10 C 283/2021

Plný text

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Alenou Herčíkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení částka s příslušenstvím Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku částka se úrokem z prodlení ve výši 8,25% p.a. z této částky od datum do zaplacení a náklady řízení ve výši částka, a to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

1. Žalobce se ve své žalobě domáhal vydání elektronického platebního rozkazu ve smyslu rozsudečného výroku s tím, že pracovníky společnosti právnická osoba zplnomocněnými žalobcem k odhalování neoprávněných odběrů elektrické energie a k dalším souvisejícím úkonům bylo dne datum kontrolou číslo zjištěno, že žalovaný provádí na adrese adresa žalovaného. Následkem tohoto jednání žalovaného vznikl žalobci nárok na náhradu škody v souladu s § 9 vyhlášky č. 82/2011 Sb. o měření elektřiny a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném přenosu nebo neoprávněné distribuci elektřiny ve znění pozdějších předpisů. Na uvedeném odběrném místě byla dne datum přerušena dodávka elektřiny. Při kontrole odběrného místa dne datum bylo zjištěno obnovení dodávky elektrické energie, které nebylo provedeno provozovatelem distribuční soustavy. Po demontáži krytu svorkovnice elektroměru bylo zjištěno svévolné připojení odběrného místa k síti nízkého napětí. Z důvodu porušení cejchovních plomb byl elektroměr v zajištěném stavu demontován a předán do autorizovaného metrologického střediska. Na číselníku elektroměru byl rovněž zjištěn vyšší stav, než který byl zaznamenán v době odpojení odběrného místa. Odebírána elektřina byla měřena osazeným elektroměrem s výrobním číslo který byl demontován, sestaven VT číslo kWh a NT číslo. Stav při přerušení byl VT číslo kWh a NT číslo kWh. Neoprávněně odebraná elektřina je tak rozdílem těchto stavů. V čase kontroly byla v bydlišti zastižena paní jméno příjmení, která sdělila, že byt užívá s přítelem na základě nájemní smlouvy, ale nájemní svou má u sebe její přítel, který je v zaměstnání, a to celé jméno žalovaného. Tento pak po telefonu doznal, že připojení i porušení plomb učinil on sám z důvodu zajištění elektrické energie pro malé děti. Žalovaný tedy užívá odběrné místo na základě nájemní smlouvy. S ohledem na zjištěné skutečnosti a platnou legislativu je jednoznačné, že subjektem odpovědným za zjištěný neoprávněný odběr a tedy i za škodu jím způsobenou je zákazník, tedy osoba mající prodané odběrné místo uzavřenou platnou smlouvu o sdružených dodávkách elektřiny nebo osoba, která elektřinu spotřebovávala. Odpovědnost odběratele za neoprávněný odběr je v energetickém zákoně koncipován na principu objektivity, tedy bez ohledu na zavinění, proto je nerozhodné, kdo zavinil neoprávněný odběr. Jedná se o odpovědnost absolutní bez možnosti liberace, viz například rozsudek NS ČR ze dne 30.08.2011 sp. zn. 25Cdo 2412/2009 nebo rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 27.01.2010 sp. zn. 25Cdo 229/2000 a číslo 32Cdo 3287/2009, 25Cdo 229/2008 a 25Cdo 2617/2010). Stanovení objektivní odpovědnosti odběratele legislativní konstrukcí, která zvýhodňuje žalobce jako provozovatele distribuční soustavy, Ústavní soud ve svém rozhodnutí ÚS 202/06 však to zvýhodnění opakovaně shledal ústavně přípustným, neboť řádná evidence spotřeby elektrické energie a ochrana proti neoprávněným odběrům zabezpečují zájem na stabilitě rozvodné soustavy. To odpovídá i účelu náhrady škody za neoprávněný odběr, kterým je prvé řadě poskytnutí náhrady za elektřinu odebranou neoprávněně právě odběratelem, tedy i kdyby bylo prokázáno, že se neoprávněného zásahu nedopustil žalovaný, ale třetí osoba, nemělo by to na jeho povinnost k náhradě škody za neoprávněný odběr vliv. Rozhodné je také, kdo elektřinu využíval a kdo se tak mohl obohatit. V daném případě se žalovaný přímo doznal k tomuto neoprávněnému odběru a odstranění plomb a proto je tedy žalován. Při stanovení náhrady škody bylo postupováno v souladu s ustanovením § 51 odstavec 3 energetického zákona a ustanovení § 9 odst. 1 vyhlášky č. 82/2001 Sb. o měření elektřiny a způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněnému přenosu nebo neoprávněné distribuci elektřiny, tedy množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny je určen na základě zjištění prokazatelných údajů o neoprávněném odběru elektřiny. Výpočet náhrady škody za neoprávněný odběr v období od datum (odpojení elektřiny) do datum (odhalení neoprávněného odběru) se skládá z rozdílu počátečního stavu na měřidle a konečném stavu, a to rozdílu vysokého tarifu – VT a nízkého tarifu – NT vynásobený cenou stanovenou cenovým rozhodnutím anonymizováno regulačního úřadu účinného v době zjištění neoprávněného odběru elektřiny, ke které připočítáno DPH. Výpočet pak činí 2 ( (číslo kWh - číslo kWh) + (číslo kWh - číslo kWh)) x 5, číslo Kč/kWh = částka. Tato částka je také neoprávněným odběrem způsobená škoda. Elektroměr tady zaznamenal skutečnou spotřebu odběrného místa v souladu s judikaturou Ústavního soudu např . ÚS 668/15. Dle vyhlášky č. 82/2011 Sb. má provozovatel distribuční soustavy právo na úhradu nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru, jeho přerušení, přezkoušení měřícího zařízení a případné znalecké posudky. Tyto služby vykonávají pro žalobce externí subjekty, jelikož odhalování a zamezení neoprávněnému odběru nespadá do činnosti distributora elektřiny. V tomto případě byl neoprávněný odběr zjištěn a prokázán. Podle § 51 odstavec 3 energetického zákona jsou škodou i prokazatelně nezbytné nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny. Poskytování vybraných služeb v oblasti měření elektrické energie pro distributora elektřiny společnost právnická osoba jako žalobce, a to zejména služeb souvisejících s oddalováním a řešením neoprávněných odběrů elektřiny je od datum zmocněna společnost právnická osoba Celkovou částku nákladů na zjištění neoprávněného odběru ve výši částka představuje souhrn služeb poskytnutých externí společnosti. Mezi služby externí společnosti spadá zejména práce dvou techniků na místě, zajištění potřebné kvalifikace techniků, opotřebení nástrojů, dopravné, administrativní zpracování případu, přípravu podkladu a materiálu k samotné práci techniků a jiné činnosti, které jsou nezbytné k provedení kontroly a zjištění na místě, zda se jedná o situaci neoprávněného odběru. příjmení je dále navýšena o DPH. Tyto náklady na zjištění neoprávněného odběru se podle § 51 odstavec 3 zákona č. 458/2000 Sb. považují za součást náhrady škody. Neoprávněný odběr byl postaven na jisto, v důsledku čehož žalobce podal žalobu na náhradu škody (k výše uvedeným závěrům dospěl i Ústavní soud, například IIÚS 1740/14, 3ÚS číslo). Celková způsobená škoda se tak skládá ze škody za neoprávněný odběr elektřiny ve výši částka včetně DPH a z nákladů na zjištění neoprávněného odběru ve výši částka včetně DPH. Žalobci pak na celkovou částku částka byla vystavena faktura číslo splatná datum. Žalovaný však svůj dluh neuhradil, a to ani přes předžalobní upomínku ze dne datum, proto žalobci nezbylo, než se obrátit na soud, když právě od datum je též požadován zákonný úrok z prodlení uvedené částky.

2. Tato žaloba byla podána u Okresního soudu v Ústí nad Labem, který ve svém usnesení č.j. EPR 36756/2021-5 ze dne 16.02.2021 vyslovil místní nepříslušnost a věc postoupil Okresnímu soudu v Litoměřicích. Tento soud pak pod č.j. EPR 36756/2021-10 vydal dne 21.04.2021 elektronický platební rozkaz. Tento se však žalovanému nepodařilo doručit do vlastních rukou, proto byl zrušen.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o.s.ř. podle kterého k projednávání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání ve věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Soud při hodnocení dané věci pak vycházel z listin, které předložil žalobce, a to čestného prohlášení, protokolu o neoprávněném odběru elektřiny, oznámení o výsledku kontroly odběrného místa. Dospěl tedy k závěru, že žaloba je důvodná a pro stručnost na ni soud v odůvodnění odkazuje. Po právní stránce vycházel zejména ze zákona číslo 458/2000 Sb. (energetický zákon) a z vyhlášky číslo 82/2011 Sb. o měření elektřiny a způsobu stanovení náhrady škody. Zákonný úrok pak byl přiznán podle § 1970 občanského zákoníku, tedy zákona číslo 89/2012 Sb.

5. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 o.s.ř., když ve věci úspěšnému žalobci byla přiznána částka částka, která se skládá ze zaplaceného soudního poplatku částka a paušální náhrady za 2 úkony á částka, tedy upomínku a sepis žaloby podle § 153 o.s.ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15ti dnů ode dne doručení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Litoměřicích. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné soudní rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuci.