10 C 278/2025

Plný text

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Alenou Herčíkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro 49 770 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 30 000 Kč s 12,5% úrokem od , datum, z této částky do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žaloba se zamítá co do částky 12 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.

III. Žaloba se zamítá co do částky 7 770 Kč.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

1. Žalobkyně se ve své žalobě domáhala vydání elektronického platebního rozkazu, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši , Anonymizováno, ,, Anonymizováno, % ročně z této částky od , datum, do zaplacení a částku ve výši , částka, s tím, že žalobkyně poskytla prostřednictvím webové stránky www., Anonymizováno, ., Anonymizováno, úvěr, a to smlouvou ze dne , datum, pod číslem , hodnota, . Úvěr byl poskytnut téhož dne na bankovní účet žalovaného číslo , č. účtu, s VS , var. symbol, . Dále byl dohodnut smluvní úrok ve výši 40 % p.m. z jistiny. Úvěr byl poskytnut na dobu neurčitou a splácet měl žalovaný každý měsíc nejpozději k desátému dni v měsíci úrok přirostlý za uplynulé období. Jistinu úvěru mohl žalovaný splatit zcela nebo zčásti kdykoliv během trvání smlouvy. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou úvěru a byl opakovaně upomínán. V poslední upomínce ze dne , datum, byl žalovaný informován o zesplatnění celého úvěru ke dni , datum, a byl vyzván k jeho úhradě. Do prodlení se žalovaný dostal dnem , datum, . Vzhledem k tomu, že ničeho na dluh neuhradil ani po předžalobní upomínce, která mu byla zaslána , datum, , nezbylo žalobkyni než podat tuto žalobu. Předmětem pak je pohledávka v celkové výši , částka, skládající se z nesplacené části jistiny ve výši , částka, a smluvního úroku ve výši 40 % p.m. z jistiny za první měsíc doby čerpání úvěru v kapitalizované výši , částka, , nejpozději splatných dne , datum, spolu s příslušenstvím. Žalobkyně na základě smlouvy žádala též částku , částka, , když se jedná o smluvní pokutu 0,1 % p.d. z částky, ohledně níž je žalovaný v prodlení, a to za období od data prodlení , datum, do data odeslání předžalobní výzvy dne , datum, .

2. Soud ve věci vydal elektronický platební rozkaz pod č.j. EPR , č. účtu, –, Anonymizováno, dne , datum, . Proti tomuto platebnímu rozkazu žalovaný podal odpor a soud ve věci nařídil jednání. K jednání se zástupkyně žalobkyně nedostavila po omluvě, žalovaný bez omluvy, a proto bylo jednáno podle § 101 odstavec 3 o.s.ř. v jejich nepřítomnosti.

3. Soud provedl řadu listinných důkazů.

4. Ze zprávy banky žalovaného , právnická osoba, bylo zjištěno, že na účet žalovaného byla dne , datum, připsána platba ve výši , částka, , a to z účtu vedeného na , právnická osoba, , VS , var. symbol, s poznámkou: AV , právnická osoba, .

5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo , hodnota, bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi účastníky dne , datum, , když podpis žalovaného byl nahrazen SMS kódem. Žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky do výše úvěrového limitu až , částka, , a to dne , datum, . Nesplacená jistina bude úročena úrokovou sazbou ve výši 40 % p.m. (měsíčně). Žalovaný se zavázal splácet každý měsíc úrok přirostlý za uplynulé období, a to vždy nejpozději k desátému dni v měsíci. Jistinu úvěru mohl úvěrovaný zaplatí zcela nebo zčásti kdykoliv během trvání smlouvy. Variabilní symbol pro platby byl stanoven číslo , hodnota, . RPSN byla 5524,45 %. Dále byla dohodnuta smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž se žalovaný dostane do prodlení.

6. Z listiny označené jako zesplatnění spotřebitelského úvěru číslo , hodnota, bylo zjištěno, že žalobkyně sdělila prodlení a zesplatnění předmětného úvěru k , datum, , když celková dlužná částka činila , částka, .

7. Z potvrzení o provedené platbě žalobkyně přes bránu , právnická osoba, bylo zjištěno, že žalovanému na jeho účet pod VS , var. symbol, byla , datum, zaslána částka , částka, .

8. Z předžalobní upomínky s doručným listem bylo zjištěno, že tato byla zaslána žalovanému , datum, na úhradu částky , částka, do tří dnů.

9. Z přehledu spořicího účtu žalovaného za období únor až červen 2024 byly zjištěny pohyby na tomto účtu, když většina příjmů a výdajů nebyla nijak identifikována, později se jednalo o různé běžné výdaje spolu s výdaji za jídlo. Jako příjem byl zjištěn například , datum, částka , částka, , , datum, , Anonymizováno, , Anonymizováno, Kč jako půjčka , Anonymizováno, , respektive od firmy , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , datum, úhrada , částka, jako úhrada zahraniční, , datum, částka , částka, od , právnická osoba, , , datum, částka , částka, - převod od , právnická osoba, , dne , datum, částka , částka, od firmy , právnická osoba, , dne , datum, 2 x , částka, od majitele účtu, taktéž částka , částka, , datum, , , datum, převod od , právnická osoba, , částka, , dne , Anonymizováno, ., Anonymizováno, . , částka, od , Anonymizováno, ., Anonymizováno, , dále , datum, částka , částka, od majitele účtu, tedy žalovaného, , datum, , částka , částka, od , právnická osoba, , dne , Anonymizováno, ., Anonymizováno, . 2 x , částka, od žalovaného, dne , datum, částka , částka, jako okamžitá úhrada od , právnická osoba, . Dále pak v těchto přehledech byl i trvalý příkaz k úhradě alimentů pro , Anonymizováno, , částka, . Dne , datum, žalovaným byla vložena částka , částka, , od firmy , právnická osoba, dne , datum, částka , částka, , , datum, , částka , částka, od žalovaného, , datum, částka , částka, - převod , právnická osoba, , dne , Anonymizováno, ., Anonymizováno, . žalovaný uložil částky 3 x , částka, a 1 x , částka, , zahraniční úhrada pak doputovala , datum, ve výši , částka, , , datum, částka , částka, od , právnická osoba, , , datum, žalovaný uložil , částka, a , Anonymizováno, ., Anonymizováno, . pak 3 x , částka, samotný žalovaný a dne , datum, částka , částka, , , částka, , 2 x , částka, a , datum, částka , částka, , vše od žalovaného. Dále taktéž , datum, ve výši , částka, , dne , Anonymizováno, ., Anonymizováno, . , částka, a , částka, od žalovaného, dále , datum, částka z úvěrové smlouvy od , právnická osoba, , částka, , , částka, sám žalovaný , datum, a podobně. Částky příjmů pak z valné většiny se rovnaly i částkám, které z účtu dále odešly.

10. Dále byla doložena kopie občanského průkazu a zdravotního průkazu žalovaného.

11. Z přílohy číslo , hodnota, ke smlouvě o kontokorentním úvěru a ke smlouvě o zřízení zástavního práva k pohledávkám ze dne , datum, bylo zjištěno, že byly uzavřeny mezi , právnická osoba, . a , právnická osoba, včetně seznamu pohledávek dlužníka tvořící zajištění uvedených smluv.

12. Podle § 2395 a následujících občanského zákoníku číslo 89/2012 Sb. účinného od 01.01.2014 (dále jen OZ) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

13. Podle § 86 odstavec 1 zákona číslo 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných spolehlivých, dostatečných a přiměřených informacích získaných od spotřebitele a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

14. Podle § 87 odstavec 1téhož zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odstavec 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

15. Podle § 2991 odstavec 1 OZ kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

16. Podle § 2991 odstavec 2 OZ bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

17. Nejprve se soud zabýval předloženou úvěrovou smlouvou se zaměřením na zkoumání její platnosti v souladu s evropským právem (článek 8 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23.04.2008 a také rozsudek Evropského soudního dvora ze dne 18.12.2014 ve věci C-449/13 Consumer Finance proti Ingrid Bakkaus a další a jeho transpozicí ve výši uvedeném ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru.

18. V projednávané věci žalobkyně tvrdí, že k ověření výše příjmu poskytl žalovaný výpisy ze svého bankovního účtu a dále byl žalobkyní lustrován ve veřejně dostupných databázích ISRZ, CEE, CRKI a BRKI. Z toho nelze usoudit, že by žalobkyně prokázala, že s odbornou péčí posuzovala schopnost spotřebitele, tj. žalovaného, splácet úvěr poskytnutý ve výši , částka, + úrok ve výši 40 % p.m. (měsíčně) při RPSN 5524,45 %, kdy z dokumentů, které žalobkyně soudu předložila vyplývá, že z výpisů z účtu žalovaného bylo ověřeno, že jeho příjem od firmy , právnická osoba, činí kolem , částka, měsíčně ovšem také z nich vyplývá, že si žalovaný bral další úvěry, které mu chodily jako příjem na účet, ovšem prakticky stejné částky zase vydával. Zjevně nebyly zjišťovány celkové majetkové poměry žalovaného, jeho příjmy za delší období, výdaje, závazky apod. Žalobkyně dle shora citovaného zákonného ustanovení je povinna náležitým způsobem prověřovat tvrzení žadatele o úvěr. Pokud totiž doložení tvrzení žadatelů o své bonitě nevyžaduje, nepostupuje v souladu s citovaným ustanovením a nelze než uzavřít, že neplní řádně povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí. Z posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je nutno chápat jako takovou činnost, jejímž cílem je zjištění, zda spotřebiteli v závislosti na frekvenci splácení zbude v jeho osobním, případně domácím rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby mohl bez jakýchkoliv problémů a omezení zaplatit splátku v dohodnuté výši. K zjištění úvěruschopnosti klienta je nutné zejména podrobně analyzovat osobní, respektive domácí rozpočet spotřebitele, žadatele o spotřebitelský úvěr, a to na obě jeho strany, tedy jak příjmy, tak výdaje, přičemž věřitel musí vždy zohlednit rodinné postavení spotřebitele, tedy, zda vyživuje další osoby, nebo naopak, zda se na financování provozu domácnosti podílí další osoba. Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je ryze individuální záležitost v tom smyslu, že se týká jednotlivého spotřebitele ve vztahu ke konkrétnímu spotřebitelskému úvěru.

19. Zákon o spotřebitelském úvěru sice ukládá dlužníkovi povinnost poskytnout věřiteli údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr (§ 84 zákona číslo 257/2016 Sb.), avšak tato povinnost nepřesouvá důkazní břemeno za správnost poskytnutí údajů na spotřebitele ani nezbavuje věřitele povinnosti jednat s odbornou péčí. Věřitel se tedy nemůže s informacemi získanými od spotřebitele bez dalšího spokojit a brát je jako fakt, ale je povinen tyto informace s odbornou péčí vyhodnotit a důkladně je prověřit. Pokud má věřitel pochybnosti o jejich správnosti (například pokud výdaje na bydlení či stravování nebo jiné náklady neodpovídají cenám v místě a čase obvyklých) je věřitel povinen požadovat po spotřebiteli objasnění takových údajů, popř. v rámci svých možnosti jiným způsobem ověřit. Údaje pro posouzení úvěruschopnosti spotřebitele musí být aktuální a musí vypovídat o finanční situaci spotřebitele v okamžiku, kdy žádá o spotřebitelský úvěr.

20. Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí z 01.04.2015 sp. zn. 1As 30/2015 uzavřel, že součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověřování (požadavku na doložení) těchto tvrzení (například potvrzením o zaměstnání a příjmů, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.). Nejvyšší soud v uvedeném rozhodnutí dále mimo jiné uvedl, že předobrazem shora citovaného ustanovení k posouzení úvěruschopnosti dle zákona o spotřebitelském úvěru je článek 8 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23.04.2008. Soudní dvůr, který se zabýval výkladem tohoto článku, konstatoval, že „…poskytovatel úvěru musí v každém jednotlivém případě s přihlédnutím k jeho konkrétním okolnostem zvážit, zda se jedná o příslušné informace a zda jsou tyto informace dostatečné pro posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. V tomto ohledu se dostatečnost uvedených informací může lišit podle okolností, za nichž dojde k uzavření úvěrové smlouvy podle osobní situace spotřebitele nebo podle částky úvěru uvedené v této smlouvě. Toto posouzení lze provést pomocí podkladu o finanční situaci spotřebitele, ale nelze vyloučit možnost, aby poskytovatel úvěru zohlednil případné dříve získané znalosti o finanční situaci zájemce o úvěr. Avšak pouhá, ničím nepodložená, či nedostatečně podložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady.“21. Soud pak tedy v projednávaném případě dospěl k závěru, že žalobkyně v řízení před soudem I. stupně neprokázala, že by kvalifikovaně a s odbornou péčí jako poskytovatel úvěru zjišťovala, a především ověřovala bonitu žalovaného, zda je schopen předmětný úvěr splácet, když vycházel pouze z výpisů z účtu žalovaného za 4 měsíce, když zde část výdajů, ale zejména příjmů nelze identifikovat.

22. Soud pro úplnost dodává, že pokud dle ustanovení § 87 zákona číslo 257/2016 Sb. spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti (smlouvy z důvodu uzavření smlouvy v rozporu s ustanovením § 86 odstavec 1 zákona o spotřebitelském úvěru) v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy, nelze toto ustanovení vykládat tak, že pokud dlužník námitku neplatnosti sám aktivně neuplatní (například podáním žaloby na neplatnost sjednané smlouvy o úvěru) nemůže se soud z moci úřední zabývat úvěrovou smlouvou se zaměřením na zkoumání její platnosti v souladu s evropským právem dle článku 8 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne , datum, . Tento závěr je plně v souladu jak s názorem Nejvyššího soudu k úvěrovým smlouvám ve spotřebitelských vztazích prezentovaném v rozsudku ze dne 25.07.2018 sp. zn. 33Cdo 2178/2018, kde mj. uvedl, že důsledky neschopnosti splácet úvěr se netýkají jen dlužníka, tedy spotřebitele, ale dotýkají se společnosti jako celku, neboť na tu mají vliv důsledky dlužníkova předlužení a případné insolvence. Do veřejné sociální sítě pak spadne často nejen dlužník, ale většinou i osoby na něm závislé, dojde k porušení rodinných a sociálních vztahů. Proto je na věřiteli, aby dlužníka – spotřebitele náležitě před poskytnutím úvěru prověřil (posoudil jeho schopnost úvěr splácet). Úvěr pak smí spotřebiteli poskytnout jen tehdy, když odbornou péčí schopnost dlužníka posoudil a z jeho zjištění je zřejmé, že dlužník bude schopen úvěr splácet. Neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva podle Nejvyššího soudu neplatná, a to shodně s nálezem Ústavního soudu ze dne 26.02.2019 IIIÚS 4129/18, který na citované rozhodnutí Nejvyššího soudu odkazuje s tím, že výslovně uvádí, že nezkoumá-li obecný soud zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v článku 36 odstavec 1 Listiny základních práv a svobod.

23. S ohledem na shora uvedené závěry soudu tedy po právní stránce nezbylo než věc posoudit tak, že smlouva uzavřená mezi účastníky o úvěru je neplatná, a to zejména pro naprostý rozpor se zákonem o spotřebitelském úvěru. Současně má soud v řízení za prokázané, že žalobkyně poskytla žalovanému částku , částka, jako úvěr, a to výplatou na jeho účet. Žalovaný se v této výši na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil a soud tedy uložil žalovanému z titulu bezdůvodného obohacení zaplatit žalobkyni částku , částka, s úrokem z prodlení 12,5 % od , datum, do zaplacení, a to i se zákonným úrokem z prodlení, který byl přiznán podle § 1970 občanského zákoníku a § 2 nařízení vlády číslo 351/2013 Sb. Doba prodlení byla počítána v závislosti na předžalobní upomínku.

24. Protože má soud úvěrovou smlouvu za absolutně neplatnou, tak veškeré další žalobní nároky plynoucí z úvěrové smlouvy byl nucen zamítnout, neboť uvedené nároky jsou povahou akcesorické a váží se k hlavnímu, tedy k úvěrovému vztahu, který byl neplatně sjednán. Na tom nic nemění skutečnost, že mohlo být plnění žalovaného žalobkyní započteno na neplatně sjednané příslušenství listiny.

25. Pokud by se žalobkyně dostavila k jednání, byla by v souladu s § 118a odstavec 3 o.s.ř. soudem poučena o tom, že nedoplnila skutková tvrzení ohledně úvěruschopnosti. Svou neúčastí na jednání však žalobkyně znemožnila soudu poskytnout jí takové poučení a současně se tohoto dobrodiní soudu vzdala (viz například usnesení Ústavního soudu ČR sp. zn. IIÚS 175/04 či rozsudek Vrchního soudu v Praze sp. zn. 1Cmo 294/2001), když jak vyplývá z ustálené judikatury Nejvyššího soudu ČR (například rozsudek sp. zn. 21Cdo 4314/2008), potřebná poučení soud poskytuje pouze při jednání, popřípadě při přípravném roku nařízeném podle ustanovení § 114c o.s.ř. a není tedy možné poučovat žalobce o neunesení důkazního břemene mimo jednání či přípravný rok. Nedostavení se účastníka k jednání není v žádném směru důvodem pro odročování jednání za účelem splnění poučovací povinnosti podle § 118a odstavec 1 a 3.

26. Pokud jde o náklady řízení soud vycházel z ustanovení § 142 o.s.ř., tedy podle úspěchu ve věci. Žalobkyně požadovala ve věci zaplatit částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení od , datum, ve výši 12,75 % + částku , částka, a přiznána jí byla pouze částka , částka, s platným zákonným úrokem. Úspěšná tedy byla přibližně z 60 %, žalovaný tak z 40 %, tedy po odečtení žalobkyně byla úspěšná z 20 %, což je částka , částka, , počítáno z odměny ve 100 % ve výši , částka, včetně soudního poplatku ve výši , částka, . Jak bylo zjištěno, žalobkyně podala u Okresního soudu v Litoměřicích více obdobných žalob, návrhy v těchto věcech mají podobu, která se odlišuje jen v minimální míře, a to právě takové, aby mohl být návrh co do určitosti osob účastníků a předmětu řízení dostatečně individualizován; základ právní argumentace, včetně její stylizace a formálního vyjádření však je totožný či jen s drobnými odchylkami, je zde jednota v osobě žalobkyně a jeho advokáta, sepsání tzv. formulářové žaloby představuje spíš administrativní úkon, než provedení úkonu právní služby, úkony právní služby jsou poskytnuty v zásadě jen při podání první formulářové žaloby. Navíc ve sporu jde o pohledávku ze smlouvy, kde jednou ze stran byl spotřebitel, a jde o smlouvu, nebo podmínky jiného právního důvodu k plnění, při nichž je spotřebitel fakticky zásadně vyloučen z možnosti sjednat si je s jiným obsahem, soud proto hodnotí žalobu ve věci jako tzv. „formulářovou“ žalobu. Proto soud při určování výše odměny za učiněné úkony právní pomoci dle ust. § 11 vyhl.č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, – příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva k úhradě a podání žaloby vyšel z ust. § 14b odst.1 bod 1. vyhl.č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, když řízení ve věci bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje , částka, a v řízení byla žalobkyni přiznána náhrada nákladů řízení, s tím, že pro účely stanovení náhrady nákladů řízení činí sazba za každý úkon právní služby do podání návrhu na zahájení řízení včetně , částka, , tj. celkem , částka, (3 x , částka, ), dále žalobkyni přiznal náhradu nákladů 3 x , částka, paušální částky jako náhrady výdajů na vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné dle ust. § 14b odst.5 písm. a) vyhl.č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, a DPH 21% z částky , částka, (, částka, + , částka, ), tj. , částka, (§ 137 odstavec 3 o.s.ř.).