10 C 112/2022

Plný text

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Alenou Herčíkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku částka se zákonným úrokem v této výši: 7,25% ročně z částky částka od datum do datum, 7,25% ročně z částky částka od číslo do datum, 7,5% ročně z částky částka od datum do datum a za dobu od datum do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o 7 procentních bodů, přičemž v kalendářním pololetí v němž trvá prodlení dlužníka je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Co do částky částka s příslušenstvím a co do částky částka na kapitalizovaném úroku a dále na zákonném úroku od datum do zaplacení se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se ve své žalobě domáhal vydání elektronického platebního rozkazu, kterým by mu soud přiznal proti žalované částku ve výši částka s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši, 7,25 % ročně z částky částka od datum do datum, 7,25 % ročně z částky částka od datum do datum, 7,50% ročně z částky částka od datum do datum a za dobu od datum do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí s tím, že společnost právnická osoba se žalovanou dne datum uzavřela smlouvu o půjčce číslo když nedílnou součástí smlouvy byly i smluvní podmínky. Na základě této smlouvy původní věřitel půjčil žalované částku částka. K tomu se zavázala zaplatit i souhrnný poplatek ve výši částka, a to v 52 týdenních, tedy sedmidenních, splátkách po částka, přičemž poslední splátka byla stanovena na datum Poslední splátka byla žalovanou uhrazena datum Poslední splátku měla zaplatit ke dni datum a k tomuto datu dlužila částka na jistině a souhrnném dlužném poplatku částku částka. Od uzavření smlouvy do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek žalovaná uhradila celkem částka. Žalobce předmětnou pohledávku získal na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum s účinností ke dni datum a toto postoupení bylo žalované oznámeno doporučeným dopisem. Vzhledem k tomu, že žalovaná poté ničeho na dluh ani přes upomínku nezaplatila, žalobce požaduje celkem částka, které se sestává z částky částka a dlužné částky souhrnného poplatku ve výši částka, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení o výši částka a úroku z prodlení z celkové dlužné částky částka od datum do zaplacení v zákonné výši. Pokud jde o kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši částka, pak se jedná o úrok z prodlení v zákonné výši počítaný z celkové dlužné částky výši částka od datum, to je od marného uplynutí sedmidenní lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře, do datum.

2. Soud ve věci pod č.j. EPR 199903/2021-5 ze dne 20.10.2021 vydal elektronický platební rozkaz. Tento se nepodařilo žalované doručit do vlastních rukou, a proto byl usnesením zrušen a ve věci bylo nařízeno jednání. K jednání se žalobce nedostavil po omluvě, žalovaná bez omluvy, ač měla řádně vykázáno doručení, a proto bylo jednáno v jejich nepřítomnosti podle § 101, odstavec 3 o.s.ř.

3. Soud ve věci provedl řadu listinných důkazů.

4. Ze smlouvy o postoupení pohledávek spolu se soupisem pohledávek uzavřené mezi právnická osoba a žalobcem bylo zjištěno, že předmětná pohledávka za žalovanou byla žalobci postoupena.

5. Z předžalobní upomínky a doručené knihy bylo zjištěno, že dne datum byla žalovaná vyzývána k zaplacení dluhu nejpozději do datum.

6. Ze smlouvy o půjčce bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi právnická osoba a žalovanou dne datum, když na základě této smlouvy žalované byla v hotovosti zapůjčena částka částka a žalovaná se zavázala zaplatit v souvislosti s touto půjčkou ještě souhrnný poplatek v částce částka tedy celkem vrátit částku částka, a to v hotovosti v 52 týdenních splátkách po částka.

7. Z oznámení o postoupení pohledávky bylo zjištěno, že žalované byla zaslána datum.

8. Po skutkové stránce má soud za prokázané tyto skutečnosti zjištěné z listinných důkazů v řízení provedených, tj. že předchůdce žalobce, jako věřitel, se žalovanou, jako dlužnicí uzavřel smlouvu, na základě které žalované poskytl peníze v dohodnuté výši (částka), kterou se žalovaná zavázala včetně sjednaného navýšení ve výši částka žalobci zaplatit v 52 týdenních splátkách á částka, přičemž poslední splátka byla stanovena na datum. Žalovaná však uhradila pouze část, a to částku částka.

9. Podle § 3028, odstavec 3 zákona číslo 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen OZ) není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností s porušením smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona dosavadními právními předpisy.

10. Soud tedy tuto věc posuzoval podle právních předpisů platných do datum.

11. Podle ustanovení § 657 a následující občanského zákoníku číslo 40/1964 Sb. účinného do 31.12.2013 smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci podle druhu, zejména peníze a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

12. Podle ustanovení § 658, odstavec 1 občanského zákoníku při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.

13. Podle § 3, odstavec 1 uvedeného zákona výkon práv a povinností vyplývající v občanskoprávním vztahu nesmí být v rozporu s dobrými mravy.

14. Podle § 39 zákona číslo 40/1964 Sb. ve znění účinném do 31.12.2013 je absolutně neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu, nebo jej obchází, nebo se příčí dobrým mravům. K absolutní neplatnosti soud přihlíží z moci úřední i bez návrhu.

15. Podle ustanovení § 41 téhož zákona vztahuje-li se důvod neplatnosti na část právního úkonu, je neplatnou tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu nebo z okolností, za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tato část nelze oddělit od ostatního obsahu.

16. Po právní stránce soud tedy věc posoudil tak, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou byla uzavřena smlouva o půjčce podle § 657 a následujících a na základě které právní předchůdce žalobce poskytl žalované částku částka, když tuto půjčku také žalovaný převzal. Dále se žalovaná zavázala zaplatit spolu s půjčkou ještě souhrnný poplatek ve výši částka v 52 splátkách po částka.

17. Není v zásadním rozporu s dobrými mravy ujednání o tom, že věřitel, který má v předmětu podnikání poskytování finančních prostředků půjčit finanční prostředky za úplatu - nejen za smluvní úrok, ale i za souhrnný poplatek. Soud však dospěl k závěru, že v souladu s judikaturou (srovnej např. rozhodnutí Vrchního soudu v Praze sp. zn. 101Vsph 14/2012), že výše navýšení ať již formou úroků či poplatku přesahující 30% jistiny půjčky za 52 týdnů je nemravná. V dané věci byla poskytnuta půjčka ve výši částka, z toho 30% zisk za rok by byla pouze částka částka, což tedy sečteno dohromady je částka, kterou by žalobce případně mohl vymáhat, tedy částka částka. Žalovaná na dluh zaplatila částka. Rozdíl mezi možnou požadovanou částkou částka a částkou částka jí tedy soud uložil zaplatit a to spolu se zákonným úrokem z prodlení, když co do zbytku pak žalobu včetně příslušenství zamítl. Soud se domnívá, že poplatek byl sjednán v rozporu s § 3, odstavec 1 zákona číslo 40/1964 Sb. v znění platném do datum tedy v rozporu s dobrými mravy. Soud postupoval v souladu s principem právní jistoty a v zájmu jednotného rozhodování soudu a veden zásadou, že žádné rozhodnutí soudu nesmí být protiústavní, tedy vedoucí k porušení základních práv a svobod, garantovaných listinou základních práv a svobod, které jsou součástí Ústavy České republiky.

18. Pokud jde o náklady řízení soud rozhodl dle ustanovení § 142 o.s.ř., když soud vycházel ze skutečnosti, že žalobce byl úspěšný pouze částečně, požadované další nároky ze smluvního plnění nebyly shledány důvodnými s ohledem na dobré mravy a žalobci tak s ohledem na již ustálenou judikaturu směřující k ochraně spotřebitele mohlo být zřejmé, že nebude se svým nárokem v celém jeho rozsahu úspěšným a bude zvažována otázka náhrady nákladů řízení. Žalované pak žádné náklady nevznikly. Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15-ti dnů ode dne doručení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím zdejšího soudu. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné soudní rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuci.