90 C 73/2023

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudkyní JUDr. Lucií Novotnou Krtoušovou, Ph.D., ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 234 635,31 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 41 394,14 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 193 241,17 Kč, smluvního úroku z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 73 633 Kč od 4. 2. 2023 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 102 572,26 Kč od 4. 2. 2023 do zaplacení, zamítá.

III. Soud ukládá žalobkyni, aby zaplatila České republice – Okresnímu soudu v Liberci doplatek soudního poplatku ve výši 2 346 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se v řízení po žalovaném domáhala zaplacení částky 234 635,31 Kč s příslušenstvím. Svůj nárok žalobkyně odůvodnila zejména tím, že s žalovaným dne [datum] uzavřela formou elektronických prostředků komunikace na dálku smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru [číslo] na jejímž základě žalovanému poskytla 70 000 Kč, a to 22 987 Kč bankovním převodem na jeho účet, 36 513 Kč poukázáním na účet žalobkyně na úhradu dluhu žalovaného vůči žalobkyni ze smlouvy [číslo] ze dne [datum] a 10 500 Kč započetla na náklady vynaložené na uzavření smlouvy [číslo]. Žalovaný se zavázal poskytnuté peníze vrátit a zaplatit smluvní úrok 68 888 Kč v 72 měsíčních splátkách po 1 929 Kč splatných vždy k 15. dni každého kalendářního měsíce. Úroková sazba byla sjednána ve výši 26 % ročně, RPSN činila 39,24 % ročně. Součástí smlouvy o úvěru bylo jednak ujednání o zřízení doplňkové služby„ PODPORA“ spočívající v možnosti odložení splátek na žádost žalovaného nebo z důvodu ztráty zaměstnání či déle trvající pracovní neschopnosti, za což se žalovaný zavázal měsíčně hradit poplatek ve výši 1099 Kč a dále ujednání o smluvním úroku z prodlení ve výši 0,1 % denně z celkové dlužné částky za službu PODPORA představující dohodnutou škodu žalobkyně z doplňkové služby PODPORA v případě zesplatnění úvěru. Dále si strany ve smlouvě o úvěru pro případ prodlení se splátkou ujednaly poplatky za zaslání první upomínky ve výši 300 Kč a druhé upomínky ve výši 500 Kč a rovněž smluvní pokutu ve výši poloviny nesplacené jistiny úvěru, tj. 33 924,09 Kč. Žalovaný zaplatil řádně a včas 5 splátek v celkové výši 15 140 Kč, z čehož započetla žalobkyně 2 151,83 Kč na jistinu, 7 492,09 Kč na úroky a 5 495 Kč na úhrady poplatků za službu„ PODPORA“, dále žalovaný zaplatil 2 965,86 Kč přeplatek. Žalovaný se dostal do prodlení se splátkou splatnou dne 15. 11. 2022, a vzhledem k tomu, že žalovaný dlužnou splátku ani po výzvách zaslaných mu dne 20. 11. 2022 a 5. 12. 2022 nezaplatil, přistoupila žalobkyně dne 21. 12. 2022 k zesplatnění celého dluhu. Žalobou uplatněný nárok sestává z jistiny 67 848,17 Kč, smluvního úroku 61 395,91 Kč, neuhrazených poplatků za službu PODPORA v celkové výši 73 633 Kč, nákladů na upomínkování žalovaného 800 Kč a smluvní pokuty 33 924,09 Kč. Dále žalobkyně žádá zákonný úrok z prodlení z částky 102 572, 26 Kč (tj. z jistiny 67 848,17 Kč, nákladů na upomínkování žalovaného 800 Kč a smluvní pokuty 33 924,09 Kč) od 4. 2. 2023 do zaplacení a smluvní úrok z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 73 633 Kč (tj. z neuhrazených poplatků za službu PODPORA v uvedené výši) od 4. 2. 2023 do zaplacení.

2. Před uzavřením předmětné smlouvy žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného na základě porovnání příjmů a výdajů a způsobu plnění jeho dosavadních dluhů, a to na základě jím poskytnutých údajů. V příslušném dotazníku žalovaný uvedl, že jeho měsíční příjem činí 26 852 Kč a jeho měsíční výdaje jsou tvořeny 13 536 Kč náklady na bydlení, 0 Kč pravidelnými finačními závazky, 773 Kč sázkami a jeho měsíční finanční zůstatek tak činí 9 515 Kč. Žalovaný v žádosti deklaroval, že čerpá tzv. mikroúvěry. Dle žalobkyně žalovaný pravidelné finanční závazky neměl. Jednorázové finanční závazky měl žalovaný u FlexiFin ve výši 7 000 Kč, u [právnická osoba] ve výši 6 000 Kč a ve výši 4 500 Kč. Žalobkyně si dále od žalovaného vyžádala kopii občanského průkazu a výpisy z jeho bankovního účtu za tři měsíce předcházející uzavření smlouvy. Na výpisu z bankovního účtu byla dohledána i úhrada jednorázového závazku žalovaného vůči [právnická osoba] ve výši 4 500 Kč Dále žalobkyně provedla lustraci osoby žalovaného v registru [příjmení], REPI, insolvenčním rejstříku, centrální evidenci exekucí a databázi neplatných dokladů. Na základě těchto žalobkyně provedla tzv. skóring žalovaného, jehož výsledkem byly parametry úvěrového produktu, a jímž vyhodnotila úvěruschopnost žalovaného jako dostatečnou.

3. Žalovaný zůstal v řízení nečinný a k žalobě se nevyjádřil.

4. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků podle ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“, vycházejíce přitom z obsahu spisu a z označených důkazů, když žalobkyně i žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavili. Předvolání k jednání bylo právnímu zástupci žalobkyně doručeno do datové schránky, žalovanému bylo doručeno na adrese trvalého pobytu uvedené v záhlaví rozsudku s tím, že písemnost se považuje za doručenou tzv. fikcí. (§ 49 odst. 4 o. s. ř.). Ač se oba účastníci nedostavili bez předchozí omluvy k jednání, soud řízení nepřerušil, neboť takový postup by byl v rozporu se zásadu hospodárnosti a rychlosti soudního řízení (§ 110 o. s. ř.)

5. Z předložených listinných důkazů má soud ohledně uzavření žalobkyní tvrzené smlouvy o úvěru a poskytnutí peněžních prostředků za prokázané následující pro posouzení věci rozhodné skutečnosti: Účastníci mezi sebou dne [datum] uzavřeli smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru [číslo] na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému 70 000 Kč a žalovaný se zavázal tyto peníze vrátit a zaplatit smluvní úrok ve výši 26 % ročně formou 72 měsíčních splátek po 1 929 Kč splatných 15. dne každého měsíce. Smluvní strany si ujednaly, že peněžní prostředky budou žalobkyní vyplaceny tak, že 22 987 Kč bude vyplaceno žalovanému na jeho bankovní účet č. [bankovní účet], 36 513 Kč bude použito na úhradu pohledávky žalobkyně za žalovaným ze Smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru [číslo] ze dne [datum], a zbylá částka 10 500 Kč bude započtena na úhradu nákladů žalobkyně vynaložených na vyřízení úvěru. Žalovaný se zavázal uhradit potřebné náklady žalobkyně na vyřízení úvěru 10 500 Kč (tj. za lustrum v registrech 400 Kč, expresní vyplacení úvěru 100 Kč, administrativu 4 400 Kč, odměnu zprostředkovatele 4 200 Kč, a ověření úvěrového případu 1 400 Kč) a vyslovil souhlas, že tyto náklady budou odečteny z poskytované jistiny úvěru. Dále se smlouvou o úvěru žalovaný zavázal uhradit smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z částky ohledně níž je v prodlení limitovaný 50% zůstatku jistiny maximálně do výše 200 000 Kč, poplatek za první upomínku k úhradě dlužné částky 300 Kč a za druhou upomínku 500 Kč Součástí smlouvy bylo ujednání o zřízení doplňkové služby PODPORA zahrnující možnost odkladu tří splátek ročně a přerušení splácení až na devět měsíců v případě [anonymizováno] či ztráty nezaviněné ztráty zaměstnání za celkovou úhradu 79 128 Kč splatnou v měsíčních splátkách po 1 099 Kč současně se splátkami úvěru. Pro případ zesplatnění úvěru se strany dohodly, že žalovaný uhradí zbývající dosud neuhrazenou část platby za doplňkovou službu PODPORA a zaplatí smluvní úrok z prodlení ve výši 0,1 % denně z této dlužné částky do zaplacení. Za žalovaného obsahovala smlouva o úvěru jako podpis autorizační doložku ve formě identifikátorů a časového klíče (IP adresa, datum a čas podpisu, SMS kód a telefonní číslo, z nějž byl potvrzen) a za žalobkyni podpis předsedy představenstva (prokázáno Smlouvou o poskytnutí spotřebitelského úvěru [číslo] vč. Přílohy 2). Verifikační platbu 1 Kč žalovaný provedl převodem ze svého bankovního účtu na účet žalobkyně č. [bankovní účet] dne [datum] (prokázáno detailem okamžité příchozí platby). Částka 22 987 Kč byla žalovanému odeslána na jeho bankovní účet uvedený ve smlouvě z výše uvedeného účtu žalobkyně dne [datum] (prokázáno detailem bezhotovostní platby). Částka 36 513 Kč byla převedena z výše uvedeného účtu žalobkyně na bankovní účet č. [bankovní účet], [variabilní symbol] téhož dne (prokázáno detailem platby uvnitř banky).

6. Pro účely posouzení své úvěruschopnosti žalovaný uvedl, že jeho čistý měsíční příjem činí 26 852 Kč a jeho obvyklé měsíční výdaje představují 13 536 Kč náklady na bydlení, 0 Kč na pravidelné finanční závazky, 773 Kč na sázky, že má jednorázové závazky (tzv. mikroúvěry), a že jeho měsíční finanční zůstatek činí 9 515 Kč. Jednorázové finanční závazky tvoří dluh u Flexifin ve výši 7 000 Kč, u [právnická osoba] 6 000 Kč a 4 500 Kč Žalovaný je dle zaznamenaných údajů svobodný a bezdětný. Jeho zaměstnavatelem je [právnická osoba], [IČO]. Na výpise z účtu byl dohledán závazek žalovaného u Via SMS ve výši 4 500 Kč, který již byl žalovaným zcela uhrazen (prokázáno Přílohou [číslo] Smlouvy [číslo]). Ke svým tvrzením žalovaný doložil žalobkyni kopii svého mzdového listu, dle kterého činila jeho čistá mzda 30 006 Kč (prokázáno mzdovým listem) a kopii svého občanského průkazu (prokázáno touto kopií). Platnost doloženého občanského průkazu žalobkyně ověřila v databázi neplatných dokladů MVČR (prokázáno záznamem o lustraci v dané evidenci MVČR). Žalobkyně provedla lustraci osoby žalovaného v evidenci dlužníků [příjmení] s pozitivním výsledkem (prokázáno výsledkem lustrace [příjmení]), a s negativním výsledkem v registru platebních informací REPI (prokázáno výsledkem lustrace REPI), v centrálním registru exekucí (prokázáno výsledkem lustrace v registru [webová adresa]) a v evidenci insolvenčního rejstříku (prokázáno výpisem insolvenčního rejstříku).

7. Žalovaný k žádosti o poskytnutí úvěru žalobkyni předložil též výpisy ze svého bankovního účtu č. [bankovní účet] za měsíce únor, březen a duben 2022. V únoru 2022 činil počáteční disponibilní zůstatek účtu 3,54 Kč a konečný disponibilní zůstatek 3,24 Kč, ačkoli celkový obrat na účtu v daném měsíci dosáhl 38 384,01 Kč. Příchozí platby na účet představovala zejména mzda žalovaného 29 512 Kč, platba od [jméno] [příjmení] 5 000 Kč, [jméno] [příjmení] 100 Kč a vrácení platby kartou 3 772 Kč. Ohledně odchozích plateb z účtu bylo zjištěno, že byly prováděny úhrady nákladů na bydlení, potraviny a další spotřební zboží, dva hotovostní výběry a ve zbytku řada internetových plateb kartou přes platební brány. (prokázáno výpisem bankovního účtu za únor 2022). V březnu 2022 činil počáteční disponibilní zůstatek 3,24 Kč a konečný disponibilní zůstatek činil 4,62 Kč, ačkoli celkový obrat na účtu dosáhl 45 081,63 Kč. Příchozí platby představovala zejména mzda ve výši 24 583 Kč, platba od [jméno] [příjmení] 6 000 Kč, půjčka od [právnická osoba] ve výši 4 500 Kč, příchozí platba od [právnická osoba] 4 500 Kč a 2 500 Kč a neidentifikovaná příchozí platba v rámci banky 3 000 Kč. Ohledně odchozích plateb z účtu bylo zjištěno, že byly prováděny úhrady nákladů na bydlení, potraviny a další spotřební zboží, hotovostní výběry a ve zbytku řada internetových plateb kartou přes platební brány. (prokázáno výpisem bankovního účtu za březen 2022). V dubnu 2022 činil počáteční disponibilní zůstatek účtu 4,62 Kč a konečný disponibilní zůstatek 12,47 Kč, ačkoli celkový obrat dosáhl 46 552,16 Kč. Příchozí platby byly tvořeny mzdou ve výši 26 460 Kč, platby od [jméno] [příjmení] v celkové výši 8 000 Kč a [jméno] [příjmení] 100 Kč, neidentifikovaná příchozí platba uvnitř banky 6 000 Kč, půjčka od Via SMS ve výši 6 000 Kč. Ohledně odchozích plateb z účtu bylo zjištěno, že byly prováděny úhrady nákladů na bydlení, potraviny a další spotřební zboží, hotovostní výběry a ve zbytku řada internetových plateb kartou přes platební brány. (prokázáno výpisem bankovního účtu za duben 2022).

8. Na základě provedených listinných důkazů soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Účastníci mezi sebou dne [datum] na žádost žalovaného uzavřeli smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru [číslo]. Žalobkyně převedla 22 987 Kč žalovanému na jeho účet, 36 513 Kč poukázala žalobkyně na úhradu své dřívější pohledávky za žalovaným ze smlouvy [číslo] 10 500 Kč žalobkyně započetla na úhradu nákladů vynaložených na uzavření předmětné smlouvy. Žalovaný se ve smlouvě [číslo] zavázal žalobkyni poskytnuté peníze vrátit a zaplatit smluvní úrok, rovněž se zavázal zaplatit za službu PODPORA, různé poplatky a smluvní pokutu. Před uzavřením smlouvy [číslo] žalovaný pro účely posouzení své úvěruschopnosti žalobkyni uvedl, že jeho čistý měsíční finanční zůstatek činí 9 515 Kč, doložil výši svého čistého výdělku za výplatní páskou a poskytl jí kopii svého občanského průkazu a výpisy svého bankovního účtu za měsíce únor až duben 2022. Žalobkyně současně ověřila platnost občanského průkazu lustrací v databázi neplatných dokladů a dále lustrovala žalovaného v dlužnických evidencích, v databázi [příjmení] s pozitivním výsledkem, a v databázích REPI, [webová adresa] a insolvenčním rejstříku s negativním výsledkem. Z výpisů z bankovního účtu žalovaného ovšem jednoznačně plyne, že konečný disponibilní měsíční zůstatek bankovního účtu žalovaného v posledních třech měsících před sjednáním smlouvy [číslo] se pohyboval mezi 3 Kč a 13 Kč, nikoli v jím tvrzené výši 9 515 Kč. Současně z těchto výpisů plyne vysoký měsíční obrat převyšující jím deklarovaný měsíční příjem o více než 10 000 Kč, který je odůvodněn tím, že příjmy žalovaného vedle pravidelné mzdy tvořily též čerpání úvěrů od jiných nebankovních poskytovatelů.

9. Soud při dokazování provedl výhradně listinné důkazy, neboť jiné důkazy nebyly stranami navrženy. Provedené důkazy spolu obsahově korespondují, vzájemně na sebe navazují a poskytují ucelený základ pro závěr o skutkovém stavu věci tak, jak je popsán výše, a současně v řízení nevyplynuly najevo žádné skutečnosti, které by věrohodnost těchto důkazů snižovaly. Pokud jde o zbývající žalobkyní navržené listinné důkazy, tyto se týkaly zesplatnění úvěru, upomínání žalovaného k úhradě dlužných částek a jiného úvěrového případu. Soud provedení těchto důkazů pro nadbytečnost zamítl, neboť zjištěný skutkový stav ve vztahu k předsmluvním povinnostem žalobkyně a vzniku a obsahu závazku považoval za dostatečný podklad pro právní posouzení věci.

10. Soud na zjištěný skutkový stav aplikoval následující právní úpravu a učinil následující právní závěry:

11. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoníku, v pozdějším znění (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

12. Podle § 75 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 28. 5. 2022 (dále jen„ z. s. ú.“) je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

13. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

14. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

15. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

16. Podle § 87 odst. 2 z. s. ú. je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

17. Podle § 87 odst. 3 zákona spotřebitelském úvěru změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.

18. Předmětem podnikání žalobkyně je nebankovní poskytování spotřebitelských úvěrů ve smyslu § 9 z. s. ú. Vzhledem k tomu je žalobkyně podle § 75 odst. 1 z. s. ú. povinna při posuzování úvěruschopnosti konkrétního žadatele o spotřebitelský úvěr postupovat s odbornou péčí. Nejvyšší správní soud v rámci své činnosti vyložil pojem odborné péče poskytovatele spotřebitelského úvěru v rozsahu jeho povinnosti posuzovat úvěruschopnost žadatele o úvěr tak, že součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření těchto tvrzení, např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek či doložením výpisu z účtu žadatele (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu z 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015-39, který se vztahoval k § 9 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinného do 30. 11. 2016, avšak lze jej aplikovat i ve vztahu k obsahově shodnému § 86 odst. 1 z. s. ú.). Z uvedeného plyne, že poskytovatel spotřebitelského úvěru je povinen při posuzování nejen vyžadovat od konkrétního žadatele o úvěr údaje o jeho majetkových a výdělkových poměrech, ale tyto údaje i náležitě, po obsahové stránce prověřit. Teprve na základě takového náležitého prověření lze učinit závěr o tom, zda je žadatelova úvěruschopnost dostatečná či nikoli.

19. Soud v projednávaném případě dospěl k závěru, že z důkazů předložených žalobkyní, které soud provedl při ústním jednání, vyplývá, že žalobkyně neposoudila s odbornou péčí schopnost spotřebitele (žalovaného) splácet poskytnutý úvěr. Žalovaný v projednávané věci v rámci postupu před uzavřením smlouvy [číslo] sdělil údaje o svém výdělku a svých životních nákladech a dluzích, k čemuž doložil kopii své výplatní pásky. Žalobkyně si od něho zcela správně vyžádala výpisy z jeho bankovního účtu za tři měsíce předcházející, prověřila osobu žalovaného v evidenci [příjmení], REPI, [webová adresa] a insolvenčním rejstříku a ověřila platnost jeho dokladu totožnosti v databázi neplatných dokladů Ministerstva vnitra ČR. Přesto však žalobkyně v daném případě nejednala s odbornou péčí, neboť při prověřování majetkových a výdělkových poměrů žalovaného postupovala zjevně formalisticky, kdy tvrzení žalovaného o jeho poměrech neporovnala s dalšími opatřenými písemnostmi, především s bankovním výpisy. Jejich obsah se předně neshodoval s tvrzením žalovaného co do jeho měsíčního finančního zůstatku, kdy žalovaný tvrdil, že jeho měsíční finanční zůstatek činí nejméně 9 515 Kč, avšak konečné měsíční disponibilní zůstatky jeho bankovního účtu v předcházejících třech měsících byly prakticky nulové. Dále z bankovních výpisů bylo zřejmé, že příjmy žalovaného byly vedle mzdy a dalších plateb od různých fyzických osob převážně tvořeny úvěry či peněžitými zápůjčkami od jiných nebankovních poskytovatelů spotřebitelských úvěrů. Kladných konečných zůstatků na bankovním účtu bylo v posuzovaných měsících dosahováno jen díky výplatě peněžních prostředků od jiných nebankovních poskytovatelů úvěrů. Posouzení úvěruschopnosti žalovaného se tedy v daném případě jeví jako mechanický a formální mezikrok mezi žádostí žalovaného o poskytnutí úvěru a uzavřením úvěrové smlouvy. Na základě stávajícího stavu by žalobkyně musela při posuzování předložených listin s odbornou péčí dospět k závěru, že úvěruschopnost žalovaného není dána, a jeho žádost o poskytnutí úvěru odmítnout. Soud tak dospěl k závěru, že žalobkyně v tomto případě při posuzování úvěruschopnosti žalovaného nepostupovala s odbornou péčí.

20. Přesto však mezi sebou účastníci uzavřeli smlouvu [číslo] kterou soud vzhledem k jejímu obsahu právně posoudil jako smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 o. z., neboť se žalobkyně na jejím základě zavázala žalovanému na jeho požádání poskytnout peněžní prostředky, které se žalovaný zavázal sjednaným způsobem vrátit a zaplatit smluvní úrok. Žalobkyně ovšem v rámci předsmluvních povinností nepostupovala s odbornou péčí při posouzení úvěruschopnosti dle § 86 odst. 1 z. s. ú., a proto je třeba smlouvu [číslo] podle § 87 odst. 1 z. s. ú. hodnotit jako neplatnou. Soud k této neplatnosti přihlédl i bez námitky úvěrovaného žalovaného z úřední povinnosti, neboť její uzavření odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek a je tedy absolutně neplatná ve smyslu § 588 o. z. (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu z 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, či nález Ústavního soudu z 26. 2. 2019, sp. zn. III.ÚS 4129/18).

21. Plyne z rozsudku Nejvyššího soudu č. j. 33 Cdo 3675/2021-262 ze dne 20. 4. 2022, že v případě neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru dané nedostatečným zkoumáním úvěruschopnosti, má spotřebitel povinnost vrátit jistinu v době přiměřené jeho možnostem (dle § 87 odst. 1 z. s. ú.). Splatným stává se takto založený dluh buď dohodou účastníků nebo rozhodnutím soudu, který (dle § 87 odst. 2 z. s. ú.) určí dobu na návrh některého z účastníků podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Následkem neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru dle § 87 odst. 1 věty třetí z. s. ú., je tedy pouze povinnost žalovaného vrátit žalobkyni peníze, které mu byly na základě neplatné úvěrové smlouvy poskytnuty, a to v době přiměřené jeho možnostem. To, že žalovaný má peníze vrátit v době přiměřené jeho možnostem, odlišuje postavení žalovaného jako úvěrovaného spotřebitele od postavení dlužníka majícího povinnost vrátit plnění přijaté z neplatné smlouvy, jak je upraveno obecným ustanovením § 2993 o. z. Splatnost dluhu žalovaného tak není vázána na výzvu věřitele (§ 1958 odst. 2 o. z.), nýbrž je určena buď dohodou účastníků nebo rozhodnutím soudu. Není-li zde takového určení, nelze dovozovat prodlení žalovaného jako dlužníka (§ 1968 o. z.) a nelze žalobkyni přiznat právo na úroky z prodlení (§ 1970 o. z.). K určení přiměřené doby soudem může dojít na návrh některého z účastníků nejen v samostatném řízení o žalobě na určení doby plnění, nýbrž i v rámci řízení o žalobě, kterou se úvěrující domáhá zaplacení pohledávky ze smlouvy o úvěru příp. vrácení jistiny spotřebitelského úvěru.

22. Žalovanému byly na základě smlouvy [číslo] žalobkyní z celkové ujednané výše jistiny úvěru 70 000 Kč poskytnuty peníze ve výši 59 500 Kč, přičemž bylo 22 987 Kč žalovanému vyplaceno na jeho účet a 36 513 Kč převedeno na jiný účet žalobkyně na úhradu jeho dluhu vůči žalobkyni ze smlouvy [číslo] což bylo v řízení prokázáno. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný uhradil na svůj dluh celkem 18 105,86 Kč. Žalovaný netvrdil ani neprokázal, že by žalobkyni dluh uhradil, že mu povinnost k úhradě této částky nevznikla nebo že by zanikla na základě jiné skutečnosti. Soud proto žalovanému uložil povinnost zaplatit částku 41 394,14 Kč, tedy částku skutečně vyplacenou žalobkyní žalovanému po odečtení všech plateb žalovaného ve prospěch žalobkyně. Lhůtu pro plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 věty za středníkem o. s. ř. s přihlédnutím k § 87 odst. 1 a 2 z. s. ú. v délce tří dnů jako obecnou pariční lhůtu, neboť žalovaný ke svým současným sociálním a majetkovým poměrům, které by odůvodňovaly určení lhůty jiné, ničeho netvrdil ani neprokázal. Žalovaný však není v prodlení s plněním dluhu 41 394,14 Kč (§ 1968 o. z.), a žalobkyně proto nemá nárok na zákonný úrok z prodlení dle § 1970 o. z. z této přiznané částky. Proto soud žalobu zamítl co do uplatněného nároku na zákonný úrok z prodlení z přiznané částky.

23. Odlišná situace vyvstala u zbývající části jistiny úvěru 10 500 Kč určené k započtení na náklady žalobkyně vynaložené na uzavření smlouvy [číslo]. Podle § 1982 odst. 1 o. z. dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh. Vzhledem k neplatnosti smlouvy [číslo] nevznikla žalobkyni pohledávka ve výši 10 500 Kč na úhradu nákladů na uzavření smlouvy o úvěru, tudíž nedošlo ke střetnutí s pohledávkou žalovaného na čerpání jistiny úvěru a proto nemohlo dojít k tvrzenému započtení pohledávky žalobkyně na pohledávku žalovaného. Žalovaný tedy není ani v prodlení s plněním nároku na náhradu nákladů žalobkyně vynaložených na uzavření smlouvy (§ 1968, 1970 o. z.). Proto soud žalobu v částce 10 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení zamítl.

24. Konečně vzhledem k neplatnosti úvěrové smlouvy [číslo] žalobkyni nenáleží nárok na zaplacení smluvního úroku z úvěru, nákladů na upomínání a smluvní pokuty, neboť ty byly sjednány v rámci této neplatné smlouvy. Proto není žalovaný v prodlení s plněním nároku na smluvní úrok z úvěru, náklady na upomínání a smluvní pokutu (§ 1968 o. z.), a žalobkyně tudíž nemá nárok na zákonný úrok z prodlení dle § 1970 o. z. z této částky. Stejně tak žalobkyně nemá nárok ani na zaplacení poplatků za doplňkovou službu PODPORA a souvisejícího smluvního úroku z prodlení, neboť ty byly sjednány sice samostatnou smlouvu, která ovšem byla přílohou smlouvy [číslo] existence této smlouvy tak byla akcesorická a vázána na existenci a platnost smlouvy [číslo] jako závazku hlavního, který však nebyl platně sjednán. Soud tedy podanou žalobu jako nedůvodnou zamítl i v tomto ohledu.

25. O povinnosti žalobkyně zaplatit doplatek soudního poplatku za návrh na zahájení řízení rozhodl soud podle § 4 odst. 1 písm. j) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích ve spojení s Položkou 2 bodem 2. Sazebníku soudních poplatků, neboť soudní poplatek za návrh na zahájení řízení činí podle položky 1. bod 1 písm. b) Sazebníku soudních poplatků 11 732 Kč, dosud bylo zaplaceno pouze 9 386 Kč a zbývá tedy doplatit 2 346 Kč.

26. O nákladech řízení ve vztahu mezi jeho účastníky rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., tak, že žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení, neboť poměrně úspěšnějšímu žalovanému v řízení žádné náklady nevznikly, kdy žalovaný měl v řízení úspěch v rozsahu 82 % žalovaného nároku, oproti úspěchu žalobkyně v rozsahu pouhých 18 % žalovaného nároku, a měl by tak nárok na náhradu 64 % celkové výše nákladů vynaložených na svou účast v řízení.