59 C 31/2018

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem JUDr. Pavlem Preislerem, Ph.D., ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem údaje o zástupci pro zaplacení částky 237898 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky 237898 Kč s úrokem z prodlení z částky 125971 Kč ve výši 8,05 % ročně od 9.12.2016 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna na náhradě nákladů řízení zaplatit žalobci částku ve výši 73422,80 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám Mgr. [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem v [obec].

1. Žalující strana se domáhala, aby soud uložil žalované straně zaplatit jí částku ve výši 237.898 Kč s úrokem z prodlení z částky 125.971 Kč ve výši 8,05% p.a. jdoucím od 9. 12. 2016 do zaplacení.

2. Žalobkyně tvrdila, že mezi žalobkyní a [právnická osoba] a.s. zastoupené [celé jméno žalovaného] byla dne [datum] uzavřena dohoda pro partner agenta. Na základě této dohody vykonávala žalobkyně pro [právnická osoba] činnost pojišťovacího agenta, když tuto činnost vykonávala v rámci generální agentury, jejímž vedoucím je žalovaný.

3. Žalobkyně dne [datum] adresovala centrále [právnická osoba] žádost o odchod z generální agentury žalovaného s tím, že předmětnou činnost bude nadále vykonávat jako prodejce na oblasti. Na základě dohody ze dne [datum] mezi žalobkyní, žalovaným, oblastním ředitelem a zemským ředitelem bylo mimo jiné dohodnuto, že žalobkyně opustí agenturu ke dni 1. 7. 2015 a dále, že žalovaný bude žalobkyni po jejím odchodu z generální agentury vyplácet [anonymizováno] za kanceláře [anonymizována dvě slova], a to ve výši odpovídající podílu kmene dealerů řízených žalobkyní. Výše a výpočet této provize je uveden v čl. 7 [číslo] [ustanovení právního předpisu EU] generální agentury v [právnická osoba] Žalobkyni tak měla být vyplácena částka odpovídající 1% z celkového objemu kmene dealerů za předchozí rok k 31. 12., přičemž tato částka jí měla být vyplácena měsíčně [číslo].

4. Velikost kmene dealerů žalobkyně pro rok [rok] činila 6.715.849 Kč. Žalované tak za rok [rok] vznikl nárok na vyplacení superprovize za měsíc 7/ 2015 - 12/ 2015 ve výši 1% z celkového objemu kmene dealerů, tedy částka ve výši 33.576 Kč. Žalobkyně předmětnou částku žalovanému vyfakturovala dne [datum] se splatností 8. 12. 2016. Do dnešního dne předmětnou částku neobdržela.

5. Velikost kmene dealerů pro rok 2015 činila 9.239.529 Kč. Žalované za rok [rok] vznikl nárok na vyplacení superprovize ve výši 1% z celkového objemu kmene dealerů, tedy částky ve výši 92.395 Kč. Uvedenou částku žalobkyně žalovanému fakturovala dne [datum] se splatností 8. 12. 2016. Do dnešního dne předmětnou částku neobdržela.

6. Velikost kmene dealerů pro rok [rok] činila [číslo] - Kč. Žalované za rok [rok] vznikl nárok na vyplacení superprovize ve výši 1% z celkového objemu kmene dealerů, tedy částky ve výši [číslo] - Kč. Do dnešního dne předmětnou částku neobdržela.

7. Žalovaná strana se žalobou nesouhlasila. Faktury č. [rok] – [anonymizováno] na částku 33.558 Kč a 92.395 Kč žalovaný obdržel, ale následně vrátil žalobkyni s žádostí o vysvětlení, za co jsou dané finanční prostředky požadovány, neboť mezi žalobkyní a jím neexistuje žádná smlouva, která stanovila právo žalobkyně na uvedené částky.

8. Z dopisu žalobkyně z 6.4.2017 vyplývá, že žalobkyně žádá o odměnu za výdělky, které měla zajistit v rámci vykonávané podnikatelské činnosti za účasti dalších osob – dealerů ([právnická osoba], [právnická osoba], [právnická osoba] a dalších), kteří mají spadat do dealerů spolupracujících s [právnická osoba], a to výhradně na základě spolupráce s ní za období [datum] – [datum]. K tomu žalovaný uvedl, že žalobkyně za dealery, které zmiňuje, dostávala provize a bonusy, na kterých se žalovaný nikterak nepodílel, a šly v plné výši k jejím rukám.

9. Nyní je v žalobě uvedeno, že má jít o nárok žalobkyně na odměnu ve výši 1% z pojistného kmene. Jde tak o zcela jiný nárok, než který byl požadován v minulosti. Tento požadavek nebyl doposud vznesen.

10. Žalovaný nesouhlasí s žalobním nárokem na 1% příspěvek z pojistného kmene (superprovize), který žalobkyně požaduje, neboť neexistuje žádná smlouva, která by tento nárok vůči žalovanému zakládala. Podle [ustanovení právního předpisu EU] má právo na příspěvek (superprovizi za kanceláře [anonymizováno]) pouze [anonymizována dvě slova], což je firma, jejímž řízením byl pověřen [právnická osoba] žalovaný a to dodatečnou dohodou pro vedoucího [anonymizováno] ke smlouvě o výkonu činnosti pojišťovacího zprostředkovatele dle zákona č. 38/2004 Sb. a příslušných ustanovení obchodního zákoníku. Nejedná se o odměnu, ale o příspěvek na provoz kanceláře, která je žalovaným provozována a který tak má náklady spojené s jejím provozem. Tyto náklady musí být řádně smluvně a písemně ošetřeny a musí být hrazeny, a to v souladu s bodem 7 směrnice 140/2009. V tomto je rozdíl mezi generální agenturou, kterou žalovaný vedl a ostatními zprostředkovateli, kteří nejsou generální agenturou. Tito žádnou kancelář mít nemuseli a nemuseli dodržovat podmínky, které byly stanoveny směrnicí pro vedení takovéto kanceláře. Tyto podmínky byly striktní, např. rozsah provozní doby v týdnu (5 dní), minimální rozsah denní pracovní doby schválený pojišťovnou, apod. Samostatně pracující zprostředkovatel (žalobkyně v té době), žádné takové povinnosti neměl. Právě na úhradu nákladů spojených s provozem kanceláře, byla určena superprovize, kterou žalovaný dostával. Jde však pouze o právní vztah mezi jím a [právnická osoba] V tomto vztahu žalobkyně nikterak nefiguruje a není jej účastna. Žalobkyně tak nemá nárok na tento příspěvek, neboť ona nebyla generální agenturou. Pokud by generální agenturou byla, tak by ji právo na tento příspěvek vzniklo, ale mohla by jej požadovat pouze po [právnická osoba] a nikoli po žalovaném (v současné době jej dostává přímo od [právnická osoba] její syn, jako ředitel jiné [anonymizována dvě slova] na základě uzavřených dohod). I z toho je patrné, že žalovaný není pasivně legitimován.

11. Žádná konkrétní dohoda dne 24.4.2015 uzavřena nebyla. Se zápisem, který je uveden, a kterého se žalovaná dovolává, žalovaný nesouhlasil. Toto sděloval i zemskému řediteli pojišťovny. Proto žádnou dohodu ani nepodepsal.

12. Předmětem sporu je to, zda po odchodu žalobkyně z generální agentury, jejíž vedoucím byl žalovaný a jejíž součástí byl i po odchodu žalobkyně její pojistný kmen, resp. jeho část, vznikl žalovanému závazek podílet se s ní na výplatě superprovize za kancelář [anonymizována dvě slova].

13. Provedeným dokazováním bylo zjištěno:

14. Soud se nejdříve zabýval tvrzenou dohodou, která měla být uzavřena na přítomnosti svědků [příjmení] [jméno] [příjmení], zemského ředitele pojišťovny [anonymizováno] a dalšího zaměstnance pojišťovny [jméno] [příjmení]. Svědci potvrdili, že jednání mezi spornými stranami probíhala, avšak není jim známo, že by nějaká konkrétní dohoda byla uzavřena. Pokud v zápisu z jednání bylo uvedeno, že„ bylo dohodnuto“ mělo to znamenat návrh formulace, který v případě, že by s tím žalovaný souhlasil, podepsal. To se ale nestalo.

15. Soud nezjistil žádné rozpory ve výpovědi obou svědků. Soud ani nemá žádný důvod mít pochybnosti o pravdivosti výpovědí. Oba svědci se s oběma účastníky vzájemně znali. Výpověď svědků zapadá do zjištění z listinných důkazů (srov. listiny [číslo listu] [anonymizováno]).

16. Ze [ustanovení právního předpisu EU] ve verzi účinné od 1.1.2014 bylo zjištěno, že upravuje podmínky fungování generální agentury, systém odměňování a podpory generální agentury, superprovize a v článku [číslo] superprovizi za kancelář [anonymizována dvě slova]. Ze směrnice žádný nárok žalobkyně na výplatu superprovize za kancelář [anonymizována dvě slova] zjištěn nebyl. Směrnice se dovolávají obě strany a není sporu o to, že by některá ze stran se směrnicí nebyla seznámena.

17. Z faktury č. [rok] [číslo] a faktury č. [rok] [číslo] bylo zjištěno, že žalobkyně vyúčtovala žalovanému [příjmení] za odvedenou práci kmene dealerů [anonymizováno] [datum] 33558 Kč a [anonymizováno] za odvedenou práci kmene dealerů od [anonymizováno] [datum] 92395 Kč.

18. Z listiny dohoda mezi V. [celé jméno žalobkyně] a [anonymizována dvě slova] z [datum] bylo zjištěno, že se jedná o návrh dohody žalovaného na vypořádání superprovize za kancelář [anonymizováno]. Žalobkyně však návrh nepřijala, což vyplývá z mailu ze dne [datum] (čl. 12). Pokud žalobkyně z této listiny dovozuje existenci„ dohody“ z jednání dne [datum] (resp. potvrzení existence této dohody žalovaným), pak toliko z užití formulace„ v dohodě z jednání“ a„ bylo dohodnuto“ v listině z [datum] žádnou dohodu nezakládá, ani nepotvrzuje, a to z těchto důvodů: 1) Jak totiž vyplynulo z výslechu [jméno] [příjmení], uvedená listina z jednání [datum] ([číslo listu]), která má předmětnou„ dohodu“ obsahovat, je zápis z jednání z [datum], který pořídil [jméno] [příjmení] (toto potvrdila při jednání i žalobkyně). Svědek si už ani přesně nepamatuje, zda zápis sepsal při jednání nebo až v kanceláři téhož nebo následující den. 2) Nejedná se tak o písemné jednání žalovaného, neboť tento se na listinu nepodepsal (§ 561 odst. 1 o.z.). Je zde jen podpis žalobkyně. To však k dohodě nestačí (§ 1740 odst. 1 o.z.). Písemně tedy tato„ dohoda“ žalovaným přijata nebyla. Dohoda nebyla přijata ani ústně, neboť to oba svědci vyvrátili, resp. svědek [příjmení] uváděl, že pokud by s návrhem„ dohody“, jak ji pojal do zápisu, souhlasili, měli k ní následně připojit svůj podpis. Listina„ dohoda mezi [anonymizováno] [celé jméno žalobkyně] a [anonymizováno] [celé jméno žalovaného] z [datum]“ navíc oproti listině„ dohoda“ z jednání dne [datum] obsahuje jiné podmínky a přesnou výši superprovize za kancelář [anonymizováno] za [číslo] [rok], tudíž z ní nelze vyvozovat ani potvrzení dosažení dohody na jednání dne [datum], ale naopak svědčí o tom, že žalovaný tuto„ dohodu“ nepřijímá a předkládá svůj vlastní návrh (který zase nepřijala žalobkyně).

19. Uvedená listina tak dokazuje pouze, že strany se pokoušely věc vyřešit dohodou, ale k žádné dohodě nedošlo, jelikož se rozcházely ve výši provize. To bylo zjištěno i z mailů 8/ 2015 – 10/ 2015 ([číslo listu]).

20. Z listiny kmen dealerů byla zjištěna výše pojistného kmene v letech 2014 2015, ze které žalobkyně vychází při svých výpočtech.

21. Z listiny datované [datum] ([číslo listu]) bylo zjištěno, že obsahuje zápis z jednání ohledně odchodu žalobkyně z generální agentury žalovaného a způsob vypořádání superprovize za kancelář [anonymizováno]. Na listině je podpis pouze žalované. Listina žádnou dohodu nepotvrzuje s ohledem na to, co vyplynulo z výslechu svědků – viz hodnocení důkazu u listiny dohoda mezi V. [celé jméno žalobkyně] a [anonymizována dvě slova] z 3.8.2015. Že účastníci vycházeli z toho, že se jedná jen o návrh dohody, vyplývá i z mailu žalovaného [příjmení] [jméno] ze dne 27.4.2015 ([číslo listu]) a mailu žalobkyně [příjmení] ze dne 4.5.2015 ([číslo listu]).

22. Z mailů [číslo] a [datum] (čl. 28-29) nic relevantního zjištěno nebylo.

23. Z listiny výzva ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný byl vyzván k úhradě. Žalovaný potvrdil, že výzvu obdržel.

24. Z listiny [číslo listu], potvrzení [číslo listu] – [anonymizováno] bylo zjištěno, že se týkají superprovize za podřízené, které předmětem žaloby nejsou (viz vyjádření žalobkyně na [číslo listu]). Z toho, že žalovaný vyplácel superprovize za podřízeného nelze dovodit, že by mu analogicky vznikl závazek platit žalobkyni jiné superprovize dle směrnice č. 140/2009, neboť neexistuje žádná právní norma, která by takto nárok žalobkyně založila.

25. Z listiny„ dohoda“ z [datum],„ změna dohody“ z [datum] a mailové reakce žalobkyně z 10.8.2015 soud žádné závěry nečinil, neboť žalovaný, který listiny předložil k důkazu, uvedl, že se týkají jiných plateb, než které jsou předmětem žaloby.

26. Z listin provize a čtvrtletní bonifikace (čl. 87-94) bylo zjištěno, že se týkají superprovize za podřízené, která není předmětem žaloby a soud tak žádné závěry z listin nečinil.

27. Z mailu z [datum] (čl. 95) bylo zjištěno, jak si pojišťovna představovala odchod žalobkyně z agentury.

28. Z dodatku [číslo] bylo zjištěno, že žalobkyně ukončila s pojišťovnou dodatečnou dohodu pro partner agenta [datum].

29. Z dopisu pojišťovny z [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně již nebude spadat pod generální agenturu žalovaného a ze směrnice č. 199/2017 bylo zjištěno, že superprovize za kancelář již nebude vyplácena, neboť ruší předchozí směrnici.

30. Z Dodatečné dohody pro vedoucího generální agentury ke Smlouvě o výkonu činnosti pojišťovacího zprostředkovatele a provizní listiny bylo zjištěno, že mezi [právnická osoba] a [celé jméno žalovaného] byla uzavřena tato smlouva [datum]. Na základě ní se stal vedoucím [anonymizována dvě slova] [celé jméno žalovaného]. Na základě ní mu pak vznikl v souladu se směrnicí č. 140/2009 nárok na superprovizi za kancelář [anonymizována dvě slova] od [anonymizováno].

31. Důkaz mailem mezi žalovaným a pojišťovnou ([číslo listu]) soud neprováděl, neboť otázka, komu náleží superprovize, je otázkou právní, nikoliv skutkovou.

32. Z listiny Dodatečná dohoda pro partner agenta ke Smlouvě o výkonu činnosti pojišťovacího zprostředkovatele a smlouvy o výkonu činnosti pojišťovacího zprostředkovatele a kmene dealerů bylo zjištěno, že mezi [právnická osoba] a [celé jméno žalobkyně] byly uzavřeny tyto dvě smlouvy [datum]. Žalobkyně měla status pojišťovacího zprostředkovatele – pojišťovacího agenta – partner agenta. Nárok na superprovizi za kancelář [anonymizována dvě slova] neměla podle žádné z těchto smluv, ani předchozí verze směrnice č. 140/2009 (viz bod 3 směrnice na čl. 153-162), ani podle verze směrnice účinné od 1.1.2014, neboť nebyla vedoucí generální agentury, ani partner agent přímo řídící dalšího partner agenta v organizační struktuře generální agentury.

33. Pokud jde o článek z novin, který má povahu marketingové prezentace, tento soud jako důkaz neprováděl, neboť není způsobilý nárok žalobkyně prokázat.

34. V daném případě jde o závazek, která měl vzniknout žalovanému na základě dohody stran. Žalobkyni se ale žádná taková dohoda, ať v ústní nebo písemné podobě nepodařila prokázat, resp. z provedeného dokazování bylo zjištěno, že k žádné takové dohodě nedošlo. Svědci žádnou dohodu ohledně superprovize za kancelář [anonymizována dvě slova] mezi žalobkyní a žalovaným nepotvrdili. Rovněž listiny, které žalobkyně předkládala, nejsou žádnou dohodou. Obsahují návrh dohody, kterou žalobkyně odmítla nebo zápis z jednání, avšak není na něm zachycen projev vůle, kterým by žalovaný obsah tam zaznamenané dohody přijal. Nárok na placení superprovize za kancelář [anonymizována dvě slova] nelze založit ani na základě toho, že žalovaný měl v minulosti žalobkyni vyplácet superprovizi za podřízené. Jedná se o zcela jiný nárok. Tento nárok ani nebyl předmětem řízení, jak vyplývá z přednesu na jednání dne [datum] a je vyloučeno, aby se tento nárok transformoval na nárok nyní žalobkyní uplatněný. Ostatně to sama ani netvrdí.

35. Ze směrnice č. 140/2009 bylo zjištěno, že nárok na superprovizi má vedoucí generální agentury nebo pojišťovací agent partner agent, který přímo řídí dalšího pojišťovacího agenta v organizační struktuře generální agentury. Žalobkyně uvedla, že vedoucí generální agentury nebyla a přímo žádného dalšího pojišťovacího agenta také neřídila (byla samostatným pojišťovacím agentem). Nárok na superprovizi náleží oprávněným subjektům vůči [právnická osoba] a není na něj právní nárok.

36. Žalobkyni proto na základě směrnice superprovize za kancelář [anonymizována dvě slova] nemohla vůbec vzniknout. Pokud byl žalovaný vedoucí generální agentury, vnikl nárok na superprovizi za kancelář [anonymizována dvě slova] jemu vůči [právnická osoba] Z článku 7 a 7.5 směrnice se podává, že superprovize za kancelář [anonymizováno] byla určena k vybavení, provozu a dalšímu zajištění kanceláře. Nejednalo se tedy o odměnu za činnost pojišťovacího agenta. Je třeba odlišovat provize, které náleží za činnost pojišťovacího agenta (tyto žalobkyně ani v žalobě neuplatňuje) a„ provize“, které náleží z jiných důvodů. Z toho se také podává, že u žalovaného nemohlo k žádnému obohacení na úkor žalované dojít. Pokud byla provozována kancelář generální agentury, do které byl zahrnut i pojistný kmen její, pak vyplývá ze směrnice, že výše objemu pojistného kmene je sice rozhodná pro výpočet superprovize za kancelář [anonymizována dvě slova], avšak tím, že byla pojišťovnou žalovanému vyplácena superprovize, žalovaný se na úkor žalobkyně o nic neobohatil, neboť ona sama nárok na superprovizi vůbec neměla a ani po odchodu z generální agentury by jí jako samostatnému pojišťovacímu agentovi nevznikl. Zřízení kanceláře přitom nebylo nárokové a záleželo na rozhodnutí pojišťovny. K zahrnutí jejího pojistného kmene do [anonymizována dvě slova] došlo, jak žalobkyně uvedla na jednání [datum] (čl. 116 p.v.) na základě dohody stran v roce [rok] v době, kdy superprovize ještě neexistovala. Směrnice č. 140/2009 je účinná od [datum]. Ve vztahu k žalobkyni ale žádný nárok na superprovize za kancelář [anonymizována dvě slova] směrnice nezaložila.

37. Spatřuje-li žalobkyně podstatu bezdůvodného obohacení žalovaného na její úkor v tom, že ona spojila svůj pojistný kmen s jeho pojistným kmenem a následně vytvořili společně generální agenturu, v jejímž čele stál žalovaný, pak ani tato skutečnost bezdůvodné obohacení nezakládá, neboť hodnota pojistného kmene slouží toliko jako„ tarifní hodnota“ pro výpočet superprovize za kancelář [anonymizována dvě slova]. Nejedná se o hodnotu vytvořenou společnou prací, nýbrž každý pojistný agent v agentuře má stále svůj pojistný kmen, který je pouze administrativně zařazen do pojistného kmene generální agentury. Superprovize za kancelář [anonymizována dvě slova] náleží vedoucímu (tj. tomu, koho jako vedoucího generální agentury určí pojišťovna), přičemž účastníci se sami dohodli již v roce [rok], že vůči pojišťovně se o generální agenturu bude ucházet žalovaný. Žalobkyně by na provizi neměla nárok ani po vystoupení z generální agentury žalovaného, neboť nesplňovala podmínky dle článku [číslo] směrnice. Superprovize za kancelář [anonymizována dvě slova] jakožto druh superprovize za kancelář [anonymizováno] (7.5. směrnice) byla určena na podporu provozu kanceláře, nikoliv jako provize za činnost pojistného agenta. Není přitom sporu mezi stranami, že by žalovaný kancelář neprovozoval a„ provize“ tak v souladu se svým směrnicovým účelem byla spotřebovávána na provoz kanceláře.

38. To, že výše superprovize za kancelář [anonymizována dvě slova] se vypočítává z objemu pojistného kmene generální agentury (který zahrnoval i pojistný kmen žalobkyně, přičemž dle směrnice není ani rozhodné, zda se jedná o pojistný kmen vlastní či dealerský), stanoví toliko způsob výpočtu superprovize. Nezakládá ale ve vztahu k žalobkyni žádný přímý nárok na výplatu části provize nebo nepřímý nárok na vydání bezdůvodného obohacení. Superprovize za kancelář [anonymizována dvě slova] je totiž účelový příspěvek a vztahuje se k provozu kanceláře. Pokud by snad vůbec mělo o nějakém bezdůvodném obohacení být uvažováno, pak jedině ve vztahu mezi žalovaným a pojišťovnou, neboť po odchodu žalobkyně byl pojistný kmen generální agentury menší. To však pouze za podmínky, že by pojišťovna toto již sama při vyplácení superprovize za kancelář [anonymizována dvě slova] nezohlednila (což s ohledem na předmět řízení nebylo ani zjišťováno).

39. Pokud případně žalovaný žalobkyni dříve superprovizi za kancelář [anonymizováno] GA vyplácel, (z dokazování vyplynulo, že žalobkyni byla žalovaným vyplácena superprovize za podřízené, což je ale jiná provize), pak tak činil z jisté zdvořilosti či společenské úsluhy, vědom si toho, že u zrodu generální agentury stáli účastníci společně, jak žalobkyně uvádí a odkazuje i na článek, který jako prezentace generální agentury vyšel v novinách. Po odchodu žalobkyně z generální agentury již ale další trvání této praxe odeznělo. Uvedená praxe ale bezdůvodné obohacení (žádné strany) nezakládá a nezakládá ani pozitivní závazek žalovaného v ní pokračovat (srov. § 2992, § 2997 odst. 1 o.z.).

40. Z výše uvedených důvodů proto soud žalobu zamítl, neboť nebyl zjištěn žádný důvod (§ 1721, § 1723 o.z.), ze kterého by takový závazek žalovaného vůči žalobkyni plynul.

41. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Ve věci byl úspěšný žalovaný. Náhrada nákladů řízení se skládá z odměny za zastupování, jelikož byl zastoupen advokátem. Odměna byla stanovena podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, (dále jen AT), podle tarifní hodnoty dle § 8 odst. 1 AT byla určena sazba mimosmluvní odměny. Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby činí dle § 7 AT 6140 Kč a po rozšíření žaloby 9260 Kč. Za jeden úkon právní služby zástupci dále náleží paušální částka náhrady hotových výdajů. Paušální částka náhrady hotových výdajů za jeden úkon právní služby činí dle § 13 odst. 4 AT 300 Kč.

42. Zástupce poskytl následující úkony právní služby dle § 11 odst. 1 AT s příslušnou sazbou odměny v plné výši: -) převzetí a příprava zastoupení 6140 Kč -) sepsání odporu 16.5.2018 6140 Kč -) jednání [datum] [číslo] dva úkony, sazba odměny 9260 Kč -) jednání [datum] [číslo] dva úkony, sazba odměny 9260 Kč -) jednání [datum] [číslo], sazba odměny 9260 Kč Odměnu za úkon„ porada“ nebylo možné přiznat, neboť je zahrnuta do úkonu převzetí a příprava zastoupení a s ohledem na průběh řízení se nejeví jako účelná. Žalovaný navíc uskutečnění tohoto úkonu neprokázal (§ 151 odst. 2 in fine o.s.ř.) a pokud úkon, který nevyplývá ze spisu není prokázán stranou, která náklad vynaložila, nelze jej přiznat. Pokud jde o vyjádření ze dne [datum], obsah vyjádření mohl žalovaný přednést na jednání [datum] a proto nelze ani tento úkon hodnotit jako účelně vynaložený. Rovněž soud nehodnotí za účelný náklad nahlédnutí do spisu dne [datum], když se všemi listinami, které jsou obsahem spisu, se mohl seznámit v rámci dokazování a stejně tak se všemi přednesy a podáními, které žalobkyně učinila.

43. Protože je zástupce plátce daně z přidané hodnoty, patří podle § 137 odst. 3 o.s.ř. k nákladům řízení rovněž částka odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je advokát povinen z odměny a z náhrad odvést podle zákona o dani z přidané hodnoty. Celkem tedy úspěšné straně náleží náhrada nákladů ve výši uvedené ve výroku. Protože byl účastník, jemuž náleží náhrada nákladů řízení, zastoupen advokátem, bylo uloženo zaplatit tuto náhradu k rukám tohoto zástupce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).