10 C 112/2022

Plný text

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Alenou Herčíkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení částka s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku [částka] se zákonným úrokem v této výši:</b> <b>7,25% ročně z částky [částka] od [datum] do [datum],</b> <b>7,25% ročně z částky [částka] od [číslo] do [datum],</b> <b>7,5% ročně z částky [částka] od [datum] do [datum]</b> <b>a za dobu od [datum] do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o 7 procentních bodů, přičemž v kalendářním pololetí v němž trvá prodlení dlužníka je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí,</b> <b>s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka],</b> <b>a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.</b> <b>II. Co do částky [částka] s příslušenstvím a co do částky [částka] na kapitalizovaném úroku a dále na zákonném úroku od [datum] do zaplacení se žaloba zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobce se ve své žalobě domáhal vydání elektronického platebního rozkazu, kterým by mu soud přiznal proti žalované částku ve výši [částka] s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka], se zákonným úrokem z prodlení ve výši, 7,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], 7,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], 7,50% ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] a za dobu od [datum] do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí s tím, že společnost [právnická osoba] se žalovanou dne [datum] uzavřela smlouvu o půjčce [číslo] když nedílnou součástí smlouvy byly i smluvní podmínky. Na základě této smlouvy původní věřitel půjčil žalované částku [částka]. K tomu se zavázala zaplatit i souhrnný poplatek ve výši [částka], a to v 52 týdenních, tedy sedmidenních, splátkách po [částka], přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum] Poslední splátka byla žalovanou uhrazena [datum] Poslední splátku měla zaplatit ke dni [datum] a k tomuto datu dlužila [částka] na jistině a souhrnném dlužném poplatku částku [částka]. Od uzavření smlouvy do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek žalovaná uhradila celkem [částka]. Žalobce předmětnou pohledávku získal na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností ke dni [datum] a toto postoupení bylo žalované oznámeno doporučeným dopisem. Vzhledem k tomu, že žalovaná poté ničeho na dluh ani přes upomínku nezaplatila, žalobce požaduje celkem [částka], které se sestává z částky [částka] a dlužné částky souhrnného poplatku ve výši [částka], kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení o výši [částka] a úroku z prodlení z celkové dlužné částky [částka] od [datum] do zaplacení v zákonné výši. Pokud jde o kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši [částka], pak se jedná o úrok z prodlení v zákonné výši počítaný z celkové dlužné částky výši [částka] od [datum], to je od marného uplynutí sedmidenní lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře, do [datum].

2. Soud ve věci pod č.j. EPR 199903/2021-5 ze dne 20.10.2021 vydal elektronický platební rozkaz. Tento se nepodařilo žalované doručit do vlastních rukou, a proto byl usnesením zrušen a ve věci bylo nařízeno jednání. K jednání se žalobce nedostavil po omluvě, žalovaná bez omluvy, ač měla řádně vykázáno doručení, a proto bylo jednáno v jejich nepřítomnosti podle § 101, odstavec 3 o.s.ř.

3. Soud ve věci provedl řadu listinných důkazů.

4. Ze smlouvy o postoupení pohledávek spolu se soupisem pohledávek uzavřené mezi [právnická osoba] a žalobcem bylo zjištěno, že předmětná pohledávka za žalovanou byla žalobci postoupena.

5. Z předžalobní upomínky a doručené knihy bylo zjištěno, že dne [datum] byla žalovaná vyzývána k zaplacení dluhu nejpozději do [datum].

6. Ze smlouvy o půjčce bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi [právnická osoba] a žalovanou dne [datum], když na základě této smlouvy žalované byla v hotovosti zapůjčena částka [částka] a žalovaná se zavázala zaplatit v souvislosti s touto půjčkou ještě souhrnný poplatek v částce [částka] tedy celkem vrátit částku [částka], a to v hotovosti v 52 týdenních splátkách po [částka].

7. Z oznámení o postoupení pohledávky bylo zjištěno, že žalované byla zaslána [datum].

8. Po skutkové stránce má soud za prokázané tyto skutečnosti zjištěné z listinných důkazů v řízení provedených, tj. že předchůdce žalobce, jako věřitel, se žalovanou, jako dlužnicí uzavřel smlouvu, na základě které žalované poskytl peníze v dohodnuté výši ([částka]), kterou se žalovaná zavázala včetně sjednaného navýšení ve výši [částka] žalobci zaplatit v 52 týdenních splátkách á [částka], přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaná však uhradila pouze část, a to částku [částka]. <i>9. Podle § 3028, odstavec 3 zákona číslo 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen OZ) není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností s porušením smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona dosavadními právními předpisy.</i> 10. Soud tedy tuto věc posuzoval podle právních předpisů platných do [datum]. <i>11. Podle ustanovení § 657 a následující občanského zákoníku číslo 40/1964 Sb. účinného do 31.12.2013 smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci podle druhu, zejména peníze a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.</i> <i>12. Podle ustanovení § 658, odstavec 1 občanského zákoníku při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.</i> <i>13. Podle § 3, odstavec 1 uvedeného zákona výkon práv a povinností vyplývající v občanskoprávním vztahu nesmí být v rozporu s dobrými mravy.</i> <i>14. Podle § 39 zákona číslo 40/1964 Sb. ve znění účinném do 31.12.2013 je absolutně neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu, nebo jej obchází, nebo se příčí dobrým mravům. K absolutní neplatnosti soud přihlíží z moci úřední i bez návrhu.</i> <i>15. Podle ustanovení § 41 téhož zákona vztahuje-li se důvod neplatnosti na část právního úkonu, je neplatnou tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu nebo z okolností, za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tato část nelze oddělit od ostatního obsahu.</i> 16. Po právní stránce soud tedy věc posoudil tak, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou byla uzavřena smlouva o půjčce podle § 657 a následujících a na základě které právní předchůdce žalobce poskytl žalované částku [částka], když tuto půjčku také žalovaný převzal. Dále se žalovaná zavázala zaplatit spolu s půjčkou ještě souhrnný poplatek ve výši [částka] v 52 splátkách po [částka].

17. Není v zásadním rozporu s dobrými mravy ujednání o tom, že věřitel, který má v předmětu podnikání poskytování finančních prostředků půjčit finanční prostředky za úplatu - nejen za smluvní úrok, ale i za souhrnný poplatek. Soud však dospěl k závěru, že v souladu s judikaturou (srovnej např. rozhodnutí Vrchního soudu v Praze sp. zn. 101Vsph 14/2012), že výše navýšení ať již formou úroků či poplatku přesahující 30% jistiny půjčky za 52 týdnů je nemravná. V dané věci byla poskytnuta půjčka ve výši [částka], z toho 30% zisk za rok by byla pouze částka [částka], což tedy sečteno dohromady je částka, kterou by žalobce případně mohl vymáhat, tedy částka [částka]. Žalovaná na dluh zaplatila [částka]. Rozdíl mezi možnou požadovanou částkou [částka] a částkou [částka] jí tedy soud uložil zaplatit a to spolu se zákonným úrokem z prodlení, když co do zbytku pak žalobu včetně příslušenství zamítl. Soud se domnívá, že poplatek byl sjednán v rozporu s § 3, odstavec 1 zákona číslo 40/1964 Sb. v znění platném do [datum] tedy v rozporu s dobrými mravy. Soud postupoval v souladu s principem právní jistoty a v zájmu jednotného rozhodování soudu a veden zásadou, že žádné rozhodnutí soudu nesmí být protiústavní, tedy vedoucí k porušení základních práv a svobod, garantovaných listinou základních práv a svobod, které jsou součástí Ústavy České republiky.

18. Pokud jde o náklady řízení soud rozhodl dle ustanovení § 142 o.s.ř., když soud vycházel ze skutečnosti, že žalobce byl úspěšný pouze částečně, požadované další nároky ze smluvního plnění nebyly shledány důvodnými s ohledem na dobré mravy a žalobci tak s ohledem na již ustálenou judikaturu směřující k ochraně spotřebitele mohlo být zřejmé, že nebude se svým nárokem v celém jeho rozsahu úspěšným a bude zvažována otázka náhrady nákladů řízení. Žalované pak žádné náklady nevznikly.