Okresní soud v Liberci · Rozsudek

92 C 191/2024

č. j. 92 C 191/2024-95

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2025-01-31 · VYHOVENI,ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSLI:2025:92.C.191.2024.95

Citované zákony (6)

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem Mgr. Ivanou Štěpánovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované o zaplacení částky 87 231 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 62 484 Kč v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2 000 Kč, splatných vždy do každého 25. dne v měsíci, počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém rozsudek nabude právní moci, pod ztrátou výhody splátek, a ve zbylém rozsahu se žaloba zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 13.11.2024 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 87 231 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 87 433,00 Kč ve výši 12,75% ročně od 23.10.2024 do 08.11.2024 ve výši 519,18 Kč, se zákonným úrokem prodlení z částky 85 433,00 Kč ve výši 12,75% ročně od 09.11.2024 do zaplacení a s úrokem ve výši 78,1 % p.a z částky 75 429,99 Kč od 23.10.2024 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 23.10.2024 dosáhne částky 238 291,00 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že dne , datum, uzavřela se žalovanou smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které žalované poskytla peněžní prostředky ve výši 76 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky společně s úrokem ve výši 78,10 % ročně vrátit ve 36 měsíčních splátkách po 5 516 Kč, což však nečinila, a proto žalobkyně poskytnutý úvěr dne 21.10.2024 zesplatnila. Žalovaná dosud uhradila pouze částku 11 516 Kč.

2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila. V rámci svého vyjádření k žalobě zpochybnila proces uzavírání úvěrové smlouvy prostředky komunikace na dálku, namítala, že žalobkyně řádně nezkoumala její úvěruschopnost a výši úroku z úvěru označila za nemravnou.

3. Ze smlouvy o úvěru bylo zjištěno, že dne 20.6.2024 byla mezi žalobkyní a žalovanou uzavřena smlouva, na základě které se žalobkyně zavázala žalované poskytnout úvěr ve výši 76 000 Kč. Žalovaná se pak zavázala úvěr spolu s úrokem ve výši 78,10 % splácet ve 36 měsíčních splátkách po 5 516 Kč. Z dodatku č. , hodnota, ke smlouvě bylo zjištěno, že mezi účastníky bylo ujednáno, že k uzavření smlouvy o úvěru dojde prostředky komunikace na dálku. Ze splátkového kalendáře byl zjištěn rozpis splátek, první měla být zaplacena dne 17.7.2024, poslední 17.6.2027.

4. Z oznámení o schválení úvěru ze dne 21.6.2024 bylo zjištěno, že žalované bylo oznámeno, že úvěru byl schválen.

5. Z předsmluvního formuláře bylo zjištěno, že žalobkyně poskytla žalované informace o poskytovateli úvěru a o podmínkách poskytnutí úvěru.

6. Z dopisu žalobkyně žalované ze dne 21.10.2024 bylo zjištěno, že žalobkyně poskytnutý úvěr v důsledku prodlení s úhradou splátky úvěru zesplatnila.

7. Z karty klienta bylo zjištěno, žalovaná uhradila dne 16.7.2024 částku 5 516 Kč, dne 9.10.2024 částku 2 000 Kč, dne 10.9.2024 částku 2 000 Kč a dne 8.11.2024 částku 2 000 Kč.

8. Z dokladu o vyplacení úvěru bylo zjištěno, že úvěr ve výši 76 000 Kč byl vyplacen dne 20.6.2024 na účet č. , č. účtu, .

9. Z potvrzení , právnická osoba, . bylo zjištěno, že účet č. , č. účtu, je veden na jméno žalované.

10. Z dopisů žalobkyně ze dne 17.9.2024 a 18.10.2024 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzývala žalovanou k úhradě dlužných splátek a upozornila ji na možnost zesplatnění celého úvěru.

11. Z dopisu žalobkyně ze dne 5.11.2024 ve spojení s poštovním podacím archem bylo zjištěno, že žalovaná byla žalobkyní před podáním žaloby vyzývána k úhradě dlužné částky.

12. Z listiny nadepsané jako „zaslaná SMS“ bylo zjištěno, že číslo , hodnota, je telefonním číslem žalované.

13. Z listiny nadepsané jako Hodnocení klienta bylo zjištěno, že žalobkyně v rámci posuzování úvěruschopnosti žalované kalkulovala s tím, že žalovaná má příjem ze zaměstnání v průměrné výši 27 000 Kč měsíčně, životní minimum činí částku 4 860 Kč, náklady na bydlení činí částku 4 621 Kč, splátky jiného úvěru činí 6 838 Kč a rezerva činí částku 1 000 Kč.

14. Z výpisu z účtu č. , č. účtu, bylo zjištěno, že tento účet je vedený na jméno žalované a že na tento účet byla žalované vyplácena mzda, a to dne 10.6.2024 ve výši 27 262 Kč, dne 7.5.2024 ve výši 29 163 Kč, dne 10.4.2024 ve výši 26 268 Kč a dne 8.3.2024 ve výši 30 288 Kč.

15. Ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, bylo zjištěno, že žalovaná s žalobkyní uzavřela dne , datum, jinou smlouvu o úvěru, na základě které měla žalobkyně žalované poskytnout úvěr ve výši 100 000 Kč. Žalovaná se zavázala jej splácet ve splátkách po 6 838 Kč měsíčně.

16. Z dopisu žalované žalobkyni ze dne 16.9.2024 bylo zjištěno, že žalovaná žalobkyni navrhla smírné řešení.

17. Z oznámení finančního arbitra ze dne 30.10.2024 bylo zjištěno, že na základě návrhu žalované bylo u arbitra dne 16.10.2024 zahájeno řízení.

18. Z výpisu z účtu č. , č. účtu, , vedeného u , právnická osoba, ., bylo zjištěno, že žalovaná uhradila žalobkyni tyto částky: dne 16.7.2024 částku 5 516 Kč, dne 9.10.2024 částku 2 000 Kč, dne 10.9.2024 částku 2 000 Kč, dne 8.11.2024 částku 2 000 Kč a dne 10.12.2024 částku 2 000 Kč.

19. Z ostatních listiny nebyly zjištěny řádné rozhodné skutečnosti.

20. Žalované tak byly na základě uzavřené smlouvy poskytnuty peněžní prostředky ve výši 76 000 Kč, které se zavázala společně s úrokem vrátit, což však neučinila, neboť uhradila pouze 13 516 Kč.

21. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.

22. Mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru dle § 2395 a násl. o.z., zároveň na právní vztah účastníků dopadá úprava zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 29.5.2022 (dále jen „z.s.ú.“), neboť žalovaná při uzavírá smlouvy měla postavení spotřebitele.

23. Podle § 86 odst. 1 z.s.ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

24. Podle § 75 z.s.ú. je poskytovatel úvěru povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

25. Podle § 87 odst. 1 z.s.ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

26. Na základě výše uvedeného zákonného ustanovení žalobkyni tíží důkazní břemeno v tom smyslu, že důkladně posoudila úvěruschopnost žalované (resp. její právní předchůdkyně). Žalobkyně však k dotazu soudu, jakým způsobem posuzovala úvěruschopnost žalované, uvedla, že úvěruschopnost posuzovala na základě dokladů o příjmem, výpisů z databází , Anonymizováno, , hodnocení klienta a prohlášení dlužníka. Ohledně výdajů žalobkyně uvedla, že spoléhala na prohlášení žalované, žádné doklady o výši nájemného nebo jiné potvrzení o nákladech žalované na bydlení k dispozici neměla. Bylo přitom opakovaně judikováno, že věřitel musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k jeho tvrzení, tedy věřitel musí aktivně zjišťovat a prověřovat úvěruschopnost dlužníka, nikoli se spokojit pouze s ničím nedoloženými prohlášeními (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu České republiky ze dne 1.4.2015 č.j. 1 As 30/2015-39). V opačném případě věřitel nejedná s odbornou péčí, neboť předpokladem odborné péče je ověření údajů, které dlužník věřiteli poskytl (srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 25.7.2018 sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 9.2.2023 sp. zn. 33 Cdo 2981/2022).

27. V posuzované případě se žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti žalované spokojila s pouhými prohlášeními žalované ohledně jejích a výdajů, aniž by si výdaje žalované jakkoli ověřila. Požadavek na to, aby si žalobkyně vyžádala například výpis z katastru nemovitostí, prokazující vlastnictví nemovitosti k bydlení, případně nájemní smlouvu a inkaso (SIPO), ze kterých by bylo možné prověřit alespoň výdaje na bydlení, přitom není nijak přemrštěný. Soud tak uzavírá, že žalobkyně neposuzovala poměry žalované tak, jak vyžadují zmíněná ustanovení z.s.ú., když zcela rezignovala na prověření výdajů žalované. Soud proto hodnotí uzavřenou smlouvou o úvěru jako neplatnou ve smyslu § 87 odst. 1 z.s.ú.

28. Podle § 87 odst. 1 věty třetí spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle § 87 odst. 2 z.s.ú. je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům Věřitel tak má právo na vrácení toliko nesplacené jistiny úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, a to v nové době splatnost, která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka. Nárok na případné zákonné úroky z prodlení dle § 1970 o.z. mu vznikne teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny v době podle § 87 odst. 1 z.s.ú. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 20.4.2022 sp. zn. 33 Cdo 3675/2021). Ke stanovení doby splatnosti ohledně nesplacené části jistiny nedošlo ani dohodou účastníků, ani rozhodnutím soudu, neboť žádný z účastníků tyto skutečnosti netvrdil. Pakliže ke stanovení doby, kdy má být jistina doplacena, zatím nedošlo, nemůže být žalovaná v prodlení a žalobkyni proto doposud nenáleží ani zákonné úroky z prodlení.

29. V řízení bylo prokázáno vyplacení částky 76 000 Kč a vrácení částky 13 516 Kč, co do rozdílu těchto částek, tedy co do částky 62 484 Kč, představující nesplacenou část jistiny, bylo proto žalobě vyhověno, neboť žalovaná nepopírala, že tuto částku žalobkyni nevrátila. Ve zbylém rozsahu byla žaloba s odkazem na výše uvedené důvody zamítnuta.

30. Vzhledem k tomu, že soud shledal uzavřenou smlouvu z důvodů výše popsaných neplatnou se již soud nezabýval dalšími vznesenými námitkami.

31. Lhůta k plnění byla určena dle § 160 odst. 1 věty prvé za středníkem č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), když žalovaná požádala o možnost úhrady dlužné částky ve splátkách a žalobkyně s tím souhlasila. Žalovaná uvedla, že aktuálně má příjem ze zaměstnání ve výši , částka, a splácí celkem 9 půjček, měsíčně splátky činí částku 15 000 Kč. Náklady na bydlení má aktuálně ve výši 7 400 Kč, když bydlí v podnájmu. Vzhledem k těmto okolnostem soud umožnil žalované splácet úvěr ve splátkách po 2 000 Kč, když výše splátky je ještě v možnostech žalované a zároveň zajistí, aby žalobkyně měla dluh umořený v rozumné době, tj. zhruba za rok a půl. Vyšší splátky by již ohrozily schopnost žalované dluh splácet, vzniklo by riziko možného úpadku žalované, což by jistě nebylo ani v zájmu žalobkyně.

32. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř., když žalobkyně a žalovaná měly ve věci zhruba stejný úspěch (příslušenství pohledávky bylo kapitalizováno ke dni vydání rozsudku), a proto soud rozhodl tak, že žádnému z účastníků náhradu nákladů řízení nepřiznal.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.