10 C 117/2019

Plný text

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Alenou Herčíkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená opatrovnicí údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátkou údaje o zástupci pro: zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví <b>I. Z rušu je se podílové spoluvlastnictví žalobkyně a žalované, a to:</b> <b>k pozemku p.č. stavební 141 zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba bez čp/če garáž,</b> <b>k pozemku p. [číslo] zahrada,</b> <b>to vše zapsáno na listu vlastnictví [číslo] pro katastrální území a [územní celek] v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Ústecký kraj, [stát. instituce],</b> <b>k bytové jednotce [číslo] způsob využití byt - vymezené v budově [adresa] bytový dům (na listu vlastnictví [číslo]) postavené na pozemku p.č. stavební [anonymizováno] spolu se spoluvlastnickým podílem o velikosti [číslo] na společných částech budovy [adresa], postavené na pozemku p.č. stavební [anonymizováno] a spolu se spoluvlastnickým podílem o velikosti [číslo] na pozemku parcela stavební [číslo] zastavěná plocha a nádvoří zapsané na LV [číslo] pro katastrální území a [územní celek] v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Ústecký kraj, [stát. instituce].</b> <b>II. Do výlučného vlastnictví žalobkyně se přikazuje - bytová jednotka [číslo] způsob využití byt - vymezená v budově [adresa] bytový dům (na listu vlastnictví [číslo]) postavené na pozemku p.č. stavební [anonymizováno] spolu se spoluvlastnickým podílem o velikosti [číslo] na společných částech budovy [adresa], postavené na pozemku p.č. stavební [anonymizováno] a spolu se spoluvlastnickým podílem o velikosti [číslo] na pozemku parcela stavební [číslo] zastavěná plocha a nádvoří zapsané na LV [číslo] pro katastrální území a [územní celek] v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Ústecký kraj, [stát. instituce].</b> <b>III. Do výlučného vlastnictví žalované se přikazuje pozemek parcelní číslo stavební [anonymizováno] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba bez čp/če garáž, zapsaný na listu vlastnictví [číslo] pro katastrální území a [územní celek] v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Ústecký kraj, [stát. instituce].</b> <b>IV. Do výlučného vlastnictví žalované se přikazuje pozemek p. [číslo] zahrada, zapsaný na listu vlastnictví [číslo] pro katastrální území a [územní celek] v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Ústecký kraj, [stát. instituce].</b> <b>V. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované částku 273 334 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.</b> <b>VI. Žalovaná je povinná zaplatit žalobkyni částku 116 667 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.</b> <b>VII. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> <b>VIII. Každá z účastnic řízení je povinna zaplatit České republice - Okresnímu soudu v Litoměřicích na nákladech řízení částku 2 018,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.</b> <b>IX. Česká republika je povinna zaplatit opatrovnici žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] částku 37 100 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.</b> <b>X. Podání žalobkyně, které se jeví jako žaloba pro částku 250 000 Kč ze dne [datum], se odmítá.</b> Žalobkyně se ve své žalobě původně proti žalované [jméno] [příjmení] a druhé žalované [celé jméno žalované] domáhala zrušení spoluvlastnictví a jeho vypořádání k těmto nemovitostem, a to pozemku p.č. stavební [anonymizováno] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba bez čp/če garáž, dále pozemku p. [číslo] zahrada, to vše zapsáno na listu vlastnictví [číslo] pro katastrální území a obec Lovečkovice v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště Litoměřice, dále bytové jednotce [číslo] způsob využití byt (dále jen bytová jednotka) - vymezené v budově [adresa] bytový dům (na listu vlastnictví [číslo]) postavené na pozemku p.č. stavební [anonymizováno] spolu se spoluvlastnickým podílem o velikosti [číslo] na společných částech budovy [adresa], postavené na pozemku p.č. stavební [anonymizováno] a spolu se spoluvlastnickým podílem o velikosti [číslo] na pozemku parcela číslo stavební [anonymizováno] zastavěná plocha a nádvoří s tím, že původně všechny tři účastnice řízení byly podílovými spoluvlastnicemi, každá s podílem o velikosti jedné třetiny předmětných nemovitostí. V průběhu řízení potom svůj spoluvlastnický podíl [jméno] [příjmení] převedla na [celé jméno žalované] a tato se stala tedy jedinou účastnicí na straně žalované, když o nástupnictví bylo rozhodnuto usnesením zdejšího soudu č.j. [číslo jednací] ze dne 9. 12. 2020, které nabylo právní moci [datum]. Svou žalobu žalobkyně odůvodnila tak, že mezi účastníky řízení bylo již před podáním žaloby vedeno jednání o možném zrušení podílového spoluvlastnictví a jeho následném vypořádání smírnou cestou, ovšem bohužel nedošlo k dohodě o způsobu vypořádání. Vzhledem k tomu, že žalobkyně nechce v tomto spoluvlastnictví setrvat, podala předmětnou žalobu. Původně žalobkyně navrhla, aby vypořádáno spoluvlastnictví bylo tak, že by garáž byla přikázána do jejího výlučného vlastnictví a zahrada byla reálně rozdělena na 3 části a bytová jednotka prodána ve veřejné dražbě. Posléze žalobkyně požádala, aby do jejího vlastnictví byla dána polovina zahrady, ale zejména byt, jelikož jej míní užívat. Žalobkyně zdůraznila, že opatrovala maminku, po níž všechny účastnice nemovité věci zdědili, a to včetně správy jejího majetku a platila též veškeré náklady spojené s vlastnictvím nemovitých věcí, včetně daní z nemovitosti, a také se stará o zahradu.. Žalované se o nemovité věci nezajímaly. To jsou všechno okolnosti, které by měl soud zohlednit při rozhodování o dalším vlastnictví nemovitostí. Při posledním jednání ve věci pak doložila, že disponuje finančními prostředky na„ vyplacení„ žalované, když jí vnučka zapůjčila 350 000 Kč a na účtu má naspořenu ještě částku asi 166 000Kč. [příjmení] žalovaná se žalobou souhlasila v tom smyslu, že též požádala o zrušení spoluvlastnictví k předmětným nemovitostem. K vypořádání se vyjádřila tak, že žalovaná [celé jméno žalované] by převzala veškeré předmětné nemovitosti, a to za přiměřenou finanční náhradu. Uvedla, že má finanční prostředky k tzv. vyplacení žalobkyně. O nemovitosti by se ráda starala, ale nemá do nich přístup, když od žalobkyně žádala klíče a tato jí je nedala. Do bytu jezdila za babičkou poměrně často, dále s celou rodinou se v severních [obec] rekreuje, takže by předmětný byt používala na víkendy. Pokud jde o zahradu, tu by chtěla zrevitalizovat a postavit tam rekreační bydlení pro celou svou rodinu. Využila by i garáž. Z výpisů z katastru nemovitostí listu vlastnictví [anonymizováno] pro obec a [katastrální uzemí] bylo zjištěno, že bytová jednotka [číslo] v budově [adresa] - bytový dům (na LV [číslo]) postavené na pozemku p.č. stavební [anonymizováno] spolu se spoluvlastnickým podílem o velikosti [číslo] na společných částech budovy [adresa], postavené na pozemku p.č. stavební [anonymizováno] a spolu se spoluvlastnickým podílem o velikosti [číslo] na pozemku parcela číslo stavební [anonymizováno] zastavěná plocha a nádvoří byl původně ve vlastnictví žalobkyně, [jméno] [příjmení] a [celé jméno žalované], každé z jedné třetiny. Posléze pak byl spoluvlastnický podíl žalobkyně ve výši jedné třetiny a [celé jméno žalované] ve výši 2/3 z celku. Stejné skutečnosti byly zjištěny z výpisu z katastru nemovitostí listu vlastnictví [číslo] pro katastrální území a obec Lovečkovice ohledně stavební parc. [číslo] jejíž součástí je stavba bez čp/če – garáž a pozemku [číslo] zahrada. Ze smlouvy o zápůjčce finančních prostředků ze dne [datum] bylo zjištěno, že vnučka žalobkyně [jméno] [příjmení] dne [datum] zapůjčila žalobkyni 350 000 Kč. Z výpisu z účtu žalobkyně pak bylo zjištěno, že na tomto účtu se nachází částka 166 734,45 Kč. Žalobkyně k tomu uvedla, že tuto částku získala částečnou půjčkou od banky a část si vydělala brigádami. Ze znaleckého posudku znalce z oboru ekonomika ceny a odhady nemovitostí firmy [právnická osoba] podaného ke dni [datum] bylo zjištěno, že znalec stanovil obvyklou cenu nemovitosti, a to bytové jednotky ve výši 410 000 Kč s tím, že charakter nemovité věci neumožňuje její stavební dělení. Dále byla znalcem stanovena obvyklá cena garáže bez čp/č.ev. spolu s pozemkem pč stavební [anonymizováno] v [obec] na částku 45 000 Kč s tím, že opět charakter nemovité věci neumožňuje její stavební dělení. Ze znaleckého posudku ohledně zahrady tedy pozemku pč [číslo] v obci [obec] byla zjištěna obvyklá cena ve výši 305 000 Kč. Ohledně možnosti rozdělení této nemovité věci znalec dospěl k závěru, že toto není možné, aniž by se snížila její hodnota, a to s ohledem na tvar a celkovou výměru pozemku s přihlédnutím k jeho možnému budoucímu využití. Dělení pozemku by mohlo jeho hodnotu podstatně snížit. K tomu znalec uvedl, že pozemek se nachází v zastavitelné části obce a prakticky v sousedství stávající zástavby. Část parcely tak může dále sloužit svému účelu jako zahrada ve funkčním celku s budoucím stavebním pozemkem. Limitujícím faktorem pro pozemek samotný s ohledem na možnosti jeho budoucího využití je jeho řemenovitý tvar, který může omezovat případnou výstavbu s ohledem na rozměry a situaci stavby, zákonné odstupy staveb a podobně. Pozemek má šířku v rozmezí 11, [číslo] metru, a proto i jeho jakékoliv další dělení by bylo neúčelné a pozemek by tak mohlo prakticky znehodnotit. Dále pozemek znalec shledal v zanedbaném stavu, když se na něm nacházejí neudržované porosty, a to zejména okrasné. K dotazům žalobkyně pak znalec ještě doplnil, že znalecké posudky zjišťovaly ceny k datu provedení místního šetření tedy [datum]. Pokud jde o zahradu, tak tento předmětný pozemek nevykazoval známky byť jen běžné údržby. Pozemek byl zarostlý, jakási stavba na pozemku ve špatném stavu se zcela dožitými konstrukčními prvky ke kompletní rozsáhlé rekonstrukci či k demolici. Oplocení pozemku pak tvoří pletivo do ocelových sloupků v dožitém stavu. Porosty byly zanedbané, bez údržby. K případnému rozdělení zahrady dále uvedl, že při podélném dělení by vznikly 2 pruhy svou šíří naprosto nevhodné pro možnou výstavbu (když už současná šíře pozemku je značně limitní), která je dle územního plánu na pozemcích v této lokalitě uvažována. Při případném příčném dělení by pak přední část pozemku zůstala v souladu s územním plánem obce v uvažovaných plochách bydlení, avšak se značně redukovanou výměrou. Zadní část pozemku by tak zůstala zahradou. Na takto oddělený (zadní) pozemek by pak byl velmi problematický přístup, který by musel být zajištěn zřízením věcných břemen. Žalovaná [celé jméno žalované] po podání znaleckých posudků doložila, že do úschovy své advokátky JUDr. [jméno] [příjmení] složila částku, která odpovídá tzv. vyplacení žalobkyně, pokud by veškeré nemovitosti byly soudem určeny do jejího vlastnictví, a to ve výši 506 666 Kč (zjištěno z potvrzení o příchozí platbě a smlouvy o advokátní úschově a správě svěřených finančních prostředků s dodatkem). Před skončením řízení pak žalobkyně navrhla, aby do svého vlastnictví získala pozemek s garáží, část zahrady a dále také bytovou jednotku s tím, že v bytě by chtěla bydlet, neboť její současný byt je vlhký a je tam plíseň a mohla by se tedy přestěhovat do předmětného bytu. Užívá i garáž, a to tak, že tam má složené věci po svých rodičích a pokud jde o zahradu, tak od roku 2006 na ní chodila, pracovala tam, a to i s matkou, matka zemřela v roce 2015 a od této doby žalobkyně se o zahradu stará, seká trávu, čistí plot od náletu a podobně. Navrhla také, aby soud v rámci širšího vypořádání rozhodl o částce 250 000 Kč, když pro výpočet částky 250 000 Kč vycházela z částky 50 Kč za den za 14 let její práce na zahradě. Důvod podání uvedla z titulu vypořádání podílového spoluvlastnictví v širším smyslu, jakož i na podporu svého návrhu na přikázání nemovitostí do svého výlučného vlastnictví. Pokud jde o uplatnění nároku v částce 250 000 Kč, který měl souviset se spoluvlastnictvím, jak jej uplatnila žalobkyně, pak žalobkyně k dotazu soudu upřesnila, že se tímto domáhala vypořádání podílu spoluvlastnictví v širším slova smyslu, ale také, že to bylo tvrzení na podporu návrhu na přikázání všech nemovitostí do jejího výlučného vlastnictví. Předmětný návrh však neměl řádné náležitosti, nebyl přes poučení soudu doplněn, a proto byl odmítnut (§ 43 o.s.ř.). <i>Podle ustanovení § [číslo] odstavec 1 nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat.</i> <i>Dle odstavce 2 každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.</i> <i>Podle § 1141 odstavec 1 občanského zákoníku zákona č. 89/2012 Sb. (dále jen OZ) odstavec 1 se spoluvlastnictví zrušuje dohodou všech spoluvlastníků; dohoda musí obsahovat ujednání o způsobu vypořádání. Jedná-li se o spoluvlastnictví k nemovité věci nebo závodu vyžaduje se dohoda písemnou formou.</i> <i>Podle odstavce. 2 spoluvlastníci se vypořádají rozdělením společné věci, jejím prodejem z volné ruky nebo ve veřejné dražbě s rozdělením výtěžku, anebo převedení vlastnického práva jednomu z více spoluvlastníků s vyplacením ostatních.</i> <i>Podle § 1143 OZ nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.</i> <i>Podle § [číslo] odstavec 1 je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota.</i> <i>Podle odstavce 2 rozdělení věci však nebrání nemožnost rozdělit věc na díly odpovídající přesně podílům spoluvlastníků, nevyrovnává-li se rozdíl v penězích.</i> <i>Podle § [číslo] není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.</i> <i>Podle § 1148 odstavec 1 OZ při zrušení spoluvlastnictví si spoluvlastníci vzájemně vypořádají pohledávky a dluhy, které souvisejí se spoluvlastnictvím nebo se společnou věcí.</i> Po zhodnocení důkazů jednotlivě i ve vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba na zrušení spoluvlastnictví k předmětným nemovitostem je důvodná, když k této žalobě se připojila i strana žalovaná. Bylo zjištěno, že vztahy mezi účastnicemi nejsou na natolik dobré úrovni, aby mohli společně realizovat své vlastnické právo, když navíc dle zákona nelze nikoho nutit setrvat ve spoluvlastnickém vztahu. Soud tedy rozhodl o zrušení spoluvlastnictví. Pokud jde o vypořádání spoluvlastnic, tak ze znaleckých posudků bylo zjištěno, že předmětné nemovitosti nelze rozdělit tak, aby nebyla podstatně snížena jejich cena. Ohledně bytu a garáže je toto zřejmé z jejich stavebního uspořádání. Pokud jde o zahradu (jejíž rozdělení požadovala žalobkyně), ze znaleckého posudku vyplynulo, že zahrada svou velikostí a tvarem není též vhodná k rozdělení. Bylo zjištěno, že pozemek se nachází v zastavitelné části obce, prakticky v sousedství stávající zástavby. Je určen podle územního plánu k zastavění. Část parcely by tak mohla sloužit svému účelu jako zahrada ve funkčním celku s budoucím stavebním pozemkem, tedy se stavbou. Limitující pro dělení pozemku je pak jeho řemenovitý tvar, když pozemek má šířku v rozmezí 11, 5-12 metru a jeho další dělení by bylo neúčelné a prakticky by to pozemek znehodnotilo. Další dělení již nyní úzkého pruhu pozemku by limitovalo jeho možné budoucí využití v souladu s územně plánovací dokumentací obce, kdy zhruba polovina pozemku (v příčném dělení) se dle územního plánu obce nachází v plochách bydlení. Při případném podélném dělení by vznikly 2 pruhy svou šíří naprosto nevhodné pro možnou výstavbu (kdy už současná šíře pozemku je značně limitní), která je dle územního plánu na pozemcích v této lokalitě uvažována. Při případném příčném dělení by pak přední část pozemku zůstala v souladu s územním plánem obce v uvažovaných plochách bydlení, avšak se značně redukovanou výměrou. Zadní část pozemku by pak zůstala zahradou. Na takto oddělený pozemek by pak byl velmi problematický přístup, který by musel být zajištěn zřízením věcných břemen. Soud tedy ani zahradu nerozdělil, když by takový zásah vedl k podstatnému snížení její hodnoty i její využití. Pokud jde o vypořádání předmětného spoluvlastnictví k nemovitostem, soud rozhodl tak, že bytovou jednotku určil do vlastnictví žalobkyně, když vzal v úvahu, že žalobkyně by tento byt chtěla užívat pro vlastní bydlení, když bydlí v bytě nájemním, který je vlhký a plesnivý, zatímco žalovaná by jej chtěla užívat pouze občasně k rekreaci. Žalobkyně pak doložila, že na výplatu náhrady žalované má zajištěny finance. Pokud jde o zbytek nemovitostí tedy pozemku s garáží a zahradu tyto pak soud přikázal do vlastnictví žalované, která má jednak dostatečné množství prostředků na zaplacení náhrady žalobkyně, ale zejména také proto, že žalobkyně do současné doby nevyužívala nemovité věci k jejich účelu (ač jí v tom nic nebránilo). V garáži má jen uskladněny věci po rodičích, jinak ji nevyužívá, a pokud jde a zahradu, tak přes její opačné tvrzení, podle znaleckého posudku zahrada je dlouhodobě neudržovaná a zanedbaná. Naopak žalovaná má zájem na zahradě, která je částečně určena k zastavění, postavit rekreační nemovitost pro rekreaci celé rodiny žalované a s touto nemovitostí by mínila využívat i garáž. Soud zde přihlédl i k tomu, že žalovaná je většinovou spoluvlastnicí předmětných nemovitostí. Soud tedy pak uložil žalobkyni, aby žalované na vyrovnání podílu z bytové jednotky zaplatila 273 334 Kč, když bylo vycházeno ze znaleckého posudku. Naopak žalované bylo uloženo zaplatit žalobkyni na náhradě spoluvlastnického podílu ke zbývajícím nemovitostem částku 116 667 Kč. Bytová jednotka totiž byla oceněna částkou 410 000 Kč a tedy 2/3 z této ceny je částka 273 334 Kč. Garáž pak byla oceněna na částku 45 000 Kč, 1/3 spoluvlastnického podílu žalobkyně pak činí 15 000 Kč a ohledně pozemku p. [číslo] tedy zahrady, byla cena stanovena na částku 305 000 Kč a 1/3 je v daném případě 101 667 Kč. Pokud jde o náhradu nákladů řízení, které vynaložil stát, pak za znalecké posudky, za které byla přiznána odměna celkem v částce 10 037 Kč, bylo ze státních peněz uhrazeno 4 037 Kč a zbytek byl pokryt zálohami. Pokud jde o částku, kterou hradil stát, pak vzhledem k charakteru sporu je spravedlivé, aby každá z účastnic zaplatila státu 1/2, tj. 2 018,50 Kč (Žalobkyně navíc během řízení přestala být nemajetnou – viz zejména naspořenou částku na účtu). O náhradě nákladů řízení účastníků bylo rozhodnuto tak, že žádná z účastnic nemá právo na jejich úhradu, když v tomto směru nelze hovořit o úspěšnosti či neúspěšnosti stran. Podle ústavního nálezu Ústavního soudu ČR sp.zn. II. ÚS 572/90 se naopak v tomto řízení jedná o rovném vlastnickém právu všech účastníků, v něm všichni účastníci tedy spoluvlastníci, mají v řízení shodné procesní postavení žalobců i žalovaných a v němž předem nemohou přesně předvídat konkrétní rozhodnutí soudu a naopak každý z odlišných návrhů jednotlivých účastníků může mít rozumný a přesvědčivý základ, se zpravidla jako spravedlivé východisko pro rozhodnutí o nákladech řízení bude jevit, aby každý z účastníků sám nesl své náklady řízení a nebyl povinen hradit náklady jiného spoluvlastníka, ledaže by to pro to byly dány zvláštní důvody. V daném případě pak žádné zvláštní důvody pro jiný postup nebyly shledány Pokud jde o odměnu opatrovnice žalobkyně soud advokátce Mgr. [jméno] [příjmení] (ustanovena usnesením ze dne [datum], které nabylo právní moci [datum]) přiznal částku 37 100 Kč, a to podle § 7, § 8 odstavec 5, § 12a odstavec 1. 2 vyhlášky ministra spravedlnosti číslo 177/1996 Sb. tedy advokátního tarifu činí mimosmluvní odměna 35 000 Kč (za 1 úkon by připadala v úvahu částka ve výši 8 272 Kč po aplikaci ustanovení § 12a odstavec 2 vyhlášky za 1 úkon činí 5 000 Kč), a to za 7 úkonů právní služby, a to převzetí a příprava zastoupení, ustanovení opatrovníkem dne [datum], sepis žaloby, účast na jednání dne [datum] a [datum], vyjádření ze dne [datum] a 2 porady s klientkou dne [datum] a [datum] a dále podle § 13 advokátního tarifu 7 paušálů á 300 Kč, tedy 2 100 Kč, celkem tedy částku 37 100 Kč.