Okresní soud v Liberci · Rozsudek

92 C 62/2025

č. j. 92 C 62/2025-30

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2025-04-28 · ECLI:CZ:OSLI:2025:92.C.62.2025.1

Citované zákony (3)

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudkyní Mgr. Ivanou Štěpánovou ve věci manžela: Jméno manžela , narozený Datum narození manžela bytem Adresa manžela zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky a manželky: Jméno manželky , narozená Datum narození manželky bytem Adresa manželky zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o rozvodu manželství

I. Manželství , Jméno manžela, , narozeného , Datum narození manžela, a , Jméno manželky, , rozené , rodné přijmení, , narozené , rodné přijmení, , Datum narození manželky, , uzavřené dne , datum, před , Anonymizováno, , se rozvádí.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Manžel se návrhem došlým soudu dne 13. 2. 2025 domáhal rozvodu svého manželství s manželkou , Jméno manželky, uzavřeného dne , datum, před , Anonymizováno, . Svůj návrh odůvodnil zejména tím, že od roku 2014 začalo docházet ke vzájemnému citovému odcizení mezi manžely, které se přes vzájemnou snahu o zlepšení nadále prohlubovalo. Následkem toho došlo v roce 2019 k ukončení společného soužití, čímž je manželství účastníků hluboce a trvale rozvráceno bez reálné možnosti obnovení společného soužití. Manželství účastníků je v současnosti pouze formálním svazkem.

2. Manželka s návrhem na rozvod manželství účastníků souhlasila.

3. Z oddacího listu bylo zjištěno, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne , datum, před , Anonymizováno, .

4. Manžel , Jméno manžela, v rámci účastnického výslechu vypověděl, že manželství bylo spokojené zhruba do roku 2015, ačkoli již v letech 2013 až 2014 docházeli s manželkou na její návrh do manželské poradny, kdy toto ještě vedlo k určitému zlepšení jejich vztahu. V roce 2015 ovšem opět začalo docházet k postupnému vymizení vzájemného porozumění zejména ve finančních otázkách a v otázkách organizace volného času, což manžel považuje za hlavní příčinu rozvratu manželství. Manžel proto ještě v roce 2015 inicioval opětovné návštěvy manželské poradny, avšak toto již ke zlepšení vzájemných vazeb manželů nevedlo. Společné soužití skončilo v roce 2018, kdy se manželka odstěhovala ze společné domácnosti. Obnovu manželského soužití manžel vyloučil.

5. Manželka , Jméno manželky, v rámci účastnického výslechu vypověděla, že manželství bylo spokojené zhruba do roku 2013. Poté si s manželem přestali rozumět, ona sama postrádala vzájemnou komunikaci, neboť manžel jí přestal sdělovat své potřeby a pocity a vždy ji odbyl tím, že by to měla vědět. V červnu 2019 se proto ze společné domácnosti odstěhovala. Příčinu rozvratu manželství tedy spatřuje v nedostatku komunikace a rozdílných představách manželů o společných volnočasových aktivitách. Možnost obnovy společného manželského soužití manželka vyloučila.

6. Podle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení.

7. Podle § 756 o. z. soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny.

8. Soud v daném směru zjistil, že manželství účastníků bylo uzavřeno již v roce 1992 a doposud trvá. V současnosti se ovšem manželství účastníků jeví být pouze formálním svazkem bez jakéhokoli obsahu, neboť účastníci spolu nežijí nejpozději od června roku 2019, kdy se manželka odstěhovala ze společné domácnosti. Příčinu rozvratu manželství účastníků soud zjistil z jejich účastnických výpovědí, v nichž prakticky shodně příčinu rozvratu svého manželství spatřovali v postupném vymizení vzájemného porozumění a citových vazeb, které se projevovalo nedostatkem komunikace a neschopností vzájemného vyhovění si v otázkách organizace společného trávení volného času, přičemž toto vzájemné odcizení trvá nejpozději od roku 2015. Pokud účastníci v návaznosti na výše uvedené shodně vyloučili možnost obnovy vzájemného soužití, lze uzavřít, že jejich manželství je ve smyslu § 755 odst. 1 o. z. hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno bez reálné možnosti jeho obnovy, a proto soud manželství účastníků rozvedl. Překážky rozvodu manželství stanovené v § 755 odst. 2 a 3 o. z. nebyly zjištěny, neboť všechny společné děti účastníků jsou již zletilé a rozvodem manželství nehrozí žádnému z manželů vznik závažné újmy, neboť účastníci již více než 5 let žijí odděleně a dosud žádnému z nich vážná újma mající původ v oddělení jejich manželského soužití nevznikla.

9. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, tak, že žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal, neboť se v dané věci jedná o řízení ve věcech statusových a manželských, ve kterém žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení dle zásady procesního úspěchu. Právo na náhradu nákladů řízení lze některému z účastníků přiznat pouze v případě existence důvodů zvláštního zřetele hodných, které ovšem v tomto případě neshledal.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.