10 C 172/2025
č. j. 10 C 172/2025-34
V PLATNOSTIOkresní soud v Litoměřicích rozhodl o nároku na zaplacení částky 18 000 Kč vyplývajícího z písemné dohody o převodu vybavení bytu. Soud vyslovil rozsudek pro zmeškání, protože žalovaný se bez důvodné omluvy nezúčastnil jednání, při němž byl řádně poučen o následcích nedostavení. Tvrzení žalobkyně o skutkových okolnostech bylo považováno za nesporná podle § 153 odst. 1 písm. b) o. s. ř. a rozhodnutí bylo v souladu s žalobním návrhem. Soud přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 900 Kč podle § 142 odst. 1 o. s. ř.
Rubrum
Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Alenou Herčíkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně, narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro zaplacení 18 000 Kč s příslušenstvím rozsudkem pro zmeškání Žalovaný Jméno žalovaného je povinen zaplatit žalobkyni Jméno žalobkyně částku 18 000 Kč a náklady řízení ve výši 1 900 Kč, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
Odůvodnění
tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 153 b) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”). Žalobkyně se na žalovaném domáhala zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu nesplnění písemné dohody ze dne datum o převodu vybavení bytu v Anonymizováno žalovanému za celkovou částku 18 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal hradit formou měsíčních splátek po 3 000 Kč po dobu 6 měsíců. Žalovaný se dostal do prodlení tím, že neuhradil žádnou měsíční splátku. Ve věci bylo soudem nařízeno ústní jednání na den datum. Žalovanému bylo doručováno do vlastních rukou předvolání k tomuto jednání, jehož součástí bylo i poučení o skutečnosti, že pokud se žalovaný k jednání bez důvodné a řádné omluvy nedostaví a navrhne-li to na jednání strana žalující, bude soud pokládat tvrzení obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkajících se sporu, za nesporná a na tomto základě může o žalobě rozhodnout rozsudkem pro zmeškání. Žalovanému bylo doručováno tak, že dne datum po marném pokusu o doručení byla zásilka uložena na 10 dní na poště a datum byla zásilka vrácena zpět soudu, dále pak soud vyvěsil na úřední desku sdělení o doručování. Podle ustanovení § 153b, odstavec 1 o. s. ř., zmešká-li žalovaný, kterému byly řádně doručeny do jeho vlastních rukou žaloba a předvolání k jednání nejméně 10 dnů přede dnem, kdy se jednání má konat a který byl o následcích nedostavení se poučen, bez důvodné a včasné omluvy první jednání, které se ve věci konalo a navrhne-li to žalobce, který se dostavil k jednání, pokládají se tvrzení žalobce, obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkajících se sporu za nesporná a na tomto základě může soud rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání. Žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil, žalobkyně navrhla vydání rozsudku pro zmeškání. Soud proto vyšel z tvrzení uvedených v žalobě jako z tvrzení nesporných a na jejich základě rozhodl v souladu s žalobním návrhem, neboť se nejedná o věc, ve které by nebylo možné uzavřít a schválit smír dle § 99 odst. 1 o. s. ř., nárok žalobkyně uplatněný žalobou není v rozporu s žádnou kogentní občanskoprávní normou a věc lze posoudit dle § 2079 a následujících o kupní smlouvě. Podle ustanovení §153b odst. 2 o. s. ř. rozsudek pro zmeškání totiž nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2). Meze možnosti rozhodnout rozsudkem pro zmeškání jsou tedy zákonem dány týmiž okolnostmi, jimiž je omezena možnost uzavřít a schválit soudní smír. Znamená to, že rozsudkem pro zmeškání nelze rozhodnout ve věcech, u nichž jejich povaha nepřipouští uzavření smíru, a tehdy, kdyby rozsudek pro zmeškání byl v rozporu s právními předpisy. Právní teorie i soudní praxe zastává názor, že povaha věci připouští uzavření smíru zpravidla ve věcech, v nichž jsou účastníci v typickém dvoustranném poměru, jestliže hmotně právní úprava nevylučuje, aby si účastníci mezi sebou upravili právní vztahy dispozitivními úkony. Z uvedeného vyplývá, že povahou věci je vyloučeno uzavřít smír zejména a) ve věcech, v nichž lze zahájit řízení i bez návrhu (srov. § 13 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, (dále jen „z. ř. s.”)); b) ve věcech, v nichž se rozhoduje o osobním stavu (srov. např. § 13 z. ř. s. ve spojení s §§ 367, 371 z. ř. s.); c) ve věcech, v nichž hmotné právo nepřipouští vyřízení věci dohodou účastníků právního vztahu. Zda smír není v rozporu s právními předpisy je soud povinen zkoumat při rozhodování o schválení smíru. Protože smír je dvoustranným dispozitivním úkonem účastníků řízení, který má základ v hmotném právu, je smír v rozporu s právními předpisy zejména tehdy, jestliže a) dohoda účastníků je z hlediska obecných požadavků kladených na právní úkony neplatná; z tohoto pohledu je v rozporu s právními předpisy i takový smír, který nebyl učiněn určitě a srozumitelně (uvedený požadavek je důležitý také proto, že schválený smír je titulem pro exekuci); b) se příčí kogentním ustanovením zákona nebo je obchází (srov. Bureš, Drápal, Krčmář, Mazanec, Občanský soudní řád, Komentář, I. díl, 6. vydání, 2003, C. H. Beck, str. 332, bod 5 a 6). Konečně rozsudek pro zmeškání nelze vydat dle § 153b odst. 3 o. s. ř. tam, kde by takovým rozsudkem došlo ke vzniku, změně nebo zrušení právního poměru mezi účastníky, jinými slovy, kde by se jednalo o tzv. konstitutivní rozhodnutí. Vzhledem k tomu, že žalobkyně měla ve věci plný úspěch, přiznal jí soud podle ust. § 142 odst.1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Tyto náklady spočívají v zaplaceném soudním poplatku 1 000 Kč (položka 1 bod. 1 písm. a) Sazebníku zákona o soudních poplatcích č. 549/1991 Sb.), a náhradě nákladů žalobkyně ve výši 900 Kč (3 úkony po 300 Kč) podle § 153 o.s.ř.. Proti výroku ve věci samé lze podat odvolání pouze pro vady spočívající v tom, že nebyly splněny podmínky řízení, rozhodoval věcně nepříslušný soud prvního stupně, rozhodnutí soudu prvního stupně vydal vyloučený soudce (přísedící) nebo soud prvního stupně byl nesprávně obsazen, ledaže místo samosoudce rozhodoval senát, případně, že existují skutečnosti nebo důkazy, jimiž má být prokázáno, že nebyly splněny předpoklady pro vydání rozsudku pro zmeškání, a to do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím okresního soudu v Litoměřicích. Do právní moci rozsudku pro zmeškání může žalovaná strana podat návrh na jeho zrušení, pokud zmeškala první jednání z omluvitelných důvodů, a to k Okresnímu soudu v Litoměřicích. Proti výroku o nákladech řízení a o lhůtě k plnění lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím okresního soudu v Litoměřicích. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.