10 C 343/2019

Plný text

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Alenou Herčíkovou ve věci žalobkyní: a) celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalobkyně a žalobkyně b) celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalobkyně a žalobkyně obě zastoupeny advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem údaje o zástupci pro: náhrada škody - nemajetkové újmy <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni a) [celé jméno žalobkyně] částku [částka], a to s 10% úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení, a to do 1 měsíce od právní moci tohoto rozhodnutí.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni b) [celé jméno žalobkyně] částku [částka] s 10% úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení, a to do 1 měsíce od právní moci tohoto rozhodnutí.</b> <b>III. Co do částky [částka] s příslušenstvím se nárok [celé jméno žalobkyně] zamítá.</b> <b>IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni a) [celé jméno žalobkyně] na nákladech řízení částku [částka], a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám právního zástupce [anonymizováno] [jméno] [příjmení].</b> <b>V. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni b) [celé jméno žalobkyně] na nákladech řízení částku [částka], a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám právního zástupce [anonymizováno] [jméno] [příjmení].</b> <b>VI. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Litoměřicích na nákladech řízení částku [částka], a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.</b> <b>VII. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Litoměřicích na soudním poplatku částku [částka], a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.</b> 1. Žalobkyně se ve své žalobě ze dne [datum], jejíž rozšíření bylo připuštěno usnesením zdejšího soudu č.j. 10C 343/2019-105 ze dne 28.04.2021, domáhaly proti žalovanému zaplacení pro žalobkyni [celé jméno žalobkyně] částky [částka] s 10% úrokem z prodlení z této částky od [datum] a pro [celé jméno žalobkyně] částky [částka] se stejným příslušenstvím s tím, že žalovaný se dopustil proti žalobkyni [celé jméno žalobkyně] protiprávního jednání – pohlavního zneužívání – a je tak podle ustanovení § 2894 a následujících zákona číslo 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen OZ) považován za škůdce. Tato trestní věc byla řešena u Okresního soudu v Litoměřicích a Krajského soudu v Ústí nad Labem. Rozsudkem Okresního soudu v Litoměřicích č.j. 24T 52/2018-171 ze dne 20.09.2018 byl žalovaný uznán vinným zločinem pohlavního zneužívání podle § 187 odstavec 1 trestního zákoníku v souběhu s přečinem ohrožování výchovy dítěte podle § 201 odstavec 1 písmeno a) trestního zákoníku za své zaviněné protiprávní jednání vůči žalobkyni a) [celé jméno žalobkyně] tak, jak bylo toto jednání v uvedeném rozsudku popsáno. Za tuto trestnou činnost byl odsouzen k trestu odnětí svobody ve výměře 3 let, jehož výkon byl podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 5 let za současného vyslovení dohledu. Zároveň mu bylo uloženo, aby nahradil škodu a odčinil nemajetkovou újmu, kterou svou trestnou činností způsobil. Žalobkyni b) [celé jméno žalobkyně] byla přiznána bagatelní částka na náhradě majetkové škody a obě žalobkyně byly se svým uplatněným nárokem na náhradu škody touto trestnou činností žalovaným jim způsobené, odkázány na řízení ve věcech občanskoprávních. Do tohoto výroku jimi podané odvolání bylo zamítnuto rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem č.j. 7To 374/2018-193 ze dne 03.01.2019. Uvedený rozsudek nabyl právní moci ve výroku o vině a trestu žalovaného dne [datum] a ve výroku o náhradě škody poškozeným žalobkyním dne [datum]. Žalovaný uhradil žalobkyni b) majetkovou škodu určenou pravomocným rozhodnutím, avšak na nemajetkové újmě neuhradil do dnešního dne nic, a to přes doručenou kvalifikovanou výzvu právního zástupce žalobkyň. Neprojevil v tomto směru jakoukoliv, byť sebemenší snahu, a to ani například prostřednictvím probační a mediační služby ČR, pod jejímž dohledem se nachází a kde se měl vyjádřit, že poškozeným nehodlá sám od sebe ničeho hradit, co mu nebude určeno soudem v civilním řízení a to přesto, že mu tato povinnost byla uložena shora citovaným pravomocným rozhodnutím. Žalobkyním tak nezbylo, než se obrátit na soud. Jednáním žalovaného, který byl rodinným přítelem rodiny žalobkyň, která mu plně důvěřovala, bylo zasaženo do mnoha sfér života obou žalobkyň. U žalobkyně [celé jméno žalobkyně] bylo zasaženo do jejích osobnostních práv, zejména do práva na lidskou důstojnost a čest, práva na soukromí, práva na rodinný život a práva na řádný a nerušený fyzický a psychický vývoj a tím i práva na svobodné rozhodování o pohlavním životě. V důsledku jednání žalovaného došlo u této žalobkyně a) ke vzniku psychických obtíží, problémům sociálním a emočním, kvůli nimž musela vyhledat odbornou pomoc, která jí byla poskytována delší dobu a v případě potřeby je možnost s ní pokračovat. Omezila drasticky své sociální kontakty, má změny nálad, špatně spí, je unavená. Zhoršil se i její prospěch i chování ve škole, což ohrožuje její plány na další studium. Její matka, [celé jméno žalobkyně], pak celou věc, kterou spáchal žalovaný na její dceři, velice intenzivně prožívala. Vozila ji na lékařská vyšetření, výslechy na policii, k psychologům. Trpěla a trpí pocitem viny, že nedokázala dceru ochránit, má velkou úzkost a obavy o další vývoj dcery. V důsledku jednání žalovaného došlo u této žalobkyně b) ke vzniku značných psychických obtíží, problémům v sociální oblasti, v rodině i bydlišti i k problémům emočním. Kvůli svému dlouhodobě špatnému stavu způsobeného jednáním žalovaného, musela vyhledat odbornou pomoc, která je jí poskytována dosud. Trpěla a trpí pocitem viny, že nedokázala dceru ochránit, má velkou úzkost a obavy o další vývoj dcery. Žalobkyně b) tedy újmu způsobenou žalovaným její nezletilé dceři pociťuje jako velké osobní selhání a neštěstí, které nelze nijak odčinit. Protože bylo potřeba shora popsanou velice vážnou újmu, která vznikla protiprávním jednáním žalovaného na straně žalobkyň, s jejímiž následky se stále potýkají, řádně posoudit a ohodnotit nemateriální újmu, kterou tímto svým protiprávním jednáním žalovaný žalobkyním způsobil, vypracovala na jejich žádost znalkyně z oboru zdravotnictví a stanovení nemateriální újmy na zdraví [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Posudkem ze dne [datum] vyčíslila vzniklou nemateriální újmu na zdraví žalobkyni a) částkou [částka] a posudkem ze dne [datum] pak vyčíslila vzniklou nemateriální škodu na zdraví vzniklou žalobkyni b) částkou [částka]. Po zpracování znaleckých posudků žalobkyně prostřednictvím kvalifikované předžalobní výzvy vyzvaly žalovaného, aby jim zaplatil předmětné částky. Tyto výzvy převzal žalovaný dne [datum] s tím, že žalobkyně požadovaly uhrazení předmětných částek do 30 dnů od doručení těchto výzev. V uvedené době, ani později, však žalovaný částky neuhradil ani se žalobkyněmi nepočal nějaké konstruktivní jednání o věci a tedy od [datum] je s platbami v prodlení. Jak již bylo shora uvedeno, během řízení pak žalobkyně rozšířily svoji žalobu v intencích soudem zadaných znaleckých posudků.

2. Z rozsudku zdejšího soudu č.j. 46Nc 2205/2020-26 ze dne 04.05.2020, který nabyl právní moci [datum] bylo zjištěno, že soud udělil souhlas s právním jednáním matky nezletilé [jméno] [celé jméno žalobkyně], učiněné za nezletilou, a to s podáním žaloby na náhradu škody – nemajetkové újmy, způsobené trestným činem k Okresnímu soudu v Litoměřicích proti [celé jméno žalovaného], narozenému [datum].

3. Žalovaný se žalobou nesouhlasil, když ohledně znalkyně, která podala znalecké posudky ohledně zdraví žalobkyň, nepovažuje za způsobilou tento znalecký posudek podat vzhledem k tomu, že v těchto případech je nutné posoudit psychickou újmu žalobkyň, jedná se o velmi specifický případ, kdy znalkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] má specializaci na urgentní medicínu. Je sice specializována též na stanovení nemateriální újmy na zdraví, ovšem v tomto specifickém případě by měl se zřejmě k poškození zdraví žalobkyň vyjádřit psychiatr. Navíc uvedl, že ztížení společenského uplatnění je objektivně zjistitelnou skutečností, přičemž se musí jednat o trvalou překážku lepší budoucnosti a musí dojít k zásadní změně v psychickém zdraví poškozeného, která má vliv na jeho další život. Žalovaný však podotkl, že ačkoliv tyto změny v psychickém zdraví tvrdí obě žalobkyně, domnívá se, že tomu tak není, neboť žalobkyně a) [celé jméno žalobkyně] si žalovaného nevymazala ze svého profilu na sociální síti [anonymizováno] a má ho stále zařazeného mezi své„ přátele“. Na téže sociální síti pak příspěvkům žalovaného dává„ like“. To znamená, že osobu, která jí měla způsobit psychické trauma, nadále na sociální síti aktivně sleduje. Dále navštěvuje lekce [anonymizováno], na kterým se se žalovaným dříve setkávali. V rámci tedy trávení volného času nezaznamenal život [celé jméno žalobkyně] trvalejších změn. Není také pravdou, že drasticky omezila své sociální kontakty, neboť žalovanému je známo, že se sociálních kontaktů nezříká, neboť ji několikrát sám viděl v hostinci v [obec]. Pokud se jedná o žalobkyni b) [celé jméno žalobkyně], tak ohledně ní má pak žalovaný k dispozici videozáznam po řízení po vynesení odsuzujícího rozsudku během podzimu roku [rok], kdy žalobkyně například sedí v restauraci v obci [obec] v podstatě proti žalovanému u jednoho stolu, konverzuje a v žádném případě není patrné, že by jí blízká přítomnost žalovaného jakkoliv vadila. Těchto„ setkání“ absolvoval žalovaný několik a i z těchto důvodů mu tedy přijde tvrzení žalobkyně b) o psychické újmě nevěrohodná.

4. Z výslechu [celé jméno žalobkyně] bylo zjištěno, že je matkou [celé jméno žalobkyně], kterou žalovaný pohlavně zneužíval. Od té doby, co se to odehrálo, se celé rodině život obrátil naruby, žalobkyně b) začala mít deprese, nadále stále chodí k psychiatrovi, je medikována, momentálně k psychologovi nechodí vzhledem k té mediaci, ale má možnost jej kdykoliv navštívit. Žalovaný od počátku tvrdil všem známým lidem, zejména v [obec], že nic není pravda, že si žalobkyně všechno vymyslely a došlo to tak daleko, že žalobkyně b) některým lidem v [anonymizováno] musela ukazovat pravomocný trestní rozsudek, kterým byl žalovaný odsouzen. Skutečně seděla u jednoho stolu v restauraci v [obec] za situace, kdy dceru vozila na [anonymizováno] a čekala na ni mezi svými známými, kde byli samozřejmě i společní známí pana [celé jméno žalovaného]. Seděl tam i žalovaný, žalobkyně se s ním nebavila, spíše tam setrvávala, aby on si uvědomil, co udělal. On to stále není ochoten přijmout a stále žalobkyně pomlouvá, poslal jim pouze jeden omluvný dopis, a to [datum], tedy den před hlavním líčením, takže to bylo evidentně účelové. [jméno] byla vždy veselá holka, ráda se bavila s lidmi, do školy jezdila sama autobusem. Po té události nechtěla sama nikam jezdit, nechtěla sama nikam jít, všude s ní musela být žalobkyně b). Od té doby špatně spí, ve škole je unavená, má problémy dát pusu třeba svému otci, nebo ho obejmout, má různé úzkosti, změny nálad, někdy se chová naprosto nepřiměřeně. V té době obě nemohly jít ani na svatbu sestru žalobkyně b), nebyly psychicky toho schopny. Sama žalobkyně b) není vůbec schopna se bavit jako dřív, mezi známými být veselá, raději nikam nechodí. Od [datum] do [datum] byla dokonce v pracovní neschopnosti pro deprese. Stále chodí k psychiatrovi a užívá léky. Občas má velmi špatné nálady, nedokáže se v podstatě ovládnout, ubližuje svému okolí, v práci prakticky nekomunikuje. Dcera ještě občas chodí na [anonymizováno], kdy žalovaný tam nesmí, protože má zákaz. Žalobkyně a) začala studovat na střední škole [anonymizováno] v [obec], a to obor [anonymizováno] ve [anonymizováno]. Do školy chodí se sestřenicí, se kterou sedí i v lavici, jsou stále spolu, baví se jen s další jednou spolužačkou. V současné době nechodí k psychiatrovi, neboť paní doktorka, ke které chodila, je na mateřské dovolené a [jméno] k nikomu jinému nechce, odmítá i psychiatra, nechce se o tom s nikým bavit, znovu vše vysvětlovat. Je tím vším hodně zraněná, zejména tím, že žalovaný tvrdí, že všechno zavinily žalobkyně. Je pravdou, že dcera si nezrušila [anonymizováno], a to proto, že je na telefonu žalobkyně b) a ona chtěla ohledně žalovaného mít nějaký přehled, vědět, co dělá, kde třeba i různě on zdůrazňoval, že jezdí do [obec], kde v současné době žalobkyně bydlí, dá se říci, že až provokoval. Došlo k narušení i dalších vztahů v rodině, zejména tedy s manželem žalobkyně b) a otcem žalobkyně a), kdy pokud jde o žalobkyni b), je zde problém s intimním životem, není schopna pořádně dělat žádné jiné aktivity, jako dělali s manželem v minulosti, třeba ježdění na kole, apod. I manžel na tom byl psychicky velmi špatně, určitě potřeboval psychologickou i psychiatrickou pomoc, ale jako chlap to prostě odmítal, nechtěl lékaře navštívit. Změnil se mu život i v tom směru, že 15 let jezdil na motorce s partou, měl to velmi rád, ale v té partě jezdí i žalovaný, takže s nimi nadále jezdit nechtěl a motorku i prodal, takže přišel o svůj životní koníček. Žalobkyně byla z [anonymizováno] informována, že ohledně žalovaného již dlouho neviděli člověka s tak vysokým sebevědomím, že v podstatě nic platit nehodlá, protože on má ten názor, že nic nezpůsobil. [jméno] dříve chodila s kamarády hodně ven, byli na hřišti, chodili na brusle, byla veselá a v pohodě. Dnes jde jen do školy a zpátky, nikam jinam nechodí, začala si doma malovat, někdy koncem [anonymizováno] [rok] [jméno] navštívila kamarádka ze základky, přespala i v rodině a šly ven, ale to bylo poprvé po velmi dlouhé době. Sama žalobkyně b) se hlavně bojí ohledně dcery budoucnosti, jestli bude schopna navázat nějaké partnerské vztahy, apod. Jednou také [jméno] přespala u kamarádky v [obec], kdy slavily narozeniny.

5. Z rozsudku Okresního soudu v Litoměřicích č.j. 24T 52/2018-171 ze dne 20.09.2018, který nabyl ohledně prvního výroku právní moci [datum]. Z tohoto rozsudku bylo zjištěno, že obžalovaný [celé jméno žalovaného], narozen [datum] byl uznán vinným, že v přesně nezjištěné době, nejméně od [datum] a nejdéle do [datum] na adrese [adresa žalovaného], okres [okres] [celé jméno žalobkyně], narozenou [datum] opakovaně osahával na hýždích, sahal ji mezi nohy, přitom jí líbal na ústa, jazykem jí dráždil vagínu a ona jemu prováděla felaci jeho penisu, dále se pokusil nejméně ve dvou případech vykonat na poškozené s jejím souhlasem pohlavní styk, kdy se mu do ní nepodařilo vniknout a opakovaně po poškozené požadoval zaslání fotografií v intimních pozicích, které mu poškozená následně zaslala, stejně tak obviněný zaslal poškozené fotografii svého obnaženého penisu, ačkoliv věděl, že se jedná o osobu mladší 15 let, tedy jednak jiným způsobem pohlavně zneužil dítě mladší 15 let a jednak úmyslně ohrozil mravní vývoj dítěte tím, že ho sváděl k nemravnému životu a spáchal tím zločin pohlavního zneužití podle § 187 odstavec 1 trestního zákoníku v souběhu s přečinem ohrožování výchovy dítěte podle § 201 odstavec 1 písmeno a) trestního zákoníku a byl odsouzen podle § 187 odstavec 1 a za použití § 43 odstavec 1 trestního zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody ve výměře 3 let, který byl podle § 81 odstavec 1, § 84 a § 85 odstavec 1 trestního zákoníku byl výkon podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 5 let za současného vyslovení dohledu na obžalovaným. Pokud jde o náhradu škody, tak zde byl rozsudek okresního soudu zrušen ohledně poškozené [celé jméno žalobkyně] a obžalovanému bylo uloženo uhradit poškozené [celé jméno žalobkyně] majetkovou škodu ve výši [částka]. Dále byla [celé jméno žalobkyně] se zbytkem svého nároku odkázána na řízení ve věcech občanskoprávních. Tento rozsudek nabyl právní moci [datum].

6. Ze zprávy psycholožky [anonymizováno] [jméno] [příjmení] z Probační a mediační služby České republiky ze dne [datum] bylo ohledně [celé jméno žalobkyně] zjištěno, že v roce [rok], kdy je podávána zpráva, proběhly s žalobkyní a) 4 psychologické intervence. V důsledku sexuálního trestného činu nezletilá intenzivně prožívá okolnosti vyšetřování, její mysl je permanentně obsazena obavou z nařčení z křivého obvinění a obavou, že bude vnímána jako nedůvěryhodná. Zmíněný trestný čin má dopad na sociální fungování celého rodinného systému. Psychologická podpora bude poskytována kromě jiného i na základě přání nezletilé [jméno] do odvolání. Prognosticky nelze vyloučit prohloubení psychických obtíží nezletilé. Celou situaci umocňuje i skutečnost, že vyšetřovaný trestný čin se blízce dotýká jednotlivých členů rodiny a nejedná se o pachatele neznámého. Jeho dopad má tedy vliv nejen na psychický stav nezletilé, ale členů její rodiny, tj. zejména matky a otce. Vzhledem k okolnostem vyšetřovaného trestného činu a věku jmenované se jedná o kategorii zvláště zranitelné oběti.

7. Ze zprávy [anonymizováno] [jméno] [příjmení], psycholožky PMS, ze dne [datum] bylo zjištěno, že u ní čerpala psychologickou pomoc i [celé jméno žalobkyně], která prožívá v souvislosti s trestným činem spáchaným na nezletilé dceři [jméno] intenzivní pocity spjaté s obavou o další vývoj dcery, jakož i o její bezpečí a pocity viny. Uvedený trestný čin ovlivňuje její každodenní fungování, zmiňuje poruchy soustředění, poruchy spánku, ztrátu energie, vegetativní symptomy, úzkosti, užívá anxiolytika.

8. Ze zprávy téže psycholožky ze dne [datum] bylo zjištěno, že vzhledem k aktuálnímu psychickému stavu nezletilé i její matky je nadále poskytována psychologická podpora v rámci Probační a mediační služby v [obec]. Od vystavení předchozí zprávy proběhlo několik dalších psychologických intervencí, a to nejen nezletilé, ale i matce [celé jméno žalobkyně]. Podpora bude poskytována i nadále.

9. Ze zprávy [anonymizováno] [jméno] [příjmení], klinické psycholožky ze dne [datum] bylo ohledně [celé jméno žalobkyně] zjištěno, že má potíže ve škole. Ohledně nedávné traumatické zkušenosti, kdy s ní měl do dobu asi jednoho roku její trenér a zároveň rodinný známý udržovat vztah intimní povahy, uvedla, že byla do něj zamilovaná a v tomto intenzivním emočním stavu s ním provozovala činy sexuálního charakteru, na které ve svém věku není ještě emočně zralá. [příjmení] byl za tento přečin odsouzen, dívka se s ním už záměrně nevídá, zklamal ji a ona se cítí podvedená. Od doby, kdy probíhalo vyšetřování, se cítila ve stresu, nemohla se pořádně soustředit a tudíž ani učit a zhoršil se jí prospěch. Zhoršilo se i její chování jako důsledek stresu a prožívané frustrace v daném období. Společně prováděli krizovou intervenci.

10. Ze zprávy psychiatra [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne [datum] ohledně [celé jméno žalobkyně] bylo zjištěno, že od doby, kdy zjistila, že kamarád zneužíval sexuálně její dceru, má psychické potíže, pláče, nemůže to dostat z hlavy, celou situaci si vyčítá. Změnila se i dcera, která je flegmatická. Objektivně bylo zjištěno, že [celé jméno žalobkyně] je depresivní, má poruchy spaní, v noci se budí a vracejí se myšlenky k dceři. Tedy jedná se o výraznou adaptační a depresivní poruchu po zneužití dcery. Dopad toto má i na manžela.

11. Ze zprávy [anonymizováno] [jméno] [příjmení], klinického psychologa, ze dne [datum] ohledně [celé jméno žalobkyně] bylo zjištěno, že se jedná o posttraumatickou stresovou poruchu po dlouhodobém zneužívání dcery jejich rodinným známým, [celé jméno žalobkyně] je depresivní, výrazně úzkostná, má dlouhodobé poruchy spánku, autoakuzace. Vyčítá si, že zneužívání dcery sama nepoznala. Byla dále traumatizována z trestního stíhání a soudního procesu, kdy obžalovaný měl mezi jejich známými šířit problémy, že si vše na něj vymyslely, že se nic nezakládá na pravdě, házel vinu na ně a snažil se vytvořit zdání, že špatní jsou oni. To stále z jeho strany trvá, ovlivňuje jejich známé a spoluobčany ve vsi tak, že je nevinný, vyhrál soudy. Ve skutečnosti byl pravomocně odsouzen a trestná činnost mu byla prokázána, dostal podmíněný trest a dohled probační a mediační služby. Na pacientku to vše působí traumaticky, má velký pocit křivdy a nespravedlnosti, nemožnosti se účinně bránit. Celkově to výrazně narušilo její integritu a zasáhlo sebepojetí, má poruchy i v sexuální oblasti. Není schopna pracovat. Je v péči psychiatra a dochází do systematické psychoterapie.

12. Ze záznamu o vyšetření [celé jméno žalobkyně] psychiatra [anonymizováno] [jméno] [příjmení] za dobu od [datum] do [datum] vyplynulo, jak byla medikována, stále jí není dobře, má bušení srdce, závratě. Psychiatr zaujímá závěr, že o posttraumatickou stresovou poruchu se nejspíše nejedná.

13. Ze zprávy Základní školy v [obec] a to třídní učitelky nezl. [jméno] od 6. třídy ze dne [datum] bylo zjištěno,. [příjmení] [jméno] přechod z 1. na 2. stupeň základní školy zvládla dobře, i když začala mít v některých předmětech, jako například v matematice, češtině, fyzice, problémy. Ke konci 7. třídy měla učitelka pocit, jako by měla dívka starosti, jiné zájmy, jako by se v rodině něco dělo, na což upozornila matku. V prvním pololetí 8. třídy, která je pro žáky velmi důležitá pro výběr budoucího povolání, se však [jméno] výrazně pohoršila, a to zejména v matematice, dále pak v češtině, přírodopisu, výchově v občanství. A chování nebylo a stále není v souladu se školním řádem. Často si hrála s mobilem, byla velice hlučná, nepozorná, o výuku nejevila zájem. Její mysl byla roztěkaná, často neochotná ke spolupráci, pohodlná, až líná. Došlo k dalšímu zhoršení, zejména z matematiky. Za první pololetí 8. ročníku jí byla uložena důtka třídní učitelky za opakované rušení výuky, hlučnost a vulgárnost.

14. Ze znaleckého posudku v oboru zdravotnictví, odvětví stanovení nemateriální újmy na zdraví, který vypracovala [anonymizováno] [jméno] [příjmení], znalkyně pro obor zdravotnictví, urgentní medicína a stanovení nemateriální újmy na zdraví, ve věci psychických následků z důvodu pohlavního zneužití nezletilé [celé jméno žalobkyně], narozené [datum] bylo zjištěno, že jako odškodnění ZSU bylo vyčísleno na částku [částka], když vycházela ze zpráv, jimiž byly provedeny i důkazy před soudem a osobního výslechu. Ohledně [celé jméno žalobkyně] pak táž znalkyně vyčíslila odškodnění ZSU ve výši [částka]. Též vycházela ze zpráv doložených soudem a pohovoru s poškozenou.

15. Ze znaleckého posudku ze dne [datum] [číslo] zadaného soudem a zpracovaného [celé jméno znalce], znalcem z oboru zdravotnictví, psychiatrie a stanovení nemateriální újmy na zdraví soud zjistil, že znalec měl k dispozici zdravotnickou dokumentaci žalobkyně a) [celé jméno žalobkyně] týkající se posuzované věci a dále, že při zpracování znaleckého posudku žalobkyni vyšetřil, a to [datum], po čemž následně uzavřel, že u poškozené se jedná o posttraumatickou stresovou poruchu vzniklou inkriminovaným trestním jednáním žalovaného a o poruchu adaptace na následky jeho trestné činnosti. Pokud jde o bolestné, vycházel znalec z metodiky Nejvyššího soudu České republiky a problémy žalobkyně ohodnotil analogově SO69 - jiná nitrolební poranění, a to [částka] bodů. Pro komplikace středně těžké, vyžadující dlouhodobou léčbu, pak navýšil o 10%, tedy o 10 bodů. Uzavřel pak bolestné [částka] bodů. Při výpočtu náhrady za ztížení společenského uplatnění znalec rovněž vycházel z metodiky Nejvyššího soudu České republiky, přičemž zde hodnotil postižení tělesných funkcí, a to b122 - globální psychosociální funkce, b126 - temperament a funkce osobnosti, b130- funkce energie a puzení, b134 - funkce spánku, b140 - funkce pozornosti, b152 - emocionální funkce, b160 - funkce myšlení, b172 - funkce početní, b510 - funkce přijímání potravy a b640 - sexuální funkce. Snížení schopnosti žalobkyně tyto činnosti vykonávat, ohodnotil shodně na 14,5 procenta. Stupeň obtíží pak byl vyhodnocen [číslo] kromě života v komunitě, který byl ohodnocen [číslo]. Vycházel z ustálení zdravotního stavu ke dni [datum]. Zjistil součet korigovaných procent 7, [číslo] a výši ztížení společenského uplatnění (dále jen ZSU) vypočetl na částku [částka]. Neuplatnil žádný modifikační koeficient.

16. Ze znaleckého posudku [číslo] téhož znalce, který byl podán ohledně [celé jméno žalobkyně] pak bylo zjištěno, že znalec též vycházela z dokladů, které měl k dispozici a dále žalobkyni b) vyšetřil dne [datum]. Uzavřel, že u [celé jméno žalobkyně] nalezl diagnózu posttraumatickou stresovou poruchu vzniklou inkriminovaným trestním jednáním žalovaného a poruchy adaptace na následky jeho trestné činnosti. Pokud se týkalo bolestného, potom jej podle metodiky Nejvyššího soud ohodnotil stejně jako u žalobkyně a), tedy na 110 bodů. Pokud jde o ztížení společenského uplatnění, tam potom vyšel ze součtu korigovaných procent 6, [číslo] a klasifikoval posttraumatickou stresovou poruchu, poruchu adaptace a postižení tělesných funkcí: b122 - globální psychosociální funkce, b126 – temperament a funkce osobnosti, b130 - funkce energie a puzení, b134 - funkce spánku, b140 - funkce pozornosti, b144 - funkce paměti, b152 - emocionální funkce, b160 - funkce myšlení, b510 - funkce přijímání potravy, b530 - funkce udržení hmotnosti, b640 - sexuální funkce. Jednotlivé zkoumané položky též vyhodnotil vzhledem k schopnostem žalobkyně tyto činnosti vykovávat o snížení o 14,5 procenta. Vypočetl pak výši ZSU v částce [částka], když nebyl uplatněn žádný modifikační koeficient.

17. Při svém výslechu pak znalec stvrdil oba znalecké posudky a setrval na závěrech, které v nich učinil, když od té doby nezjistil žádné nové skutečnosti. Potvrdil, že u obou poškozených byla zjištěna stejná diagnóza. Hodnotil příznaky jednotlivých zjišťovaných skupin, dopad na život a vycházel z mezinárodní klasifikace funkčnosti. Hodnotil tedy stav před utrpěnou škodou, a poté. K věku nepřihlížel. Neučinil tak proto, že podle závěru Nejvyššího soudu k těmto dalším okolnostem, jako je věk a podobně, má přihlédnout soud, nikoliv znalec. Ve ztížení společenského uplatnění vzal v úvahu jednotlivé položky, kde ve znaleckém posudku je v kolonce„ stupeň obtíže“ [číslo] více, nikoliv samozřejmě stupeň 0. Stupeň 1 znamená, že to postižení života do 25%, stupeň 2, který použil v jednom případě u [celé jméno žalobkyně], tak tam je rozsah postižení života do 50%. Znalec pak dále objasnil, že ze své dlouhodobé lékařské praxe zjistil, že prožívání konkrétních diagnóz u jednotlivých lidí je různé. Může postupně docházet k tomu, že se poškozené osoby setkávají se škůdci, dalo by se říci, že takové„ otupování ostří během času“. V daném případě z materiálů, které měl dispozici, zjistil, že obě strany mají možnost kontaktu v jedné vesnici. Toto není nijak v rozporu s diagnózami žalobkyň, sám znalec se setkává i s případy, kdy poškozené osoby vyhledávají škůdce, aby třeba zjistili, proč se nyní chová tak, jak se chová a podobně. Rozhodně takovéto kontakty nejsou znakem toho, že by diagnózy, které byly určené, neexistovaly. Rozhodně to na poškození osob nemá vliv, konkrétně řečeno, například nějaký kontakt žalobkyň se žalovaným neznamená, že by přestaly mít problémy v jednotlivých položkách, tzn. například při konverzaci, diskuzi, v sexuální oblasti atd.

18. Po zhodnocení všech důkazů jednotlivě i ve vzájemných souvislostech s přihlédnutím k tvrzení účastnic a všemu, co v řízení vyšlo najevo, soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

19. Žalovaný [celé jméno žalovaného] byl pravomocně odsouzen rozsudkem Okresního soudu v Litoměřicích, který pak nabyl právní moci [datum] za to, že je vinen, že přesně nezjištěné době, nejméně od [datum] a nejdéle do [datum] na adrese [adresa žalovaného], okres [okres] [celé jméno žalobkyně], narozenou [datum] opakovaně osahával na hýždích, sahal ji mezi nohy, přitom jí líbal na ústa, jazykem jí dráždil vagínu a ona jemu prováděla felaci jeho penisu, dále se pokusil nejméně ve dvou případech vykonat na poškozené s jejím souhlasem pohlavní styk, kdy se mu do ní nepodařilo vniknout a opakovaně po poškozené požadoval zaslání fotografií v intimních pozicích, které mu poškozená následně zaslala, stejně tak obviněný zaslal poškozené fotografii svého obnaženého penisu, ačkoliv věděl, že se jedná o osobu mladší 15 let, tedy jednak jiným způsobem pohlavně zneužil dítě mladší 15 let a jednak úmyslně ohrozil mravní vývoj dítěte tím, že ho sváděl k nemravnému životu a spáchal tím zločin pohlavního zneužití podle § 187 odstavec 1 trestního zákoníku v souběhu s přečinem ohrožování výchovy dítěte podle § 201 odstavec 1 písmeno a) trestního zákoníku a byl odsouzen podle § 187 odstavec 1 a za použití § 43 odstavec 1 trestního zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody ve výměře 3 let, který byl podle § 81 odstavec 1, § 84 a § 85 odstavec 1 trestního zákoníku byl výkon podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 5 let za současného vyslovení dohledu na obžalovaným. Pokud jde o náhradu škody, tak zde byl rozsudek okresního soudu zrušen ohledně poškozené [celé jméno žalobkyně] a obžalovanému bylo uloženo uhradit poškozené [celé jméno žalobkyně] majetkovou škodu ve výši [částka]. Dále byla [celé jméno žalobkyně] se zbytkem svého nároku odkázána na řízení ve věcech občanskoprávních. Tento rozsudek nabyl právní moci [datum]. Žalobkyně pak jeho jednáním byly značně poškozeny v psychické oblasti a u obou se vyvinula posttraumatická stresová porucha a poruchy adaptace. Žalobkyni a) se zhoršil její prospěch i chování ve škole, omezila drasticky své sociální kontakty, má změny nálad, špatně spí, je unavená. Do současné doby těmito problémy trpí a stejně tak žalobkyně b) [celé jméno žalobkyně], která trpěla a trpí pocitem viny, že nedokázala dceru ochránit, má velkou úzkost a obavy o další vývoj dcery, došlo u ní ke vzniku značných psychických obtíží, problémům v sociální oblasti, v rodině i bydlišti i k problémům emočním. Znalec z oboru psychiatrie - stanovení nemateriální újmy na zdraví u [celé jméno žalobkyně] stanovil bolestné na 110 bodů a dále vypočetl ZSU ve výši [částka]. U [celé jméno žalobkyně] určil bolest též na 110 bodů a ZSU na [částka]. Bylo zjištěno, že vycházel ze zdravotnické dokumentace a zpráv, které byly v rámci řízení k dispozici a provedl i vyšetření obou žalobkyň. K námitkám žalovaného se též vyjádřil tak, že to, že dochází k případným kontaktům mezi poškozenými a škůdcem v obecném hledisku, nic nemění na psychickém poškození poškozených. Žalobkyně u žalovaného pak uplatnily své nároky na náhradu škody písemně, a to dopisem, který byl doručen žalovanému do vlastních rukou [datum], a to ohledně [celé jméno žalobkyně] na částku [částka] s příslušenstvím a ohledně žalobkyně b) na částku [částka]. Do určené lhůty 30 dnů ani později, však žalovaný ničeho na nárok žalobkyň neuhradil. <i>20. Podle § 2894 odstavec 1 OZ povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (škody). Podle odstavce 2 nebyla-li povinnost odčinit jinému nemajetkovou újmu výslovně ujednána, postihuje škůdce jen, stanoví-li to zvlášť zákon. V takových případech se povinnost nahradit nemajetkovou újmu poskytnutím zadostiučinění posoudí obdobně podle ustanovení o povinnosti nahradit škodu.</i> <i>21. Podle § 2910 OZ škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.</i> <i>22. Podle § 2958 OZ při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.</i> 23. Po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Je jednoznačně zřejmé, že žalovaný porušil vlastním zaviněním zákon, když tím spáchal zločin pohlavního zneužití podle § 187 odstavec 1 trestního zákoníku v souběhu s přečinem ohrožování výchovy dítěte podle § 201 odstavec 1 písm. a) trestního zákoníku. Poškozená v tomto řízení byla jednak nezletilá [celé jméno žalobkyně] a jednak její matka [celé jméno žalobkyně], když obě poškozené týmž rozsudkem byly odkázány ohledně nároku na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních.

24. Dalším předpokladem odpovědnosti je vznik újmy. Újmou se rozumí zásah do práv a právem chráněných zájmů poškozeného, zahrnující jak újmu majetkovou (škodu), tak i újmu nemajetkovou (imateriální). Majetková újma se negativně projeví ve snížení majetku poškozeného, přičemž nemajetková újma je újma, která vzniká, aniž by došlo ke změně rozsahu jmění poškozeného. Nemajetková újma spočívá v zásahu do osobnostních práv poškozeného. Podle shora citovaného § 2958 OZ při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžní náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy.

25. Obě žalobkyně se pak domáhaly nároků za ublížení na zdraví, když jednáním žalovaného začaly trpět posttraumatickou stresovou poruchou vzniklou inkriminovaným trestným jednáním žalovaného a poruchami adaptace na následky jeho trestné činnosti.

26. Existence příčinné souvislosti mezi protizákonným jednáním žalovaného a újmami žalobkyň je zřejmá, když před spácháním trestné činnosti žalovaného ani jedna z nich neměla žádné psychické problémy. Žalobkyně a) vcelku dobře prospívala ve škole, byla zábavná, jistá, veselá, kamarádská, chodila ven s kamarády, jezdila na výlety a neměla problém navazovat mnohé nové vztahy, když v současné době je tomu právě naopak (viz shora citované zprávy a znalecký posudek). Obdobně i žalobkyně b) neměla žádné psychické problémy, zatímco po spáchání trestné činnosti žalovaného byla plačtivá, trpí depresemi, tenzí, špatně spí, vyčítá si, že nebyla schopna svoji dceru uchránit před jednáním žalovaného, kolísání nálad, také se prakticky s nikým nestýká, když předtím chodili s manželem do společnosti, nebaví ji ani žádná volnočasová činnost, má též problémy v sexuální oblasti na rozdíl od doby před událostí, se léčí u psychiatra a je medikována. Podle názoru soudu je naplněna podmínka příčinné souvislosti mezi nezákonným jednáním žalovaného a újmami žalobkyň. Současně soud neshledal spoluzavinění žalobkyň na vzniklých újmách, neboť žádným způsobem nezapříčinily škodné jednání žalovaného.

27. Podle citovaného § 2258 OZ odčiní při ublížení na zdraví škůdce újmu poškozeného peněžní náhradou vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásady slušnosti. Pro účely odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění a jako vodítko pro posouzení zásad slušnosti, zpracoval Nejvyšší soud České republiky Metodiku odškodňování imateriálních újem na zdraví (dále jen Metodika). Jejím smyslem je eliminovat subjektivismus a libovůli a přispět ke sjednocení soudní praxe a naplnění požadavku, aby v obdobných případech bylo poskytnuto srovnatelné odškodnění (§ 13 OZ). Uvedené nehmotné újmy jsou ze své podstaty neodčinitelné, účelem poskytnutí peněžité náhrady tedy není uvedení poškozeného do stavu existujícího před poškozením (jako u náhrady majetkové újmy) nýbrž posunutí finančních prostředků, za které si může poškozený opatřit náhradní požitky, které mají změnit jeho strádání. Tyto nehmotné újmy jsou vnímány přibližně stejně úkorně každou lidskou bytostí a nelze dobře tvrdit, že by měly být odškodněny mnohonásobně více jen proto, že poškozený je mladší nebo byl před zraněním aktivnější. Mladší člověk je jistě závažným poškozením zdraví připraven o radosti života, které si již starší člověk užil a bude nucen se vyrovnávat se svým handicapem po delší dobu; na druhé straně mladší člověk má více sil, je adaptabilnější, dokáže se po fyzické i psychické stránce s postižením vyrovnat zpravidla lépe než člověk starší (viz preambule Metodiky Nejvyššího soudu k náhradě nemajetkové újmy na zdraví, bolest a ztížení společenského uplatnění podle § 2958 občanského zákoníku). Pro účely odškodnění bolesti Metodika využívá etiologický přístup vycházející z klasifikace bolestivých stavů podle postižení jednotlivých orgánů či částí těla (vyjadřuje tím míru bolesti jako tělesného a duševního strádání). Pro určení výše náhrady je třeba výsledný bodový součet vynásobit částkou odpovídající hodnotě jednoho bodu, ta činí 1% hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství za kalendářní rok předcházející roku, v němž bolest vznikla. V tomto v případě pak bolest vznikla v roce [rok], hodnota jednoho bodu pro rok předcházející je ve výši [částka]. Výši nároku lze vyčíslit až v době stabilizace bolesti, když v daném případě znalec tuto stabilizaci bolesti konstatoval u obou poškozených. Bolest může vznikat jak při samotné škodní události, tak při léčení či odstraňování následků újmy na zdraví. Pro zjištění výsledné hodnoty se sčítají body z jednotlivých bolestivých stavů a v jejich rámci i z jednotlivých položek, dále pro účely odškodnění ztížení společenského uplatnění Metodika využívá tabulku aplikující mezinárodní klasifikaci funkčních schopností, kde se omezení v důsledku škodní události vyjadřuje procentuálním snížením schopnosti vykonávat určitou činnost. V daném případě pak při znaleckém ohodnocení bolestného 110 body soud shodně u obou žalobkyň stanovil jejich bolestné ve výši [částka] ([anonymizováno] x 110).

28. Soud v projednávaném případě z Metodiky vycházel, neboť ji shledal výkladu § 2958 OZ a projednávanému případu adekvátní. Výši odškodnění vypočtenou podle metodiky soud shledává v souladu se zásadami slušnosti, plně vyvažující vytrpěné bolesti, a to zejména s ohledem na skutečnost, že podle metodiky lze při výpočtu zohlednit vždy konkrétní specifika projednávaného případu.

29. Pokud jde o ztížení společenského uplatnění, tak soud ze stanovených diagnóz ustanoveného znalce [celé jméno znalce], psychiatra, dospěl k závěru, že poškozením zdraví obou žalobkyň vznikla překážka jejich lepší budoucnosti. Jejich poškození je v tomto směru specifické, a to v oblasti psychické, nikoliv fyzické a proto bylo tedy potřebné též zjistit a diagnostikovat problémy, tedy poškození žalobkyň. Toto učinil právě soudem ustanovený znalec když, jak již bylo řečeno, soud se domnívá, že v tomto případě bylo nutné, aby ve věci posudek podal nejen znalec, který zná Metodiku Nejvyššího soudu, ale zároveň znalec z oboru psychiatrie (roto v daném specifickém případě soud při posuzování nevzal v úvahu znalecké posudky předložené žalobkyním od [anonymizováno] [příjmení], když zde chybělo psychiatrické posouzení). Pokud jde o poškozenou [celé jméno žalobkyně], zde znalec u ZSU dospěl k částce [částka]. Soud tuto sumu zvýšil ještě o 35% (tedy o částku [částka]), na částku [částka], a to proto, že její poškození vzniklo prakticky v dětském věku, kdy navíc obecně jde o pozvolný nástup pubertálního období, když vývoj člověka během tohoto období má základní význam pro jeho osobní a společenský život v budoucnosti. V daném případě se nejednalo ani o mladistvého, ale o nezletilce v dětském věku a proto zvýšení o 35% se jeví soudu jako přiměřené. Navíc trestná činnost žalovaného na žalobkyni a) ještě víc se doléhala proto, že se jednalo o blízkého rodinného známého a o jejího trenéra [anonymizováno], kterému důvěřovala a obdivovala jej. Soud proto dospěl k závěru, že na bolestném a ZSU by žalobkyně a) měla obdržet od žalovaného částku [částka]

30. Pokud se jedná o žalobkyni b) [celé jméno žalobkyně], pak ohledně ZSU soud vycházel z částky stanovené znalcem ve výši [částka], když soud v tomto případě neshledal žádné okolnosti, které by snižovaly či zvyšovaly procento tohoto hodnocení. Dohromady pak tedy soud uložil žalovanému, aby žalobkyně a) nezletilé [celé jméno žalobkyně] zaplatil celkem částku [částka] a žalobkyni b) [celé jméno žalobkyně] částku [částka], a to se zákonným úrokem z prodlení podle § 1970 OZ od [datum] do zaplacení, neboť tímto dnem se žalovaný po výzvě žalobkyň k zaplacení náhrady dostal do prodlení. Soud se domnívá, že v daném případě jde ohledně výše žaloby o částky, jejichž výše záleží na podání znaleckého posudku, respektive na rozhodnutí soudu a proto pro tento není závazná žalovaná částka, ale z procesní opatrnosti co do částky [částka] nárok [celé jméno žalobkyně] zamítl, když co do této částky žalobkyně b) nebyla úspěšná.

31. Pokud jde o náklady řízení, soud zcela úspěšné žalobkyni a) přiznal plnou náhradu nákladů řízení v částce [částka], která vychází z mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby podle ustanovení § 7 ve spojení s ustanovením § 12 odstavec 4 vyhlášky 177/1996 Sb. advokátní tarif (dále jen AT) ve výši [částka] (za tarifní hodnotu byla vzata částka dle znaleckého posudku znalce [celé jméno znalce] a promítnuta do rozhodování soudu, a to celkem za 6 úkonů á [částka] (převzetí a příprava zastoupení, první porada, kvalifikovaná předžalobní výzva, podání žaloby, jednání ve věci u Okresního soudu v Litoměřicích [datum], [datum] a podání ve věci samé, tj. změna žaloby z [datum]). K tomu pak náleží 6× režijní paušál á [částka] tj. [částka] a 21% DPH z částky [částka] ve výši [částka]. Jako další náklady pak žalobkyni bylo přiznáno znalečné zaplacené znalkyni [příjmení] [jméno] [příjmení] za znalecký posudek, který byl nezbytný k podání předmětné žaloby, a to ve výši [částka].

32. Pokud je jde o náhradu nákladů řízení žalobkyně b) [celé jméno žalobkyně], tak zde soud přiznal celkem částku [částka], když na obdobném principu jako u předchozí žalobkyně vycházel z odměny za 1 úkon právní služby ve výši [částka] za 6 obdobných úkonů, dále pak 6 režijních paušálů, celkem tedy částka [částka], k tomu 21% DPH [částka] a opět znalečné za znalecký posudek [anonymizováno] [příjmení] ve výši [částka].

33. Vzhledem k tomu, že podle § 148 o.s.ř. má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků, tak soud ve věci neúspěšnému žalovanému uložil státu zaplatit na nákladech řízení částku [částka], která představuje vyplacené znalečné za podání dvou znaleckých posudků a stvrzení znaleckých posudků znalcem při jednání soudu.

34. Vzhledem k tomu, žalobkyně jsou podle zákona o soudních poplatcích § 11 odstavec 2 písmeno d) zákona č. 549/1991 Sb. osvobozeny od placení soudního poplatku, soud uložil ve věci neúspěšnému žalovanému zaplatit tento soudní poplatek, a to ve výši [částka], když při jeho výpočtu vycházel z 5% z žalované částky podle položky 1 bodu 1 písm. b) sazebníku poplatků zákona o soudních poplatcích číslo 549/1991 Sb.

35. Pokud jde o dobu splatnosti jednotlivých částek, tak soud rozhodl tak, že částky z titulu škody, které má žalovaný zaplatit oběma žalobkyním byla stanovena vzhledem k jejich vyšší částce na 1 měsíc od právní moci rozhodnutí. V ostatních případech plateb soud vycházel ze zákonné třídenní lhůty podle § 160 o.s.ř.