9 C 5/2023

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudkyní Mgr. Ivanou Tvrdíkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa , o snížení výživného <b>I. Usnesení Okresního soudu v Liberci č.j. 16 C 330/2019-36 ze dne [datum rozhodnutí], kterým byl schválen smír účastníků na základě, něhož se žalobce zavázal platit výživné pro žalovanou ve výši 6 000 Kč měsíčně se mění tak, že žalobce je povinen platit výživné pro žalovanou ve výši 4 000 Kč měsíčně s účinností od [datum], k rukám žalobkyně vždy do [anonymizováno] dne v měsíci předem.</b> <b>II. Žaloba se v části, v níž se žalobce domáhal snížení výživného pod částku 4 000 Kč měsíčně s účinností od [datum], zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení</b> 1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne [datum] se žalobce domáhal snížení výživného, které má pro žalovanou stanoveno na základě usnesení Okresního soudu v Liberci č.j. 16 C 330/2019-36 ze dne [datum rozhodnutí] ve výši 6 000 Kč měsíčně. Důvodem podání žaloby jsou jeho vážné zdravotní důvody a následná nezaměstnanost od [datum]. Navrhl snížení výživného pro žalovanou od [datum] na částku 2 000 Kč měsíčně.

2. Žalovaná s podanou žalobou nesouhlasila. V současné době studuje magisterské studium na vysoké škole v [obec]. Má měsíční náklady kolem 17 000 Kč za ubytování, stravu a doktory. Finančně jí podporuje její matka, která měla za rok [rok] záporný příjem a má dále vyživovací povinnosti ke svým dvěma nezletilým dětem. Žalovaná navrhla nejprve žalobu zamítnout, v rámci svého závěrečného návrhu souhlasila se snížením výživného na 4 500 Kč měsíčně s účinností od [datum].

3. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázané následující skutečnosti: naposledy bylo o výživném pro žalovanou rozhodováno usnesením Okresního soudu v Liberci č.j. 16 C 333/2019-36 ze dne [datum rozhodnutí], na základě něhož byl schválen smír účastníků, kdy se žalovaný ([celé jméno žalobce]) zavázal přispívat na výživu žalobkyně ([celé jméno žalované]) částkou 6 000 Kč měsíčně od [datum]. Nedoplatek na výživném za období od [datum] do [datum] ve výši 22 000 Kč se žalovaný zavázal uhradit k rukám žalobkyně ve lhůtě do [datum]. Z výpovědi žalobce bylo zjištěno, že je svobodný, žije se svou přítelkyní [jméno] [příjmení] a jejími dvěma dětmi [jméno] [příjmení], které je 8 let a synem [jméno] [příjmení], kterému je 18 let a dosud studuje. [příjmení] [jméno] má její otec platit výživné 1 500 Kč měsíčně a na [jméno] 2 000 Kč měsíčně. Přítelkyně otce pracuje jako dělnice v továrně s výdělkem asi 25 000 Kč měsíčně. (potvrzeno čestným prohlášením o měsíčních příjmech a výdajích [jméno] [příjmení], z kterého bylo zjištěno, že její příjmy jsou tvořeny mzdou 24 000 Kč, dále pobírá přídavky na děti 1 470 Kč, výživné na syna 2 500 Kč a náhradní výživné na dceru 1 500 Kč. Za bydlení, včetně záloh na vodu, topení, fond oprav, osvětlení společných prostor a výtahu zaplatí 5 820 Kč měsíčně, za elektřinu 930 Kč měsíčně, za plyn 300 Kč měsíčně, pojištění bytu 190 Kč měsíčně, obědy ve škole 1 500 Kč, léky pro syna 400 Kč, telefonní paušály 1 500 Kč, wi-fi 300 Kč, za úvěr za byt zaplatí 3 449 Kč, úrazové pojištění 443 Kč, penzijní připojištění 500 Kč, celkové měsíční výdaje pak činí 15 332 Kč, strava přibližně 14 000 Kč. Z výpovědi žalobce bylo dále zjištěno, že kromě žalované nemá jinou vyživovací povinnost, v současné době pro ni platí výživné 2 000 Kč měsíčně (v období srpna až října [rok]), výživné 6 000 Kč měsíčně platil do května [rok], za červen [rok] zaplatil 2 000 Kč měsíčně a za červenec [rok] zaplatil 1 000 Kč měsíčně (výše těchto plateb byla potvrzena i žalovanou). Žalobce pak od roku [rok] pracoval v zahraniční, v Holandsku byl poslední 4 roky. Vydělával kolem 60 000 Kč v přepočtu. Pracoval zde na smlouvu, kdy se domluvil se zaměstnavatelem na ukončení svého pracovního poměru z důvodu zhoršení zdravotního stavu, kdy už v podstatě nemohl chodit (doloženo dohodou o ukončení pracovního poměru žalobce na čl 45). Nemocenské dávky v Holandsku, i když si platil základní pojištění nepobíral a ani si o ně v Holandsku nezažádal. Počítal s tím, že bude mít podporu v nezaměstnanosti. Náklady na bydlení a jídlo činily v Holandsku asi 1 500 euro. Od roku [rok] má diagnostikovanou [anonymizována dvě slova] a od roku [rok] má [anonymizována dvě slova]. Je veden ordinaci [anonymizováno] ve [obec] u [anonymizováno] [příjmení], v ordinaci [anonymizováno] v [obec] a ještě u [anonymizováno] [příjmení]. Z lékařských zpráv předložených žalobcem bylo zjištěno, že žalobce byl hospitalizován v [anonymizováno] nemocnici [právnická osoba], v [anonymizováno] od [datum] do [datum] pro [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. Dne [datum] navštívil žalobce [anonymizováno] a [anonymizováno] – [anonymizováno], [nemocnice] s poliklinikou [obec], kde mu bylo doporučena včasná kontrola a péče [anonymizováno] a dne [datum] v rámci [anonymizováno] vyšetření ve zdravotnickém zařízení [právnická osoba], pracoviště [anonymizováno] [obec] byl učiněn závěr, že se jedná o [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizována dvě slova] Dále bylo z výpovědi žalobce zjištěno, že současné době žádný příjem nemá, je evidován u úřadu práce, počítal s tím, že mu bude přiznána podpora v nezaměstnanosti, ta mu však nebyla přiznána s odůvodněním, že nemá vazby na Česko (doloženo rozhodnutím ÚP ČR KP [obec] ze dne [datum] – na čl 47) [datum] si zažádal o přiznání invalidního důchodu u České správy sociálního zabezpečení v [obec], zatím nemá vyměřenou výši důchodu, i když mu byl přiznán důchod 1.stupně. neví přesně, v jaké výši bude stanoven důchod z České republiky, zároveň v nějaké částce by měl být stanoven i z Holandska. Řízení by mělo trvat od 2 do 6 měsíců. Žalobce nemá žádný majetek. Žalobce pak není s žalovanou v kontaktu asi 10 let. Z posudku o invaliditě [stát. instituce] ze dne [datum] bylo zjištěno, že v rámci posouzení zdravotního stavu a míry poklesu pracovní schopnosti se u žalobce jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav ve smyslu ust. § 26 zákona 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění ve znění pozdějších předpisů, kdy je invalidní dle § 39 odst. 1 tohoto zákona s tím, že jde o invaliditu 1. stupně z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho pracovní schopnost o 35%. Den vzniku invalidity byl stanoven [datum]. Žalobce je po vzniku invalidity 1. stupně schopen vykonávat výdělečnou činnost jen s podstatně menšími nároky na tělesné, smyslové nebo duševní schopnosti. Posudkově nosnou diagnozou je dle zpráv [příjmení] z [datum] [anonymizována dvě slova]. Dále byla sice přítomna [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], ale pro t.č. stabilizaci stavu bez posudkového významu. Z výpovědi žalované bylo zjištěno, že v současné době studuje na [obec] [anonymizována dvě slova] v [obec] dvouletý studijní obor biotechnologie, kdy se jedná o navazující bakalářské studium, kde žalovaná studovala na stejné škole obor chov zvířat, na magisterském studiu pak studuje obor šlechtění zvířat (prokázáno potvrzením o studiu ze dne [datum] z [obec] [anonymizována dvě slova] v [obec], fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů, kdy žalovaná je řádnou studentkou 1. ročníku prezenčního magisterského programu [anonymizováno], biotechnologie a šlechtění zvířat i rozhodnutím o přijetí žalovavé ke studiu ze dne [datum]). Svoje měsíční výdaje žalovaná odhadla na 17 000 Kč včetně mimořádných výdajů, kdy si např. pořizovala roční průkazku na MHD (doloženo na čl. 42, kdy 12-ti měsíční kupon stojí 1 280 Kč), dále má výdaje se svým zdravotním stavem, kdy chodí k [anonymizováno], bere léky, které ji vydrží na 3 měsíce, na ně doplácí 1 000 Kč, dále chodí k [anonymizováno], to stojí 2 000 kč měsíčně a k [anonymizováno], to stojí 2 300 Kč měsíčně. [jméno] chodí 1x za dva měsíce (doloženo zprávou [anonymizováno] [jméno] [příjmení] – [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] ze dne [datum] a [datum] z které vyplývá, že žalovaná je pacientkou [anonymizováno] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], pravidelně navštěvuje [anonymizováno] ordinaci již více rok, za konzultace uhradila za tuto dobu 29 200 Kč). Žalovaná pracuje jako asistent na katedře chovu hospodářských zvířat. (doloženo listinou z čl 40). Za loňský semestr si vydělala 12 000 Kč, tento semestr bude částka nižší, neboť tam netráví tolik času. Potom má ještě příjem za úklid a hlídání dětí, který odhadla na 2 000 Kč měsíčně. Ze sdělení právního zástupce žalované bylo zjištěno, že díky studiu v [obec] má žalovaná náklady na kolej ve výši 6 500 Kč (doloženo listinou na čl. 37, z které vyplývá, že cena v dvoulůžkovém pokoji s vlastním příslušenstvím činní 226 Kč za den). Dále má náklady na internet a praní prádla asi 400 Kč měsíčně, náklady na dopravu 500 Kč a na stravu asi 4 000 Kč měsíčně. Žalovaná pak bydlí s matkou, která za rok [rok] měla záporný příjem (doloženo daňovým přiznáním matky žalované [jméno] [příjmení] za rok [rok] na čl. 28 -30) s tím, že od března [rok] je matka žalované zaměstnána s příjmem kolem 23 000 Kč měsíčně čistého (doloženo kopiemi výplatních pásek, za březen [rok] zjištěn čistý příjem 25 956 Kč, za duben [částka], za květen [částka], za červen [částka], za červenec [částka]). Matka žalované má pak kromě žalované ještě dvě nezletilé děti (z rodných listů nezletilých dětí z čl. 61-62 bylo zjištěno, že se jedná o [jméno] [jméno], narozeného [datum] a [jméno] [jméno], narozeného [datum] v jejíž rodných listech jsou jako rodiče zapsáni [jméno] [jméno], [datum narození] a [jméno] [příjmení] [příjmení], [datum narození]). Z čestného prohlášení matky žalované, nyní [jméno] [příjmení] ze dne [datum] byly zjištěny měsíční náklady a sice elektřina 2 060 Kč, plyn 760 Kč, voda 1 110 Kč, telefony 2 669 Kč, půjčka 5 069 Kč, pojištění žalované 260 Kč, pojištění manžela matky žalované 995 Kč, pojištění matky a nezletilých dětí 1 500 Kč, školka 1 060 Kč, obědy [jméno] 800 Kč, náklady auta manžela do práce 3 500 Kč, jídlo a drogerie 15 000 Kč, kolej od října 7 500 Kč, celkové výdaje činní 43 813 Kč, zároveň matka žalované čestně prohlásila, že průměrný měsíční příjem jejího manžela je 42 500 Kč. Z výpovědi žalované bylo dále zjištěno, že s žalobcem není v žádném kontaktu, zdravotní problémy, které má pramení z jejího dětství, ze soužití žalobce a její matky.

4. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: výživné žalobce na žalovanou je stanoveno na částkou 6 000 Kč měsíčně, kterou však žalobce v plné výši neplatí. Tuto částku platil do května [rok], za červen [rok] zaplatil výživné 2 000 Kč, za červenec [částka] a za měsíce srpen, září a říjen [rok] vždy po 2 000 Kč měsíčně. Z důvodu zdravotních potíží žalobce ukončil dohodou ze své strany pracovní poměr k [datum], když pracoval v Holandsku s příjmem kolem 60 000 Kč měsíčně v přepočtu. Zde pak ačkoli byl veden jako zaměstnanec, nepožádal o nemocenské dávky s tím, že měl vidinu, že se nechá zaevidovat u úřadu práce, bude pobírat podporu v nezaměstnanosti a požádá si o přiznání invalidního důchodu. Evidován jako uchazeč o zaměstnání u úřadu práce je pak žalobce od [datum], nebyla mu však přiznána podpora v nezaměstnanosti. Zároveň s ohledem na [anonymizována dvě slova], kterou má žalobce diagnostikovanou už od roku [rok] byl uznán na základě posudku o invaliditě, invalidním od [datum] s poklesem pracovní schopnosti o 35%. Zatím nebylo rozhodnuto o výši jeho invalidního důchodu. Nyní nepobírá žádné dávky, živí ho jeho přítelkyně [jméno] [příjmení], která má příjem kolem 24 000 Kč. Výdaje na bydlení, pojištění a stravu v rodině žalobce tak činí aktuálně 19 332 Kč s tím, že přítelkyně žalobce má dvě nezletilé děti, na něž pobírá přídavky a výživné v celkové výši 5 470 Kč měsíčně. Žalovaná pak v současné době studuje vysokou školu a sice 1. ročník magisterského studia, když se jedná o další navazující studiu na její bakalářské studium, které ukončila v minulém roce. Žalovaná má vysoké výdaje spojené se studiem, i s ohledem na aktuální ekonomickou situaci vzrostly náklady na zajištění jejích potřeb i její výživy, kterou zajišťuje matka a žalovaná si pak přivydělává na brigádách 2 000 Kč měsíčně a k tomu má ještě příjem jako pomocná vědecká síla, za loňský semestr si vydělala 12 000 Kč, v současné době je předpoklad, že tato částka bude nižší. Má rovněž výdaje s ohledem na svůj zdravotní stav, kdy bere léky a dochází na [anonymizováno]. Příjmy matky žalované pak v současné době činní v průměru 25 724 Kč a příjmy jejího manžela činní 42 500 Kč měsíčně. Výdaje na zajištění chodu domácnosti matky žalované tak činí 43 813 Kč s tím, že matka žalované má další dvě vyživovací povinnosti k nezletilým dětem, na rozdíl od žalobce, který má vyživovací povinnost pouze k žalované.

5. Podle § 913 odstavce 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného.

6. Podle § 913 odstavce 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje, a k míře, v jaké tak činí; přihlédne se popřípadě i k péči o rodinnou domácnost.

7. Podle § 914 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) je-li více osob povinných, které mají vůči oprávněnému stejné postavení, odpovídá rozsah vyživovací povinnosti každé z nich poměru jejích majetkových poměrů, schopností a možností k majetkovým poměrům, schopnostem a možnostem ostatních.

8. Podle § 915 odstavce 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte.

9. Podle § 922 odstavce 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) výživné lze přiznat jen ode dne zahájení soudního řízení; u výživného pro děti i za dobu nejdéle tří let zpět od tohoto dne.

10. Podle § 163 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) rozsudek odsuzující k plnění v budoucnu splatných dávek nebo k plnění ve splátkách je možno na návrh změnit, jestliže se podstatně změnily okolnosti, které jsou rozhodující pro výši a další trvání dávek nebo splátek. Nestanoví-li zákon jinak, je změna rozsudku přípustná od doby, kdy došlo ke změně poměrů.

11. Naposledy bylo výživné pro žalovanou upraveno shora uvedeným usnesením Okresního soudu v Liberci na základě, něhož byl schválen smír účastníků řízení, kdy se tehdy žalovaný (otec) zavázal platit na výživu žalobkyně (dcery) částku 6 000 Kč měsíčně a to od [datum]. Od poslední úpravy výživného došlo ke změně poměrů na straně účastníků, kdy žalobce ze zdravotních důvodů přestal vykonávat práci v zahraničí, kde u svého posledního zaměstnavatele dosahoval výdělku v přepočtu kolem 60 000 Kč měsíčně. Pracovní poměr skončil žalobce dohodou na základě své iniciativy, kdy toto jeho rozhodnutí vedlo k tomu, že mu nebyly poukazovány žádné nemocenské dávky a zároveň při evidenci u Úřadu práce v [obec] od [datum] mu nebyla přiznána žádná podpora v nezaměstnanosti. Tímto způsobem se pak vlastní vinnou připravil o jakýkoli příjem. Lze tedy konstatovat, že od ukončení jeho pracovního poměru, tj. od [datum] nemá až doposud žalobce žádný příjem. Z důvodů dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, když žalobce si zažádal o přiznání invalidního důchodu byl v rámci řízení o invaliditě Okresní správou sociálního zabezpečení v [obec] vypracován posudek o invaliditě, z kterého je patrné, že z důvodu nepříznivého zdravotního stavu žalobce došlo k poklesu jeho pracovní schopnosti a to o 35%. Den vzniku invalidity byl pak stanoven na [datum] s tím, že dosud nebylo rozhodnuto o výši invalidního důchodu žalobce. Nicméně již z provedeného dokazování je patrné, že žalobce se vzdal neuváženě svého příjmu, případně možnosti pobírat nemocenské dávky v rámci svého pracovního poměru v Holandsku (tak, jak má na mysli ustanovení § 913 odst. 2 o.z.) a skutečnost, že v současné době nepobírá žádný příjem ani nemocenské dávky nemůže jít k tíži žalované. Žalovaná dosud řádně studuje denní studium na vysoké škole, i u ní došlo ke změně poměrů v souvislosti s přibývajícím věkem, navazujícím magisterským studiem na vysoké škole a zejména pak s ohledem na její zdravotní stav. S ohledem na změnu poměrů na straně žalobce, který je od [datum] invalidní, když se jedná o invaliditu 1. stupně s přihlédnutím k poklesu jeho pracovní schopnosti o 35% má soud za to, že jsou splněny podmínky pro snížení výživného pro žalovanou. Soud vycházel jednak z poměrů na straně žalované, když ta je studentkou vysoké školy, jsou vysoké nároky na zajištění jejích běžných potřeb v souvislosti se studiem, dojížděním, a i v souvislosti s jejím zdravotním stavem. Zároveň soud hodnotil i nastalou změnu poměrů na straně žalobce, kterému s ohledem na jeho zdravotní stav klesla pracovní schopnost o 35%. Proto soud stávající výši výživného rovněž snížil, a to zhruba o 35 %. Výše výživného 4 000 Kč měsíčně pak odpovídá snížené pracovní schopnosti žalobce a zároveň i navýšeným potřebám žalobkyně. Účinnost výroku o sníženém výživném pak byla stanovena od [datum], tj. od data vzniku invalidity 1. stupně na straně žalobce. Žalobce má tudíž z 65%, byť byl uznán invalidním, zachovanou schopnost pracovat a je tudíž na něm, aby si našel práci odpovídající jeho pracovnímu omezení, s přihlédnutím k tomu, že bude pobírat i invalidní důchod, jehož výše však zatím není známa. Soud pak s ohledem na shora uvedené neshledal splněné podmínky pro snížení výživného pod částku 4 000 Kč měsíčně s účinností od [datum] tak, jak navrhoval žalobce, když zároveň k podstatné změně v poměrech žalobce došlo právě s ohledem na přiznání invalidity 1. stupně až od [datum], proto žalobu v části, v níž se žalobce domáhal snížení výživného pod částku 4 000 Kč měsíčně a účinností od [datum], zamítl.

12. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 2. o.s.ř., dle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V daném případě byl žalobce z 50% ve věci úspěšný a rovněž i žalovaná byla ve věci z 50% úspěšná. Při porovnání poměru úspěchu účastníků řízení pak dospěl soud k závěru, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.