10 C 226/2020

Plný text

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Alenou Herčíkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovaným: 1. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalovaného a žalované 2. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného a žalované oba zastoupeni advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa pro: žaloba na určení neoprávněnosti výpovědi <b>I. Určuje se, že výpověď z nájmu bytu [číslo] nacházejícím se v [anonymizováno] nadzemním podlaží domu [adresa] část [územní celek], který je součástí pozemku p.č. stavební [anonymizováno] k.ú. [obec], udělená 1. žalovanou a 2. žalovaným dne [datum] žalobkyni, je neoprávněná.</b> <b>II. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku [částka], a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám právního zástupce žalobkyně.</b> 1. Žalobkyně se ve své žalobě domáhala vydání rozsudku ve smyslu rozsudečného výroku s tím, že žalobkyně a společnost [právnická osoba] uzavřeli dne [datum] nájemní smlouvu, na základě které společnost dala žalobkyni do užívání mimo jiné byt [číslo] (není jako samostatná bytová jednotka vymezen a zapsán v katastru nemovitostí), který se nachází v [anonymizováno] nadzemním podlaží domu [adresa] část [územní celek], který je součástí pozemku p.č. stavební [anonymizováno] v k.ú. [obec] Nájemní smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. Žalovaní pak na základě kupní smlouvy ze dne [datum], kterou uzavřeli se [právnická osoba] [příjmení], se stali vlastníky předmětné nemovitosti, a to s účinky zápisu k [datum]. Dne [datum] byla žalobkyni ze strany žalovaných doručena výpověď z nájmu bytu, kterou jí žalovaní udělili výpověď nájmu bytu s odkazem na ustanovení § 2288 odstavec 2 písm. b) občanského zákoníku zákona č. 89/2012 Sb. (dále jen OZ) to je z důvodu, že žalovaní byt potřebují pro své příbuzné v přímé linii, a to pro matku [celé jméno žalovaného] [příjmení] [příjmení], narozenou [datum], pro syna [celé jméno žalované] [příjmení] [příjmení], narozeného [datum] a pro dceru [celé jméno žalovaného] [příjmení] [příjmení], narozenou [datum]. Žalobkyně předmětnou výpověď považuje za neoprávněnou, a to jednak proto, že důvod výpovědi shora uvedený není na straně žalovaných naplněn a že se jedná pouze o jejich účelové tvrzení a dále se žalobkyně domnívá, že výpověď je v rozporu s dobrými mravy a jako taková je dle § 580 občanského zákoníku neplatná. Osoby vyjmenované ve výpovědi pak dle názoru žalobkyně předmětný byt pro své bydlení nepotřebují, jejich bytové potřeby jsou zajištěny a rozpor výpovědi s dobrými mravy pak vychází z toho, že žalovaní ještě před koupí nemovitosti rozhodně věděli, že byt užívá žalobkyně a spolu s ní i její syn. Již v minulých soudních řízeních jednatelka původní vlastnice nemovitostí paní [jméno] [příjmení] a její manžel [jméno] [příjmení] shodně prohlásili, že při uzavírání nájemní smlouvy bylo s žalobkyní dohodnuto, že tam bude moci bydlet na doživotí. Vzhledem k tomu, že žalovaní již při koupi nemovitosti zcela jistě věděli, pro koho k bydlení budou předmětnou nemovitost potřebovat a vzhledem k tomu, že druhý byt kupované nemovitosti užívala žalobkyně, nemohou se v nyní odvolávat na tvrzení, že je jim tento byt nedostatečný. Již v jiném soudním řízení vedeném u zdejšího soudu pod značkou 7C 171/2019 se žalovaní opakovaně zmínili, že počítali s tím, že žalobkyně v nemovitosti bude dále bydlet. Navíc žalobkyně má již vyšší věk, je jí [anonymizováno] let a byt užívá již od roku [rok], a to nepřerušeně, původně se svou rodinou nyní sama, respektive žije s ní syn, aby zabezpečil chod domácnosti. U žalobkyně pak představa, že by musela opustit byt, popřípadě vesnici, ve které žije celý život, jsou pak velkými zásahy do psychického zdraví, které se negativně projevují i na zdraví fyzickém. Je zřejmé, že cílem žalovaných bylo od samého úvodu jednání o koupi předmětných nemovitostí užívání celé nemovitosti.

2. Žalovaní ve svém vyjádření pak učinili nesporným, že na základě kupní smlouvy uzavřené s [právnická osoba] [právnická osoba] jako prodávající, se stali podílovými spoluvlastníky pozemku stavební parc. [číslo] jehož součástí je stavba [obec] čp [anonymizováno] - rodinný dům, když stavba stojí na pozemku p.č. stavební [anonymizováno] a pozemku [číslo]. Též pak činí nesporným, že žalovaní vstoupili do uzavřené nájemní smlouvy se žalobkyní, a to jako pronajímatelé ohledně nájemní smlouvy na byt v prvním nadzemním podlaží domu [adresa], jehož nájemce je žalobkyně na základě nájemní smlouvy ze dne [datum]. Další nespornou skutečností je, že žalobkyně obdržela výpověď z nájmu bytu [datum], a to z důvodu ustanovení § 2288 odst. 2 písm. b) OZ. Žalovaní se žalobou nesouhlasí. Jeví se jim jako troufalé, že žalobkyně dokonce vyslovuje domněnku, že jednání žalovaných by mohlo být v rozporu s dobrými mravy podle § 580 OZ a tedy z tohoto důvodu by výpověď neměla být platná. Právo podat nájemci výpověď z nájmu bytu je zákonným právem každého pronajímatele a v daném případě žalobkyně nemá nějaké výsadní postavení. Pokud snad mělo být v minulosti žalobkyni slíbeno, že v bytě tzv. dožije, mohlo být zřízeno například věcné právo, třeba i se zápisem do katastru nemovitostí nebo cokoliv jiného a právně významného. V nájemní smlouvě o takovém postupu není sebemenší zmínka. Navíc žalobkyně polovinu bytu v [obec] darovala v v [anonymizováno] [rok] svému synovi. Navíc žije v bytě za velmi nízké nájemné, odpovídající sotva úrovni roku [rok]. Sami žalovaní uzavírali kupní smlouvu s tím, že nájemní poměr nájemkyně bude vyřešen ještě jejich právním předchůdcem, což se nestalo a žalovaní byli nuceni respektovat rozhodnutí soudu. Sami však dům kupovali s tím, že jej hodlají užívat, a to tak, že kromě nich jej budou užívat společně s nimi jejich přímí příbuzní. Žalovaná pak ještě doplnila, že její syn [jméno] [příjmení] po rozvodu s jeho otcem bydlel u žalované, odstěhoval se ke svému otci až v někdy [anonymizováno] [rok], jelikož v domě ve [obec] prostě neměli prostor. Žalovaní obývají byt o velikosti 2+1, žalovaný chodí pracovat na směny, takže to bylo velmi komplikované, žalovaná se synem spali většinou na jednom gauči v obýváku, aby se žalovaný vyspal v samostatném pokoji. Dále, že si syn nesměl třeba pouštět hudbu a podobně, protože to žalovaného rušilo. Bylo to tak neúnosné, že se tedy syn odstěhoval ke svému otci.

3. Z listiny označené jako„ Výpověď z nájmu bytu“ ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaní dali výpověď žalobkyni z předmětného bytu ve výpovědi popsaného s tím, že nájem vypovídají podle § 2288 odst. 2 písm. b) občanského zákoníku, tedy z důvodu, že byt potřebují pro své příbuzné přímé linii, a to pro matku [celé jméno žalovaného] [příjmení] [příjmení], narozenou [datum], pro syna [celé jméno žalované] [příjmení] [příjmení], narozeného [datum] a pro dceru [celé jméno žalovaného] [příjmení] [příjmení], narozenou [datum]. Výpovědní doba zde byla stanovena na 3 měsíce s tím, že výpovědní doba běží od prvního dne kalendářní měsíce následujícího poté, co výpověď došla nájemci a uplynutím této lhůty nájem končí. V předmětné listině byla také žalobkyně poučena podle § 2290 OZ, že má právo podat návrh soudu, aby přezkoumal, zda je výpověď oprávněná, a to ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy bude výpověď doručena. Zároveň pak nájemkyně může vznést proti výpovědi námitky.

4. Z nájemní smlouvy uzavřené dne [datum] bylo zjištěno, že se týkala předmětného bytu a pronajímateli byli tehdejší vlastníci domu, a to [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Na straně nájemců a pak byl [jméno] a [jméno] [jméno]. Nájem byl uzavřen na dobu neurčitou. Byla zde ustanovení o nájemném a další ustanovení týkající se práv a povinností pronajímatelů a nájemců.

5. Z výpisu katastru nemovitostí Katastrálního úřadu pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště Litoměřice, listu vlastnictví [anonymizováno] bylo zjištěno, že [celé jméno žalovaného] je vlastníkem z jedné pětiny a [celé jméno žalované] vlastníkem ze čtyř pětin stavebního pozemku [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí stavba [adresa žalovaného a žalované], když tato stavba stojí právě na pozemku stavební [anonymizováno]. Dále jsou žalovaní vlastníky i parc. [číslo], a to na základě kupní smlouvy ze dne [datum], jejichž právní účinky nastaly k datu [datum].

6. Z výpisu z katastru nemovitostí Katastrálního úřadu pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště Litoměřice, listu vlastnictví [číslo] pro katastrální území a obec Roudnice nad Labem bylo zjištěno, že [jméno] [jméno] je vlastníkem bytové jednotky [číslo] vymezeného v budově v [adresa] bytový dům na [list vlastnictví], na parcele [číslo] zapsané na listu vlastnictví [číslo], když předmětnou bytovou jednotku [jméno] [jméno] získal smlouvou o převodu bytu a nebytového prostoru ze dne [datum] a dále smlouvou darovací ze dne [datum] s právními účinky k [datum].

7. Z darovací smlouvy uzavřené mezi [celé jméno žalobkyně] a [jméno] [jméno] dne [datum] bylo zjištěno, že [celé jméno žalobkyně] svůj podíl ve výši ½ vzhledem k celku na shora uvedené byt. jednotce darovala synovi [jméno] [jméno].

8. Z výpisu katastru nemovitostí listu vlastnictví [číslo] pro k. ú. a obec Lovosice bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení] je vlastnicí podílu [číslo] parcely [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, když na pozemku stojí stavba [adresa] – bytový dům, a vlastnicí bytové jednotky [číslo] s podílem [číslo], když byt je zapsán na listu vlastnictví [číslo].

9. Z výslechu svědkyně. [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že je matkou žalovaného [celé jméno žalovaného]. Ke svým bytovým poměrům uvedla, že je vlastnicí bytu v [obec] v paneláku o velikosti 2+1. Když žalovaní nemovitost ve [obec] kupovali, říkali, že by chtěli, aby svědkyně bydlela s nimi kvůli věku a pomoci, kvůli vlastně nastupujícímu stáří. V panelovém domě je osamělá. Dále se mluvilo o tom, že by v domě ještě bydlel syn žalované, [jméno] [příjmení]. Hovořilo se i o tom, že by tam, ale spíš jenom přespávala občas [jméno] [příjmení], vnučka svědkyně. Žalovaní v domě, který koupili, užívají byt o velikosti 2+1, který je však velmi malý. Mluvilo se o tom, že by svědkyně bydlela v druhém bytě, co nyní obývá paní [celé jméno žalobkyně]. V tomto bytě by bydlel i [jméno] [příjmení], když se jedná též o byt 2+1, takže každý z nich by měl 1 pokoj. Sama svědkyně bydlí v paneláku, platí asi [částka] do fondu a [částka] měsíčně za energie. Bydlí tam sama. Léčí se s vysokým tlakem, bere prášky na ředění krve a na zvýšený cholesterol. Za žalovanými do domu, pokud nebyla problematická situace s covidem, jezdila, a to hlavně v létě, když v tomto domě ve [obec] je velmi ráda, má se snachou společné koníčky, jako jsou kytičky, zahrádka, a podobně. V současném panelovém bytě svědkyně bydlí asi [anonymizováno] let. To, aby bydlela se žalovanými, jí tito nabízeli od počátku, dokonce chtěli, aby s nimi jezdila prohlížet domy, když dům vybírali. Mluvili o paní [celé jméno žalobkyně] tak, že se vystěhuje, že někde má byt její syn. Pokud svědkyni je známo [jméno] [příjmení] v současné době bydlí u otce a [jméno] [příjmení] bydlí v [obec] v bytě žalovaného, kde bydlí s přítelem.

10. Z výslechu svědka [jméno] [jméno] bylo zjištěno, že je synem žalobkyně a vlastní byt v [obec] (viz výpis katastru nemovitostí), ale od smrti otce v roce [rok] bydlí s matkou ve [obec], protože tam mají 2 zahrady, garáž, slepice. Žalobkyně již je pokročilého věku, takže by to sama nezvládla, tak s ní syn musí bydlet. Bydlí s ní tedy v jejím bytě o velikosti 2+1. V současné době jí je již [anonymizováno] let, nemohla by tam žít sama. Předmětný dům rodina [příjmení] chtěla koupit, ještě když vlastnil pan [příjmení]. Když ho zdědili jeho neteře a pak prodávaly, tak již zájem neměli. Když pak nemovitost koupila [příjmení] [příjmení] paní [příjmení], tak ta jim v podstatě slíbila, že žalobkyně byt může nadosmrti užívat. S bytem v [obec] to bylo tak, že když podnik [anonymizováno] ty byty prodával, tak ho většinou kupovali manželé. Oni byli s matkou napsaní jako [jméno]. U dědického řízení, kdy zemřel otec, tak se notář domníval, že byt je ve společném jmění manželů matky a zemřelého otce, což nebyla pravda a byl kolem toho zmatek. Následně pak raději žalobkyně na svědka svoji polovinu převedla. Jedná se o byt, ale jen o velikosti 1+1. Matka se na koupi tohoto bytu nepodílela. Žalobkyně má pohybové obtíže, bere asi troje léky. Dále svědek uvedl, že syn žalované [jméno] [příjmení] jezdí do předmětné nemovitosti ve [obec] poměrně často, [jméno] [příjmení] tam vidí naopak velmi málo.

11. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že je synem žalované. Od doby rozvodu svých rodičů, tedy od svých [anonymizováno] let, žil s matkou nejprve v [obec] pak se přestěhovali do [obec]. Tam nebylo dobré bydlení, měl tam naprostý nedostatek soukromí, když byt je o velikosti 2+1 a žalovaný chodil na noční směny. Aby se mohl v klidu vyspat, tak svědek se žalovanou museli spát v jedné posteli v druhé místnosti, docházelo ke konfliktům a po jednom takovém větším konfliktu se svědek odstěhoval ke svému otci. U otce bydlí sami dva v rodinném domku, který vlastní napůl otec s tetou a je o velikosti 5+.1 S otcem vychází dobře. Toto bydlení mu zcela vyhovuje a pokud jde o budoucnost, tak teď mu bude [anonymizováno] let, takže by se chtěl osamostatnit. U maminky by chtěl občas samozřejmě přespat, ale jinak by chtěl žít samostatně. S otcem bydlí v [anonymizováno], což je od [obec] asi [anonymizováno] km. Stále studuje, a to v [obec], když tam dojíždí ob týden a ob týden na praxi do [obec]. U otce má vlastní pokoj. Pokud jde o dceru pana [celé jméno žalovaného], tak ta bydlí v bytě v [část obce], měl by to být byt pana [celé jméno žalovaného]. Dříve tam bydlela s matkou, ta se pak odstěhovala, tak tam dcera zůstala bydlet. Bydlela tam, dá se říci, vždycky. Žádné kamarády ve [obec], se kterými by se stýkal, svědek nemá.

12. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že od narození bydlela v bytě v [část obce], a to s maminkou, poslední 3 roky tam bydlí sama, respektive s přítelem. Je to byt o velikosti 2+1. Do [obec] za otcem jezdí na návštěvy. O tom, že by se přestěhovala do [obec], tak o tom neuvažovala, žije s přítelem, plánují společnou budoucnost. Pokud je jí známo, když její otec se žalovanou ve [obec] kupovali, tak mysleli hlavně na to, že by tam s nimi žila babička, tedy paní [jméno] [příjmení], protože samozřejmě je nemocná a chtěli by, aby na stáří byla u nich, aby se oni mohli postarat. Do [obec] žalovaná se svým přítelem jezdí pouze na denní návštěvy, přespat tam není možné kvůli stísněným podmínkám v bytě žalovaných. Svědkyně pracuje v [anonymizována dvě slova] [obec].

13. Soud též provedl důkaz listinami z opatrovnického spisu [jméno] [příjmení] sp. zn. [spisová značka] zdejšího soudu:

14. Ze zprávy Městského úřadu v Lovosicích, odboru sociálně právní ochrany dětí ze dne [datum] bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení] se přestěhoval ke svému otci do [anonymizováno] za souhlasu matky. [jméno] chce u otce dál zůstat a má to i lepší z toho důvodu, že se mu lépe dojíždí do školy a má tam víc kamarádů. S matkou se v [anonymizováno] pohádal, došlo mezi nimi k nedorozumění, a proto se pak od ní odstěhoval. Nerozumí si ani s jejím přítelem. Z výslechu rodičů [jméno] [příjmení], které byly provedeny dne [datum] pak nevyplynul důvod odstěhování se [jméno] [příjmení] k otci od matky.

15. Z rozsudku zdejšího soudu č.j. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], který nabyl právní moci [datum] bylo zjištěno, že soud schválil dohodu rodičů, kterou nezletilý [jméno] [příjmení] byl svěřen do péče otce, matka se zavázala platit na něj výživné. Ani v tomto rozsudku nejsou uvedeny jiné důvody odstěhování syna žalované k otci. <i>16. Podle § 3074 občanského zákoníku se nájem řídí novým občanským zákoníkem, zákonem č. 89/2012 Sb. (dále jen [příjmení]) ode dne nabytí jeho účinnosti, i když ke vzniku nájmu došlo před tímto dnem; vznik nájmu, jakož i práva a povinnosti vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.</i> <i>17. Dle § 2286 odst. 1 OZ výpověď nájmu bytu vyžaduje písemnou formu a musí dojít druhé straně. Výpovědní doba běží od prvního dne kalendářní měsíce následujícího poté, co výpověď došla druhé straně.</i> <i>18. Podle § 2286 odstavec 2 OZ vypoví-li nájem pronajímatel, poučí nájemce o jeho právu vznést proti výpovědi námitky a navrhnout přezkoumání oprávněnosti výpovědi soudem, jinak je výpověď neplatná.</i> <i>19. Dle ustanovení § [číslo] odstavec 2 písm. b) pronajímatel může vypovědět nájem na dobu neurčitou v tříměsíční výpovědní době i v případě, že potřebuje byt pro svého příbuzného nebo pro příbuzného svého manžela v přímé linii nebo vedlejší linii v druhém stupni.</i> <i>20. Podle § [číslo] odstavec 3 vypoví-li pronajímatel nájem z důvodů uvedených v odstavcích 1 a 2, uvede výpovědní důvod ve výpovědi.</i> <i>21. Podle § 2290 OZ nájemce má právo podat návrh soudu, aby přezkoumal, zda je výpověď oprávněná do dvou měsíců ode dne, kdy mu výpověď došla.</i> 22. Soud pak zjistil tento skutkový stav:

23. Mezi účastníky bylo prohlášeno za nesporné, že žalobkyně jako nájemce užívá předmětný byt na základě nájemní smlouvy, která byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalovaných společností [právnická osoba] a žalobkyní dne [datum]. Nájem byl sjednán od [datum] na dobu neurčitou. Jak vyplynulo z výpisu z Katastru nemovitostí a kupní smlouvy ze dne [datum] na základě kupní smlouvy z tohoto data se vlastníky předmětného bytu, respektive nemovitosti stali žalovaní, když účinky vkladu nastaly dne [datum]. Jak vyplynulo z výpovědi nájmu z [datum], kterou žalobkyně téhož data převzala (což opět účastníci učinili nesporným.), důvod podání výpovědi pak byl v této uveden podle ustanovení § 2288 odstavec 2 písm. b) OZ z toho důvodu, že byt žalovaný potřebují pro své příbuzné v přímé linii, a to pro matku [celé jméno žalovaného] [příjmení] [příjmení], pro syna [celé jméno žalované] [příjmení] [příjmení] a pro dceru [celé jméno žalovaného], [jméno] [příjmení]. Ve výpovědi byla uvedena i tříměsíční výpovědní lhůta, jakož i poučení o možnosti žalobkyně podat návrh k soudu, aby přezkoumal, zda je výpověď oprávněná, a to ve lhůtě do dvou měsíců ode dne, kdy výpověď je doručená s tím, že proti výpovědi je též možné vznést námitky. Žalovaná pak v uvedené dvouměsíční lhůtě podala předmětnou žalobu, a to dne [datum]. Jak vyplynulo z výpovědí svědků, a to [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] obývá a je vlastníkem bytové jednotky, tedy bytu na adrese [adresa], který užívá asi [anonymizováno] let. Žalovaní ji vždy chtěli ubytovat ve svém rodinném domě ve [obec], a to vzhledem k jejímu věku, aby se o ni do budoucna mohli starat. Svědkyně žalované v jejich domě navštěvovala, a to zejména v létě, v ostatních ročních období toto bylo prakticky nemožné kvůli pandemii COVID 19. Pokud jde o syna žalované [jméno] [příjmení], ten se odstěhoval ke svému otci ještě v době nezletilosti od matky z [obec], a tato situace se promítla i v opatrovnickém rozsudku, jímž [jméno] [příjmení] byl svěřen do péče otce a matce stanoveno výživné. Jako příčiny odstěhování byly uvedeny neshody s matkou, dále [celé jméno žalovaného] uváděl, že nevychází ani s jejím přítelem (tedy se žalovaným) a navíc, že u otce v [anonymizováno] má více kamarádů a také se mu lépe dojíždí do školy. V současné době neuvažuje o tom, že by se chtěl přestěhovat do domu žalovaných, spíše přemýšlí o samostatném bydlení vzhledem k tomu, že již je zletilý. Pokud jde o [jméno] [příjmení], ta pak užívá byt druhého žalovaného v [obec], a to po celý svůj život, poslední 3 roky po odstěhování matky už samostatně, bydlí tam i s přítelem. Neuvažuje o tom, že by bydlela v domě žalovaných.

24. Na shora zjištěný skutkový stav soud aplikoval výše citovanou právní úpravu a po zhodnocení provedených důkazů podle ustanovení § 132 o.s.ř. každého důkazu jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti dospěl k následujícím závěrům:

25. Jak vyplynulo z nájemní smlouvy a nebylo mezi účastníky ani sporným, že žalobkyně jako nájemce předmětný byt užívá na základě nájemní smlouvy ze dne [datum] uzavřené s právní předchůdkyní žalovaných společností [právnická osoba] Žalovaní se pak stali pronajímateli vzhledem k tomu, že předmětný dům s bytem koupili od [právnická osoba] [příjmení]. Platnost nájemní smlouvy nikdo nerozporoval. Nájem byl sjednán od [datum] na dobu neurčitou. Dne [datum] pak žalovaní předali žalobkyni výpověď z nájmu předmětného bytu dle ustanovení § 2288 odstavec 2 písm. b) OZ z důvodu toho, že pronajímatelé byt, v němž žalobkyně bydlí, potřebují pro své příbuzné v přímé linii a to konkrétně matku žalovaného [jméno] [příjmení], dceru žalovaného [jméno] [příjmení] a syna žalované [jméno] [příjmení]. V této výpovědi byla žalobkyně poučena i o právu vznést proti výpovědi námitky a navrhnout přezkoumání oprávněnosti výpovědi soudem.

26. Soud vyšel ze skutečnosti, že žaloba na určení neoprávněnosti výpovědi soudu došla ve dvouměsíční lhůtě stanovené zákonem, což mezi účastníky nebylo sporné.

27. Výpověď daná pronajímatelem musí obsahovat výpovědní důvod a poučení nájemce o jeho právu vznést proti výpovědi námitky a navrhnout přezkoumání oprávněnosti výpovědi soudem, pokud neobsahuje výpovědní důvod, je nicotná pro neurčitost. Chybí-li poučení je výpověď neplatná, přičemž jde o neplatnost absolutní pro rozpor s veřejným pořádkem, výpovědní důvod pak musí být ve výpovědi vymezen skutkově, tj. ve výpovědi musí být uvedeny konkrétní skutečnosti, ze kterých lze usoudit na to, že výpovědní důvod byl naplněn, musí v ní být explicitně, že výpovědní důvod byl naplněn. Dále musí splňovat obecné náležitosti právního jednání, tj. musí být zejména určitá, musí z ní být patrné, kdo ji činí a komu je adresována a musí obsahovat nezaměnitelnou identifikaci nájemního vztahu. Všechny formální náležitosti dotčená výpověď splňuje a po této stránce je tedy výpověď platným právním úkonem.

28. Dále se soud zabýval otázkou oprávněnosti dotčené výpovědi z nájmu bytu.

29. Podle důvodové zprávy k občanskému zákoníku účelem těchto nových ustanovení je chránit na jedné straně soukromý život nájemce a na straně druhé zájmy pronajímatele jako vlastníka. Předmětný výpovědní důvod se týká pouze příbuzných (pronajímatele či jeho manžela) v přímé linii (prarodič, rodič, dítě, vnuk viz § 772 odstavec 1) nebo ve vedlejší linii v druhém stupni (sourozenec viz § 772 odstavec 2). Zákon zde vyžaduje, aby tito příbuzní byt„ potřebovali“ – pociťovali bytovou potřebu.

30. V daném případě soud tuto bytovou potřebu nezjistil ani u jednoho z příbuzných žalovaných uvedených ve výpovědi. Pokud jde o [jméno] [příjmení], ta dokonce disponuje právním titulem, který umožňuje bydlení trvalé povahy, tj. vlastnictví bytu v [obec], v němž asi [anonymizováno] let žije. Toto vyplynulo nejen z výpisu katastru nemovitostí, ale i z výpovědi [jméno] [příjmení]. Pokud jde o [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], pak každý z nich bydlí v bytě (v domě) svých rodičů, a to dlouhodobě a ani u jednoho z nich nebyla shledána potřeba předmětný byt užívat. [jméno] [příjmení] k tomu uvedl, že nemíní v budoucnu předmětný byt užívat a naopak se míní spíše osamostatnit, tedy nebydlet ani u svého otce jako dosud. [jméno] [příjmení] pak uvedla, že také předmětný byt neuvažuje užívat ani do budoucna, když byt, v němž v současné době bydlí, je bytem žalovaného, ona v něm v něm bydlí od vždycky, v současné době s přítelem a spíše uvažují o nějakém jiném společném bydlení. Ani u jednoho z těchto příbuzných se tedy nezjistila bytová potřeba, když to, že ta potřeba je takového charakteru, aby příbuzný byt využil, se předpokládá ve velmi krátké době jednoho měsíce od vyklizení nájemcem, jak vyplývá z § 2289, kde se o hovoří o tom, že dá-li pronajímatel nájemci výpověď z některého z důvodů uvedených § 2288 odstavec 2 je povinen nájemci byt znovu pronajmout nebo nahradit škodu nevyužil-li byt do jednoho měsíce od jeho vyklizení nájemcem k účelu uvedenému jako výpovědní důvod. Tato lhůta neběží po dobu potřebnou k opravě bytu, bylo-li s úpravou započato nejdéle do dvou týdnů po vyklizení bytu a je v ní řádně pokračováno.

31. Vzhledem k tomu, že soud shledal předmětnou výpověď neoprávněnou vzhledem k nenaplnění výpovědního důvodu podle § 2288 odstavec 2 písm. b) OZ nezabýval se dále neplatností výpovědi pro rozpor s dobrými mravy, jak též navrhovala žalobkyně, a proto ani v tomto rozsudku nezmiňoval důkazy, které byly, nebo mělo být provedeny k prokázání takového důvodu, což se týká zejména listin ze spisu zdejšího soudu sp. zn. 7C 171/2019, když toto se jevilo nadbytečným.

32. Vzhledem k tomu, že žalobkyně byla ve věci úspěšná byla jí pak přiznána náhrada nákladů řízení podle § 142 o.s.ř. celkem v částce [částka], které se skládají z: odměny advokáta stanovené tarifní hodnoty ve výši [částka] podle ustanovení § 9 bod 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. advokátní tarif (dále jen AT) přičemž za 1 úkon právní služby je odměna [částka] plus DPH. Jednalo se pak o 6 takových úkonů (převzetí a příprava zastoupení, sepis žalobym účast u jednání OS [obec] [datum] účast na jednání [datum] se a [datum] a dále další poradu s klientem přesahující jednu hodinu dne [datum]). Dále z náhrady za promeškaný čas advokáta cestou k soudu a zpět do svého sídla dle § 14 odst. 3 AT, která činí [částka] za každou započatou půlhodinu, když tyto byly dvě. Přiznáno pak bylo i cestovné [obec] - [obec] a zpět (vzdálenost [anonymizováno] km tedy cesta tam a zpět, [anonymizováno] kilometru, amortizace 4,4 Kč/km, tj. za [anonymizováno] kilometru [částka] při ceně motorové nafty [částka] na 1 litr, průměrné spotřebě automobilu [anonymizováno] l na 100 km, ceny nafty za 1 km [částka], tedy cena nafty za [anonymizováno] km [částka]) tedy cestovné celkem [částka]. Dále byla přiznána 21% DPH a zaplacený soudní poplatek ve výši [částka].