10 C 196/2025

Plný text

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Alenou Herčíkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro 43 600 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, s 12% zákonným úrokem ročně od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žaloba se zamítá co do kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši , částka, , co do zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, s 12 % zákonným úrokem z prodlení od , datum, zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

IV. Co do kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši , částka, , zákonného úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení se žaloba zamítá.

V. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se ve své žalobě domáhala vydání elektronického platebního rozkazu, popřípadě rozsudku, kterým by soud uložil žalovanému zaplatit jí a) částku ve výši , částka, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši , částka, , se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, b) částku ve výši , částka, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši , částka, , se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení s tím, že žaluje pouze částky představující bezdůvodné obohacení vzniklé na straně žalovaného se zákonným úrokem z prodlení. Mezi právním předchůdcem žalobce společnosti , právnická osoba, a žalovaným došlo dne , datum, k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo , hodnota, . Na základě této smlouvy právní předchůdce žalobkyně žalovanému vyplatil částku , částka, , a to v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaný se zavázal zaplatit věřiteli částku ve výši , částka, , která představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši , částka, a dále částku , částka, za zpracování zápůjčky a částku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši , částka, . Celkovou částku měl zaplatit ve 21měsíčních splátkách á , částka, , když poslední splátka byla stanovena na , datum, . Žalovaný však řádně neplatil, když do doby postoupení pohledávky uhradil pouze částku , částka, . Věřitel tedy úvěr zesplatnil a požadoval úrok z prodlení. Veškerá práva z předmětné smlouvy pak věřitel postoupil žalobkyni, a to smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, . Ke dni podpisu této smlouvy činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovaným částku , částka, . Příslušenství pak tvořily úroky a zákonné úroky z prodlení. Žalovaný však i nadále na dluh ničeho nezaplatil. Žalobkyně tedy požaduje po žalovaném zaplacení dlužné jistiny ve výši , částka, představující rozdíl mezi poskytnutou jistinou ve výši , částka, a částkou ve výši , částka, , kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši , částka, a úroků z prodlení v zákonné výši 12,75 % ročně z dlužné jistiny ve výši , částka, od , datum, do zaplacení. Uvedený kapitalizovaný úrok je úrokem z prodlení ve výši 12,75 % počítaný z dlužné jistiny od , datum, do , datum, . Vzhledem k tomu, že přes předžalobní upomínku žalovaný na dluh ničeho nezaplatil, žalobkyni nezbylo než se obrátit na soud.Mezi věřitelem a žalovaným pak , datum, došlo k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo , hodnota, , kdy žalovanému byly zapůjčeny peněžní prostředky ve výši , částka, v hotovosti. Dále se zavázal žalovaný zaplatit k tomuto dluhu ještě částku , částka, , která představuje součet kapitalizovaných úroků ve výši , částka, , částku za zpracování úvěru , částka, a částku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši , částka, . Celkovou částku se žalovaný zavázal uhradit v 78týdenních splátkách á , částka, , když poslední splátka byla stanovena na , datum, . Na dluh žalovaný uhradil celkem částku , částka, . Tato pohledávka pak byla postoupena stejným způsobem jako u shora uvedené první pohledávky a žalobkyně v tomto případě požadovala zaplatit dlužnou jistinu ve výši , částka, , kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši , částka, a úroků z prodlení v zákonné výši 14,75 % ročně z dlužné jistiny ve výši , částka, od , datum, do zaplacení. Kapitalizovaný úrok je pak úrokem ve výši 14,75 % z dlužné jistiny od , datum, do , datum, . Ani v tomto případě žalovaný nereagoval na předžalobní upomínku, a proto nezbylo žalobkyni než dlužnou částku zažalovat.

2. Soud provedl řadu listinných důkazů:

3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo , hodnota, bylo zjištěno, že ji uzavřel , právnická osoba, se žalovaným, a to dne , datum, , na částku , částka, . Žalovaný se zavázal za tento úvěr zaplatit i poplatek v celkové částce , částka, (úrok , částka, , částka za zpracování , částka, , za rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení , částka, ). Splácet měl pak celkovou částku ve výši , částka, s úrokovou sazbou 69 % v 78 splátkách á , částka, . RPSN činí 115,73 %.

4. Z listiny označené jako zákaznická karta – žádost o spotřebitelský úvěr bylo zjištěno, že žalovaný , datum, požádal o úvěr a uvedl, že jeho bydlení je nájemní, vzdělání má základní, je rozvedený, pobírá invalidní důchod a vyživuje tři osoby. Jeho čistý příjem je , částka, , další čisté příjmy domácnosti , částka, , tedy celkem , hodnota, a nemá jiný spotřebitelský úvěr u jiné společnosti. Bylo zde vycházeno z výpisů z bankovního účtu. Bankovní účet na jméno žadatele však neexistuje. Interní splátky má , částka, a odhadované měsíční výdaje , částka, . ¨5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo , hodnota, bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi , právnická osoba, a žalovaným dne , datum, . Jednalo se o úvěr , částka, , když se mělo jednat o refinancování spotřebitelského úvěru, takže žalovanému bylo vyplaceno , částka, . Sjednán byl i poplatek za úvěr v částce , částka, , který připadá ve výši , částka, , na úrok za zpracování, pak byla stanovena částka , částka, a za komfortní a flexibilní splácení , částka, . Úrokovou dlužnou částku , částka, , úroková sazba činí 60,80 % a dluh se měl splácet v 21 splátkách á , částka, . RPSN činí 87,54 %.

6. Z listiny označené jako zákaznická karta – žádost o spotřebitelský úvěr bylo zjištěno, že žalovaný požádal věřitele o předmětný úvěr a uvedl, že žije v nájmu, vzdělání má základní, je rozvedený, má tři vyživovací povinnosti. Jeho měsíční příjem činí , částka, , další čisté příjmy domácnosti , částka, , celkem tedy jsou příjmy , částka, a interní splátky u věřitele činí , částka, a odhadované měsíční výdaje , částka, . Nemá spotřebitelský úvěr u jiné společnosti, nemá též bankovní účet. Čistý příjem žalovaného byl ověřen výpisy z bankovního účtu.

7. Z předžalobní upomínky a podacího lístku bylo zjištěno, že předžalobní výzva byla zaslána žalovanému , datum, .

8. Dne , datum, , pak byl žalovaný vyrozuměn o postoupení pohledávek.

9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek a seznamu postoupených pohledávek bylo zjištěno, že předmětné pohledávky za žalovaným byly firmou , právnická osoba, postoupeny na žalobkyni.

10. Z tabulky umoření pro smlouvu číslo , hodnota, předložené žalobkyní bylo zjištěno, že žalovaný zaplatil celkem na dluh , částka, . Dluh pak činil , částka, .

11. Z tabulky umoření ke smlouvě , Anonymizováno, bylo zjištěno, že žalovaný na tento úvěr zaplatil pouze , částka, a dluh zůstal v částce , částka, .

12. Podle § 2395 a následujících občanského zákoníku číslo 89/2012 Sb. účinného od , datum, (dále jen OZ) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

13. Podle § 86 odstavec 1 zákona číslo 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných spolehlivých, dostatečných a přiměřených informacích získaných od spotřebitele a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

14. Podle § 87 odstavec 1téhož zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odstavec 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

15. Podle § 547 OZ právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.

16. Podle § 588 OZ věta první soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

17. Podle § 2991 odstavec 1 OZ kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

18. Podle § 2991 odstavec 2 OZ bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

19. Nejprve se soud zabýval předloženou úvěrovou smlouvou se zaměřením na zkoumání její platnosti v souladu s evropským právem (článek 8 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23.04.2008 a také rozsudek Evropského soudního dvora ze dne 18.12.2014 ve věci C-449/13 Consumer Finance proti Ingrid Bakkaus a další a jeho transpozicí ve výši uvedeném ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru.

20. V projednávané věci žalobkyně ani netvrdí, že původním věřitelem byla řádně prověřena úvěruschopnost žalovaného před uzavřením obou úvěrů, když nárok požadovala z titulu bezdůvodného obohacení, nikoliv pak z důvodů uzavřených smluv. Přesto je zde soud nucen konstatovat, že zjevně nebyly zjišťovány celkové majetkové poměry žalovaného, jeho příjmy za delší období, výdaje, závazky apod. Žalobkyně dle shora citovaného zákonného ustanovení je povinna náležitým způsobem prověřovat tvrzení žadatele o úvěr. Pokud totiž doložení tvrzení žadatelů o své bonitě nevyžaduje, nepostupuje v souladu s citovaným ustanovením a nelze než uzavřít, že neplní řádně povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí. Z posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je nutno chápat jako takovou činnost, jejímž cílem je zjištění, zda spotřebiteli v závislosti na frekvenci splácení zbude v jeho osobním, případně domácím rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby mohl bez jakýchkoliv problémů a omezení zaplatit splátku v dohodnuté výši. K zjištění úvěruschopnosti klienta je nutné zejména podrobně analyzovat osobní, respektive domácí rozpočet spotřebitele, žadatele o spotřebitelský úvěr, a to na obě jeho strany, tedy jak příjmy, tak výdaje, přičemž věřitel musí vždy zohlednit rodinné postavení spotřebitele, tedy, zda vyživuje další osoby, nebo naopak, zda se na financování provozu domácnosti podílí další osoba. Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je ryze individuální záležitost v tom smyslu, že se týká jednotlivého spotřebitele ve vztahu ke konkrétnímu spotřebitelskému úvěru.

21. Zákon o spotřebitelském úvěru sice ukládá dlužníkovi povinnost poskytnout věřiteli údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr (§ 84 zákona číslo 257/2016 Sb.), avšak tato povinnost nepřesouvá důkazní břemeno za správnost poskytnutí údajů na spotřebitele ani nezbavuje věřitele povinnosti jednat s odbornou péčí. Věřitel se tedy nemůže s informacemi získanými od spotřebitele bez dalšího spokojit a brát je jako fakt, ale je povinen tyto informace s odbornou péčí vyhodnotit a důkladně je prověřit. Pokud má věřitel pochybnosti o jejich správnosti (například pokud výdaje na bydlení či stravování nebo jiné náklady neodpovídají cenám v místě a čase obvyklých) je věřitel povinen požadovat po spotřebiteli objasnění takových údajů, popř. v rámci svých možnosti jiným způsobem ověřit. Údaje pro posouzení úvěruschopnosti spotřebitele musí být aktuální a musí vypovídat o finanční situaci spotřebitele v okamžiku, kdy žádá o spotřebitelský úvěr.

22. Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí z 01.04.2015 sp. zn. 1As 30/2015 uzavřel, že součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověřování (požadavku na doložení) těchto tvrzení (například potvrzením o zaměstnání a příjmů, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.). Nejvyšší soud v uvedeném rozhodnutí dále mimo jiné uvedl, že předobrazem shora citovaného ustanovení k posouzení úvěruschopnosti dle zákona o spotřebitelském úvěru je článek 8 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23.04.2008. Soudní dvůr, který se zabýval výkladem tohoto článku, konstatoval, že „…poskytovatel úvěru musí v každém jednotlivém případě s přihlédnutím k jeho konkrétním okolnostem zvážit, zda se jedná o příslušné informace a zda jsou tyto informace dostatečné pro posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. V tomto ohledu se dostatečnost uvedených informací může lišit podle okolností, za nichž dojde k uzavření úvěrové smlouvy podle osobní situace spotřebitele nebo podle částky úvěru uvedené v této smlouvě. Toto posouzení lze provést pomocí podkladu o finanční situaci spotřebitele, ale nelze vyloučit možnost, aby poskytovatel úvěru zohlednil případné dříve získané znalosti o finanční situaci zájemce o úvěr. Avšak pouhá, ničím nepodložená, či nedostatečně podložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady.“23. Soud tedy obě smlouvy posoudil jako neplatné, když byly uzavřeny v rozporu se zákonnými ustanoveními uvedenými shora( byť nebylo žalováno z titulu úvěrových smluv), a proto žalobkyni vyhověl co do bezdůvodného obohacení. Protože má soud úvěrové smlouvy za absolutně neplatné, tak veškeré další žalobní nároky plynoucí z úvěrových smluv byl nucen zamítnout, neboť uvedené nároky jsou povahou akcesorické a váží se k hlavnímu, tedy k úvěrovému vztahu, který byl neplatně sjednán. Na tom nic nemění skutečnost, že mohlo být plnění žalovaného žalobkyní započteno na neplatně sjednané příslušenství jistiny.

24. Soud tak byl nucen zamítnout i požadované úroky z prodlení vycházející z úvěrových smluv a mohl přiznat pouze úrok z prodlení od doby, kdy žalovaný byl předžalobní výzvou vyzván k zaplacení. Podle předžalobní upomínky lhůta k zaplacení skončila , datum, a ode dne následujícího tedy byl žalovaný s placením dluhu v prodlení.

25. Pokud jde o náklady řízení, pak soud vycházel z ustanovení § 142 o.s.ř., tedy podle úspěchu ve věci.

26. Citované zákonné ustanovení upravuje situaci, kdy úspěch účastníka není úplný a je třeba náhradu nákladů poměrně rozdělit nebo náhradu nepřiznat nikomu. Jedná se jednak o odraz reálného výsledku věci a jednak o prevenci, aby účastníci nežalovali víc, než jim opravdu podle hmotného práva náleží.

27. Soud pak dospěl k závěru, že celkově bylo žalováno , částka, (obě přiznané jistiny, zákonný úrok z prodlení u jistiny , částka, ve výši , částka, a dále žalovaná jistina , částka, + , částka, jako úrok z prodlení v obou případech od jistiny od , datum, do dne rozhodnutí). Přiznáno pak bylo , částka, , tedy žalobkyně byla úspěšná v 81 %, žalovaný pak v 19 % a celkově tedy žalobkyně byla úspěšná v 62 %. Soud vycházel z celkových nákladů řízení, a to podle advokátního tarifu, tedy vyhlášky číslo 177/1996 Sb., a to za dva úkony (převzetí, příprava a předžalobní výzva á , částka, a za návrh ve věci samé , částka, ) § 11a a.t. ze tří paušálů á , částka, , 21 % DPH a zaplaceného soudního poplatku ve výši , částka, , celkem tedy z nákladů řízení , částka, . Z této částky pak žalobkyni přiznal 62% úspěchu, což činí , částka, .