92 C 211/2024

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem Mgr. Ivanou Štěpánovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky 29 124,24 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 29 124,24 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. V části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 3 698,15 Kč od 31.5.2023 do 30.11.2023, úroku ve výši 21,90 % ročně z částky 29 124,24 Kč od 13.2.2024 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 29 124,24 Kč od 13.2.2024 do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 838 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 3.6.2024 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 29 124,24 Kč s příslušenstvím v podobě zákonných a smluvních úroků. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, . (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela dne , datum, s žalovaným smlouvu o povoleném debetu č. , Anonymizováno, , na základě které poskytla žalovanému kontokorentní úvěr ve výši 30 000 Kč, který se žalovaný zavázal vrátit společně se sjednaným úrokem ve výši 21,9 % ročně vždy do jednoho roku od čerpání úvěru. Žalovaný úvěr čerpal, avšak řádně jej nesplácel, a pro došlo dne 15.12.2023 k jeho zesplatnění. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 27.2.2024 byla pohledávka postoupena na , Anonymizováno, , následně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, došlo k postoupení pohledávky za žalovanou na žalobkyni.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, v řízení zůstala nečinná.

3. Účastníci se k nařízenému jednání nedostavili, žalobkyně svou účast omluvila, žalovaná nikoli, soud proto postupoval podle § 101 odst. 3 o.s.ř. a věc projednal v jejich nepřítomnosti.

4. Ze Smlouvy o poskytování bankovních a dalších služeb bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovaným dne , datum, smlouvu, na základě které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala vést pro žalovaného běžný účet č. , č. účtu, .

5. Z návrhu Smlouvy o povoleném debetu na běžném účtu ve spojení s dopisem nadepsaným jako Akceptace návrhu Smlouvy o povoleném debetu na běžném účtu bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovaným dne , datum, smlouvu, na základě které se zavázala žalovanému poskytnout úvěr ve formě přečerpání na běžném účtu č. , č. účtu, , a to do výše 30 000 Kč a za úrok ve výši 21,9 % ročně. Žalovaný byl podle smlouvy oprávněn čerpat povolený debet nejdéle po dobu jednoho roku, ve kterém musel být úvěr zcela splacen.

6. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru bylo zjištěno, že žalované byly před poskytnutím úvěru sděleny informace o věřiteli a o vlastnostech poskytovaného úvěrového produktu.

7. Z prohlášení o okamžité splatnosti ze dne 15.12.2023 bylo zjištěno, že úvěr byl v důsledku prodlení žalovaného s jeho splácením okamžitě zesplatněn, a to ke dni 15.12.2023. Z přehledu podacích čísel bylo zjištěno, že prohlášení bylo žalovanému odesláno dne 15.12.2023.

8. Z výzvy k úhradě dluhu ze dne 15.4.2024 bylo zjištěno, že žalovaný byl prostřednictvím zástupce žalobkyně o úhradu dlužné částky upomínán.

9. Z listiny nadepsané jako Souhrn žádosti o úvěrový produkt bylo zjištěno, že žalovaný v souvislostí s žádostí o úvěr poskytl právní předchůdkyni žalobkyně údaje o svých majetkových poměrech, a to takové, že celková výše kreditních karet, resp. kontokorentů činila 85 000 Kč, měsíční splátka úvěrů činila 4 688 Kč, výdaje žalovaného jsou 22 000 Kč a příjem 32 000 Kč.

10. Z protokolu o ověření úvěruschopnosti bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně kalkulovala s příjmem žalovaného ve výši 41 280,17 Kč.

11. Z prohlášení k protokolu o posouzení úvěruschopnosti bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně kalkulovala s následujícími údaji o majetkových poměrech žalovaného:regionální náklady 7 490 Kčdeklarovaný příjem klienta na žádosti 32 000 Kčcelková suma měsíčních splátek klienta z online , Anonymizováno, zprávy 7 663 Kčcelková suma měsíčních splátek deklarovaná klientem na žádosti 7 663 Kčinterní měsíční splátky klienta v době nápočtu nabídky 968,22 Kčexterní měsíční splátky klienta v době nápočtu nabídky 4 698 Kčlimity všech interních , Anonymizováno, klienta v době nápočtu nabídky 45 018,92 Kčlimity všech interních , Anonymizováno, klienta v době nápočtu nabídky 10 073 Kčlimity všech interních úvěrů klienta v době nápočtu nabídky 49 766,36 Kčpříjem klienta v době nápočtu nabídky 41 280,17 Kčzpětně dopočtený příjem, na základě kterého byla nabídka spočtena 51 173,37 Kč12. Z výpisu z osobního účtu žalovaného a z výpisu z povoleného debetu byla zjištěna historie čerpání úvěru a jeho splácení v období od 25.3.2023 do 24.1.2024, výše nesplacené jistiny ke dni 13.12.2023 činila částku 29 124,24 Kč.

13. Z výpisu z účtu č. , č. účtu, za období od 1.1.2000 do 5.3.2024 bylo zjištěny některé z příjmů a výdajů žalovaného. Za měsíc červen 2021 činily příjmy žalovaného evidované na účtu zhruba 47 000 Kč a výdaje 65 000 Kč, za měsíc červenec 2021 činily příjmy zhruba 43 000 Kč a výaje rovněž zhruba 43 000 Kč, za měsíc srpen 2021 činily příjmy zhruba 84 000 Kč a výdaje zhruba 82 000 Kč, za srpen 2021 činily příjmy zhruba za září 2021 činily příjmy zhruba 50 000 Kč a výdaje 52 000 Kč, příjmy za měsíc říjen 2021 činily 71 000 Kč a výdaje 70 000 Kč. Součástí příjmů žalované jsou však i půjčky či úvěry, které si žalovaný před uzavřením smlouvy s právní předchůdkyní žalobkyně nabral. Z výpisu z účtu lze s jistotou identifikovat půjčku ze dne , datum, od , Anonymizováno, ve výši 15 000 Kč, půjčku ze dne 22.7.2021 od , Anonymizováno, ve výši 1 000 Kč a půjčku ze dne 7.6.2021 od , Anonymizováno, ve výši 15 000 Kč, u několika dalších transakcí pak je možné, že jde o rovněž o půjčky, avšak protože účastníci se k nařízenému jednání nedostavili, nebylo možné tyto transakce blíže objasnit. Z výpisu z účtu je zřejmý pravidelný příjem od , právnická osoba, ve výši zhruba 30 000 Kč, označený jako mzda. Rovněž byla zjištěna výše nákladů na bydlení v podobě nájmu, a to 15 500 Kč.

14. Z Rámcové smlouvy o postupování pohledávek č. , Anonymizováno, uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a společností , Anonymizováno, dne , datum, včetně dodatku č. , hodnota, ze dne , datum, ve spojení se Smlouvou o postoupení pohledávek č. , Anonymizováno, dne , datum, včetně přílohy č. , hodnota, a potvrzením o zaplacení úplaty bylo zjištěno, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na, Anonymizováno, , Anonymizováno, . Z dopisu nadepsaného jako Vyrozumění o postoupení pohledávky ze dne 12.3.2024 a dopisu nadepsaného jako Vyrozumění o postoupení pohledávky ze dne 13.3.2024, ve spojení s přehledem podacích čísel bylo zjištěno, že postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno.

15. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek č. , Anonymizováno, uzavřené mezi , Anonymizováno, a žalobkyní dne , datum, včetně přílohy č. , hodnota, bylo zjištěno, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni. Z dopisu ze dne 15.4.2024 ve spojení se seznamem odeslaných oznámení o postoupení pohledávek bylo zjištěno, že postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno.

16. Z ostatních listiny nebyly zjištěny žádné rozhodné skutečnosti.

17. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.

18. Žalobkyně je věřitelem pohledávky uplatněné v tomto řízení na základě smluv o postoupení pohledávek, uzavřených dle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“).

19. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru dle § 2395 a násl. o.z., zároveň na právní vztah účastníků dopadá úprava zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „z.s.ú.“), neboť žalovaný při uzavírá smlouvy měl postavení spotřebitele.

20. Podle § 86 odst. 1 z.s.ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

21. Podle § 75 z.s.ú. je poskytovatel úvěru povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

22. Na základě výše uvedeného zákonného ustanovení žalobkyni tíží důkazní břemeno v tom smyslu, že důkladně posoudila úvěruschopnost žalovaného (resp. její právní předchůdkyně). Žalobkyně k výzvě soudu sdělila, že při posuzování úvěruschopnosti její právní předchůdkyně vycházela z informací získaných od žalované a dále provedla lustrum v interních a externích databázích, přičemž měla k dispozici i výpis z účtu žalovaného, neboť účet měl žalovaný vedený právě u právní předchůdkyně žalobkyně. Právní předchůdkyně žalobkyně měla díky výpisu z účtu přehled o příjmech a výdajích žalovaného, z výpisu z účtu je zjištěna mzda i výše nájmu. Z bilance za měsíce předcházející uzavření smlouvy o úvěru je však zřejmé, že příjmy a výdaje žalovaného byly vždy v téměř stejné výši, že žalovaný žádnou rezervu pro splácení závazků neměl, je evidentní již z porovnání těchto čísel. Nad to je třeba zdůraznit, že do příchozích plateb na účet žalovaného jsou zahrnuty i výše popsané další půjčky, bez nich by byl příjem žalovaného nižší než jeho pravidelné výdaje. Skutečnost, že si žalovaný opakovaně bral půjčky od nebankovních poskytovatelů úvěru, navíc svědčí o tom, že příjmy žalovaného delší dobu nepostačovaly ke krytí jeho výdajů a žalovaný začal de facto tzv. vytloukat klín klínem. Ačkoli tyto skutečnosti byly právní předchůdkyni žalobkyně známé, přesto žalovanému úvěr s úvěrovým rámcem 30 000 Kč poskytla.

23. Podle § 87 odst. 1 z.s.ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Uvedené ustanovení ve znění účinném do 28.5.2022 obsahovalo další větu, kterou bylo stanoveno, že spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Čistě jazykový výklad směřoval k tomu, že jde o neplatnost relativní, kterou musí dlužník namítnout, k čemuž mu byla stanovena tříletá promlčecí lhůta. Ustanovení o tom, že k neplatnosti soud přihlédne i bez návrhu, tedy že poskytnutí spotřebitelského úvěru v rozporu s § 86 odst. 1 z.s.ú. je stíháno absolutní neplatností, bylo do z.s.ú. vloženo až na základě novely zákona č. 96/2022 Sb., kterou byly implementovány předpisy EU. Absolutní neplatnost smluv uzavřených za účinnosti z.s.ú. před 29.5.2022 však je dovozována judikaturně, zejména jde o rozsudek Soudního dvora Evropské unie sp. zn. C-679/18 ze dne 5.3.2020, kterým bylo judikováno, že soudy mají z úřední povinnosti zkoumat, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 směrnice č. 2008/48/ES, tedy povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a následně z toho vyvodit důsledky vyplývající z vnitrostátního práva. Závěry Soudního dvora se již promítají do rozhodovací praxe českých soudů, konkrétně jde například o rozhodnutí Krajského soudu v Praze ze dne 8.2.2022 sp. zn. 22 Co 244/2021 nebo rozhodnutí stejného soudu ze dne 20.5.2021 sp. zn. 27 Co 38/2021. Ostatně na posuzovaný případ lze vztáhnout i závěry Ústavního soudu v nálezu sp. zn. III. ÚS 4129/18 ze dne 26.2.2019, tedy že nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práva a svobod.

24. V posuzované případě se žalobkyně resp. její právní předchůdkyně při posuzování úvěruschopnosti nesprávně vyhodnotila zjištěné informace, neboť z bilance příjmů a výdajů žalovaného bylo zřejmé, že příjmy žalovaného nepostačují ke krytí jeho výdajů, žalovaný měl již více jiných půjček či úvěru a neměl žádnou rezervu na to, aby mohl plnit další finanční závazky. Soud tak uzavírá, že žalobkyně resp. její právní předchůdkyně neposuzovala poměry žalovaného tak, jak vyžadují zmíněná ustanovení z.s.ú. Soud proto hodnotí uzavřenou smlouvou o úvěru jako neplatnou ve smyslu § 87 odst. 1 z.s.ú.

25. Podle § 87 odst. 1 věty třetí spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle § 87 odst. 2 z.s.ú. je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům Věřitel tak má právo na vrácení toliko nesplacené jistiny úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, a to v nové době splatnost, která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka. Nárok na případné zákonné úroky z prodlení dle § 1970 o.z. mu vznikne teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny v době podle § 87 odst. 1 z.s.ú. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 20.4.2022 sp. zn. 33 Cdo 3675/2021). Ke stanovení doby splatnosti ohledně nesplacené části jistiny nedošlo ani dohodou účastníků, ani rozhodnutím soudu, neboť žádný z účastníků tyto skutečnosti netvrdil. Pakliže ke stanovení doby, kdy má být jistina doplacena, zatím nedošlo, nemůže být žalovaná v prodlení a žalobkyni proto doposud nenáleží ani zákonné úroky z prodlení.

26. V řízení bylo prokázáno čerpání úvěru a nesplacení jistiny ve výši 29 124,24 Kč, co do této částky bylo proto žalobě vyhověno, neboť bylo na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že tuto částku žalobkyni zaplatil, což však neučinil. Ve zbylém rozsahu byla žaloba s odkazem na výše uvedené důvody zamítnuta.

27. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 87 odst. 1, 2 z.s.ú., když soud určil takovou lhůtu, která odpovídá obecné lhůtě k plnění dle § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“)

28. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř., podle kterého žalobkyně, která měla ve věci částečný úspěch, má právo na náhradu nákladů řízení v poměru svého úspěchu. Při posouzení úspěchu je třeba přihlížet k celému předmětu řízení včetně příslušenství, které soud kapitalizoval ke dni vyhlášení tohoto rozsudku. Žalobkyně byla úspěšná co do 66 %, v rozsahu 34 % jde o úspěch žalovaného. Žalobkyni proto náleží náhrada nákladů řízení v rozsahu 32 %.

29. Náklady jsou tvořeny soudním poplatkem ve výši 1 166 Kč a náklady na zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „AT”) v celkové výši 900 Kč za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, sepis žaloby) dle § 11 odst. 1 AT po 300 Kč a paušální náhrada hotových výdajů ve výši 3 x 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) AT. Odměna byla určena z tarifní hodnoty odpovídající jistině ve výši 29 124,24 Kč. Protože zástupce žalobkyně je plátce daně z přidané hodnoty, patří podle § 137 odst. 3 o.s.ř. k nákladům řízení rovněž částka odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je advokát povinen z odměny a z náhrad odvést, tj. částka 252 Kč. Celkem tedy náklady řízení tvoří částku 2 618 Kč. Poměrná část nákladů řízení ve výši 32 % činí 838 Kč. Protože byl účastník, jemuž náleží náhrada nákladů řízení, zastoupen advokátem, bylo uloženo zaplatit tuto náhradu k rukám tohoto zástupce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). Lhůta k plnění byla stanovena jako obecná lhůta dle § 160 odst. 1 o.s.ř.