10 C 149/2025

Plný text

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Alenou Herčíkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované pro 137 904,30 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku , částka, s 12% úrokem z prodlení od , datum, do zaplacení, a to tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žaloba se zamítá co do částky , částka, , kapitalizovaného úroku ve výši , částka, , s úrokem ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši , částka, , se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.

III. Žalovaná je povinna žalobkyni zaplatit část nákladů řízení ve výši , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se ve své žalobě domáhala vydání rozsudku, respektive elektronického platebního rozkazu, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši , částka, s kapitalizovaným úrokem ve výši , částka, , s úrokem ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši , částka, , se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení s tím, že žalované byl žalobkyní poskytnut revolvingový úvěr, tedy uzavřena smlouva číslo , hodnota, , a to dne , datum, . Před tím, než smlouva byla uzavřena, byla prověřena úvěruschopnost žalované, a to prostřednictvím odborných pracovníků, kteří v rámci zjišťování kreditního skóre žadatele o úvěr posuzují jeho příjmovou a výdajovou stránku, přezkoumávají klientské informace a dále nahlížení do externích úvěrových registrů. Žalovaná byla shledána úvěruschopnou. Sjednaný úvěrový rámec činil , částka, . Výše pravidelné měsíční splátky byla stanovena na 2,57 % z úvěrového rámce. V jednotlivých splátkách jsou zahrnuty sjednané úroky, příslušná část čerpaného úvěru a pravidelné poplatky. Splatnost byla každý 20. den v kalendářním měsíci. Žalovaná načerpala celkem , částka, a uhradila na tento úvěr částku , částka, . Jelikož žalovaná porušila svůj závazek hradit poskytnutý úvěr řádně a včas, žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni , datum, a žalovaná byla dopisem z téhož dne vyzvána k zaplacení celé dlužné částky. Žalovaná však na dluh nezaplatila ani část a nyní se tedy pohledávka žalobkyně ve výši 137 904,30 sestává z neuhrazené jistiny ve výši , částka, , nákladů na vymáhání , částka, a smluvních pokut účtovaných ve výši , částka, . Smluvní pokuta pak byla dohodnuta ve smlouvě, a to ve výši á , částka, . Kapitalizovaný úrok ke dni sepsání žaloby byl ve výši , částka, za období od , datum, do , datum, , a to z částky , částka, , úrok ve výši 20,9 % p.a. od , datum, zaplacení z částky , částka, a dále požaduje úrok z prodlení v zákonné výši kapitalizovaný ke dni sepsání žaloby na částku , částka, . Vzhledem k tomu, že žalovaná nereagovala ani na předžalobní upomínku, nezbylo žalobkyni než podat tuto žalobu.

2. Soud věci vydal pod č.j. EPR , č. účtu, -6 dne , datum, elektronický platební rozkaz. Vzhledem k tomu, že žalovaná jej nepřevzala do vlastních rukou, byl usnesením ze dne , datum, zrušen a ve věci bylo nařízeno jednání. K jednání se žalovaná nedostavila, a proto bylo jednáno v její nepřítomnosti podle § 101 odstavec 3 o.s.ř. Zástupkyně žalobkyně pak setrvala na žalobě tak, jak byla podána.

3. Soud ve věci provedl listinné důkazy.

4. Z listiny označené jako „Flexibilní půjčka – revolvingový úvěr“ číslo , hodnota, bylo zjištěno, že žalovaná je vdaná, má jednu vyživovací povinnost, vzdělání učňovské a bydlí v podnájmu. Její čistý měsíční příjem činí , částka, . Výše úvěrového rámce byla původně stanovena na , částka, s roční úrokovou sazbou 20,9 % RPSN 23,03 %. Celková částka splatná spotřebitelem byla , částka, , měsíční splátka byla 2,570 % z úvěrového rámce, tj. , částka, . , adresa, 000 Kč byla poukázána na účet žalované číslo , č. účtu, . Měsíční splátky byly splatné k 20. dni v měsíci. Dále bylo sjednáno pojištění schopnosti splácet, a to ve měsíční úhradě 8,9 % z minimální splátky úvěru. Jako důsledky nesplácení úvěru byla sjednána částka , částka, na případné upomínání, dále smluvní pokuta ve výši , částka, a úrok z prodlení. Byla též sjednána možnost změnit výši sjednaného úvěrového rámce.

5. Z předžalobní upomínky a doručného listu bylo zjištěno, že tato byla dána na poštu , datum, se splatností částky , částka, do , datum, .

6. Z úvěrové zprávy bylo zjištěno, že do , datum, měla žalovaná sjednán kontokorentní úvěr, který byl splacen v pořádku a dále žalovaná měla kreditní splátkovou kartu s počátkem , datum, , když datum delikvence bylo , datum, , poslední delikvence tedy nebyla splátka učiněna včas.

7. Z potvrzení o provedení ověření bonity klienta oddělením řízení rizik bylo zjištěno, že ověření bylo provedeno před uzavřením smlouvy o úvěru ze dne , datum, , kdy byl specifikován úvěr číslo , hodnota, s datem schválení , datum, , výše úvěru , částka, . Podle žalované pak toto byla vdaná, bydlela v podnájmu a měla jednu vyživovací povinnost. Výši příjmů měla , částka, jako opatrovatelka, měsíční výdaje domácnosti uvedené v žádosti o úvěr bylo , částka, . Z různých externích registrů týkající se úvěru nebyl zjištěn žádný dluh či exekuce.

8. Z výpisu čerpání splátek a úhrad bylo zjištěno, že žalovaná celkem zaplatila , částka, .

9. Z výpisů z účtu za červenec 2022 žalované a dále za srpen 2022 a květen 2022 bylo zjištěno, že například v červenci byl počáteční zůstatek na účtu žalované , částka, , konečný zůstatek , částka, , kdy se tam často objevovaly příjmy jako čerpání úvěru, ovšem byl zde i výběry hotovosti. Za měsíc červenec 2022 pak byl zjištěna příchozí úhrada , částka, , splátka úvěru, ale již , částka, a neoznačená odchozí úhrada , částka, , dále , částka, , dále minus , částka, , splátka úvěru , částka, a 29.07. došla od žalobkyně zaslána jako úvěr částka , částka, . Docházelo k dalšímu splácení úvěru ve výši , částka, , dvakrát odchozí úhrada , částka, . Z výpisu z účtu za měsíc květen 2002 pak byl zjištěn počáteční zůstatek -, částka, , konečný zůstatek , částka, , celkové příjmy , částka, a celkové výdaje , částka, , když v tomto období ale byla na účet připsána částka , částka, jako dlužné výživné od roku 2016 do roku 2021.

10. Podle § 2395 a následujících občanského zákoníku číslo 89/2012 Sb. účinného od , datum, (dále jen OZ) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

11. Podle § 86 odstavec 1 zákona číslo 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných spolehlivých, dostatečných a přiměřených informacích získaných od spotřebitele a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

12. Podle § 87 odstavec 1téhož zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odstavec 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

13. Podle § 2991 odstavec 1 OZ kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

14. Podle § 2991 odstavec 2 OZ bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

15. Nejprve se soud zabýval předloženou úvěrovou smlouvou se zaměřením na zkoumání její platnosti v souladu s evropským právem (článek 8 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23.04.2008 a také rozsudek Evropského soudního dvora ze dne 18.12.2014 ve věci C-449/13 Consumer Finance proti Ingrid Bakkaus a další a jeho transpozicí ve výši uvedeném ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru.

16. V projednávané věci žalobkyně sice tvrdí, avšak řádně neprokazuje (nebylo tvrzeno, že by viděl některý z dokladů), že by s odbornou péčí posuzovala schopnost spotřebitele, tj. žalované splácet revolvingový úvěr poskytnutý pak celkem ve výši , částka, s dalšími poplatky, úroky apod., a to ve výši měsíční splátky 2,57 % ze sjednaného úvěrového rámce. Žalobkyně vycházela pouze z tvrzení žalované, a to o jejím čistém příjmu , částka, , výdajích na celkové životní náklady , částka, az tvrzení, že je vdaná a má jednu vyživovací povinnost. Zjevně nebyly zjišťovány celkové majetkové poměry žalované, její příjmy za delší období, výdaje, závazky apod. Žalobce dle shora citovaného zákonného ustanovení je povinen náležitým způsobem prověřovat tvrzení žadatele o úvěr. Pokud totiž doložení tvrzení žadatelů o své bonitě nevyžaduje, nepostupuje v souladu s citovaným ustanovením a nelze než uzavřít, že neplní řádně povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí. Z posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je nutno chápat jako takovou činnost, jejímž cílem je zjištění, zda spotřebiteli v závislosti na frekvenci splácení zbude v jeho osobním, případně domácím rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby mohl bez jakýchkoliv problémů a omezení zaplatit splátku v dohodnuté výši. K zjištění úvěruschopnosti klienta je nutné zejména podrobně analyzovat osobní, respektive domácí rozpočet spotřebitele, žadatele o spotřebitelský úvěr, a to na obě jeho strany, tedy jak příjmy, tak výdaje, přičemž věřitel musí vždy zohlednit rodinné postavení spotřebitele, tedy, zda vyživuje další osoby, nebo naopak, zda se na financování provozu domácnosti podílí další osoba. Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je ryze individuální záležitost v tom smyslu, že se týká jednotlivého spotřebitele ve vztahu ke konkrétnímu spotřebitelskému úvěru.

17. Zákon o spotřebitelském úvěru sice ukládá dlužníkovi povinnost poskytnout věřiteli údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr (§ 84 zákona číslo 257/2016 Sb.), avšak tato povinnost nepřesouvá důkazní břemeno za správnost poskytnutí údajů na spotřebitele ani nezbavuje věřitele povinnosti jednat s odbornou péčí. Věřitel se tedy nemůže s informacemi získanými od spotřebitele bez dalšího spokojit a brát je jako fakt, ale je povinen tyto informace s odbornou péčí vyhodnotit a důkladně je prověřit. Pokud má věřitel pochybnosti o jejich správnosti (například pokud výdaje na bydlení či stravování nebo jiné náklady neodpovídají cenám v místě a čase obvyklých) je věřitel povinen požadovat po spotřebiteli objasnění takových údajů, popř. v rámci svých možnosti jiným způsobem ověřit. Údaje pro posouzení úvěruschopnosti spotřebitele musí být aktuální a musí vypovídat o finanční situaci spotřebitele v okamžiku, kdy žádá o spotřebitelský úvěr.

18. Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí z 01.04.2015 sp. zn. 1As 30/2015 uzavřel, že součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověřování (požadavku na doložení) těchto tvrzení (například potvrzením o zaměstnání a příjmů, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.). Nejvyšší soud v uvedeném rozhodnutí dále mimo jiné uvedl, že předobrazem shora citovaného ustanovení k posouzení úvěruschopnosti dle zákona o spotřebitelském úvěru je článek 8 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23.04.2008. Soudní dvůr, který se zabýval výkladem tohoto článku, konstatoval, že „…poskytovatel úvěru musí v každém jednotlivém případě s přihlédnutím k jeho konkrétním okolnostem zvážit, zda se jedná o příslušné informace a zda jsou tyto informace dostatečné pro posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. V tomto ohledu se dostatečnost uvedených informací může lišit podle okolností, za nichž dojde k uzavření úvěrové smlouvy podle osobní situace spotřebitele nebo podle částky úvěru uvedené v této smlouvě. Toto posouzení lze provést pomocí podkladu o finanční situaci spotřebitele, ale nelze vyloučit možnost, aby poskytovatel úvěru zohlednil případné dříve získané znalosti o finanční situaci zájemce o úvěr. Avšak pouhá, ničím nepodložená, či nedostatečně podložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady.“19. Soud pak tedy v projednávaném případě dospěl k závěru, že žalobkyně v řízení před soudem I. stupně neprokázala, že by kvalifikovaně a s odbornou péčí jako poskytovatel úvěru zjišťovala, a především ověřoval bonitu žalované, zda je schopna splácet úvěr s úvěrovým rámcem , částka, , a to v měsíčních splátkách ve výši 2,57 % ze sjednaného úvěrového rámce, když vycházela prakticky pouze z informací žalované a tzv. dlužnických rejstříků. Žalobkyně měla k dispozici pouze 3 výpisy z účtu žalované, když z těchto však vyplynulo, že žalovaná během měsíce čerpá úvěr, posléze ho pak zase doplácí a má i výdaje, které plus mínus odpovídají příjmům.

20. Soud pro úplnost dodává, že pokud dle ustanovení § 87 zákona číslo 257/2016 Sb. spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti (smlouvy z důvodu uzavření smlouvy v rozporu s ustanovením § 86 odstavec 1 zákona o spotřebitelském úvěru) v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy, nelze toto ustanovení vykládat tak, že pokud dlužník námitku neplatnosti sám aktivně neuplatní (například podáním žaloby na neplatnost sjednané smlouvy o úvěru) nemůže se soud z moci úřední zabývat úvěrovou smlouvou se zaměřením na zkoumání její platnosti v souladu s evropským právem dle článku 8 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23.04.2008. Tento závěr je plně v souladu, jak s názorem Nejvyššího soudu k úvěrovým smlouvám ve spotřebitelských vztazích prezentovaném v rozsudku ze dne 25.07.2018 sp. zn. 33Cdo 2178/2018, kde mj. uvedl, že důsledky neschopnosti splácet úvěr se netýkají jen dlužníka, tedy spotřebitele, ale dotýkají se společnosti jako celku, neboť na tu mají vliv důsledky dlužníkova předlužení a případné insolvence. Do veřejné sociální sítě pak spadne často nejen dlužník, ale většinou i osoby na něm závislé, dojde k porušení rodinných a sociálních vztahů. Proto je na věřiteli, aby dlužníka – spotřebitele náležitě před poskytnutím úvěru prověřil (posoudil jeho schopnost úvěr splácet). Úvěr pak smí spotřebiteli poskytnout jen tehdy, když odbornou péčí schopnost dlužníka posoudil a z jeho zjištění je zřejmé, že dlužník bude schopen úvěr splácet. Neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva podle Nejvyššího soudu neplatná, a to shodně s nálezem Ústavního soudu ze dne 26.02.2019 IIIÚS 4129/18, který na citované rozhodnutí Nejvyššího soudu odkazuje s tím, že výslovně uvádí, že nezkoumá-li obecný soud zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v článku 36 odstavec 1 Listiny základních práv a svobod.

21. V dané věci tedy soud zjistil, že žalovaná načerpala na předmětném úvěru částku , částka, a na splátkách zaplatila , částka, , tedy ve zbylé částce ve výši , částka, se bezdůvodně obohatila na úkor žalobkyně a tato částka jí tedy také byla uložena k zaplacení, a to i se zákonným úrokem z prodlení, který byl přiznán podle § 1970 občanského zákoníku (zákon číslo 89/2012 Sb.) a § 2 nařízení vlády číslo 351/2013 Sb.

22. Protože má soud úvěrovou smlouvu za absolutně neplatnou, tak veškeré další žalobní nároky plynoucí z úvěrové smlouvy byl nucen zamítnout, neboť uvedené nároky jsou povahou akcesorické a váží se k hlavnímu, tedy k úvěrovému vztahu, který byl neplatně sjednán. Na tom nic nemění skutečnost, že mohlo být plnění žalované žalobcem započteno na neplatně sjednané příslušenství listiny.

23. Ohledně tvrzení a případně důkazy ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalované pak žalobkyně neuvedla ani po poučení podle § 118a odstavec 1, 3 o.s.ř. Soud ještě podotýká, že původně byl úvěrový rámec sjednán na , částka, a posléze opět bez dalšího zkoumání úvěruschopnosti byla tato částka možného čerpání zvýšena na částku , částka, .

24. O nákladech řízení soud rozhodoval podle § 142 o.s.ř., tedy úspěchu v řízení. Žalobkyně požadovala zaplacení částky , částka, s příslušenstvím a byla jí přiznána částka , částka, s příslušenstvím, tedy 64 %. Úspěch žalované byl tak 36 %, celkový úspěch žalobkyně pak 28 %. Na nákladech řízení žalobkyně vyúčtovala celkem částku , částka, , která se skládá ze zaplaceného soudního poplatku ve výši , částka, , 4 úkonů právní služby po , částka, (dle advokátního tarifu, tedy vyhlášky č. 177/1996 Sb.) – převzetí a příprava zastoupení, žaloba ve věci samé, předžalobní upomínka a účast na jednání soudu, celkem ve výši , částka, , dále 4 paušální náhrady po , částka, , tedy celkem , částka, , cestovné z , adresa, do Litoměřic a zpět je celkem , hodnota, km krát , částka, , tedy , částka, , ovšem účtována je pouze 1/2 ve výši , částka, (zástupkyně žalobkyně byla účastna téhož dne u téhož soudu dvěma jednáním). Náhrada nákladů za 1 km je 5,80 (amortizace plus (5,9 krát 34,70 spotřeba a palivo děleno 100 je , částka, )) za 1 km, celkem tedy je žádána polovina cestovného ve výši , částka, a náhrada za ztrátu na čase dvakrát půl hodiny, tedy , částka, krát 2 je , částka, . Náklady právního zastoupení činí , částka, plus 21% DPH , částka, , tedy celkem , částka, . Celá částka podle úspěchu přiznaná žalobkyni činí , částka, .