10 C 235/2021
č. j. 10 C 235/2021-25
V PLATNOSTICitované zákony (2)
Plný text
Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Alenou Herčíkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení částka s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 9% ročně z této částky od [datum] do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce [částka], a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> Žalobkyně se domáhala zaplacení uvedené částky s příslušenstvím, kterou jim žalovaný dluží na jízdném a přirážce jízdného za jízdu vozidlem MHD bezu platného jízdního dokladu dne níže uvedeného. Žalovaný se k věci nevyjádřil, stejně tak se nevyjádřil ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byl poučen, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí. Proto soud se souhlasem žalobkyně věc rozhodl podle § 115a o.s.ř. bez jednání na základě předložených listinných důkazů. Provedeným dokazováním soud zjistil, že žalovaný dne [datum] v 15:01 hodin cestoval prostředkem městské hromadné dopravy provozovaným žalobcem (linkou Autobus 013) a na výzvu pověřené osoby se neprokázal platným jízdním dokladem, čímž mu vznikla povinnost zaplatit žalobkyni jízdné ve výši [částka] a přirážku jízdného ve výši [částka]. Jízdné bylo splatné v den jízdy bez platného jízdního dokladu, přirážka jízdného též. Po právní stránce soud věc posoudil dle právních předpisů účinných v době vzniku žalobou uplatněného nároku, a to s ohledem na ustanovení § 30128 odstavec 3 občanského zákoníku číslo 89/2012 Sb. Žalovaný cestoval silničním vozidlem, aniž by se na výzvu pověřené osoby prokázal platným jízdním dokladem. Cestující je v takovém případě povinen zaplatit jízdné a dále přirážku k jízdnému, kterou stanoví dopravce v přepravních podmínkách a nesmí přesáhnout [částka] (srov. ustanovení § 18a odstavec 2 a 3 zákona číslo 111/1994 Sb. o silniční dopravě). Úrok z prodlení žalobkyně požadovala pro jednotlivé částky vždy ode dne, kdy žalovaný již byl v prodlení se zaplacením celého dluhu za předmětnou jízdu a jeho výše je v souladu s ustanovením § 1970 NOZ a prováděcím nařízením vlády číslo 351/2013 Sb. ve znění účinném k prvnímu dni prodlení. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odstavec 1 zákona číslo 99/1963 Sb. občanského soudního řádu, dále jen o.s.ř., tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odstavec 3 o.s.ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti číslo 254/2015 Sb. dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odstavec 3 o.s.ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka [částka] představující [částka] za každý ze dvou úkonů dle § 2 odstavec 1 uvedené vyhlášky, neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje [částka].
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.