10 C 30/2026

Plný text

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Alenou Herčíkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované pro 26 130 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku , částka, s 12,5% úrokem z prodlení od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Co do částky , částka, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši , částka, a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozsudku popřípadě platebního rozkazu, kterým by soud jí proti žalované přiznal částku , částka, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši , částka, a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení s tím, že účastníci dne , datum, uzavřeli mezi sebou úvěrovou smlouvu na bezúčelový spotřebitelský úvěr. Předtím však žalobkyně zhodnotila schopnost žadatele úvěr splácet, a to prostřednictvím registru RNKI, BRKI, registru Solus, centrální evidence exekucí a insolvenčním rejstříku. Dále byla zkoumána příjmová a výdajová stránka života žalované. Na základě úvěrové smlouvy byla žalované poskytnuta částka , částka, a žalovaná se zavázala k úhradě této částky plus poplatku ve výši , částka, . Úvěr byl sjednán na 24 měsíců, když splátkový kalendář byl součástí smlouvy. , adresa, , Anonymizováno, Kč byla žalované zaslána dne , datum, na účet číslo , č. účtu, . V rámci druhé až osmé splátky se vynáší úrok pevnou částkou , částka, . V případě zesplatnění úvěru přirůstají vynesené a neuhrazené úroky k jistině, a to v souladu s ustanovením smlouvy. Úroky pak byly účtovány dne , Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., , Anonymizováno, ., Anonymizováno, . a , datum, á , částka, . Úvěr byl splatný ve 24měsíčních splátkách. Žalovaný se dostal do prodlení a pak mu byla naúčtována smluvní pokuta dne , Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., , Anonymizováno, ., Anonymizováno, . a , datum, á , částka, . Dále mu byly doúčtovány i účelně vynaložené náklady, a to dne , Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., , Anonymizováno, ., Anonymizováno, . a , datum, á , částka, a , datum, ve výši , částka, . Žalovaný však dluh neuhradil ani po předžalobní upomínce. Předtím ještě došlo k zesplatnění celého úvěru. Žalobkyně pak má za žalovanou pohledávku ve výši , částka, , která se skládá z neuhrazené jistiny ve výši , částka, , poplatku za poskytnutí úvěru ve výši , částka, , úroku v celkové výši , částka, , účelně vynaložených nákladů v celkové výši , částka, a smluvních pokut v celkové výši , částka, . Příslušenství je pak kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši , částka, za dobu , datum, do , datum, . Dále je požadován zákonný úrok z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení ve výši 1,5 %.

2. Soud ve věci vydal pod č.j. EPR , č. účtu, –, Anonymizováno, elektronický platební rozkaz. Tento se však nepodařilo žalované doručit do vlastních rukou, proto byl zrušen a ve věci bylo nařízeno jednání. K jednání se zástupce žalobkyně nedostavil po omluvě, žalovaná bez omluvy, a proto bylo jednáno jejich nepřítomnosti podle § 101 odstavec 3 o.s.ř.

3. Soud pak provedl listinné důkazy.

4. Ze zprávy banky , právnická osoba, bylo zjištěno, že žalované na účet , č. účtu, došla částka , částka, , a to dne , datum, .

5. Z úvěrové smlouvy ze dne , datum, bylo zjištěno, že předmětem byl hotovostní bezúčelový úvěr na částku , částka, s poplatkem , částka, s variabilním symbolem pro platby , Anonymizováno, . Spláceno mělo být po 24 splátkách a celková částka k zaplacení byla , částka, . RPSN pak činila dělá 49,2 %. Dále ve smlouvě bylo uvedeno, že pokud se nebude řádně splácet, může žalobkyně požadovat po žalované , částka, jako náhradu nákladů na vymáhání za měsíc, dále smluvní pokutu ve výši , částka, , úrok z prodlení, když splátky byly vyčísleny na , částka, každá.

6. Z předžalobní upomínky s doručným listem bylo zjištěno, že žalované byla zaslána , datum, , když to bylo doloženo i doručným listem. Dluh měla zaplatit nejpozději do 14 dnů.

7. Z výpisu čerpání splátek a úhrad bylo zjištěno, že na dluh žalovaná ničeho neuhradila.

8. Žalované byla zaslána i výzva před vymáháním a výzva ke splacení celé půjčky.

9. Z výpisu firmy , právnická osoba, . bylo zjištěno, že žalované byla zaslána částka , částka, , datum, .

10. Podle § 2395 a následujících občanského zákoníku číslo 89/2012 Sb. účinného od , datum, (dále jen OZ) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

11. Podle § 86 odstavec 1 zákona číslo 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných spolehlivých, dostatečných a přiměřených informacích získaných od spotřebitele a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

12. Podle § 87 odstavec 1téhož zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odstavec 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

13. Podle § 547 OZ právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.

14. Podle § 588 OZ věta první soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

15. Podle § 2991 odstavec 1 OZ kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

16. Podle § 2991 odstavec 2 OZ bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

17. Nejprve se soud zabýval předloženou úvěrovou smlouvou se zaměřením na zkoumání její platnosti v souladu s evropským právem (článek 8 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23.04.2008 a také rozsudek Evropského soudního dvora ze dne 18.12.2014 ve věci C-449/13 Consumer Finance proti Ingrid Bakkaus a další a jeho transpozicí ve výši uvedeném ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru.

18. V projednávané věci žalobkyně sice tvrdí, avšak nijak neprokazuje (nebyl soudu předložen vůbec žádný doklad v tomto směru), že by s odbornou péčí posuzovala schopnost spotřebitele, tj. žalované, splácet úvěr poskytnutý ve výši , částka, + poplatku , částka, a úrok ve splátkách za 24 měsíců. Není vyloučeno, že žalobkyně zjišťovala, zda žalovaná se nenachází v různých evidencích dlužníků, ale zjevně nebyly zjišťovány celkové majetkové poměry žalované, její příjmy za delší období, výdaje, závazky apod. Žalobkyně dle shora citovaného zákonného ustanovení je povinna náležitým způsobem prověřovat tvrzení žadatele o úvěr. Pokud totiž doložení tvrzení žadatelů o své bonitě nevyžaduje, nepostupuje v souladu s citovaným ustanovením a nelze než uzavřít, že neplní řádně povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí. Z posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je nutno chápat jako takovou činnost, jejímž cílem je zjištění, zda spotřebiteli v závislosti na frekvenci splácení zbude v jeho osobním, případně domácím rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby mohl bez jakýchkoliv problémů a omezení zaplatit splátku v dohodnuté výši. K zjištění úvěruschopnosti klienta je nutné zejména podrobně analyzovat osobní, respektive domácí rozpočet spotřebitele, žadatele o spotřebitelský úvěr, a to na obě jeho strany, tedy jak příjmy, tak výdaje, přičemž věřitel musí vždy zohlednit rodinné postavení spotřebitele, tedy, zda vyživuje další osoby, nebo naopak, zda se na financování provozu domácnosti podílí další osoba. Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je ryze individuální záležitost v tom smyslu, že se týká jednotlivého spotřebitele ve vztahu ke konkrétnímu spotřebitelskému úvěru.

19. Zákon o spotřebitelském úvěru sice ukládá dlužníkovi povinnost poskytnout věřiteli údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr (§ 84 zákona číslo 257/2016 Sb.), avšak tato povinnost nepřesouvá důkazní břemeno za správnost poskytnutí údajů na spotřebitele ani nezbavuje věřitele povinnosti jednat s odbornou péčí. Věřitel se tedy nemůže s informacemi získanými od spotřebitele bez dalšího spokojit a brát je jako fakt, ale je povinen tyto informace s odbornou péčí vyhodnotit a důkladně je prověřit. Pokud má věřitel pochybnosti o jejich správnosti (například pokud výdaje na bydlení či stravování nebo jiné náklady neodpovídají cenám v místě a čase obvyklých) je věřitel povinen požadovat po spotřebiteli objasnění takových údajů, popř. v rámci svých možnosti jiným způsobem ověřit. Údaje pro posouzení úvěruschopnosti spotřebitele musí být aktuální a musí vypovídat o finanční situaci spotřebitele v okamžiku, kdy žádá o spotřebitelský úvěr.

20. Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí z 01.04.2015 sp. zn. 1As 30/2015 uzavřel, že součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověřování (požadavku na doložení) těchto tvrzení (například potvrzením o zaměstnání a příjmů, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.). Nejvyšší soud v uvedeném rozhodnutí dále mimo jiné uvedl, že předobrazem shora citovaného ustanovení k posouzení úvěruschopnosti dle zákona o spotřebitelském úvěru je článek 8 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23.04.2008. Soudní dvůr, který se zabýval výkladem tohoto článku, konstatoval, že „…poskytovatel úvěru musí v každém jednotlivém případě s přihlédnutím k jeho konkrétním okolnostem zvážit, zda se jedná o příslušné informace a zda jsou tyto informace dostatečné pro posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. V tomto ohledu se dostatečnost uvedených informací může lišit podle okolností, za nichž dojde k uzavření úvěrové smlouvy podle osobní situace spotřebitele nebo podle částky úvěru uvedené v této smlouvě. Toto posouzení lze provést pomocí podkladu o finanční situaci spotřebitele, ale nelze vyloučit možnost, aby poskytovatel úvěru zohlednil případné dříve získané znalosti o finanční situaci zájemce o úvěr. Avšak pouhá, ničím nepodložená, či nedostatečně podložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady.“21. Soud pak tedy v projednávaném případě dospěl k závěru, že žalobkyně v řízení před soudem I. stupně neprokázala, že by kvalifikovaně a s odbornou péčí jako poskytovatel úvěru zjišťovala, a především ověřovala bonitu žalované, zda by byla schopna předmětný úvěr splácet, když vycházela zřejmě pouze z evidencí dlužníků, kde se žalovaná nenacházela.

22. Soud pro úplnost dodává, že pokud dle ustanovení § 87 zákona číslo 257/2016 Sb. spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti (smlouvy z důvodu uzavření smlouvy v rozporu s ustanovením § 86 odstavec 1 zákona o spotřebitelském úvěru) v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy, nelze toto ustanovení vykládat tak, že pokud dlužník námitku neplatnosti sám aktivně neuplatní (například podáním žaloby na neplatnost sjednané smlouvy o úvěru) nemůže se soud z moci úřední zabývat úvěrovou smlouvou se zaměřením na zkoumání její platnosti v souladu s evropským právem dle článku 8 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23.04.2008. Tento závěr je plně v souladu jak s názorem Nejvyššího soudu k úvěrovým smlouvám ve spotřebitelských vztazích prezentovaném v rozsudku ze dne 25.07.2018 sp. zn. 33Cdo 2178/2018, kde mj. uvedl, že důsledky neschopnosti splácet úvěr se netýkají jen dlužníka, tedy spotřebitele, ale dotýkají se společnosti jako celku, neboť na tu mají vliv důsledky dlužníkova předlužení a případné insolvence. Do veřejné sociální sítě pak spadne často nejen dlužník, ale většinou i osoby na něm závislé, dojde k porušení rodinných a sociálních vztahů. Proto je na věřiteli, aby dlužníka – spotřebitele náležitě před poskytnutím úvěru prověřil (posoudil jeho schopnost úvěr splácet). Úvěr pak smí spotřebiteli poskytnout jen tehdy, když odbornou péčí schopnost dlužníka posoudil a z jeho zjištění je zřejmé, že dlužník bude schopen úvěr splácet. Neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva podle Nejvyššího soudu neplatná, a to shodně s nálezem Ústavního soudu ze dne 26.02.2019 IIIÚS 4129/18, který na citované rozhodnutí Nejvyššího soudu odkazuje s tím, že výslovně uvádí, že nezkoumá-li obecný soud zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v článku 36 odstavec 1 Listiny základních práv a svobod.

23. V daném případě tedy soudu nezbylo než věc posoudit tak, že předmětná smlouva o úvěru je neplatná, neboť svým obsahem nebo účelem zjevně odporuje zákonu nebo jej obchází ( zákon o spotřebitelském úvěru). Současně má soud v řízení za prokázané, že žalobkyně poskytla žalované částku , částka, na její účet. V této výši se žalovaná na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila, když na dluh ničeho neuhradila a soud jí tedy uložil z titulu bezdůvodného obohacení zaplatit žalobkyni částku , částka, , a to se zákonným úrokem z prodlení, který je navázán na datum splatnosti v předžalobní upomínce.

24. Protože má soud úvěrovou smlouvu za absolutně neplatnou, tak veškeré další žalobní nároky plynoucí z úvěrové smlouvy byl nucen zamítnout, neboť uvedené nároky jsou povahou akcesorické a váží se k hlavnímu, tedy k úvěrovému vztahu, který byl neplatně sjednán.

25. Pokud jde o náklady řízení, pak soud rozhodl v souladu s § 142 o.s.ř. podle úspěchu ve věci, když žalobkyně byla úspěšná v 76 %, žalovaná pak ve 24 %, celkově byla tedy žalobkyně úspěšná v 52 % a tato částka z nákladů řízení jí také byla přiznána, a to ve výši , částka, . Vychází z nákladů v celkové výši , částka, , které by žalobkyni náležely při 100% úspěchu ve věci, které se skládají ze soudního poplatku ve výši , částka, a z nákladů právního zastoupení advokátem v celkové výši , částka, skládající se z odměny za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, žaloba a předžalobní upomínka) a 3 paušálních náhrad á , částka, a 21% DPH podle ustanovení § 11 odstavec 1 písmeno a), d) a § 14b odstavec 1 a 6a vyhlášky Ministerstva spravedlnosti číslo 177/1996 Sb. ve znění pozdějších předpisů.