10 C 291/2021

Plný text

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Alenou Herčíkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení částka s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,25% z této částky od [datum] do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.</b> <b>II. Co do částky [částka] s příslušenstvím, částky [částka] a úroku ve výši 75,95% p.a. z částky [částka] od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky [částka], se žaloba zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobce se ve své žalobě domáhal vydání platebního rozkazu, kterým by soud uložil žalované zaplatit žalobci částku [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z této částky od [datum] do zaplacení, dále částku [částka] a úrok ve výši 75,95% p.a. z částky [částka] od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky [částka] a náklady řízení s tím, že mezi žalobcem, jako věřitelem, a žalovanou, jako klientem, byla uzavřena smlouva o úvěru [číslo]. Žalovaná tuto smlouvu podepsala dne [datum]. Na základě smlouvy byl žalované poskytnut na účet uvedený ve smlouvě úvěr ve výši [částka]. K vyplacení úvěru žalované došlo dne [datum]. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši nominální úrokové sazby 75,95 % p.a. splácet ve 48 měsíčních splátkách ve výši [částka] (v těchto splátkách byla zahrnuta i úhrada za pojištění, tak jak je níže uvedeno) splatných vždy k 20. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem prosincem 2019, to vše dle splátkového kalendáře, který tvořil přílohu oznámení žalobce (věřitele) o schválení úvěru. Oznámení o schválení úvěru bylo žalované následně zasláno na dodejku. Součástí všech splátek byla vedle splátky jistiny úvěru a úroku za poskytnutí úvěru, i měsíční úhrada za pojištění schopnosti žalované splácet úvěr ve výši [částka], tak jak bylo sjednáno v příloze [číslo] smlouvy. Žalovaná při podpisu smlouvy podepsala zároveň přihlášku do skupinového pojištění schopnosti splácet úvěry. Pojištění bylo sjednáno na základě Pojistné smlouvy blíže popsané v příloze [číslo] smlouvy. Žalovaná se zavázala, že bude žalobci po dobu trvání tohoto pojištění hradit za toto pojištění své schopnosti splácet úvěr shora uvedenou měsíční úhradu za pojištění, která bude tvořit součást všech splátek dle uzavírané smlouvy a bude tedy splatná ve lhůtách splatnosti těchto splátek. Žalobce žalované oznámil schválení úvěru Oznámením o schválení úvěru, ve kterém byly uvedeny základní parametry poskytovaného úvěru a jehož přílohu tvořil i splátkový kalendář. Oznámení o schválení úvěru bylo žalované zasláno na dodejku. Schopnost žalované řádně hradit úvěr byla ze strany žalobce prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalované, databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, jakož i z jiných zdrojů (doklady o příjmech, prohlášení žalované, atd.). Z výše uvedeného bylo zjištěno, že volné zdroje ke splácení jsou dostatečné. Dále byla ověřena úvěrová historie žalované v databázích [příjmení] a NRKI (Nebankovní registr klientských informací). Na základě výše uvedených údajů, včetně informací z dotazovaných registrů, jakož i na základě provedeného tzv. scoringu klienta (interní matematický model založený na bodovém hodnocení dlužníka), bylo rozhodnuto o možnosti poskytnutí požadovaného úvěru. Z důvodu vyloučení možných komplikací znemožňující řádné čerpání a následné splácení úvěru, bylo dále prověřeno, že žalovaná nebyla v době žádosti evidována v insolvenčním rejstříku, žalovaná neměla u žalobce předchozí smlouvu ve stavu žalobního vymáhání, doklad totožnosti žalované nebyl evidován jako neplatný, zaměstnavatel žalované nebyl evidován v insolvenčním rejstříku a obchodník, jednající s žalovanou, doporučil úvěr ke schválení. Žalovaná neplnila řádně podmínky smlouvy a ocitla se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru. Do data zesplatnění celého úvěru byly žalobci uhrazeny pouze následující částky: [příjmení] ve výši [částka] ze dne [datum] [příjmení] ve výši [částka] ze dne [datum] [příjmení] ve výši [částka] ze dne [datum] [příjmení] ve výši [částka] ze dne [datum] [příjmení] ve výši [částka] ze dne [datum] [příjmení] ve výši [částka] ze dne [datum] V důsledku tohoto prodlení žalované žalobci dále vzniklo právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované dle bodu [číslo] v celkové výši [částka] (Podle uzavřené smlouvy platí, že žalobci vzniká právo na zaplacení této náhrady nákladů ve výši [částka] za každou splátku, u které se žalovaná ocitne v prodlení o délce 15 dnů. Žalobci takto vzniklo právo na zaplacení této náhrady nákladů u splátek [číslo] u kterých se žalovaná ocitl v prodlení o délce 15 dnů, tedy náhrady nákladů v celkové výši 1 x [částka]). Tato náhrada nákladů je dle uzavřené smlouvy v každém jednotlivém případě splatná ve lhůtě 10 dnů ode dne vzniku práva žalobce na její zaplacení. Povinnost hradit náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované byla ve smlouvě sjednána na základě § 122 odst. 1 písm. a) zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, podle kterého platí, že věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat mimo jiné právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele. Shora uvedená částka [částka] přitom odpovídá skutečným nákladům žalobce vzniklých v důsledku popsaného prodlení s úhradou každé splátky o délce 15 dnů, tak jak je níže rozepsáno: Jednotkové mzdové náklady zaměstnanců podílející se na předžalobním vymáhání [částka]; Jednotkové provozní náklady interního Call centra [částka]; Jednotkové náklady - Provize externí vymáhací společnosti [částka]; Jednotkové náklady - Provize inkasní sítě [částka]; Ostatní provozní náklady Collection Department: [částka]; Jednotkový náklad celkem [částka]; Jednotkový náklad zaokrouhlen [částka]; V důsledku tohoto prodlení žalované následně došlo automaticky k zesplatnění celého úvěru, a to v souladu s bodem [číslo], podle kterého platí, že pokud se žalovaná ocitne v prodlení s úhradou kterékoli splátky či její části o délce 65 dnů, dochází tímto dnem bez dalšího k zesplatnění celého úvěru. Žalovaná se takto dostal do prodlení s úhradou splátky či její části o délce 65 dnů u splátky [číslo] splatné dne [datum]. K datu [datum] tak došlo v souladu se smlouvou k zesplatnění celého úvěru. Podle bodu [číslo] se pak ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru staly součástí nové jistiny úvěru, s tím, že tuto novou jistinu ve výši celkem [částka] byl žalovaná povinen uhradit žalobci nejpozději v den zesplatnění úvěru. K výpočtu úroku za poskytnutí úvěru přirostlého do zesplatnění úvěru žalobce uvádí, že úvěr dle uzavřené smlouvy o úvěru se splácí splátkami, jejichž výše se po dobu splácení nemění. V každé splátce je zahrnuta platba jistiny úvěru a platba úroku za poskytnutí úvěru a v případě sjednání pojištění i úhrada za toto pojištění. Úrok za poskytnutí úvěru zahrnutý do každé splátky odpovídá úroku přirostlému k jistině úvěru k poslednímu dni splatnosti dané splátky. Postupně se tak mění poměr mezi splátkou jistiny a splátkou úroku. Tento poměr je u jednotlivých splátek uveden ve splátkovém kalendáři, který je zasílán společně s oznámením o schválení úvěru. U posledních 3 splátek úvěru před zesplatněním úvěru, pokud je úvěr zesplatněn z důvodu prodlení dlužníka s úhradou splátek, je tak část každé z těchto posledních 3 splátek připadající na úrok připočtena k původní jistině úvěru a stává se součástí shora uvedené nové jistiny úvěru. Dále bylo sjednáno, že žalobce je oprávněn požadovat, aby mu žalovaná v případě prodlení s hrazením nové jistiny úvěru platil úroky z prodlení v zákonné výši z celé této nové jistiny úvěru až do jejího úplného zaplacení. Před zesplatněním úvěru byl přitom žalovaná vyzvána k úhradě dané dlužné splátky a byla mu poskytnuta k tomu lhůta alespoň 30 dnů. V bodě [číslo] bylo dále sjednáno, že jestliže žalovaná po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká jí povinnost zaplatit žalobci smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou. V daném případě ode dne [datum], až do jejího úplného zaplacení. V bodě [číslo] bylo sjednáno, že sjednané úroky za poskytnutí úvěru běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru, s tím, že tento úrok běží i po zesplatnění úvěru, když poté i nadále přirůstá pouze k původní nesplacené jistině úvěru zahrnuté do nové jistiny úvěru, a to až do doby její úplné úhrady. V souladu s § 9 zákona č. 177/2020 Sb., o některých opatřeních v oblasti splácení úvěrů v souvislosti s pandemií COVID-19, žalobci od [datum] do [datum] nevznikalo právo na platby sjednané nebo stanovené pro případ prodlení žalované s plněním peněžitých dluhů vyplývajících ze smlouvy o úvěru (tj. smluvní pokuty, náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované a úrok z prodlení). Na základě uzavřené smlouvy tak žalovaná žalobci k dnešnímu dni dluží následující částky: a) částka odpovídající dlužné nové jistině úvěru v celkové výši [částka] (odpovídá zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši [částka] a dlužnému úroku za poskytnutí úvěru přirostlého ke dni zesplatnění úvěru ve výši [částka]) s příslušenstvím; b) smluvní pokuty dle bodu [číslo], tak jak jsou specifikovány shora, v celkové výši [částka] s příslušenstvím; c) náhrada nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované dle bodu [číslo], tak jak je specifikována shora, v celkové výši [částka] s příslušenstvím; d) smluvní pokuta dle bodu 6.5. smlouvy ve výši 0,1% z dlužné nové jistiny úvěru ve výši [částka] za každý den prodlení žalované s její úhradou, a to počínaje dnem [datum] do zaplacení. Žalobce touto žalobou požaduje tuto smluvní pokutu pouze k datu vyhotovení této žaloby uvedenému v záhlaví této žaloby, tedy smluvní pokutu ve výši [částka] (v souladu s § 9 zákona č. 177/2020 Sb. žalobci od [datum] do [datum] nevznikalo právo na zaplacení této smluvní pokuty); e) úrok za poskytnutí úvěru z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši [částka] ode dne [datum] do zaplacení. Žalobce touto žalobou požaduje tento úrok v nominální roční úrokové sazbě 75,95 % p.a.; f) úhrady za pojištění schopnosti klienta splácet úvěr dle Přílohy [číslo] smlouvy ve výši celkem [částka] (Podle přílohy [číslo] smlouvy činila tato úhrada za pojištění částku [částka] měsíčně a tvořila součást všech splátek úvěru. Do dnešní doby zůstala neuhrazena měsíční úhrada za pojištění obsažená ve splátkách [číslo] tedy úhrada za pojištění v celkové výši 3x [částka]). Žalovaná tyto částky žalobci neuhradil ani na základě předžalobní výzvy, kterou mu žalobce v této věci zaslal. Žalobce byl z tohoto důvodu nucen podat tuto žalobu, kde se domáhá zaplacení shora uvedených částek uvedených pod písm. a) až e) a f). Žalobce touto žalobou požaduje, aby žalované bylo uloženo žalobci tyto shora uvedené částky zaplatit. U dlužných částek uvedených shora pod písm. a), b), c) a f), tedy u částky v celkové výši [částka], požaduje žalobce s ohledem na prodlení žalované s jejich úhradou i zákonný úrok z prodlení. Pro zjednodušení požaduje žalobce u všech dlužných částek uvedených shora pod písm. a), b), c) a f) zákonný úrok z prodlení až od druhého dne následujícího po shora popsaném zesplatnění úvěru (v souladu s § 9 zákona č. 177/2020 Sb. žalobci od [datum] do [datum] nevznikalo právo na zaplacení tohoto zákonného úroku z prodlení). Dle bodu [číslo] je výše úroku uvedeného shora pod písm. e) limitována na 120 % částky, kterou má žalovaná zaplatit dle části A) smlouvy, tedy na částku [částka]. Toto žalobce zohledňuje i níže v petitu. Dále žalobce pro upřesnění ke způsobu doručování jednotlivých dokumentů žalované uvádí, že Oznámení žalobce (věřitele) o schválení úvěru bylo doručováno doporučeně na dodejku (doklad je připojen k této žalobě), předžalobní výzva byla doručována doporučeně (doklad je připojen k této žalobě) a jednotlivé výzvy žalobce k zaplacení dlužných splátek, jakož i oznámení žalobce o zesplatnění úvěru, byly doručovány prostřednictvím České pošty s.p. s využitím služby Hybridní pošta – dokumenty byly vygenerovány informačním systémem žalobce a následně byly předány [obec] poště s.p. k odeslání v elektronické podobě prostřednictvím internetové adresy [webová adresa] (bližší informace k Hybridní poště lze dohledat na internetových stránkách [webová adresa]).

2. Soud ve věci nařídil jednání.

3. Žalovaná uvedla, že předmětnou půjčku si skutečně vzala.

4. Z výslechu žalované pak bylo zjištěno, že skutečně čerpala předmětný úvěr ve výši [částka]. V té době měla 2 vyživovací povinnosti, a to k [jméno] [příjmení], narozené [datum] a [jméno] [příjmení], narozené [datum]. Jako výživné dostává od jejich otce [částka] měsíčně. Předmětný úvěr si brala na vybavení domácnosti, ovšem pak u ní došlo ke krizové situaci, kdy se jí rozpadl vztah a musela se odstěhovat a na dluh tedy zaplatila jenom [částka]. Dluhu ve výši [částka] si je vědoma a je také ochotna ho zaplatit. V té době byla zaměstnána, posléze pak jedné z dcer byla diagnostikována roztroušená skleróza a v souvislosti s tím byl v podstatě žalované ukončen pracovní poměr. V nové práci pak byla ale na operaci, takže ve zkušební době tento nový poměr ukončili.

5. Soud ve věci provedl důkaz řadou listin.

6. Z listiny označené jako návrh na uzavření smlouvy o úvěru/smlouva o úvěru ze dne [datum], bylo zjištěno, že tuto smlouvu žalobce uzavřel se žalovanou, když předmětem spotřebitelského úvěru byla částka [částka], když celková částka, kterou žalovaná se zavázala zaplatit, činila [částka] s tím, že dluh měl být zaplacen ve 48 splátkách á [částka] splatných vždy do 20. dne každého kalendářního měsíce, a to počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, ve kterém byl úvěr vyplacen. Zápůjční úroková sazba činí 75,90% p.a. jako pevná. Výše předpokládané roční procentní sazby nákladů – RPSN na úvěr 108,84% Součástí smlouvy jsou i obchodní podmínky žalobce.

7. Z oznámení o schválení úvěru ze dne [datum] bylo zjištěno, že předmětný úvěr bych schválen podle předloženého návrhu. Součástí byl i splátkový kalendář.

8. Z upozornění na možnost zesplatnění celého úvěru a z výzvy k zaplacení bylo zjištěno, že žalované byly zaslány [datum]. Sdělení o zesplatnění dluhu a o celkové dlužné částce ve výši [částka] bylo zasláno žalované [datum].

9. Z listiny označené jako„ Hodnocení klienta“ ze dne [datum] bylo zjištěno, že tuto listinu podepsala též žalovaná, když jako své poměry uvedla měsíční čistý příjem [částka] ze zaměstnání, dále zde byla uvedena jako životní minimum částka [částka] s tím, že nemá v domácnosti žádnou další osobu ani děti, za nájemné a inkaso zde byla uvedena částka [částka] s tím, že tedy výdaje jsou [částka]. Dále zde byl uveden zaměstnavatel žalované.

10. Z listiny označené jako„ Prohlášení klientů a informace pro klienty“, které převzala dne [datum] žalovaná proti svému podpisu byla zjištěna pouze skutečnost, že žalovaná potvrzovala, že všechny údaje, které uvedla, jsou správné, nemá žádné splatné dluhy, nenachází se v úpadku, smlouvu neuzavírá v tísni, stavu nezkušenosti, apod.

11. Z dokladu o vyplacení úvěru bylo zjištěno, že žalované bylo [datum] zaslána částka [částka].

12. Z přihlášky do pojištění bylo zjištěno, že žalovaná uzavřela se žalobcem smlouvu o pojištění úvěruschopnosti splácet úvěry z [datum].

13. Z předžalobní výzvy z [datum] bylo zjištěno, že advokátka žalobce zaslala žalované předžalobní výzvu.

14. Ze scanu obrazovky mobilního telefonu bylo zjištěno, že na konto číslo [bankovní účet] přišla [datum] žalované výplata ve výši [částka] a žádné další příjmy ani výdaje zde nebyly zaznamenány.

15. Z výplatní pásky bez uvedeného datu bylo možno zjistit pouze skutečnosti, že na daních, sociálním a zdravotním pojištění odvedla žalovaná [částka] a superhrubá mzda činila [částka]. Ostatní podstatné záznamy nejsou na scanu obsažené/čitelné.

16. Z pracovní smlouvy [číslo] bylo zjištěno, že ji uzavřela [právnická osoba] – [právnická osoba], [obec] se žalovanou dne [datum] na sjednaný druh práce – pomocné práce na prodejně, na dobu neurčitou od [datum] se zkušební dobou 3 měsíce. <i>17. Podle § 3028 odstavec 1 zákona číslo 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen OZ) účinný od 01.01.2014 se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti.</i> <i>18. Podle § 2395 a následujících občanského zákoníku číslo 89/2012 Sb. účinného od 01.01.2014 (dále jen [příjmení]) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>19. Podle § 86 odstavec 1 zákona číslo 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných spolehlivých, dostatečných a přiměřených informacích získaných od spotřebitele a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.</i> <i>20. Podle § 87 odstavec 1téhož zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odstavec 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.</i> <i>21. Podle § 547 OZ právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.</i> <i>22. Podle § 588 OZ věta první soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.</i> <i>23. Podle § 2991 odstavec 1 OZ kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.</i> <i>24. Podle § 2991 odstavec 2 OZ bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> 25. Nejprve se soud zabýval předloženou úvěrovou smlouvou se zaměřením na zkoumání její platnosti v souladu s evropským právem (článek 8 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne [datum] a také rozsudek Evropského soudního dvora ze dne [datum] ve věci C [číslo] Consumer Finance proti [jméno] [příjmení] a další a jeho transpozicí ve výši uvedeném ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru.

26. V projednávané věci žalobce sice tvrdí, avšak řádně neprokazuje (pouze viděl výplatní pásku a pracovní smlouvu žalované), že by s odbornou péčí posuzoval schopnost spotřebitele, tj. žalované splácet úvěr poskytnutý ve výši [částka] s tím, že žalovaná zaplatí celkem [částka], které připadající na úrok, poplatek za zpracování úvěru, a podobně, a to v 48 měsíčních splátkách po [částka], kdy z dokumentů, které žalobce soudu předložil vyplývá, že bylo ověřeno z výplatních pásek, že žalovaná je zaměstnána s tím, že nebylo ověřeno, když to nebylo uvedeno ani v pracovní smlouvě ani ve výplatních páskách – čistá mzda žalované, když tuto sama žalovaná uvedla ve výši [částka] a s odhadovanými měsíčními výdaji [částka], když [částka] tvoří životní minimum a [částka] nájemné a inkaso. Zjevně nebyly zjišťovány celkové majetkové poměry žalované, její příjmy za delší období, výdaje, závazky, apod. Žalobce dle shora citovaného zákonného ustanovení je povinen náležitým způsobem prověřovat tvrzení žadatele o úvěr. Pokud totiž doložení tvrzení žadatelů o své bonitě nevyžaduje, nepostupuje v souladu s citovaným ustanovením a nelze než uzavřít, že neplní řádně povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí. Z posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je nutno chápat jako takovou činnost, jejímž cílem je zjištění, zda spotřebiteli v závislosti na frekvenci splácení zbude v jeho osobním, případně domácím rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby mohl bez jakýchkoliv problémů a omezení zaplatit splátku v dohodnuté výši. K zjištění úvěruschopnosti klienta je nutné zejména podrobně analyzovat osobní, respektive domácí rozpočet spotřebitele, žadatele o spotřebitelský úvěr, a to na obě jeho strany, tedy jak příjmy, tak výdaje, přičemž věřitel musí vždy zohlednit rodinné postavení spotřebitele, tedy, zda vyživuje další osoby, nebo naopak, zda se na financování provozu domácnosti podílí další osoba. Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je ryze individuální záležitost v tom smyslu, že se týká jednotlivého spotřebitele ve vztahu ke konkrétnímu spotřebitelskému úvěru.

27. Zákon o spotřebitelském úvěru sice ukládá dlužníkovi povinnost poskytnout věřiteli údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr (§ 84 zákona číslo 257/2016 Sb.), avšak tato povinnost nepřesouvá důkazní břemeno za správnost poskytnutí údajů na spotřebitele ani nezbavuje věřitele povinnosti jednat s odbornou péčí. Věřitel se tedy nemůže s informacemi získanými od spotřebitele bez dalšího spokojit a brát je jako fakt, ale je povinen tyto informace s odbornou péčí vyhodnotit a důkladně je prověřit. Pokud má věřitel pochybnosti o jejich správnosti (například pokud výdaje na bydlení či stravování nebo jiné náklady neodpovídají cenám v místě a čase obvyklých) je věřitel povinen požadovat po spotřebiteli objasnění takových údajů, popř. v rámci svých možnosti jiným způsobem ověřit. Údaje pro posouzení úvěruschopnosti spotřebitele musí být aktuální a musí vypovídat o finanční situaci spotřebitele v okamžiku, kdy žádá o spotřebitelský úvěr.

28. Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí z 01.04.2015 sp. zn. 1As 30/2015 uzavřel, že součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověřování (požadavku na doložení) těchto tvrzení (například potvrzením o zaměstnání a příjmů, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele, apod.). Nejvyšší soud v uvedeném rozhodnutí dále mimo jiné uvedl, že předobrazem shora citovaného ustanovení k posouzení úvěruschopnosti dle zákona o spotřebitelském úvěru je článek 8 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne [datum] Soudní dvůr, který se zabýval výkladem tohoto článku, konstatoval, že„ …poskytovatel úvěru musí v každém jednotlivém případě s přihlédnutím k jeho konkrétním okolnostem zvážit, zda se jedná o příslušné informace a zda jsou tyto informace dostatečné pro posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. V tomto ohledu se dostatečnost uvedených informací může lišit podle okolností, za nichž dojde k uzavření úvěrové smlouvy podle osobní situace spotřebitele nebo podle částky úvěru uvedené v této smlouvě. Toto posouzení lze provést pomocí podkladu o finanční situaci spotřebitele, ale nelze vyloučit možnost, aby poskytovatel úvěru zohlednil případné dříve získané znalosti o finanční situaci zájemce o úvěr. Avšak pouhá, ničím nepodložená, či nedostatečně podložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady.“ 29. Soud pak tedy v projednávaném případě dospěl k závěru, že žalobce v řízení před soudem I. stupně neprokázal, že by kvalifikovaně a s odbornou péčí jako poskytovatel úvěru zjišťoval a především ověřoval bonitu žalované, zda by byla schopna po 48 měsíců splácet částku [částka], tedy celkem zaplatit částku [částka], když vycházel prakticky pouze ze sdělení žalované a pracovní smlouvy žalované, když možná měl k dispozici výplatní pásku. Skutečné výdaje žalované pak nebyly zjišťovány vůbec. Žalobce při posuzování úvěruschopnosti žalované ani nezjišťoval její vyživovací povinnosti, když ze shora konstatovaného formuláře vyplývá, že žádnou vyživovací povinnost nemá, ačkoliv již v té době měla dvě vyživovací povinnosti k dětem v současné době ve věku 13 a 16 let.

30. Soud pro úplnost dodává, že pokud dle ustanovení § 87 zákona číslo 257/2016 Sb. spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti (smlouvy z důvodu uzavření smlouvy v rozporu s ustanovením § 86 odstavec 1 zákona o spotřebitelském úvěru) v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy, nelze toto ustanovení vykládat tak, že pokud dlužník námitku neplatnosti sám aktivně neuplatní (například podáním žaloby na neplatnost sjednané smlouvy o úvěru) nemůže se soud z moci úřední zabývat úvěrovou smlouvou se zaměřením na zkoumání její platnosti v souladu s evropským právem dle článku 8 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne [datum]. Tento závěr je plně v souladu jak s názorem Nejvyššího soudu k úvěrovým smlouvám ve spotřebitelských vztazích prezentovaném v rozsudku ze dne 25.07.2018 sp. zn. 33Cdo 2178/2018, kde mj. uvedl, že důsledky neschopnosti splácet úvěr se netýkají jen dlužníka, tedy spotřebitele, ale dotýkají se společnosti jako celku, neboť na tu mají vliv důsledky dlužníkova předlužení a případné insolvence. Do veřejné sociální sítě pak spadne často nejen dlužník, ale většinou i osoby na něm závislé, dojde k porušení rodinných a sociálních vztahů. Proto je na věřiteli, aby dlužníka – spotřebitele náležitě před poskytnutím úvěru prověřil (posoudil jeho schopnost úvěr splácet). Úvěr pak smí spotřebiteli poskytnout jen tehdy, když odbornou péčí schopnost dlužníka posoudil a z jeho zjištění je zřejmé, že dlužník bude schopen úvěr splácet. Neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva podle Nejvyššího soudu neplatná, a to shodně s nálezem Ústavního soudu ze dne [datum] IIIÚS [číslo], který na citované rozhodnutí Nejvyššího soudu odkazuje s tím, že výslovně uvádí, že nezkoumá-li obecný soud zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v článku 36 odstavec 1 Listiny základních práv a svobod.

31. S ohledem na shora uvedené závěru soudu tedy po právní stránce nezbylo, než věc posoudit tak, že smlouva o úvěru uzavřená dne [datum] je absolutně neplatná podle § 588 OZ, neboť svým obsahem nebo účelem zjevně odporuje zákonu nebo jej obchází, nebo se příčí dobrým mravům. Současně má soud v řízení za prokázané, že žalobce poskytl žalované částku [částka] jako úvěr, což je částka, kterou žalovaná svým podpisem převzala a na ní uhradila pouze částku [částka]. Ve výši [částka] se tak bezdůvodně obohatila na úkor žalobce a proto jí bylo uloženo toto bezdůvodné obohacení včetně úroku z prodlení zaplatit. Soud pouze na okraj poznamenává, že žalobce i přes poučení, aby bezodkladně tvrdil a doložil, že před poskytnutím úvěru náležitě prověřil schopnost žalované úvěr splácet, jinak se vystavuje nebezpečí neúspěchu ve věci, svá tvrzení ani důkazy nedoplnil.

32. Protože má soud úvěrovou smlouvu za absolutně neplatnou, tak veškeré další žalobní nároky plynoucí z úvěrové smlouvy byl nucen zamítnout, neboť uvedené nároky jsou povahou akcesorické a váží se k hlavnímu, tedy k úvěrovému vztahu, který byl neplatně sjednán. Na tom nic nemění skutečnost, že mohlo být plnění žalované žalobcem započteno na neplatně sjednané příslušenství listiny.

33. O nákladech řízení pak bylo rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá právo na úhradu nákladů řízení, když žalobce měl úspěch pouze částečný, když zejména požadovaný úrok z prodlení nebyl shledán důvodným s ohledem na neplatnost smlouvy o úvěru a žalobci bylo přiznáno toliko bezdůvodné obohacení. Žalobci tak s ohledem na již ustálenou judikaturu směřující k ochraně spotřebitele mohlo být zřejmé, že nebude se svým nárokem v celém jeho rozsahu úspěšným a bude zvažována otázka náhrady nákladů řízení (usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem č.j. 84Co 176/2021-54 ze dne 31.08.2021).