92 C 57/2025
č. j. 92 C 57/2025-114
V PLATNOSTICitované zákony (10)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 101 § 142 § 149 § 160
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 6
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 1970 § 2395
- o spotřebitelském úvěru, 257/2016 Sb. — § 75 § 86 § 87
Plný text
Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem Mgr. Ivanou Štěpánovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného o zaplacení částky 24 660 Kč s příslušenstvím,
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč do tří dnů do právní moci tohoto rozsudku.
II. V části, ve které se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 4 660 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 450 Kč a úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 20 000 Kč od 17.3.2024 do zaplacení, se žaloba zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 878 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 24 660 Kč, částku 4 660 Kč, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 450 Kč a úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 20 000 Kč od 17.3.2024 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovaným uzavřela dne , datum, smlouvou o úvěru, na základě které žalovanému poskytla úvěr ve výši 20 000 Kč s možností opakovaného čerpání. Žalovaný vyčerpal částku 20 000 Kč, ničeho však žalobkyni nevrátil, žalobkyně proto úvěr ke dni 16.3.2024 zesplatnila. Žalobkyně se dále vedle zaplacení jistiny domáhala po žalovaném zaplacení smluvní pokuty v celkové výši 4 660 Kč, která představuje pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky za období od 17.3.2024 do 4.11.2024, a dále též nákladů spojených s vymáháním ve výši 1 450 Kč.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, v řízení zůstal nečinný.
3. Účastníci se k nařízenému jednání nedostavili, žalobkyně svou neúčast omluvila, žalovaný však nikoli. Soud proto postupoval podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního (dále jen „o.s.ř.“) a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků.
4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru bylo zjištěno, že mezi účastníky byla dne uzavřena smlouva, na základě které se žalobkyně zavázala dne , datum, poskytnout žalovanému úvěr s limitem 20 000 Kč na dobu neurčitou a s úrokem ve výši 40 % měsíčně. Žalovaný se zavázal splácet úvěr tak, že každý měsíc zaplatí úrok za období od předcházejícího dne splatnosti ke dni splatnosti, když šlo vždy o 13. den v měsíci. Zbytek dlužné částky pak měl zaplatit nejpozději ke dni ukončení smlouvy. Z oznámení o schválení úvěru bylo zjištěno, že smlouva byla uzavřena dne , datum, .
5. Z oznámení o zesplatnění ze dne 16.3.2024 bylo zjištěno, že ke dni 16.3.2024 byl poskytnutý úvěr zesplatněn, a to na částku 47 636,09 Kč.
6. Ze sazebníku poplatků byla zjištěna výše nákladů na vymáhání, které žalobkyně klientům účtuje pro případ vymáhání dlužné částky, a to ve výši 150 Kč v době 3 dnů po splatnosti, 500 Kč v době 7 a 14 dnů po splatnosti, 200 Kč v době 20 dnů po splatnosti a 100 Kč v době 25 dnů po splatnosti.
7. Z kopie řidičského a občanského průkazu bylo zjištěno toliko to, že žalobkyně měla k dispozici kopie těchto dokladů.
8. Z potvrzení o provedené platbě a z výpisu ze systému Kontomatik bylo zjištěno, že úvěr ve výši 20 000 Kč byl čerpán dne 13.12.2023. Dále bylo zjištěno, že jen za listopad 2023 bylo žalovanému na účet vyplaceno 12 úvěrů či zápůjček od nebankovních společností. Rovněž bylo zjištěno, že žalovaný aktivně sázel na webu Tipsport.cz, šlo o desítky sázek ve výši několika set tisíc.
9. Z předžalobní výzvy ze dne 30.9.2024 bylo zjištěno, že žalovaný byl před podáním žaloby zástupcem žalobkyně vyzýván k úhradě dlužné částky, výzva byla dle poštovního podacího archu odeslána dne 8.10.2024.
10. Z několika předložených výpisů z interní databáze žalované a z listiny nadepsané jako „Proces žádosti o úvěr a uzavření smlouvy z pohledu klienta“ nebyly zjištěny žádné rozhodné skutečnosti.
11. Z provedených důkazů tak má soud za prokázané, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva, na základě které byla žalovanému vyplacena částka 20 000 Kč, kterou žalovaný ani z části nevrátil. V době uzavření smlouvy měl žalovaný řadu dalších závazků ve značené výši.
12. Po právní stránce soud věc posoudil tak, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), zároveň na právní vztah účastníků dopadá úprava zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „z.s.ú.“), neboť žalovaný při uzavírá smlouvy měl postavení spotřebitele.
13. Podle § 86 odst. 1 z.s.ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
14. Podle § 75 z.s.ú. je poskytovatel úvěru povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.
15. Podle § 87 odst. 1 z.s.ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
16. Na základě výše uvedeného zákonného ustanovení žalobkyni tíží důkazní břemeno v tom smyslu, že důkladně posoudila úvěruschopnost žalovaného. Žalobkyně se k nařízenému jednání nedostavila, soud ji tak nemohl vyzvat dle § 118a odst. 3 o.s.ř., aby označila důkazy k prokázání tvrzení, že úvěruschopnost žalovaného byla řádně posouzena. Soud tak vycházel pouze z listinných důkazů, které žalobkyně před jednáním soudu předložila. Z nich však nebylo zjištěno, zda měl žalovaný nějaký příjem ze zaměstnání či jiné obdobné činnosti, ani jaké byly jeho pravidelné výdaje zejména na bydlení. Z výpisu ze systému Kontomatik však bylo zjištěno, že žalovaný v listopadu 2023 čerpal celkem 12 úvěrů od nebankovních poskytovatelů úvěrů a že měl velmi vysoké výdaje v souvislosti s , Anonymizováno, , kdy šlo o částky v řádu statisíců. Žalobkyně nejen že neměla od žalovaného žádný doklad o výši jeho příjmů a výdajů na bydlení (srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 25.7.2018 sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 9.2.2023 sp. zn. 33 Cdo 2981/2022), ale měla dokonce informace o tom, že žalovaný načerpal celou řadu jiných úvěru a zároveň že je aktivním gamblerem. Soudu nezbývá než konstatovat, že žalobkyně neposuzovala poměry žalovaného tak, jak vyžadují zmíněná ustanovení z.s.ú., když mu poskytla úvěr i přesto, že měl celou řadu jiných závazků a extrémním způsobem se oddává gamblingu. Soud proto hodnotí uzavřenou smlouvou o úvěru jako neplatnou ve smyslu § 87 odst. 1 z.s.ú.
17. Podle § 87 odst. 1 věty třetí spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle § 87 odst. 2 z.s.ú. je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům Věřitel tak má právo na vrácení toliko nesplacené jistiny úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, a to v nové době splatnost, která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka. Nárok na případné zákonné úroky z prodlení dle § 1970 o.z. mu vznikne teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny v době podle § 87 odst. 1 z.s.ú. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 20.4.2022 sp. zn. 33 Cdo 3675/2021). Ke stanovení doby splatnosti ohledně nesplacené části jistiny nedošlo ani dohodou účastníků, ani rozhodnutím soudu, neboť žádný z účastníků tyto skutečnosti netvrdil. Pakliže ke stanovení doby, kdy má být jistina doplacena, zatím nedošlo, nemůže být žalovaný v prodlení a žalobkyni proto doposud nenáleží ani zákonné úroky z prodlení.
18. V řízení bylo prokázáno vyplacení částky 20 000 Kč, co do této částky proto bylo žalobě vyhověno, neboť bylo na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že tuto částku žalobkyni zaplatil, což však neučinil. Ve zbylém rozsahu byla žaloba s odkazem na výše uvedené důvody zamítnuta.
19. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 87 odst. 1, 2 z.s.ú., když soud určil takovou lhůtu, která odpovídá obecné lhůtě k plnění dle § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“)
20. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř., neboť žalobkyně byla v řízení převážně úspěšná a má proto právo na náhradu nákladů řízení v poměrné části. Při posouzení úspěchu je třeba přihlížet k celému předmětu řízení včetně příslušenství, které soud kapitalizoval ke dni vyhlášení tohoto rozsudku. Žalobkyně byla úspěšná co do 68 % uplatněného nároku a neúspěšná co do 32 % uplatněného nároku. Žalobkyni proto náleží náhrada nákladů řízení v rozsahu 36 %.
21. Tyto náklady se skládají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 987 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) sestávající se z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby včetně tří paušálních náhrad výdajů ve výši 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Celkem tedy náklady tvoří částku 2 439 Kč, 36 % pak tvoří částku 878 Kč. Protože byl účastník, jemuž náleží náhrada nákladů řízení, zastoupen advokátem, bylo uloženo zaplatit tuto náhradu k rukám tohoto zástupce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).
22. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto dle § 160 odst. 1 věty prvé před středníkem o.s.ř.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.