osoba] [bankovní účet] za období od [datum] do [datum], kterým bylo prokázáno, že ke konci uvedeného období činil nesplacený zůstatek předmětného úvěru 47.927 Kč. Žalovaný však dále netvrdil ani nijak neprokázal, kdy a jak tento zůstatek úvěru ze svých výlučných prostředků uhradil. Soudu proto nezbylo než dospět k závěru, že nebylo prokázáno, že by žalovaný po zániku manželství z vlastních prostředků uhradil společných závazek účastníků z úvěrové smlouvy vzniklý za trvání manželství ve výši 48.000 Kč.

27. Žalovaný se dále v rámci vypořádání domáhal zohlednění skutečnosti, že po rozvodu manželství uhradil ze svých výlučných prostředků dluhy na zdravotním a sociálním pojištění vzniklé za trvání manželství v celkové výši 350.000 Kč. Přes opakované výzvy soudu podle ust. § 118a o.s.ř. však žalovaný nenabídnul soudu jednoznačná a konkrétní tvrzení, na základě kterých by soud mohl zjistit, jaké konkrétní nedoplatky, jakými platbami a z jakých prostředků byly žalovaným po rozvodu manželství uhrazeny. Žalovaný pouze předložil soudu poměrně velké množství různých vyúčtování OSSZ a OZP a potvrzení o provedených platbách, které navíc nebyly provedeny z účtu žalovaného, ale jeho družky [jméno] [příjmení]. Z oznámení [právnická osoba] (čl. 368 – 376) o provedených platbách sice vyplývá, že v období od [datum] do [datum] byly provedeny platby z účtu paní [jméno] [příjmení], družky žalovaného, na účty OSSZ a OZP. Žalovaný však netvrdil ani neprokázal, že by se jednalo o jeho (výlučné) prostředky na těchto účtech, ze kterých byly tyto platby poukázány, ani netvrdil jiné skutečnosti, ze kterých by například vyplývalo, z jakého titulu pí. [příjmení] tyto platby prováděla. Ačkoliv žalovaný neuvedl v této věci dostatečná skutková tvrzení, pokoušel se soud na základě předložených listin zjistit, jaké případné dluhy na pojištění byly shora uvedenými platbami uhrazeny, přesto se však soudu nepodařilo většinu plateb spárovat s předmětnými vyúčtováními. Některé z plateb pak byly dokonce provedeny ještě za trvání manželství. Soudu proto nezbylo než uzavřít, že žalovaný neprokázal, že by po rozvodu manželství uhradil ze svých výlučných prostředků dluhy na zdravotním a sociálním pojištění vzniklé za trvání manželství v celkové výši 350.000 Kč.

28. V průběhu řízení účastníci netvrdili ani v řízení nevyšly najevo skutečnosti, které by odůvodňovaly použití tzv. disparity, tj. odchýlení se od obecně platné zásady rovných podílů na vypořádávaném majetku. Soud proto při vypořádání vycházel ze zásady rovnosti podílů obou účastníků na společném majetku.

29. Ze shora popsaných závěrů vyplývá, že jediným aktivem ve společném jmění manželů je stavba bez č.p./č.e. na st.p. [číslo] jejíž tržní hodnota činí na základě znaleckého posudku [anonymizováno] [celé jméno znalce] 790.000 Kč. V průběhu řízení pak oba účastníci uvedli, že tento objekt by měl být přikázán žalovanému, který by měl žalobkyni vyplatit vypořádací podíl vypočtený z ceny stanovené na základě znaleckého posudku. Pro toto řešení svědčí i skutečnost, že žalovaný v současnosti předmětný objekt užívá a spravuje, navíc je vlastníkem okolních nemovitostí a pozemků, a to včetně pozemku st.p. [číslo] na kterém se objekt nachází, což prakticky vylučuje reálné rozdělení společné nemovitosti nebo její přikázání žalobkyni.

30. Rozdělení nemovitosti či její přikázání žalobkyni by vedlo ke vzniku velmi složité situace, což by s ohledem na již tak vyhrocené vztahy a neschopnost dosáhnout jakékoliv dohody vedlo pouze k dalším sporům mezi účastníky (pravděpodobně i soudním). Přenesení sporů o vypořádání do roviny vztahů sousedských či spoluvlastnických pak jistě není účelem soudního vypořádání společného jmění manželů. Soud proto rozhodnul o přikázání společné nemovitosti do výlučného vlastnictví žalovaného, kterému zároveň uložil povinnost vyplatit žalobkyni vypořádací podíl ve výši jedné poloviny tržní hodnoty stanovené na základě znaleckého posudku [anonymizováno] [celé jméno znalce], tj. 395.000 Kč.

31. Lhůtu k vyplacení vypořádacího podílu stanovil soud v délce 6 měsíců s ohledem na její výši, aby případně umožnil žalovanému jeho uhrazení pomocí hypotečního úvěru.

32. O nákladech řízení rozhodnul soud podle ust. § 142 o.s.ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Vzhledem k tomu, že v řízení o vypořádání společného jmění manželů se jedná o tzv. iudicium duplex, v němž mají oba účastníci postavení žalobce i žalovaného, nelze v daném případě hovořit o úspěchu či neúspěchu některého z účastníků, a to tím spíše, že soud přiřknul žalobkyni i žalovanému stejný podíl na vypořádávaném majetku.

33. Obdobně pak soud rozhodnul podle ust. § 148 o.s.ř. o náhradě nákladů řízení státu, když jejich náhradu uložil oběma účastníkům jednou polovinou. Tyto náklady představuje znalečné uhrazené soudem za znalecké posudky vypracované v průběhu řízení za účelem ocenění majetku, jenž je předmětem vypořádání. Soudem byla za znalecké posudky vypracované [celé jméno znalce] a [celé jméno znalce], za jejich doplnění a výslech znalců při jednání vyplacena celkem částka 44.684 Kč (částka 41.184 Kč již byla ze státních prostředků vyplacena – viz. čl. 213, čl. 322, čl. 381, zatímco částka 3.500 Kč bude vyplacena po právní moci usnesení ze dne 22.12.2021). Na každého z účastníků pak připadá jedna polovina této částky, tj. 22.342 Kč. Vzhledem k tomu, že žalobkyně již uhradila na náklady znaleckých posudků zálohu ve výši 10.000 Kč, byla žalované uložena k úhradě částka ponížená o tuto zálohu, tj. částka 12.342 Kč.