90 C 249/2023

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudkyní JUDr. Lucií Novotnou příjmení , Ph.D., ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 50 535,76 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 19 152 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do částky 31 383,76 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 6 270,78 Kč, zákonného úroku z prodlení výši 15 % ročně z částky ve výši 48 095,52 Kč od [datum] do zaplacení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 473 Kč.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Předmětem řízení je pohledávka žalobkyně za žalovaným ve výši 50 535,76 Kč s příslušenstvím. Svůj nárok žalobkyně odůvodnila zejména tím, že její právní předchůdkyně [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], sídlem [anonymizováno]. [příjmení] [anonymizováno], [číslo] [anonymizováno], [země], zapsaná v obchodním rejstříku vedeném [anonymizováno] soudem v [anonymizováno] pod č. [tel. číslo] ([číslo]), jednající v České republice prostřednictvím [právnická osoba], [anonymizováno] závodu, [IČO] (dále jen„ původní věřitel“) se žalovaným dne [datum] uzavřela smlouvu o [anonymizováno] úvěru [číslo]. Před uzavřením předmětné smlouvy původní věřitel prověřoval pravdivost tvrzení žalovaného ohledně příjmů a výdajů za účelem ověření úvěruschopnosti žalovaného v interních i externích databázích třetích subjektů a dále pak v registru [příjmení]. Původní věřitel na základě smlouvy o úvěru poskytl žalovanému platební kartu s aktuálním úvěrovým rámcem [částka] a maximálním úvěrovým rámcem [částka]. Žalovaný přistoupil k pojištění schopnosti splácet podle [anonymizováno] smlouvy [anonymizováno] [číslo] uzavřené mezi žalobcem jako pojistníkem a pojistitelem [právnická osoba] Žalovaný se zavázal peníze vrátit spolu s úrokem 22,68 % ročně a platit měsíční poplatek za sjednané pojištění bankovním převodem formou pravidelných měsíčních splátek splatných k [anonymizováno] dni v měsíci počínaje [datum] ve výši doporučené splátky [částka], minimální splátky 5 % z čerpané výše úvěru avšak nejméně [částka]. Měsíční platba na pojištění činila 5,99 % z výše měsíční splátky úvěru. Dále se žalovaný zavázal zaplatit poplatek [částka] za odeslanou upomínku v případě vymáhání již zesplatněného závazku a [částka] v případě vymáhání již splatné měsíční splátky. Pro případ prodlení si strany sjednaly smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení. Žalobkyně zdůraznila, že předmětem žaloby jsou pouze pohledávky z [anonymizováno] úvěru popsané výše, nikoli pohledávky z jiného„ klasického“ úvěru, o která žalovaný požádal ve společné žádosti. Celkem žalovaný načerpal [částka], prostřednictvím platební karty ([anonymizováno] z [anonymizována dvě slova] u obchodníka, [anonymizováno] v [anonymizováno] banky, [anonymizováno] na účet nebo [anonymizováno] poukázkou), což je označeno v platební historii popisem„ [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]“ nebo„ [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]“. Žalovaný po dobu trvání smlouvy o úvěru uhradil celkem [částka], což původní věřitel započetl na čerpané finanční prostředky, sjednané smluvní úroky, poplatek za sjednané pojištění, poplatky za vedení úvěrového účtu, odeslání písemných upomínek, zákonné úroky z prodlení a smluvní pokuty, jak je uvedeno v platební historii. Žalovaný neuhradil splátku dne [datum] ani následující splátky. Původní věřitel úvěr na základě odstoupení od smlouvy o úvěru prohlásil ke dni [datum] za splatný, o čemž informoval žalovaného. Původní věřitel následně svoji pohledávku za žalovaným postoupil žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností ke dni [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Žalovaná částka [částka] sestává z prvního nároku na nesplacenou jistinu úvěru [částka], poplatky za sjednané pojištění schopnosti splácet [částka], poplatky za odeslání upomínek [částka]. Na příslušenství prvního nároku žalobkyně žádá nesplacený úrok ve výši 22,68 % z [částka] za období od [datum] do [datum] kapitalizovaný částkou [částka], zákonný úrokem z prodlení z [částka] od [datum] do zaplacení a [částka] na nákladech spojených s uplatněním pohledávky za jeden dopis odeslaný poštou ([částka]) a dvě [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] žalobkyně v [anonymizována dvě slova] žalovaného dne [datum] a [datum] ([anonymizováno] [částka]). Dále uvedená žalovaná částka sestává z druhého nároku na smluvní pokutu ve výši [částka] (z nesplacené jistiny pohledávky ve výši [částka] v sazbě 0,1 % denně za období od [datum] do [datum]). Na svůj dluh žalovaný od zesplatnění úvěru nezaplatil ničeho.

2. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků podle ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), vycházejíce přitom z obsahu spisu a z označených důkazů, když žalobkyně se z jednání omluvila a nežádala jeho odročení a žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil. Předvolání k jednání bylo žalovanému doručeno na adrese trvalého pobytu uvedené v záhlaví rozsudku s tím, že písemnost se považuje za doručenou tzv. fikcí. (§ 49 odst. 4 o. s. ř.).

3. Z předložených listinných důkazů má soud ohledně uzavření žalobkyní tvrzené smlouvy o [anonymizováno] úvěru a poskytnutí peněžních prostředků za prokázané následující pro posouzení věci rozhodné skutečnosti: Dne [datum] původní věřitel se žalovaným uzavřeli [anonymizováno] smlouvu o poskytování bankovních [anonymizováno] a služeb [číslo] (prokázáno [anonymizováno] smlouvou). Dne [datum] žalovaný požádal původního věřitele o poskytnutí [anonymizováno] úvěru ve výši [částka], s možností navýšení až do [částka], s úrokovou sazbou roční 22,68 %, [anonymizováno] 28,74 %, s výší měsíční splátky minimálně 5% z dlužné částky, nejméně [částka] se splatností vždy k [anonymizováno] dni v měsíci počínaje měsícem po prvním čerpání, se smluvní pokutou za prodlení s úhradou splatné splátky ve výši 0,1 % denně z částky splátky v prodlení, s náhradou nákladů spojených s vymáháním splatného závazku ve výši 600 Kč, s poplatkem za odeslání upomínky ve výši [částka]. Pro případ uzavření smlouvy o [anonymizováno] úvěru přistoupil žalovaný jako pojištěný k pojištění podle rámcové smlouvy č. [anonymizováno] [číslo] uzavřené mezi původním věřitelem jako pojistníkem a pojistitelem [právnická osoba], [IČO], jako pojistitelem a souhlasil s měsíčním poplatkem za pojištění 5,99 % z měsíční splátky úvěru zahrnutým do splátky úvěru. Současně touto žádostí požádal žalovaný původního věřitele o poskytnutí úvěru ve výši 15 999 Kč na zakoupení mobilního telefonu, čerpaného převodem na účet prodejce, s úrokovou sazbou roční 26,94 %, [anonymizováno] 30,52 %, s úhradou v [anonymizováno] měsíčních splátkách po [částka] (zahrnujících úhradu jistiny i pojištění) splatných k [anonymizováno] dni v měsíci počínaje [datum]. V žádosti žalovaný k osobním a majetkovým poměrům uvedl, že je [anonymizováno], má [anonymizováno] účet, [anonymizována dvě slova] povinnost, bydlí [anonymizována dvě slova] nemovitosti, je zaměstnaný u [právnická osoba] jako [anonymizováno] od [číslo], čistý měsíční příjem činí [částka], celkové výdaje domácnosti [částka] a že nemá jiné finanční závazky (prokázáno žádostí o úvěr). Ze standardních podmínek úvěru soud zjisti, že s nimi byl žalovaný seznámen (prokázáno standardními podmínkami). Dopisem ze dne [datum] původní věřitel oznámil, že [anonymizováno] úvěr za uvedených podmínek schválil (prokázáno dopisem vč. základní informace o úvěru).

4. Z platební historie soud zjistil, že žalovaný pod označením„ [anonymizována čtyři slova]“ čerpal [datum] celkem [částka], [datum] [částka], [datum] celkem [částka], [datum] [částka], [datum] [částka], [datum] [částka], [datum] celkem [částka], [datum] [částka], [datum] [částka], [datum] celkem [částka], [datum] [částka], celkem tedy [částka]. Dále z platební historie soud zjistil, v jakých částkách a kdy žalovaný [anonymizováno] úvěr splácel a jakou část dané splátky původní věřitel započetl na úhradu jistiny, úroků a poplatků. Celkem žalovaný uhradil na žalovaný dluh ze závazku z [anonymizováno] úvěru [částka] (tj. celková úhrada uvedená v platební historii [částka] – [částka] na úhradu závazku z jiného úvěru označeného„ [anonymizováno]“ v [anonymizováno] splátkách á [částka]). Žalovaný neuhradil splátku předepsanou ve výši [částka] splatnou dne [datum], splátku předepsanou ve výši [částka] splatnou dne [datum], splátku předepsanou ve výši [částka] splatnou dne [datum], splátku předepsanou ve výši [částka] splatnou dne [datum], splátku předepsanou ve výši [částka] splatnou dne [datum] a splátku předepsanou ve výši [částka] splatnou dne [datum].

5. Z dopisu ze dne [datum] soud zjistil, že původní věřitel odstoupil od smlouvy o úvěru, oznámil žalovanému, že se úvěr stává splatným ke dni [datum] a vyzval ho k úhradě dlužné částky [částka] (z toho [částka] na dlužných splátkách, [částka] na dlužné jistině, [částka] na smluvní pokutě a [částka] na náhradě nákladů za vymáhání).

6. Původní věřitel dne [datum] uzavřel se žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek, na jejímž základě původní věřitel jako postupitel postoupil žalobkyni jako postupníkovi pohledávku za žalovaným. (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek vč. přílohy 1). [anonymizováno] cena za postoupení pohledávek byla připsána na účet původního věřitele dne [datum] (prokázáno potvrzením). Změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena dopisem původního věřitele ze dne [datum] (prokázáno oznámením o postoupení pohledávky), které bylo dne [datum] žalovanému doporučeně odesláno prostřednictvím poskytovatele poštovních služeb (prokázáno podacím archem).

7. Dne [datum] odeslal právní zástupce žalobkyně žalovanému upomínku (prokázáno upomínkou). Dne [datum] a [datum] proběhla cesta terénního pracovníka žalobkyně na kontaktní adresu žalovaného (prokázáno výpisem [anonymizována dvě slova] pohledávky). Dne [datum] odeslala žalobkyně žalovanému prostřednictvím poskytovatele poštovních služeb na adresu žalovaného uvedenou ve smlouvě předžalobní výzvu (prokázáno předžalobní výzvou a podacím archem).

1. Na základě provedených listinných důkazů soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Dne [datum] mezi sebou uzavřeli původní věřitel a žalovaný smlouvu úvěru [číslo] na jejímž základě původní věřitel poskytl postupnými čerpáními [částka], které se žalovaný zavázal původnímu věřiteli vrátit v měsíčních splátkách a zaplatit vyčíslený smluvní úrok a poplatky za přidružené pojištění a služby. Žalovaný na dluh ze závazku o [anonymizováno] úvěru uhradil celkem [částka]. Žalovaný neuhradil splátku splatnou dne [datum] a splátky následující. Původní věřitel odstoupil dne [datum] od smlouvy o úvěru a ke dni [datum] dluh ze smlouvy o úvěru zesplatnil celý. Následně původní věřitel svoji pohledávku za žalovaným ze smlouvy o úvěru postoupil žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek, což bylo žalovanému písemně oznámeno.

2. Soud při dokazování provedl výhradně listinné důkazy, neboť jiné důkazy nebyly stranami navrženy. Provedené důkazy spolu obsahově korespondují, vzájemně na sebe navazují a poskytují ucelený základ pro závěr o skutkovém stavu věci tak, jak je popsán výše, a současně v řízení nevyplynuly najevo žádné skutečnosti, které by věrohodnost těchto důkazů snižovaly.

3. Soud na zjištěný skutkový stav aplikoval následující právní úpravu a učinil následující právní závěry:

4. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoníku, v pozdějším znění (dále jen „o. z.“) může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

5. Podle § 1883 o. z. postoupení pohledávky nemá účinky vůči osobě, která dluh zajistila zástavním právem, ručením nebo jiným způsobem, dokud jí postupitel o postoupení pohledávky nevyrozumí nebo dokud jí postupník postoupení pohledávky neprokáže.

6. Podle § 2395 o. z.se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Podle § 75 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 28. 5. 2022 (dále jen„ z. s. ú.“) je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

8. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

9. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

10. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

11. Podle § 87 odst. 2 z. s. ú. je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

12. Podle § 87 odst. 3 zákona spotřebitelském úvěru změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.

13. Aktivní věcná legitimace žalobkyně je dána z titulu postoupení pohledávky učiněného na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi původním věřitelem jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem (§ 1879 o. z.). Účinnost postoupení pohledávky vůči žalovanému ve smyslu § 1882 odst. 1 o. z. je založena písemným oznámením doporučeně odeslaným původním věřitelem žalovanému.

14. Účastníci uzavřeli smlouvu, kterou soud vzhledem k jejímu obsahu právně posoudil jako smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 odst. 1 o. z., neboť se původní věřitel na jejím základě zavázal žalovanému v roli spotřebitele ve smyslu § 419 o. z. poskytnout peněžní prostředky, které se žalovaný zavázal sjednaným způsobem vrátit a zaplatit smluvní úrok. Úvěr je spotřebitelským úvěrem ve smyslu § 2 odst. 1 z. s. ú. Předmětem této smlouvy o úvěru byly dva oddělitelné hlavní závazky, a to závazek z projednávaného [anonymizováno] úvěru a závazek z jiného úvěru na financování [anonymizováno] ceny [anonymizována dvě slova].

15. Předmětem činnosti původního věřitele je [anonymizováno] poskytování [anonymizováno] úvěrů ve smyslu § 9 z. s. ú. Vzhledem k tomu byl původní věřitel podle § 75 odst. 1 z. s. ú. povinen při posuzování úvěruschopnosti konkrétního žadatele o spotřebitelský úvěr postupovat s odbornou péčí. Nejvyšší správní soud v rámci své činnosti vyložil pojem odborné péče poskytovatele spotřebitelského úvěru v rozsahu jeho povinnosti posuzovat úvěruschopnost žadatele o úvěr tak, že součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření těchto tvrzení, např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek či doložením výpisu z účtu žadatele (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu z 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015-39, který se vztahoval k § 9 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinného do 30. 11. 2016, avšak lze jej aplikovat i ve vztahu k obsahově shodnému § 86 odst. 1 z. s. ú.). Z uvedeného plyne, že poskytovatel spotřebitelského úvěru je povinen při posuzování nejen vyžadovat od konkrétního žadatele o úvěr údaje o jeho majetkových a výdělkových poměrech, ale tyto údaje i náležitě, po obsahové stránce prověřit. Teprve na základě takového náležitého prověření lze učinit závěr o tom, zda je žadatelova úvěruschopnost dostatečná či nikoli.

16. Soud v projednávaném případě dospěl k závěru, že z provedeného dokazování vyplývá, že žalobkyně neprokázala, že by původní věřitel s odbornou péčí posuzoval schopnost spotřebitele (žalovaného) splácet poskytnutý [anonymizováno] úvěr. Ač žalobkyně tvrdila, že původní věřitel prověřoval pravdivost tvrzení žalovaného ohledně příjmů a výdajů za účelem ověření úvěruschopnosti žalovaného v interních i externích databázích třetích subjektů a dále pak v registru [příjmení], žalobkyně nenavrhla k těmto tvrzením žádné důkazy, což její procesní odpovědnost.

17. Pokud by se žalobkyně dostavila k jednání, byla by v souladu s § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. soudem poučena o tom, že dosud neučinila dostatečná skutková tvrzení, jakým konkrétním způsobem původní věřitel zjišťoval skutečnosti rozhodné pro náležité posouzení bonity žalovaného ke splácení spotřebitelského úvěru (úvěruschopnosti) a následné platné uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru a doposud nenavrhla důkazy potřebné k prokázání těchto tvrzení. Svou neúčastí na jednání však žalobkyně znemožnila soudu poskytnout jí poučení dle § 118a odst. 1 a odst. 3 o. s. ř. a současně se tohoto dobrodiní soudu vzdala (viz. např. usnesení Ústavního soudu ČR sp. zn. II.ÚS 175/04 či rozsudek Vrchního soudu v Praze sp. zn. 11 Cmo 294/2001), když jak vyplývá z ustálené judikatury Nejvyššího soudu ČR (např. rozsudek sp. zn. [spisová značka]), potřebná poučení soud poskytuje pouze při jednání, popřípadě při přípravném jednání, nařízeném podle ustanovení § 114c o. s. ř., a není tedy možné poučovat žalobkyni o neunesení břemene tvrzení či důkazního mimo jednání či přípravné jednání.

18. Protože žalobkyně netvrdila ani neprokázala, že by původní věřitel s odbornou péčí posuzoval schopnost spotřebitele (žalovaného) splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr dle § 86 odst. 1 z. s. ú., tudíž neunesla své procesní břemeno tvrzení a důkazní, je třeba smlouvu o spotřebitelském úvěru v oddělitelné části týkající se závazku z předmětného revolvingového úvěru podle § 87 odst. 1 z. s. ú. hodnotit jako neplatnou. Soud k neplatnosti této oddělitelné části smlouvy přihlédl i bez námitky žalovaného z úřední povinnosti, neboť její uzavření odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek a je tedy absolutně neplatná ve smyslu § 588 o. z. (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu z 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, či nález Ústavního soudu z [datum], sp. zn. III.ÚS 4129/18).

19. Plyne z rozsudku Nejvyššího soudu č. j. 33 Cdo 3675/2021-262 ze dne 20. 4. 2022, že v případě neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru dané nedostatečným zkoumáním úvěruschopnosti, má spotřebitel povinnost vrátit jistinu v době přiměřené jeho možnostem (dle § 87 odst. 1 z. s. ú.). Splatným stává se takto založený dluh buď dohodou účastníků nebo rozhodnutím soudu, který (dle § 87 odst. 2 z. s. ú.) určí dobu na návrh některého z účastníků podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Následkem neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru dle § 87 odst. 1 věty třetí z. s. ú., je tedy pouze povinnost žalovaného vrátit žalobkyni peníze, které mu byly na základě neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru poskytnuty, a to v době přiměřené jeho možnostem. To, že má žalovaný peníze vrátit v době přiměřené jeho možnostem, odlišuje postavení žalovaného jako spotřebitele od postavení dlužníka majícího povinnost vrátit plnění přijaté z neplatné smlouvy, jak je upraveno obecným ustanovením § 2993 o. z. Splatnost dluhu žalovaného tak není vázána na výzvu věřitele (§ 1958 odst. 2 o. z.), nýbrž je určena buď dohodou účastníků nebo rozhodnutím soudu. Není-li zde takového určení, nelze dovozovat prodlení žalovaného jako dlužníka (§ 1968 o. z.) a nelze žalobkyni přiznat právo na úroky z prodlení (§ 1970 o. z.). K určení přiměřené doby soudem může dojít na návrh některého z účastníků nejen v samostatném řízení o žalobě na určení doby plnění, nýbrž i v rámci řízení o žalobě, kterou se věřitel domáhá zaplacení pohledávky ze smlouvy o spotřebitelském úvěru příp. vrácení jistiny spotřebitelského úvěru.

20. V řízení bylo prokázáno, že žalovanému byly na základě smlouvy o [anonymizováno] úvěru neplatné v oddělitelné části týkající se předmětného závazku z [anonymizováno] úvěru původním věřitelem poskytnuty peníze ve výši [částka]. Rovněž bylo prokázáno, že žalovaný uhradil na neplatný závazek z [anonymizováno] úvěru původnímu věřiteli [částka]. Žalovaný netvrdil ani neprokázal, že by původnímu věřiteli nebo žalobkyni na dluh splnil více, že mu povinnost k úhradě této částky nevznikla nebo že by zanikla na základě jiné skutečnosti. Soud proto žalovanému uložil povinnost částku [částka] žalobkyni zaplatit jako rozdíl mezi původním věřitelem poskytnutými penězi na základě neplatného závazku z [anonymizováno] úvěru a celkovou úhradou žalovaného na tento neplatný závazek. Co do zbylé části uplatněného prvního nároku [částka] soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

21. Lhůtu pro plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 věty za středníkem o. s. ř. s přihlédnutím k § 87 odst. 1 a 2 z. s. ú. v délce tří dnů jako obecnou pariční lhůtu, neboť žalovaný ke svým současným sociálním a majetkovým poměrům, které by odůvodňovaly určení lhůty jiné, ničeho netvrdil ani neprokázal, a mezi účastníky nebylo ve smyslu § 87 odst. 1 z. s. ú. dohodnuto ani jiné datum splatnosti. S ohledem na to, že na straně žalovaného prodlení s vrácením částky [částka] dosud nenastalo, nemá žalobkyně nárok na zaplacení kapitalizovaného i plynoucího zákonného úroku z prodlení z částky [částka] (§ 1970 o. z.) ani na náhradu vynaložených nákladů mimosoudního vymáhání spojených s uplatněním pohledávky ve výši [částka]. Soud žalobu tedy jako nedůvodnou zamítl v této části.

22. Vzhledem k neplatnosti oddělitelné části smlouvy o spotřebitelském úvěru v části týkající se předmětného závazku z [anonymizováno] úvěru žalobkyni nenáleží ani nárok na zaplacení sjednaného úroku kapitalizovaného částkou [částka] a sjednaných poplatků za vymáhání pohledávky [částka]. Stejně tak žalobkyně nemá nárok ani na zaplacení poplatků pojištění schopnosti splácet [částka], neboť ty byly sjednány sice samostatným přistoupením žalovaného k [anonymizováno] pojistné smlouvě, existence tohoto přistoupení však byla akcesorická a vázána na existenci a platnost závazku z [anonymizováno] úvěru jako závazku hlavního, který však nebyl platně sjednán. Proto není žalovaný v prodlení s uvedenými žalovanými pohledávkami (§ 1968 o. z.), a žalobkyně tudíž nemá nárok na zákonný úrok z prodlení dle § 1970 o. z. z těchto částek. Soud tedy podanou žalobu jako nedůvodnou zamítl i v tomto ohledu. Protože i smluvní pokuta žalovaná jako druhý nárok byla sjednána v neplatné oddělitelné části smlouvy o spotřebitelském úvěru týkající se předmětného závazku z [anonymizováno] úvěru, soud zamítl žalobu rovněž co do druhého nároku na zaplacení smluvní pokuty ve výši [částka].

23. O nákladech řízení rozhodl podle § 142 odst. 1 tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalovanému, jež byl v řízení poměrně úspěšnější, žádné náklady v řízení v důsledku jeho procesní pasivity nevznikly. Při určení rozsahu úspěchu soud vycházel z celkového předmětu řízení včetně příslušenství vyčísleného ke dni vyhlášení rozsudku, tj. z částky 63 823,22 Kč, kdy žalovaný měl v řízení úspěch v rozsahu 70 % žalovaného nároku, oproti úspěchu žalobkyně v rozsahu pouhých 30 % žalovaného nároku, a měl by tak nárok na náhradu 40 % celkové výše nákladů vynaložených na svou účast v řízení.