10 C 192/2020
č. j. 10 C 192/2020-45
V PLATNOSTICitované zákony (5)
Plný text
Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Alenou Herčíkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 1 524 Kč s příslušenstvím <b>Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši</b> <b>a) 24 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z této částky od 21.11.2019 do zaplacení,</b> <b>b) 1 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky 1 500 Kč od 21.11.2019 do zaplacení,</b> <b>c) náklady řízení ve výši 1 368 Kč,</b> <b>a to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí, náklady řízení pak k rukám právního zástupce žalobce [titul] [jméno] [příjmení].</b> Žalobce se ve své žalobě domáhal vydání elektronického platebního rozkazu ve smyslu rozsudečného výroku s tím, že žalovaný dne 20.11.2019 cestoval dopravním prostředkem, který provozuje žalobce, a to metrem – linkou B a přepravní kontrole se neprokázal řádným jízdním dokladem. Žalovanému vznikla zákonná povinnost uhradit jízdné, když jeho výše a oprávněnost vyplývá z § 2550 občanského zákoníku, § 18 zákona číslo 111/1994 Sb. o silniční dopravě, § 37 zákona číslo 266/1994 Sb. o drahách a z vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů ČR číslo 175/2000 Sb. přepravní řád a smluvní přepravní podmínky Pražské integrované dopravy. Splatnost pohledávky nastala v den provedení přepravní kontrole, kdy u žalovaného bylo právo na zaplacení uplatněno. Žalovaný však nezaplatil jízdné 24 Kč a ani přirážku k jízdnému, tedy smluvní pokutu ve výši 1 500 Kč, a to ani přes urgenci, proto žalobci nezbylo, než podat tuto žalobu. Soud pod [číslo jednací] dne 09.04.2020 vydal platební rozkaz. Tento se však nepodařilo žalovanému doručit do vlastních rukou, a proto byl usnesením zrušen a ve věci bylo nařízeno jednání. K jednání se zástupce žalobce nedostavil po omluvě, žalovaný bez omluvy, ačkoliv měl řádně vykázáno doručení, a proto soud jednal podle § 101 odst. 3 o. s. ř. v jejich nepřítomnosti. Soud ve věci provedl řadu listinných důkazů, a to zápisem o provedené přepravní kontrole ze dne 20.11.2019 s informací pro cestující, smluvními přepravními podmínkami Pražské integrované dopravy a tarifem Pražské integrované dopravy i předžalobní upomínkou advokáta. Po zhodnocení důkazů jednotlivě i ve vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žalobce prokázal veškerá tvrzení uvedená v žalobě, proto soud pro stručnost na ni odkazuje. Po právní stránce soud vycházel z § 2550 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., dále pak ze smluvních přepravních podmínek žalobce, zákona č. 111/1994 Sb. o silniční dopravě a zákona č. 266/1994 Sb. o drahách a platné vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů ČR č. 175/2000 Sb. o přepravním řádu pro veřejnou, drážní a silniční osobní dopravu. Podle § 157 odst. 4 o. s. ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. Vzhledem k tomu, že žalobce byl ve věci úspěšný, byla mu podle § 142 o. s. ř. přiznána náhrada nákladů řízení podle advokátního tarifu vyhl. č. 177/1996 Sb. ustanovení § 14b, když se jedná o 2,5 úkonu právní služby advokáta á 200 Kč (převzetí a příprava, podání žaloby podle § 11 odst. 1, upomínka), 3 paušály po 100 Kč, 21% DPH 168 Kč a soudní poplatek ve výši 400 Kč.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.