10 C 198/2025

Plný text

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Alenou Herčíkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro 21 472 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z této částky od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žaloba se zamítá co do kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši , částka, a dále co do zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

1. Žalobkyně se ve svém návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala jeho vydání, kterým by soud přiznal žalobkyni vůči žalovanému částku , částka, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši , částka, , se zákonným úrokem prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení s tím, že se domáhá pouze částky představující bezdůvodné obohacení. To však vychází z toho, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společností , právnická osoba, a žalovaným došlo , datum, k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo , hodnota, a právní předchůdce žalobkyně na základě této smlouvy žalovanému poskytl , částka, , a to v hotovosti. Žalovaný se zavázal pak zaplatit i k tomu částku , částka, , která představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši , částka, a částku za zpracování zápůjčky ve výši , částka, a částku za službu komfortního flexibilního splácení ve výši , částka, . Celková částka pak měla být hrazena v hotovosti ve dvanácti měsíčních splátkách po , částka, , přičemž poslední splátka byla stanovena na , datum, . Žalovaný však na dluh zaplatil pouze , částka, . Dne , datum, původní věřitel, a to , právnická osoba, postoupil tuto pohledávku na žalobkyni. Výše pohledávky činila částku , částka, a její příslušenství tvořily úroky a zákonné úroky z prodlení. Částka kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši , částka, je pak zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně počítaný z dlužné jistiny od , datum, do , datum, . Vzhledem k tomu, že žalovaný nereagoval ani na předžalobní upomínku, nezbylo žalobkyni než domáhat se svého práva u soudu.

2. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru bylo zjištěno, že byla uzavřena , datum, mezi firmou , právnická osoba, a žalovaným na půjčenou částku , částka, , která byla žalovaným převzata. Žalovaný se pak zavázal za tento spotřebitelský úvěr zaplatit poplatek v částce , částka, , když tedy úrok zde tvoří , částka, , částka za zpracování úvěru , částka, , částka za rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení , částka, s tím, že částka za komfortní poskytnutí a splácení činí , částka, a částka za flexibilní splácení , částka, . Celkem se tedy žalovaný zavázal vrátit částku , částka, . Úroková sazba činí 76 %.

3. Ze Zákaznické karty – Žádosti o spotřebitelský úvěr bylo zjištěno, že žalovaný zde uvedl, že bydlí v nájmu, je svobodný, má učňovské vzdělání a pracuje jako OSVČ. Vlastní automobil, jeho čistý příjem je , částka, měsíčně, běžné výdaje odhadované , částka, . Nemá jiný spotřebitelský úvěr ani kreditní kartu a má bankovní účet. Byl pak doložen živnostenský list ze dne , datum, a výpisy z bankovního účtu za měsíce září a říjen 2022 a faktury za měsíc září, říjen a listopad 2022.

4. Ze smlouvy o postoupení pohledávek s přehledem těchto postoupených pohledávek bylo zjištěno, že firma , právnická osoba, postoupila svoji pohledávku za žalovaným firmě , právnická osoba, ., a to dne , datum, .

5. Z předžalobní upomínky s podacím lístkem bylo zjištěno, že tato byla žalovanému zaslána , datum, .

6. Podle § 2395 a následujících občanského zákoníku číslo 89/2012 Sb. účinného od 01.01.2014 (dále jen OZ) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Podle § 86 odstavec 1 zákona číslo 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných spolehlivých, dostatečných a přiměřených informacích získaných od spotřebitele a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

8. Podle § 87 odstavec 1téhož zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odstavec 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

9. Podle § 547 OZ právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.

10. Podle § 588 OZ věta první soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

11. Podle § 2991 odstavec 1 OZ kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

12. Podle § 2991 odstavec 2 OZ bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

13. Nejprve se soud zabýval předloženou úvěrovou smlouvou se zaměřením na zkoumání její platnosti v souladu s evropským právem (článek 8 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne , datum, a také rozsudek Evropského soudního dvora ze dne , datum, ve věci C-449/13 Consumer Finance proti , jméno FO, a další a jeho transpozicí ve výši uvedeném ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru.

14. V projednávané věci žalobkyně netvrdí ničeho o zkoumání úvěruschopnosti žalovaného jejím právní předchůdcem před uzavřením předmětné smlouvy, když v žalobě sama uvádí, že žalovanou částku žádá pouze z titulu bezdůvodného obohacení. Jako doklady však předložila původní smlouvu o úvěru a s ní související žalobní upomínky a zkoumání úvěruschopnosti žalovaného z nichž soud vycházel. Žalovaný uvedl ke své osobě, že má jako živnostník měsíční příjem , částka, , odhadl měsíční výdaje na , částka, , uvedl, že je svobodný, žije v nájmu a nemá žádnou vyživovací povinnost. Nebylo z tohoto záznamu zjištěno, že by věřitel cokoliv z údajů uvedených žalovaným ověřoval. Zjevně nebyly zjišťovány celkové majetkové poměry žalovaného, jeho příjmy za delší období, výdaje, závazky apod.Poskytovatel úvěru dle shora citovaného zákonného ustanovení je povinen náležitým způsobem prověřovat tvrzení žadatele o úvěr. Pokud totiž doložení tvrzení žadatelů o své bonitě nevyžaduje, nepostupuje v souladu s citovaným ustanovením a nelze než uzavřít, že neplní řádně povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí. Z posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je nutno chápat jako takovou činnost, jejímž cílem je zjištění, zda spotřebiteli v závislosti na frekvenci splácení zbude v jeho osobním, případně domácím rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby mohl bez jakýchkoliv problémů a omezení zaplatit splátku v dohodnuté výši. K zjištění úvěruschopnosti klienta je nutné zejména podrobně analyzovat osobní, respektive domácí rozpočet spotřebitele, žadatele o spotřebitelský úvěr, a to na obě jeho strany, tedy jak příjmy, tak výdaje, přičemž věřitel musí vždy zohlednit rodinné postavení spotřebitele, tedy, zda vyživuje další osoby, nebo naopak, zda se na financování provozu domácnosti podílí další osoba. Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je ryze individuální záležitost v tom smyslu, že se týká jednotlivého spotřebitele ve vztahu ke konkrétnímu spotřebitelskému úvěru.

15. Zákon o spotřebitelském úvěru sice ukládá dlužníkovi povinnost poskytnout věřiteli údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr (§ 84 zákona číslo 257/2016 Sb.), avšak tato povinnost nepřesouvá důkazní břemeno za správnost poskytnutí údajů na spotřebitele ani nezbavuje věřitele povinnosti jednat s odbornou péčí. Věřitel se tedy nemůže s informacemi získanými od spotřebitele bez dalšího spokojit a brát je jako fakt, ale je povinen tyto informace s odbornou péčí vyhodnotit a důkladně je prověřit. Pokud má věřitel pochybnosti o jejich správnosti (například pokud výdaje na bydlení či stravování nebo jiné náklady neodpovídají cenám v místě a čase obvyklých) je věřitel povinen požadovat po spotřebiteli objasnění takových údajů, popř. v rámci svých možnosti jiným způsobem ověřit. Údaje pro posouzení úvěruschopnosti spotřebitele musí být aktuální a musí vypovídat o finanční situaci spotřebitele v okamžiku, kdy žádá o spotřebitelský úvěr.

16. Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí z 01.04.2015 sp. zn. 1As 30/2015 uzavřel, že součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověřování (požadavku na doložení) těchto tvrzení (například potvrzením o zaměstnání a příjmů, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.). Nejvyšší soud v uvedeném rozhodnutí dále mimo jiné uvedl, že předobrazem shora citovaného ustanovení k posouzení úvěruschopnosti dle zákona o spotřebitelském úvěru je článek 8 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23.04.2008. Soudní dvůr, který se zabýval výkladem tohoto článku, konstatoval, že „…poskytovatel úvěru musí v každém jednotlivém případě s přihlédnutím k jeho konkrétním okolnostem zvážit, zda se jedná o příslušné informace a zda jsou tyto informace dostatečné pro posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. V tomto ohledu se dostatečnost uvedených informací může lišit podle okolností, za nichž dojde k uzavření úvěrové smlouvy podle osobní situace spotřebitele nebo podle částky úvěru uvedené v této smlouvě. Toto posouzení lze provést pomocí podkladu o finanční situaci spotřebitele, ale nelze vyloučit možnost, aby poskytovatel úvěru zohlednil případné dříve získané znalosti o finanční situaci zájemce o úvěr. Avšak pouhá, ničím nepodložená, či nedostatečně podložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady.“17. Soud pak tedy v projednávaném případě dospěl k závěru, že žalobkyně v řízení před soudem I. stupně neprokázala, že by její právní předchůdce kvalifikovaně a s odbornou péčí jako poskytovatel úvěru zjišťoval, a především ověřoval bonitu žalovaného, zda by byl schopen zaplatit , částka, plus poplatek , částka, , tedy , částka, , a to ve 12 splátkách á , částka, , když vycházel pouze zřejmě z výpisů účtu žalovaného za dva měsíce a faktur za dva měsíce(tyto nebyly doloženy)..

18. Soud pro úplnost dodává, že pokud dle ustanovení § 87 zákona číslo 257/2016 Sb. spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti (smlouvy z důvodu uzavření smlouvy v rozporu s ustanovením § 86 odstavec 1 zákona o spotřebitelském úvěru) v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy, nelze toto ustanovení vykládat tak, že pokud dlužník námitku neplatnosti sám aktivně neuplatní (například podáním žaloby na neplatnost sjednané smlouvy o úvěru) nemůže se soud z moci úřední zabývat úvěrovou smlouvou se zaměřením na zkoumání její platnosti v souladu s evropským právem dle článku 8 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23.04.2008. Tento závěr je plně v souladu jak s názorem Nejvyššího soudu k úvěrovým smlouvám ve spotřebitelských vztazích prezentovaném v rozsudku ze dne 25.07.2018 sp. zn. 33Cdo 2178/2018, kde mj. uvedl, že důsledky neschopnosti splácet úvěr se netýkají jen dlužníka, tedy spotřebitele, ale dotýkají se společnosti jako celku, neboť na tu mají vliv důsledky dlužníkova předlužení a případné insolvence. Do veřejné sociální sítě pak spadne často nejen dlužník, ale většinou i osoby na něm závislé, dojde k porušení rodinných a sociálních vztahů. Proto je na věřiteli, aby dlužníka – spotřebitele náležitě před poskytnutím úvěru prověřil (posoudil jeho schopnost úvěr splácet). Úvěr pak smí spotřebiteli poskytnout jen tehdy, když odbornou péčí schopnost dlužníka posoudil a z jeho zjištění je zřejmé, že dlužník bude schopen úvěr splácet. Neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva podle Nejvyššího soudu neplatná, a to shodně s nálezem Ústavního soudu ze dne 26.02.2019 IIIÚS 4129/18, který na citované rozhodnutí Nejvyššího soudu odkazuje s tím, že výslovně uvádí, že nezkoumá-li obecný soud zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v článku 36 odstavec 1 Listiny základních práv a svobod.

19. S ohledem na shora uvedené závěry soudu tedy po právní stránce nezbylo než věc posoudit tak, že smlouva o úvěru uzavřená dne , datum, je absolutně neplatná podle § 588 OZ, neboť svým obsahem nebo účelem zjevně odporuje zákonu nebo jej obchází, nebo se příčí dobrým mravům, a to jako otázku předběžnou. Soud tak přisvědčil žalobkyni a věc rozhodl z titulu bezdůvodného obohacení, ovšem nárok žalobkyně dále krátil. Vyšel ze skutečnosti, že soud má v řízení za prokázané, že právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému částku , částka, , která žalovanému byla doručena na jeho účet. V této výši se žalovaný na úkor žalobkyně (respektive předchůdce žalobkyně) bezdůvodně obohatil, a to o částku , částka, mínus , částka, , což byla částka, kterou právnímu předchůdce žalobkyně zaplatil, a tedy soud uložil žalovanému z titulu bezdůvodného obohacení zaplatit žalobkyni částku , částka, , a to i se zákonným úrokem z prodlení, který byl přiznán podle § 1970 občanského zákoníku a § 2 Nařízení vlády číslo 351/2013 Sb.

20. Protože má soud úvěrovou smlouvu za absolutně neplatnou, tak veškeré další žalobní nároky plynoucí z úvěrové smlouvy byl nucen zamítnout, neboť uvedené nároky jsou povahou akcesorické a váží se k hlavnímu, tedy k úvěrovému vztahu, který byl neplatně sjednán. Na tom nic nemění skutečnost, že mohlo být plnění žalovaného žalobkyní započteno na neplatně sjednané příslušenství listiny.

21. Pokud by se žalobkyně dostavila k jednání, byl by v souladu s § 118a odstavec 3 o.s.ř. soudem poučena o tom, že dosud nedoplnil skutková tvrzení ohledně skutečnosti, že smlouva nebyla uzavřena v rozporu s dobrými mravy vzhledem k výši souhrnného poplatku a též ohledně tvrzení ohledně úvěruschopnosti. Svou neúčastí na jednání však žalobkyně znemožnila soudu poskytnout jí takové poučení a současně se tohoto dobrodiní soudu vzdala (viz například usnesení Ústavního soudu ČR sp. zn. IIÚS 175/04 či rozsudek Vrchního soudu v Praze sp. zn. 1Cmo 294/2001), když jak vyplývá z ustálené judikatury Nejvyššího soudu ČR (například rozsudek sp. zn. 21Cdo 4314/2008), potřebná poučení soud poskytuje pouze při jednání, popřípadě při přípravném roku nařízeném podle ustanovení § 114c o.s.ř. a není tedy možné poučovat žalobce o neunesení důkazního břemene mimo jednání či přípravný rok. Nedostavení se účastníka k jednání není v žádném směru důvodem pro odročování jednání za účelem splnění poučovací povinnosti podle § 118a odstavec 1 a 3.

22. Pokud jde o náklady řízení, soud vycházel z ustanovení § 142 o.s.ř. podle úspěchu ve věci. Žalobkyně v dané věci nebyla úspěšná, pokud se týká zákonných úroků z prodlení a celkově tedy byla úspěšná ze 76 %. Z původní částky nákladů řízení , částka, , které se skládají ze 2 úkonů právní služby advokáta á , částka, (převzetí a příprava a předžalobní upomínka), dále 1 úkonu právní služby advokáta á , částka, (podání návrhu), 3 paušálů po , částka, , 21% DPH , částka, a zaplaceného soudního poplatku ve výši , částka, , pak tato částka činí , částka, .